- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
Radek napsal. >>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<< Za 1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást. 2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení. 3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 09:44:42 > ---------------------------------------- > "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se > jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu > medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je > zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za > výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme > rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději > ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o > kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro > varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, > nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?" > > V tom je spousta pravdy. > > Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické > včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se > zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom > taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by > teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v > tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší > chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit > a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají > tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém > zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost > včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka. > Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak > malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy, > neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené > matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen > stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a > včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně > pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého > poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu > nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak > nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen > rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu.... > Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou > včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu > vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit > a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy > v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co > zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské > rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí" > Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a > dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu > a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková > nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně > včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním > a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku > května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v > roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet > plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v > dalším roce..... > Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka > snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři, > převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá..... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |