Včelařská konference

Svůj názor neopírám o poznatky převzaté z literatury, tak to co teď napíši,
může být pouze subjektivní a jistě je i neúplné. Je to míněno spíše jako
dílčí příspěvek do diskuze.
1. Drátkování jednoznačně definuje umístění mezistěny ve svislém průřezu
rámku. Zajišťuje tak optimální vzdálenost budoucích plástových ploch
postaveného plástu, tedy i uliček mezi plásty.
2. Drátkování činí rámek s mezistěnou méně zranitelnou při transportu z
dílny do úlu.
3. Zpevňuje mezistěnu tím, že ji rozděluje na několik dílčích ploch. Každá z
těch dílčích ploch mezistěny je tak ukotvena ve dvou, třech, či čtyřech
pevných stranách. Deformace mezistěny úlovou teplotou a hmotností včel se
proto mohou projevit pouze samostatně v každé z těchto dílčích ploch. Tyto
deformace se proto nesčítají a jsou tak minimalizovány odchylky od ideální
rovinosti celé plástové plochy. Proto je třeba, aby drátek byl vždy dobře
napnutý.
4. Drátkování minimalizuje i délkové změny. Nedrátkovaná mezistěna při
protažení dosedne na spodní loučku a tím se zdeformuje ( zvlní ve spodní
části ). Tato část plástu pak nemůže být matkou využita pro zakladení
celistvé plochy plodu.
5. Drátkování zabrání svislému protažení jednotlivých buněk ( matka takové
opomíjí ).
6. Panenský plást zanesený medem se bez zpevnění drátkováním dost
pravděpodobně silně poškodí už při odvíčkování klasickou vidličkou.
7. Odstředivé síly v medometu mohou střední část nedrátkovaného panenského
plástu (zejména ještě teplého ) úplně vytrhnout.

Některé problémy se nemusí projevit u litých mezistěn. Některé problémy se
více projevují u vyšších rámků a svislém drátkování, některé jiné zas u
dlouhých nízkých rámků a vodorovném drátkování. Něco lze řešit drážkou ve
spodku horní loučky, něco nedávno zmíněnými dvěma spodními loučkami atd.

Myslím, že svislé, nebo vodorovné drátkování by nemělo být řidší než asi
každých 7 až 8 cm. Při svislém by měly být drátky taženy tak, aby první a
poslední tah drátku byl asi 1 až 2 cm od boční loučky. Při vodorovném by měl
být horní drátek asi 1 až 2 cm pod horní loučkou.
Současné vodorovné a svislé drátkování v jednom rámku nepřináší žádný užitek
a zcela znemožňuje zatavování drátku el. proudem.

Vrtání dírek pro drátkování je také docela zajímavé téma. K němu jen tolik,
že určitě vrtat, ne propichovat. Propíchutím dírky se dřevo loučky vždy
naštípne a do vzniklé prasklinky se pak drátek při vypínání zařízne.

Víc mne momentálně nenapadlo. Tak mne prosím někdo doplňte.

Hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



----- Original Message -----
From: Milan Čáp <capmilan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2004 9:01 AM
Subject: Co všechno řeší drátkování


Dne 25.1. Pepa Kala napsal:

>Píši to jen proto, že způsobů, jak upevnit mezistěnu do
>rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeší celou řadu
>jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom každý mohl
psát
>rozsáhlé eseje.

Přátelé, mohli byste se trochu o tomto problému rozepsat? Co všechno tedy
řeší drátkování a případně i jak?


Milan Čáp


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Zaujalo mě, že někdo taky drátkuje rybářským vlascem, 3x vodorovně a mezistěnu mezi to zastrčí. Neviděl jsem to na vlastní oči.
S drátkováním souvisí zařezávání drátku do rámku. Zatím nejjednodušší pomoc jsem našel ve vteřinovém lepidlu: protáhnot drátek a kápnout kapku na průchod drátku rámkem. Vsákne se do dřeva, ztvrdne a udělá kolem drátku báječné očko.
Ivan