78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- M. Václavek (147.32.116.170) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s nálezem v měli?
Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).
Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)
Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).
MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - M. Václavek (147.32.116.170) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).
___________________________________________________________
Dadatek:
Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva přemetat na mezistěny již začátkem jara.
MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru
Správné je 1) Přesypat do rojáku a tři dny nechat vytrávit 2) vydesinfikovat úl a vystrojit jen mezistěnami 3) znovu osadit 4) 1/2 roku pečlivě sledovat
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 18.12.2010 11:30:39 > ---------------------------------------- > Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené > podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při > vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak > klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě > nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí > včelařského inventáře). > > ___________________________________________________________ > > Dadatek: > Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat > až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva > přemetat na mezistěny již začátkem jara. > > MV > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Ales Molcik (195.189.142.120) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Při plošném vyšetření v prvních letech se bude pálit víc. A potom až se jednotlivé katastry zbaví zamořených ohnisek, tak celé vyšetřování moru bude mít význam monitorovací. Je v praxi prokázáno, že od deseti na třetí lze najít ve včelstvu diagnostiku a potom se pálí, a s výsledkem deset na druhou si průměrně schopný včelař poradí, dezinfekcí a výměnou díla. Pálení jen části stanoviště už tu probíhalo a veterina se k tomu vracet nebude, stanoviště nakonec skončila na ohni celá v průběhu dvou až tří let a ještě nakazila i jiná včelstva na stanovištích v doletu. Mor u včelstev není problém pro včely, ale tu jde o čistotu medu. Když se vrací číňanům med, protože v něm jsou spory moru tak proti tomu žádný včelař u nás také neprotestuje, spíš naopak. Ale bude to také důvod požadavku na svaz aby zajistil na příslušných místech častější kontroly dovezeného medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru
Tvoje volání má již rok zpoždění
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 18.12.2010 11:23:28 > ---------------------------------------- > No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které > je neobjektivní a snadno zfalšovatelné. > Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s > nálezem v měli? > > Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit > spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár > buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se > zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně > neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou). > > Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do > toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není > přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak > ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby > plodu a předpisů SVS :-) > > Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené > podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při > vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak > klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě > nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí > včelařského inventáře). > > MV > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - J. Matl (213.151.87.2) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru
(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru (48160) (48162) (49062) (49068)
Tvoje volání má již rok zpoždění
Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To ale není, Pepane, důvod, proč by se to v naší prazvláštní situaci nemělo stále znovu a znovu říkat. Srv. např. vynikající referát Ing. A. Přidala na nedávné pražské konferenci o vnímavosti včel k chorobám a jeho résumé v Moderním včelaři č. 5. Jinak jsem pro, ostatně naše ZO je selektivně dělá již dělší dobu. A je to dobře. Ale jde právě o ty rozumně nastavené podmínky a taé o jejich relevantní uplatnění v praxi ...
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
MV> Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)
Martine, ta věta mě pobavila. Docela trefné...
Napadl mě dotaz: označení "americká hniloba plodu"? To je jiná nemoc než MVP?
Někde jsem četl, že už Komenský tuto nemoc zmiňoval. Takže mám v povědomí, že stejně jako včela pochází i tato nemoc z Evropy. Tak jsem hledal zda nejde o 2 nemoci.
Našel jsem tento odkaz:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050593.html
kde jsou nemoci dvě:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
A obě jako "přensoné na člověka"??? To jsem četl poprvé..
A pak jsem našel článek "Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu" (Linhart, Bičík, Vagera) a jeho úryvek:
"V této souvislosti je dobré si všimnout, že moru včelího plodu se také lidově říká „americká hniloba plodu“. Pátráme-li po příčině, zjistíme, že tato choroba se nejvíce rozšířila právě v Americe."
Pokud jde tedy o tutéž nemoc, pak neznalému by se mohlo stát, že osočí omylem zlé američany ze zavlečení této nemoci do Evropy :-)
Možná vypadám jako puntičkář, ale dvojí označení téhož (je-li to tak) pak může způsobit takovou kuriozitu, že tatáž nemoc je v Zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) Příl.2 (viz. předchozí odkaz) zmíněna dvakrát. Neměli jsme tehdy (rok 1999) v PSP nějaké želízko v ohni?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gp (93.92.52.23) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími. Asi vás zmátl p. Matelo ten nadpis. V zákonech je použita čeština ve specifických frázích. V tomto případě se Vám ani nedivím. Jde o přílohu a asi nějakou konverzí převedenou tabulku. Při importu a exportu se používají interpunkční znaménka cby oddělovače buněk a ty nemají už nic společného s českým jazykem. Tz. že jde jakoby o první řádek v tabulce, kde jsou tři nadpisy - buňky vyplněny těmito třemi větami a pod tím jsou dané hodnoty. Asi to tak v českých zákonech u příloh je možné. Na Eurlexu, tj. evropská nařízení, směrnice, atd, resp. v překladech a tabulkách v textových podobách je to běžné.
