Včelařská konference

Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Já bych řekl, že přemetení na mezistěny snad musí dobrý prohlížitel poznat, spolehlivě minimálně takových 14 dnů potom a určité příznaky, proti běžnému přidávání mezistěn, ještě takový měsíc potom. Likvidace kliniky beze stop je možná jen když je klinika v malém počtu včelstev a v nich jen na malém počtu plástů, jinak prostě včelař nemá plásty a hlavně má ty včelstva nápadně slabá. Včely zrušit a spojit dvě, tři slabá v jedno silné taky nemůže, protože najednou v produkčním období proti jaru nebo poslední kontrole má úbytek včelstev, zatímco v produkčním období by měl být spíš přírůstek skrz oddělky. Pokud není pro včely zvlášť nepříznivé počasí, na které by se včelař mohl vymluvit, jako tady na severní Moravě druhá polovina května a červen. Taky pokud je stanoviště zamořené morem, předpokládám,že je pro včelaře mnohem obtížnější zajistit, aby vytvořené oddělky vůbec přežily a matky v nich se zdárně oplodnily a rozkladly.
Jediné problémové období tedy vidím takových cca 1 - 2 měsíce, kdy na stanovišti se silnými včelstvy mor teprve propuká, včely jsou dost silné a včelař má hodně prázdných zakladených plástů, takže může kliniku ze včel vybrat a zničit a nikdo nic nepozná. Později by to už mělo jít na včelách poznat a ještě později a dlouhodobě stanoviště akorát požírá peníze za náklady na ošetřování navíc, cukr na zimu a podobně ale zpátky nic nevrací nebo vrací v medu a jiných produktech jen minimálně. Takže je už v zájmu samotného včelaře něco s tím udělat.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je Rumusko, Turecko, Kypr a podobně.
Argument, že dříve u nás bylo včelstev více a moru méně, taky neobstojí, protože se změnil charakter zavčelení. Dříve byly včely rozmístěny podstatně stejnoměrněji, protože bylo podstatně víc včelařů a menší průměrný počet včelstev na stanovišti, takže zavčelení bylo stejnoměrnější spíš po 2 - 4 - 6 včelstvech. Dříve při tehdejších výkupních cenách produkce z takových 6 - 12 včelstev bylo podstatným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Taky ošetřování 6 - 12 včelstev dříve znamenalo podstatně vyšší spotřebu práce. A mnohým včelařů to takhle stačilo, protože v lepších podmínkách mohli mít těch 6 - 12 včelstev pohromadě ve včelíně u baráku na své zahradě, pro vyšší počet včelstev by už museli se včelami někde do lesa.
Dneska 6 - 12 včelstev není z hlediska přínosu do rodinného rozpočtu ani z hlediska spotřebovaného času na obsluhu nic. Na stejnou úroveň jako kdysi při těch 6 - 12 včelstev v zadovácích se dnes dostanou včelaři, pokud chovají v nástavcích takových 15 - 30 včelstev nebo možná ještě víc. Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

"A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha."

A kočování u dnešních nástavkových úlů je mnohem snažší, takže rozšířenější než kdysi, stačí mít přívěsný vozík za auto.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je...
-----
Nikdo nedal odpověď na otázku, jestli je moru více než dřív, či se o něm více ví. Vyšší gramotnost včelařů, diagnostika z měli atd.

Pochybuji, že někdo má statistiku výskytu za celou ČR padesát let nazpátek. SVS která by to snad měla mít v merku má problém s aktuální situací. Viz občas ty mapky které zvěřejňuje, ty vysvětlují vše. Tedy tu chaotickou situaci.

Například když tady u nás plály vatry tak podle jejich map jsme byli v celém kraji bez moru.
:-)

Karel

Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_

............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319)

Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

"Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"

No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh. Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)

Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp_
.........
R.Polášek:
Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

"Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp"

Tady nejde o žádné svalování problémů. Tady jde o to, že podle matematiky, zákonů, podle kterých se šíří infekce, logiky atd stanoviště velkého včelaře, případně ještě kočujícícho napadené morem znamená mnohem větší problém než stanoviště končícího včelaře kdesi v zapadlém koutu zahrady s pár včelstvy.
Ono taky zapálená sirka a hozená hořící na zem do listí často i tak uhasne a les nezapálí. I když to nedoporučuji zkoušet. Zapálená pochodeň hozená do listí uhasne sama od sebe jen málokdy.
Prázdné neuzavřené morem zamořené úly jsou zdrojem nějakého většího infekčního tlaku jen v době velké slídívosti v podletí. Jindy do takových úlů včely nelétají, pokud se pominou zalétnusé samovolně usazené roje.

Potom rozdíl mezi produkčním a končícím včelařem je ten, že včely končícího včelaře bývají v mizerném stavu, mají často několikaleté matky z nějakých nouzových matečníků, jsou slabé, mají málo zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, moc toho na vyloupení není a loupež je tak krátká, třeba jen 1 - 2 denní.
Včely produkčního včelaře jsou silné a mívají spoustu zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, jsou tyto zásoby i intenzívní loupeží loupeny třeba i týden a zapojí se do nich tak mnohem víc včelstev. Dokonce může probíhat přenos moru i opačným směrem, kdy včelstvo je zamořeno nebo má dokonce začínající kliniku, ale jinak je ještě silné a tak vylupuje slabší včelstva v okolí a zanáší tam spory moru. A krátké slabší několikadenní slídění po slabých včelstvech v okolí se dá vyvolat prakticky kdykoliv po snůšce, třeba i z řepky v květnu. Stačí, když se silnému včelstvu vezmou plásty s medem a místo nic se dají blízko plodu prázdné plásty. Pokud zrovna v té době není žádná snůška, včely začnou slídit....
Ono stačí i v době rozjeté medovicové snůšky, když pár dnů intenzívních dešťů spláchne producenty a potom prvních pár dnů pěkného počasí není medovice ani nějaké větší množství květů a slídění je rozjeto. A včelař nemusí přitom se včelami dělat vůbec nic, ani se na stanovišti nemusí objevit.

Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 26.12.2010 18:27:02
> ----------------------------------------
> "Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé
> nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.
>
> Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než
> stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových
> oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani
> nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými
> stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly,
> které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"
>
> No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se
> včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě
> na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují
> později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích
> nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba
> zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že
> mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než
> včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh.
> Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří
> infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je
> podstatně závažnější.
>
> Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň
> základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o
> rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
> Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později
> možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)
>
>
>

"Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej."

Jestli toje na mně,
Já příspěvky píšu z jedné vody, nijak neupravuji. Ne všichni uvažují stejně, kdo uvažuje jinak, tak to pro něho může být nepřehledné.
To, k čemu se vyjadřuji, dávám na začátek a odděluji úvozovkami, protože tady není funkce citace. Někdy to může být taky málo přehledné.

Na Vašem Prostějovsku. Bylo nalezeno po Vaší likvidaci stanoviště na té řepce ohnisko nákazy? Kolik Vás stála a za co přesně spalovna?_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318)
Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Jako ohnisko nákazy tehdy veterinář neoficiálně označil místního kočovníka. Tehdy se mor u kočovníků z měli nevyšetřoval a veterinář tenkrát to ohnisko usoudil podle stupně napadení, kdy našel kliniku v pokročilém stadiu u všech včelstev co měl ten včelař ve voze. A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu. On je ten včelař trošku slepýš, když chce něco přečíst tak na to nevidí, protože nemá dost dlouhé ruce. Takže nějaký mor prostě neviděl, je to sice hloupé ale tak to bylo. Kolik mě stala spalovna už přesně nevím, ale neměl jsem toho moc takže to bylo v řadu několika tisíců. Nějaká finanční újma mě netrápí dostal jsem náhradu tak tu přímo moji událost s morem neřeším. Udělal jsem si úly nové a začal včelařit jinde. Ale začal jsem potom chodit po prohlídkách na kliniku nejdřív na okr. Pv teď na okr. Pr a jak léta běží tak v tom vidím nekonečný příběh na jednom konci jste a než se to vyřeší už je tu další kandidát. Takže toho vidím víc než jen omezený rozhled v mezi mého bývalého stanoviště a nemá to konec. Dnes třebaže nejsem v pásmu a mohl bych teoreticky začít kočovat, tak si to nedovolím, protože ohnisek je na okrese dost a i na okraji pásma si nemyslím, že je bezpečno.

