Včelařská konference

Kdysi jsem si podobným způsobem vyrobil několik nástavků a jejich životnost stále trvá(cca 20 let),jen místo parafínu jsou sololitové desky napuštěné napouštěcí fermeží.Ani po těch letech ve vlhku v podstatě nepracují.Jejich velká nevýhoda je ale ta,že jsou téměř neprodyšné a po impregnaci parafínem to bude asi platit tuplovaně.Pokud v takovém úle není vyřešeno jiné odvětrávání(očka,dno),tak hrozí v zimě značná vlhkost a plesnivění neobsazeného díla.Z toho důvodu už dnes nástavky ze sololitu nedělám.

Zdraví Pavel

..mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu..

Pur pěnu jsem nezkoušel, ale místo v parafínu to můžete vyzkoušet v oleji ohřátém na stejnou teplotu. Ročně namáčím několik stovek až tisíců nástavků, ale jakýkoliv sendvičový kus bych ani nezkoušel.
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.
Zastávám názor, že nasákavý úlový strůpek a nasákavé stěny úlu jsou horší řešení než přiměřeně větrané dno s dostatečnou vrstvou souší mezi dnem a chomáčem včel. K tomu ještě dodám, že tenkostěnné úly lépe fungují s delšími rámky.
Abych se vrátil k otázce zítra budu parafinovat 200 nástavků a trochu pěny taky najdu. Není nic jednoduššího než to zkusit. Ale stejně bych takovou kombinaci nedělal.
Tomáš Jaša

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

Také řeším tento problém. Považuji to za jednu z mála nevýhod moderních úlů. Problém by si zasloužil solidní výzkum. Víc než tenké stěny úlu podezřívám zasíťovaná dna, velká česna a vysoké podmety. Pokud se nenajde řešení v úpravě konstrukce dna, bude třeba zvýšený obsah vody řešit dodatečně vysoušením medu mimo úl. Cesta zpátky k dovuprostorovým úlům u mě nepřipadá v úvahu.
------------
P. Krátký: Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout.

pepan

"Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. "

Mně připadá, že v klasickém starém úlu, kde je jen jedno česno, tak včelky při zahušťování zásob tím česnem vyfoukávají vzduch ven. Dovnitř úlu vzduch prosakuje skrz škvíry kolem okýnek, latiček a podobně, tudíž s větším odporem. takže toho vzduchu je málo a včelky ho stačí ohřát, takže dobře vysušuje.
V nástavkovém úlu vzduch vyfukují obvykle horními očky a do úlu vzduch vstupuje přes síto a přes spodní česno, je li otevřené. To jsou hodně velké otvory a vzduch tam tak proudí volně, bez odporu. Toho vzduchu je tak mnohem víc a včelky ho tak nestíhají ohřát, zásoby se tedy zahušťují pouze když venkovní vzduch je suchší a teplejší. Pokud je venkovní vzduch vlhký, zásoby se nezahustí. Plus se k tomu připočte to, že v nástavkovém úlu je toho medu k zahuštění až násobky víc než v klasickém úlu a tak med z nástavků je v průměru zahuštěný méně a to zahuštění je citlivější na momenální počasí a vlhkost na stanovišti.

Ano, to jsou ty další vlivy, jako je nepříhodné počasí. Ovšem více lidí zde popsalo rozdíly mezi uteplenými a neuteplenými úly v jinak stejných podmínkách...

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. pepan

Na prvý pohľad je to logické, ale za vyše 50 rokov, sa mi ešte nestalo, aby som vytočil med s obsahom vody nad 18% a skvasil mi v nádobách. Ale už sa mi to stalo vtedy, keď bola malá prestávka v znáške medzi repkou a agátom, keď včely nemali čas vodu odpariť.

Mám jednoduché úľové dná, letáče (20x380 mm) otvorené naplno, s tromi až štyrmi nadstavkami výška 280 mm.
Včely ako také majú vyvinutý tak dokonalý systém odvetrávania vnútorných priestorov úľa, že s tým nemajú problém. Dokážu odvetrať aj hlbšie dutiny, pretože sa vedia zoradiť do "zástupu" hlavou dovnútra úľa na letáči a pokračujú i v uličkách alebo na stenách úľa a to kmitaním krídiel si vnútorný vlhký vzduch podávajú z krídla na krídlo. V čase včelej nečinnosti (zima) sú včely odkázané len na prirodzené odvetrávanie úľového priestoru čo sa nedá porovnávať s vetraním úľa v čase chovu plodu a znášky.

Svojimi zásahmi do tohoto systému človekom, možno je to i dôsledok otvorených očiek a otvoreného dna, čím zasiahneme do ich osvedčeného systému odvetrávania a výsledkom je med s vyšším obsahom vody.
Ale to je len moja "teória"

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Taky jsem míval problémy s vyšším obsahem vody v medu. Hlavně pokud jsem hospodařil v medárně Pokusného včelína na Skřivánku.
Od té doby jsem nezměnit technologii ošetřování včelstev. Dna pouze se sítem od února do fumigace. Přes zimu úlový prostor cca 60 cm vysoký, přes léto i o tři nástavky víc.
Od doby co my v medárně alespoň týden před výtáčením a celé období vytáčení běží vysoušeč vzduchu, který bere denně 4-6 litrů vody. Nemám s vodou v medu problém.
Letos jsem točil medovici, která měla 14% vody, ale to bych zas na vysoušeč nesváděl.
Vysoušeč má ale i zápory. Krom toho, že papá trochu proudu. Je dobré medárnu nevětrat. A pokud tam teplota stoupne přes 25st. Tak je tam pocitově ještě víc a nedýchatelné sucho.
Tomáš Jaša

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín.
Podle mě by takto vyrobený nástavek (viz předchozí příspěvek) šlo namočit, pod pdmínkou, že nikde nebude otevřená dutina. Ale doporučuji, než se pustíte do větší série si to někde vyzkoušet. Zvážit na gramy před a po. A zvážit, jestli není spotřeba příliš vysoká.
Tomáš Jaša

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel

".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem.

"".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem."

Pošle server ten příspěvek do mailu nebo nepošle??