Včelařská konference

Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp_
.........
R.Polášek:
Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

"Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp"

Tady nejde o žádné svalování problémů. Tady jde o to, že podle matematiky, zákonů, podle kterých se šíří infekce, logiky atd stanoviště velkého včelaře, případně ještě kočujícícho napadené morem znamená mnohem větší problém než stanoviště končícího včelaře kdesi v zapadlém koutu zahrady s pár včelstvy.
Ono taky zapálená sirka a hozená hořící na zem do listí často i tak uhasne a les nezapálí. I když to nedoporučuji zkoušet. Zapálená pochodeň hozená do listí uhasne sama od sebe jen málokdy.
Prázdné neuzavřené morem zamořené úly jsou zdrojem nějakého většího infekčního tlaku jen v době velké slídívosti v podletí. Jindy do takových úlů včely nelétají, pokud se pominou zalétnusé samovolně usazené roje.

Potom rozdíl mezi produkčním a končícím včelařem je ten, že včely končícího včelaře bývají v mizerném stavu, mají často několikaleté matky z nějakých nouzových matečníků, jsou slabé, mají málo zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, moc toho na vyloupení není a loupež je tak krátká, třeba jen 1 - 2 denní.
Včely produkčního včelaře jsou silné a mívají spoustu zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, jsou tyto zásoby i intenzívní loupeží loupeny třeba i týden a zapojí se do nich tak mnohem víc včelstev. Dokonce může probíhat přenos moru i opačným směrem, kdy včelstvo je zamořeno nebo má dokonce začínající kliniku, ale jinak je ještě silné a tak vylupuje slabší včelstva v okolí a zanáší tam spory moru. A krátké slabší několikadenní slídění po slabých včelstvech v okolí se dá vyvolat prakticky kdykoliv po snůšce, třeba i z řepky v květnu. Stačí, když se silnému včelstvu vezmou plásty s medem a místo nic se dají blízko plodu prázdné plásty. Pokud zrovna v té době není žádná snůška, včely začnou slídit....
Ono stačí i v době rozjeté medovicové snůšky, když pár dnů intenzívních dešťů spláchne producenty a potom prvních pár dnů pěkného počasí není medovice ani nějaké větší množství květů a slídění je rozjeto. A včelař nemusí přitom se včelami dělat vůbec nic, ani se na stanovišti nemusí objevit.