Mor chytnout na řepce mne nějak z podstaty problematiky nesedí. Máme tu také řepku, ale když začne, je velmi malá slídivost.

Byl ten pozitivní vůz poblíž i během průběhu podletí, doplňování zásob a zimování ještě před řepkou? Pokud tu byl přesun, od někud na tu řepku, nepropukl mor během dvou let i z míst odkud jste dojel?

Další velmi nebezpečnou možnost si neberte osobně, ale stává se to prostě často. Vím, že někdy pravda bolí a včelaři nechtě zarážejí hřebíky do rakví svých včel, ale neměl jste tendence dávat svůj med nebo nějaké medové zbytky do zimních zásob?_gp_

.........
A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu.

Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl. A včely kde jsem je měl před tím než jsem se stěhoval jsem získal od včelaře ze stejné obce. A mor tam dodnes nebyl zaznamenán, to vím přesně, protože jsem se tam se včelami vrátil.

Měl jste smůlu asi v tom, že jste s tím nedostatkem medu a s tím krmením narušil chronologii ukládání spor. Mám protimorovou teorii, že mor chytne od ohniska hlavně ten, co v podletí hodně krmí. Takže ponechávám docela hodně medu v medných plástech včelám při posledním vybírání. Nejsem tak krkoun a příští rok si zbytek s řepkou vezmu a do slídění si znovu udělají medný pevný základ v díle pro další zimu. To určitě u Vás tak neprobíhalo. Myslím si, že neřešený medný deficit vznikl už při samotném převozu včelstev na nové stanoviště. I převoz včelstev stojí totiž včelstvo nějaký med._gp_

.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319) (49329) (49331) (49332)
Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl.

Včelstva jsem si dovezl nějak koncem srpna a ten dotyčný moru si všimli v následujícím roce na začátku řepky když tam měl pomocníka, který mu pomáhal převěšovat do medníku a který si toho všiml a tak zavolali veterináře no a ten to prohlídl a vzal podezřelé vzorky. Ve stejný den prohlídl včelstva i u mne a nenašel nic. Ten vůz se pak pálil ke konci června posunuli ho ještě asi tak o kilometr dál a já jsem první kliniku našel o měsíc později. Je to oblast kde kromě řepky není jiná snůška, takže po řepce vždy slídivost. A zásoby včelám, i tehdy, nechávám všechny co jsou v plodišti. Mám zásadu, že plodiště patří včelám. Takže ve kterém mezičase donesly spory za ten necelý rok včetně zimy je už záhada.

Všechno je to o tom jak včelaříme a jaké zařízení a metody používáme. Na včelíně mám zavěšené chovné kufry ani jeden mi včely nevykradly. Jak zkoušíme vychovat kvalitní matky jsem popsal na webu. Když si jeden včelař kufr odvezl , tak proč mu ho včely vykradly? Takže se matka neoplodnila. V takovém prostředí se čité včelstvo rychle zamoří. Tyto praktické zkušenosti i další jsou k nezaplacení.
B.V.

Dobrý den, ráda Vás pozvu na Včelařskou výstavu s přednáškou 10.12.2011 Chotěšov u Stoda.Bližší info zašlu v příloze mailem. Jednatelka ZO Romana.64/=/seznam.cz