Existuje ale více větných spojení v zákonech a třeba osvobození od daní do 40 včelstev je také pěkně zapeklitý zbastlenec.
Dalším příkladem jednoho fajnového slova v mnohoznačných spojení s popisem účinku zákona je slovo nebo. Koupím si jablka nebo hrušky. ...(výklad podle zdroje na internetu) znamená že si můži koupit jen jablka nebo hrušky a nebo i oboje. Jakmile se nenapíše před spojku nebo čárka, je to šílené vykládat takový zákon nějakému poplatkuchtivému úředníkovi, kterému jste vlastně ukradenej a chce poplatky za službu kterou nevyužíváte. Omlouvám ostatním se za odbočení. _gp_
.........
NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA
NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI
a) nákazy společné více druhům zvířat:
1. Aujeszkyho choroba
2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3. echinokokóza (hydatidóza)
4. horečka Údolí Rift
5. hydroperikarditida přežvýkavců
6. japonská encefalitida
7. katarální horečka ovcí
8. krymsko-konžská hemoragická horečka
9. leptospiróza
10. listerióza
11. mor skotu
12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana)
13. paratuberkulóza
14. Q horečka
15. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
16. slintavka a kulhavka
17. sněť slezinná
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
19. trichinelóza
20. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)
21. tularémie
22. verotoxigenní E. coli
23. vezikulární stomatitida
24. vzteklina
25. západonilská horečka
b) nákazy skotu:
1. anaplasmóza skotu
2. babesióza skotu
3. bovinní virová diarrhoea (BVD)
4. enzootická leukóza skotu
5. hemoragická septikémie (pasteurelóza)
6. hlavnička
7. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV)
8. modulární dermatitida skotu
9. plicní nákaza skotu
10. theilerióza
11. trichomonáza
12. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)
13. venerická kampylobakterióza skotu
c) nákazy ovcí a koz:
1. artritida a encefalitida koz
2. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí)
3. epididymitida beranů (B. ovis)
4. klusavka
5. Maedi-Visna
6. mor malých přežvýkavců
7. nakažlivá agalakcie
8. nakažlivá pleuropneumonie koz
9. nemoc Nairobi
10. neštovice ovcí a neštovice koz
d) nákazy koní:
1. encefalomyelitida koní (východní)
2. encefalomyelitida koní (západní)
3. hřebčí nákaza
4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní)
5. infekční arteritida koní
6. influenza koní (chřipka koní)
7. mor koní
8. nakažlivá metritida koní
9. piroplasmóza koní
10. rinopneumónie koní
11. Surra (Trypanosoma evansi)
12. venezuelská encefalomyelitida koní
13. vozhřivka
e) nákazy prasat:
1. africký mor prasat
2. cysticerkóza prasat
3. encefalitida způsobená virem Nipah
4. klasický mor prasat
5. vezikulární choroba prasat
6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat)
f) nákazy drůbeže:
1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní)
2. chlamydióza drůbeže
3. cholera drůbeže
4. infekční bronchitida drůbeže
5. infekční burzitida (nemoc Gumboro)
6. infekční laryngotracheitida drůbeže
7. Markova choroba
8. mykoplasmóza drůbeže (M. gallisepticum, M. synoviae)
9. newcastleská choroba 10. pulorová nákaza (S. pullorum)
11. rinotracheitida krůt
12. tyf drůbeže
13. virová hepatitida kachen
g) nákazy zajícovitých:
1. hemoragické onemocnění králíků
2. myxomatóza králíků
h) nákazy včel:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
3. nosemová nákaza včel
4. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps)
5. roztočíková nákaza včel
6. tumidóza (Aethina tumida)
7. varroáza včel
i) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně
2. epizootický vředový syndrom
3. gyrodaktylóza (G. salaris)
4. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi)
5. infekční anémie lososů (nakažlivá chudokrevnost lososů)
6. infekční nekróza krvetvorné tkáně
7. infekční nekróza pankreatu
8. jarní virémie kaprů
9. red sea bream iridoviral disease
10. renibakterióza (R. salmoninarum)
11. virová hemoragická septikémie
j) nákazy měkkýšů:
1. bonamióza (B. ostreae, B. exitiosa)
2. marteilióza (M. refringens)
3. mikrocytóza (M. mackini)
4. perkinsóza (P. marinus, P. olseni)
5. xenohaliotióza (X. californiensis)
k) nákazy korýšů:
1. běloskvrnitost
2. infectious hypodermal and haematopoietic necrosis
3. infectious myonecrosis
4. mor raků
5. necrotising hematopancreatitis
6. spherical baculovirosis (Penaeus mondon-type baculovirus)
7. syndrom Taura
8. tetrahedral baculovirosis (Baculovirus penaei)
9. žlutohlavost
l) ostatní nákazy:
1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých)
2. leishmanióza
3. neštovice velbloudů
m) další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské
unie.
Příloha 3
zrušena
Příloha 4
zrušena
Příloha 5
zrušena
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.
Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI
Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?
Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?
A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Ales Molcik (195.189.142.120) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Rozdíl mezi morem a hnilobou je přesně jak popisuje př. Anton např. Včelařství od Veselý a kol. A já bych k tomu přidal ještě jednu nemoc s podobnými příznaky a to je virus pytlíčkovitého plodu. Nemoci nejsou od sebe okem rozeznatelné a při nálezu kliniky je důležité vždy provést lab. vyšetření. S virem si včely poradí sami a není třeba nic pálit, o hnilobě výzkumníci tvrdí, že tu naposledy byla někdy po válce a postup veteriny při zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako u moru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - lokvenc.petr (e-mailem) --- 19. 12. 2010
Re: Ploné vyetření moru
Ano, postupovalo by se stejně. Ale prosil bych odborníky o upřesnění jiné věci: Z některých předchozích příspěvků by se dalo usuzovat, že jak mor včelího plodu, tak i jeho hniloba jsou nemoci přenosné na člověka. Podle mých vědomostí tomu tak ale není - učili jsme se, že jedinou nemocí včel přenosnou na člověka je zkamenění včelího plodu. Kde je tedy pravda ? S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Ales Molcik Sent: Sunday, December 19, 2010 11:07 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Ploné vyetření moru ...zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako u moru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - M. Václavek (147.32.116.170) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu. Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou imunitou.
Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei, sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.
MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 19. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru
Už jsem se lek že manželka porodí sochu :-D
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 19.12.2010 12:08:30 > ---------------------------------------- > Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu. > Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou > imunitou. > > Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je > totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská > hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba > plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei, > sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu > při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje. > > MV > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 19. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru
Proto se to vyšetřuje laboratorně.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 19.12.2010 10:41:36 > ---------------------------------------- > gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod > včelími. > > Ano obě nemoci: > 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) > 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) > jsou uvedenz v bodě *h) nákazy včel* v příloze 2 - *NÁKAZY A NEMOCI > PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A > JEJICH PŮVODCI* > > Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) > není součástí přílohy 2 ? > > > Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít > ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším? > > A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při > likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49122
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gp (93.92.52.23) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
Jsem mizerný češtinář, ale je nutné chápat to souvětí jako tři věty hlavní. Nevím jak bych Vám můj výklad nadpisu ještě vysvětlil. Klidně to dejte na rozbor na Ústav českého jazyka. Věty hlavní a vedlejší se určují také podle celkového obsahu, v tomto případě celé přílohy a členění na přenosné mezi druhy a podle druhu je snad pochopitelný. Je to učivo 4té třídy ZŠ.
Postupy SVS i jakožto absolventa s osvědčením prohližitele, jsou mi jasné a známé. Nákazu potvrzuje odběr vzorku. Následuje potvrzení původce. Následný postup se volí podle toho jakého původce.
U hniloby, s kterou ve velkém mimojiné podle veřejných informací bojoval i populární Američan s působností ve Francii a Chile p. Kefuss, jsou trochu odlišné postupy než u moru. Je tam menší razantnost při likvidaci. Je nutné utratit pozitivní včely. Není ale až tak nutné pálit úly._gp_
........
Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084) (49087)
gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.
Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI
Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?
Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?
A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49129
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - J. Matl (213.151.87.2) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru
gp (93.92.52.23) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084) (49087) (49105)
U hniloby, s kterou ve velkém mimo jiné podle veřejných informací bojoval i populární Američan s působností ve Francii a Chile p. Kefuss, jsou trochu odlišné postupy než u moru. Je tam menší razantnost při likvidaci. Je nutné utratit pozitivní včely. Není ale až tak nutné pálit úly._gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
J. Kefuss byl, pokud si to dobře vykládám, pozván do Chille právě kvůli hnilobě, začali selektovat na hygienické chování a za 2 roky bylo po problému ...
srv.: http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#5539361093981643186
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49141
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu