78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
"Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.
Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky."
Je třeba i v šetření, urychlování a racionalizaci znát míru a nepřekračovat ji.
Spousta věcí se dá takovou "racionalizací" vydřít na dřeň a potom následuje kolaps.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
Za druhé: O kolik bude mít více medu v následujících letech, pokud ve všech svých včelstvech prostě jen nahradí původní matky vybírané na varoatoleranci dcerami odchovanými od koupené plemenné matky?
Co říkáte?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Radim Polášek napsal:
>Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
>Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
>Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
.................
Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.
V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak předpokládejme že 50%.
Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru dané lokality.
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 10:42:47 > ---------------------------------------- > Radim Polášek napsal: > > >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc. > >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na > varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným > jménem nějakou plemenou matku. > >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech > životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na > varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky > výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále > a nebyly zbytečně zmarněny? > ................ > > Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena. > Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit? > Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou? > K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že > má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či > dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do > včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou. > > V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to > včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké > procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak > předpokládejme že 50%. > > Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo > odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru > dané lokality. > > RK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Ales Molcik (195.189.142.121) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48048
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 12:03:40 > ---------------------------------------- > Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si > šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí > shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává > záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký > spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na > tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A > výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na > tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (178.248.56.32) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.
pepan""
Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.
Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Josef Menšík napsal:
>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................
Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)
Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)
Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)
Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu