Včelařská konference

Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Pěkné svátky Antoni. Šlo co si pamatuji po porovnávky roztečí. Představ si případ, že vezmeš 10 rojů v podobném kastovním složení o váhách od 0,5 - 3 kil. Ty usadíš do opylovacích paket a budeš zjišťovat po nějaké asi krátké době v jakých roztečích zahájily stavbu díla. Rozteče se budou lišit v závislosti na těch aspektech co jsem tu psal. (Jde o vliv teplot, množství produkce vosku a přínosu sladiny rojem na tyto rozteče.) A rozdíly se v takovém případě našly.

V praktickém pojetí jsem si v souvislostech z těchto zjištění uvědomil různý potenciál roje, pro lepší pochopení a důležitost jakých kterých úkonů u dělení mých včelstev v tom smyslu. Že udělat oddělek, který mi má přinést ještě ten rok užitek není to samé, jako když někdo dělá oddělek např. pro trh s oddělky, který se často dělá na zazimování a mednou produkci až na následující sezonu a spoléhá se na postupné sesílení masy._gp_


........
a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383)
Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Dělniční buňky jsou velikostně v rozmezí 5,1- 5,4. Na mezistěnách mám velikost 5,4. Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely je kvalitní vajíčko. A velikost a váha vajíčka se během sezóny mění. Když víc matka klade, tak jsou vajíčka menší a lehčí. Což si myslím že má vliv i na kvalitu vajíčka a vývoj budoucího jedince.

Dne Wednesday 29 of December 2010 08:05:06 Ales Molcik napsal(a):

> mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký
> vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely
> je kvalitní vajíčko.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a
zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajne
mu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

S tím roztočem mě to napadlo také v souvislosti s menší buňkou, protože i těch 5,1 je velikost kterou staví včely. A pokud například u skotu nejde o maso tak i menší kráva může nadojit víc než kráva o něco větší stejného plemene. Užitkovost je v podmínkách prostředí a genech.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajnemu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi. J.Č.

Pôvodne to začalo v Nórsku, veľký ohlas to našlo v Poľsku, ale i v iných krajinách, ale bolo to viac prianie , ako skutočnosť. Tento názor na zabránenie rozmnožovania Vd v malých bunkách už bol zmietnutý zo stola. Ale vyskúšať si to môže každý, kto si zadováži Ms v Nemecku, tam ich vraj vyrábajú. Anton

Na zmenšení velikosti buňěk se nemusí zmenšovat základy mezistěn. Stačí plásty neměnit a o zmenšení buňěk se postarají košilky-:). Pokud by menší buňky měly omezovat roztoče, muselo by se to projevit na spadu v měli příslušných včelařů.....

Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? A.M.

Moje skúsenosti, tie ale nemusia byť správne. Viem len toľko, ak šírka bunky klesne pod určitú hranicu, včelstvo sa snaží bunky odstraňovať a väčší priemer zvádza včely k prerábaniu na trúdie.
Otázka väčších buniek je stará ako výskum a napriek tomu sa väčšie včely z nich nepodarilo vychovať a taktiež matky s menšou konštitúciou kládli do väčších buniek trúdie vajíčka. Takže veľkosť bunky pod alebo nad priemer sú vždy rovnako ťažké. Preto by tolerancia robotníčich buniek nemala prekročiť ten dlho prispôsobovaný prirodzený priemer.

Že vo väčšej bunke "nevznikne" väčšia včela som sa presvedčil pri pokuse, keď som zúžením trúdej bunky prinútil matku položiť vajíčka po zúžení je otvoru Z 6,8 na 5 mm, vždy sa vyliahli normálne včely. Vývojový cyklus včelej larvy je však pre plod zhoršený, lebo pri zvliekaní larvy a jej vztýčení spôsobuje problém. Aj v tomto roku som takýto pokus robil a včelstvo dokázalo po úprave ústia TB položiť aj niekoľko desiatok vajíčok a vychovať 40 - 60 mladušiek. Aj tento pokus ma presvedčil o tom, že pri kladení oplodnených a neoplodnených vajíčok platí tlaková hypotéza.

Ano, může to mít vliv na vývoj, ale až po vylíhnutí, kdy se o larvu starají krmičky. Ale. Na kvalitu vajíčka jako takového je na potravinovém diagramu propojka na výživu matky o kterou se zpravidla stará úzká skupina dělnic. Otázkou tedy je, jestli, má vliv velikost dělnic, co živí matku, na kvalitu vajíček? Odpověď je znovu ano. Může to mít vliv. Vše souvisí se vším.

Velikost buněk ovlivňuje anatomii - velikost a vývoj mlaďušek po vylíhnutí. Znovu ale je tu další kritérium výživy jedince po vylíhnutí.

Velikost buněk ale nemá přímý vliv na množství přínosu sladiny.

A dovolím si takovou spekulaci. Velikost buněk má vedle kvality výživy, vliv i na výši kvality zimujících dělnic. A to jsem zjistil podle ustáleného počtu odpadlých dělnic na podložku od doby, co jsem postupně převedl dílo mých včel na jinou, větší velikost buněk mezistěn.

Kvalitu zimujících dělnic také má p. Čermák v bibliografii takže zdroje pro lepší pochopení jsou.

_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 29. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383) (49385) (49387)
Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv?