Včelařská konference

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Saturday, February 05, 2011 1:22 AM
Subject: můj termobox


http://pictureup.cz/picture/verejny/131/13171317termobox1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/924/924924termobox2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg

Asi před dvěmi roky jsem na této konferenci umístil výše uvedené obrázky mého rešení termoboxu s krátkým popisem. Diskuse kolem toho celkem žádná nebyla, nebo šla mimo. Přesto pro ty včelaře, které by to zajímalo, uvádím obrázky znovu. Problémem pro včelaře může být pouze precizní elktronická regulace teploty vzduchu uvnitř termoboxu. Jinak výrobu samotného termoboxu podle obrázků zvládne většina včelařů. Termobox je vytápěn teplým vzduchem, jehož zdrojem je běžný fén,odpadají různá topná tělesa napájená síťovým napětím uvnitř termoboxu.
Teplý vzduch je vháněn do podstavce s roštem pro konev. V protilehlých rozích podstavce jsou na tyčkách umístěny dva ventilátory na promíchávání vzduchu uvnitř termoboxu. Jsou použity běžné ventilatory pro chlazení různých elektronických zařízení. Ventilátory mají rozměry 90x90 mm, napájecí napětí 24Vdc, příkon 2,6W.
Jsou napájeny z regulátoru. Na třetí tyčce je umístěno precizní justované elektronické čidlo teploty.
Je zdrojem informace regulátoru o teplotě v termoboxu. Termobox je zakryt snímatelným krytem zhotoveným z polystyrenu tloušťky 4 cm. Vnitřek je natřen propolisovou tinkturou. Teplota uvnitř termoboxu je rovnoměrná a nízká, takže nedochází k žádným chemickým reakcím krytu. Kryt je zakryt polystyrenovou deskou, zatíženou kovovým předmětem, například závažím. Konev je tak přístupná zvrchu, lze med zamíchat, odstranit nečitoty. Manipulace s konví je po sejmutí krytu rovněž velice jednoduchá. Termobox je velice lehký a skladný, není problém s jeho přemístěním.
Úkolem elektronického regulátoru je udržovat teplotu v termoboxu nastavenou zadávacím potenciometrem. Teplotu lze zadat v rozsahu 20°C až 60°C. Regulátor je koncipován jako dvoupolohový s hysterezí, to znamená že zapína a vypíná zdroj teplého vzduchu takovým způsobem, aby byla teplota vzduchu udržována na požadované teplotě. takže je-li například zadána teplota 45°C, po dosažení této teploty zdroj teplého vzduchu vypne, při následném poklesu teploty např. o 5°C (hysterezi) opět zapne a tak se to stále opakuje. Fén je trvale přepnut na snížený výkon.Izolační rozhraní mezi regulátorem a zdrojem teplého vzduch tvoří relé. Toto je dostatečný popis, aby si osoba se zkušenostmi s elektronikou, byla schopná podobný regulátor navrhnou a vytvořit. Takový profesionální regulátor v digitální verzi je na např. na odvlhčovači vzduchu, který jsem si pořídíl kvůli vlkosti medu. Na displeji se nastaví požadovaná relativní vlhkost, dále je zobrazována relativní skutečná vlhkost a regulátor zapíná a vypíná kompresor tak, aby udržoval vlhkost na požadované hodnotě.
Třeba by se našel nějaký vhodný regulátor na mechanickém principu (termostat), který by mohl elektronický regulátor jistým způsobem nahradit. To co je vidět na obrázku lze nazvat funkčním modelem regulátoru pro ověření jeho funkce a je zdrojem podkladu dokumentace pro konstrukční zpracováni regulátoru. Nabízím možnost, že bych mohl dokumetaci regulátoru poskytnou kolegovi kontruktérovi-zhotoviteli, a ten by mohl při projevení určitého zájmu o tuto věc regulátor zrealizovat.
Muselo by se jednat o menší výrobní serii, aby se vůbec "vyplatila" konstrukční práce a finanční prostředky do ní vložené. Já bych ani cenu žádnou cenu regulátoru nestanovoval, to je věc realizátora. Jen pro informaci odhaduji materiálové náklady na regulátor asi na 600Kč, což může dát určitou představu o jeho ceně.
Jinak rozehřátí moji potravinářské konve trvá v temoboxu při nastavené teplotě 45°C 24 až 36 hod, jak již tady bylo zmíněno. Závisí na okolnostech. V chladu to trvá déle než za vyšších teplot. Nižší nastavenou teplotu používám pro udržení medu v tekutém stavu, než s ním začnu něco dělat. Rozehřívaní medu ve vodní lázni je složitá a časově náročná záležitost. Většinou se to přežene, aby to dlouho netrvalo a tím trpí kvalita medu. Tady po 24 hod mám ztekucený med, seberu pěnu a můžu plnit nebo pastovat.
Haf

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5847 (20110204) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

..ten vzduch vhanany fenom unika kade?Za aku dobu stekutite kanvu?..ja na reg.pouzivam termostat,zasuvkovy,strci sa do el.zasuvky a sam ma v sebe zabudovanu dalsiu,do ktorej mozete zastrcit snuru od spotrebica..je z neho vyvedeny kablik 2m s cidlom na konci ktore mozete umiestnit do kvapaliny prip.vzduchu..digi nastavenie po 0,1C,moze riadit chladenie al.zohrievanie,podla toho ako nastavite zap a vyp teplotu..cez google ho najdete pod ozn. termostat ut 200 ..

Vzduch je vháněný do termoboxu otvorem ve spodní straně nástavce. Doba
ztekucení je závislá na různých okolnostech, nastavené teplotě vzduchu v
temoboxu, tvaru a materiálu konve, teploty konve před ztekucováním.
Používám štíhlé plechové potravinářské konve, naplněná váží kolem 22kg. Doba
ztekucení při teplotě 45°C je mezi 24 až 36 hod.
Haf
----- Original Message -----
From: "gusto" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 05, 2011 9:00 PM
Subject: Re: Fw: můj termobox


> .ten vzduch vhanany fenom unika kade?Za aku dobu stekutite kanvu?..ja na
> reg.pouzivam termostat,zasuvkovy,strci sa do el.zasuvky a sam ma v sebe
> zabudovanu dalsiu,do ktorej mozete zastrcit snuru od spotrebica..je z neho
> vyvedeny kablik 2m s cidlom na konci ktore mozete umiestnit do kvapaliny
> prip.vzduchu..digi nastavenie po 0,1C,moze riadit chladenie
> al.zohrievanie,podla toho ako nastavite zap a vyp teplotu..cez google ho
> najdete pod ozn. termostat ut 200 ..
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5849
> (20110205) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nevím kolik stupňů dělá fén na vlasy, ale napadlo mě použít horkovzdušnou pistoly. Ty levnější mají dva stupně výkonu, nutno vybavit termostatem, ale ty dražší už mají termostat v sobě a ten se na padesát stupňů dá stáhnout. I když pro jistotu bych to i uvnitř vybavil tím termostatem. Jinak já mám nerez nádobu rozměrově do trouby a tam med rozpouštím a nebo spirálu, když chci celou nádobu (40kg).

Výstupní teplota ze zdroje teplého vzduchu je dostatečně vysoká na to, aby
se v prostoru termoboxu za přispění kvalitní regulace dosáhlo požadováné
teploty pro ztekucení medu.
V mém případě vyhřívám prostor o vnitřních rozměrech 35x35x75cm fenem typu
ROWENTA o výkonu 1300W. Fen je trvale přepnut na snížený výkon, který jsem
si dnes schválně změřil a je 600W.
Působením regulátoru teploty je zpočátku ohřevu topný výkon odhadem
využíván z 50%(vše studené), později při ohřátí klesne využití výkonu na
25%. Průměrně je tedy instalovaný výkon využit na 37,5%. Potřebný průměrný
topný výkon tedy je 600x0,375=225W
Trvá-li ztekucení medu 24hod, pak celkové množství energie na ztekucení 22kg
medu je 24x325=5400Wh=5,4 kWh
Na 1kg medu je tedy třeba 5,4 kWh:22= 0,245 kWh energie
Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo se zabývá fyzikálními vlastnostmi medu,
mohl spočítat teoretickou spotřehu energie na ztekucení 1kg medu např. z
teploty 5°C na 45°C.
Je zbytečné instalovat nadbytečný topný výkon, než je potřeba pro
ztekucení. Regulátor teploty by pracoval v nevhodném režimu. Navíc by mohlo
dojít k přehřátí teemoboxu (požáru) při selhání regulace. Nejvhodnější je,
když je instalovaný výkon 2x až 3x vyšší než hodnota průměrného topného
výkonu potřebného ke ztekucení. Já mám na dně podstavce papír bez
jakýchkoliv problémů. Jinak si myslím, že různá řešení ke ztekucování medu
různými topidly nezajišťují rovnoměrný ohřev nádoby, jako to lze docílit u
dobře navrženého teplovzdušného systému ohřevu s kvalitní prostorovou
regulací teploty.
Haf


----- Original Message -----
From: "Ale Molčík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 06, 2011 12:45 PM
Subject: Re: Fw: můj termobox


> Nevím kolik stupňů dělá fén na vlasy, ale napadlo mě použít horkovzdušnou
> pistoly. Ty levnější mají dva stupně výkonu, nutno vybavit termostatem,
> ale
> ty dražší už mají termostat v sobě a ten se na padesát stupňů dá stáhnout.
> I když pro jistotu bych to i uvnitř vybavil tím termostatem. Jinak já mám
> nerez nádobu rozměrově do trouby a tam med rozpouštím a nebo spirálu, když
> chci celou nádobu (40kg).
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5849
> (20110205) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo se zabývá fyzikálními vlastnostmi medu,
mohl spočítat teoretickou spotřehu energie na ztekucení 1kg medu např. z
teploty 5°C na 45°C."

Na tom není třeba co počítat. Stačí najít v nějakých potravinářských fyzikálních tabulkách měrnou tepelnou kapacitu medu....
Kdyby byla poloviční jako voda, která má měrnou tepelnou kapacitu extrémně vysokou, bylo by to 2090 Joule na kilogram a stupeň Celsia. Z 5 na 40 st C a po přepočtu vychází spotřeba na ohřátí 1 kila medu o 40 st C 0.023 kWh.

"Kdyby byla poloviční jako voda, která má měrnou tepelnou kapacitu extrémně vysokou, bylo by to 2090 Joule na kilogram a stupeň Celsia. Z 5 na 40 st C a po přepočtu vychází spotřeba na ohřátí 1 kila medu o 40 st C 0.023 kWh"

Ještě: pokud se počítá s rozehřátím třeba 50 kil medu v nádobě v termoboxu za řekněme den a půl neboli 36 hodin, celkem to je 1,15 Kwh, pokud se to rozloží na těch 36 hodin, topné těleso musí mít výkon teoreticky jen asi 32 wattů. Za předpokladu, že termobox je ideálně izolovaný a za předpokladu, že vnitřek termoboxu a vlastní nádoba má zanedbatelnou tepelnou kapacitu.

Jěště je zapotřebí uvažovat energii na změnu skupenství (zkrystalizovaný
med) asi jako změna skupenství u vody. Proto se mi zdá hodnota nízká.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 06, 2011 9:10 PM
Subject: Re: Fw: můj termobox


> "Kdyby byla poloviční jako voda, která má měrnou tepelnou kapacitu
> extrémně
> vysokou, bylo by to 2090 Joule na kilogram a stupeň Celsia. Z 5 na 40 st C
> a po přepočtu vychází spotřeba na ohřátí 1 kila medu o 40 st C 0.023 kWh"
>
> Ještě: pokud se počítá s rozehřátím třeba 50 kil medu v nádobě v termoboxu
> za řekněme den a půl neboli 36 hodin, celkem to je 1,15 Kwh, pokud se to
> rozloží na těch 36 hodin, topné těleso musí mít výkon teoreticky jen asi
> 32
> wattů. Za předpokladu, že termobox je ideálně izolovaný a za předpokladu,
> že vnitřek termoboxu a vlastní nádoba má zanedbatelnou tepelnou kapacitu.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5851
> (20110206) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Jěště je zapotřebí uvažovat energii na změnu skupenství (zkrystalizovaný
med) asi jako změna skupenství u vody. Proto se mi zdá hodnota nízká."

Tak jedině zeptat se odborníků, třeba ve VUVČ. Nebo se domluvit s fyzikářem v nějaké střední, možná i základní škole, kalorimetrické stanovení s dostatečnou přesností je jedním se základních měření a kalorimetr docela jednoduchá aparatura. Byla by z toho docela názorná praktická školní laboratorní úloha, jen by někdo musel dodat ten med....
Ono tam potom bude zkreslení regulací teploty, aby teplo v dostatečném množství pronikalo dovnitř medu, je třeba při přenosu vzduchem vyšší teplota vzduchu než těch 45 - 50 st C. Jinak řečeno, jak se vědro s medem zavře do termoboxu a spustí se ohřev, teplota vzduchu velice rychle vyskočí na těch 45 st C a potom se udržuje regulací, kdy je výkon topného tělesa využíván jen z části. Tepelný tok do medu je určen rozdílem teploty medu a vzduchu a konstantou přestupu tepla ze vzduchu do medu. Takže jak se med ohřívá, tepelný tok do medu klesá a regulace pouští do topného tělesa stále menší výkon.
Já používám topné těleso výkon s ventilátorem dohromady cca 150 watt v obyčejném 50 l plastovém barelu bez izolace. Roztápím až 3 flašky od okurek medu, takže až 15 kilo najednou. Teplotu reguluji na cca 45 st C termostatem z bojleru. Probíhá to tak, že věci složím do barelu, přiklopím víko, zapnu a do 20 minut jsou stěny vědra vlažné a termostat uvnitř reguluje, zhruba půl na půl. Za den až dva dny je med rozehřátý a termostat reguluje zhruba 2/3 vypnuto a třetinu zapnuto. Není moc velký rozdíl, jestli tam mám 3 nebo 2 flašky medu, takže předpokládám, že hlavní část tepla jde na tepelné ztráty.

""Jěště je zapotřebí uvažovat energii na změnu skupenství (zkrystalizovaný
med) asi jako změna skupenství u vody. Proto se mi zdá hodnota nízká."

Vysokou spotřebu způsobuje foukání teplého vzduchu fénem zvenku. Protože za a buďto je v termokomoře otvor, kterým teplý vzduch foukaný fénem musí zase unikat ven nebo za b jsou v termokomoře netěsnosti , kterým zase teplý vzduch uniká ven nebo za c pokud termokomora těsní, žádný vzduch z fénu do termokomory jít nemůže a topné těleso fénu hoří.

Dnes nemusíš nic počítat stačí to změřit přímo na zásuvce. Již jsou taková měřidla k dostání nebo je dokonce půjčují některé elektro prodejny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fw: m?j termobox
> Datum: 06.2.2011 21:05:43
> ----------------------------------------
> "Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo se zabývá fyzikálními vlastnostmi medu,
> mohl spočítat teoretickou spotřehu energie na ztekucení 1kg medu např. z
> teploty 5°C na 45°C."
>
> Na tom není třeba co počítat. Stačí najít v nějakých potravinářských
> fyzikálních tabulkách měrnou tepelnou kapacitu medu....
> Kdyby byla poloviční jako voda, která má měrnou tepelnou kapacitu extrémně
> vysokou, bylo by to 2090 Joule na kilogram a stupeň Celsia. Z 5 na 40 st C
> a po přepočtu vychází spotřeba na ohřátí 1 kila medu o 40 st C 0.023 kWh.
>
>
>

To vím také. Mám elektroměř z SSSR, kam jsem jezdíval, ale ještě jsem ho
nepoužil. Tak třeba teď, abych si ušetřil počítání. Jinak tam tehdy měli
perfektní rozpěrák se škrabkou za 1 rubl, Koupil jsem si tenkrát jen dva,
měl jsem jich koupit víc, tyhlety mám už obroušený.
Haf
---- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 07, 2011 9:01 AM
Subject: Re: Fw: m?j termobox


Dnes nemusíš nic počítat stačí to změřit přímo na zásuvce. Již jsou taková
měřidla k dostání nebo je dokonce půjčují některé elektro prodejny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fw: m?j termobox
> Datum: 06.2.2011 21:05:43
> ----------------------------------------
> "Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo se zabývá fyzikálními vlastnostmi
> medu,
> mohl spočítat teoretickou spotřehu energie na ztekucení 1kg medu např. z
> teploty 5°C na 45°C."
>
> Na tom není třeba co počítat. Stačí najít v nějakých potravinářských
> fyzikálních tabulkách měrnou tepelnou kapacitu medu....
> Kdyby byla poloviční jako voda, která má měrnou tepelnou kapacitu extrémně
> vysokou, bylo by to 2090 Joule na kilogram a stupeň Celsia. Z 5 na 40 st C
> a po přepočtu vychází spotřeba na ohřátí 1 kila medu o 40 st C 0.023 kWh.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5851 (20110206)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz