Včelařská konference

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev. Druhý den jsem chtěl provést 2přelarvení, ale byly naražené jen dva matečníky, tak jsem mateří kašičku z nich rozdělil do těch osmi misek a znovu přelarvil do všech osmi. Při včerejší kontrole jsem zjistil, že jsou opět naražené jen dva. Je možné, že něco dělam špatně, nebo prostě včely "třeba" víc nenarazí? Dělal jsem to poprvé!!!

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev.
------------
A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní, tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.

Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak žádná.
V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A potřebuje "oslabit".

Karel

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.

"V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."

To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky v tuto dobu a přelarvováním jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami. Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a z tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat plodem odjinud.

PetrO napsal:
>V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
..............

Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že včely si ze mě asi dělaly srandu.
Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě zmátly :)).
Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s vajíčky.
Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky z plástu s vajíčky přelarvit.

Včely mě zase doběhly.
Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.

Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.

Radek Krušina

Já mám zkušenosti, že časně na jaře se chovají kolikrát zajímavě, nějaký den třeba nenarážejí matečníky vůbec. Totéž někdy v případě velké snůšky. Potom jsou matečníky automaticky na mladších larvičkách , ale jestli ty larvičky byly zpomaleny krmí pro včely dělnice nebo od začátku měly krmi pro matky, bůh suď.
Potom včely umí vyhodnotit matky, už když jsou hotové v matečnících a nevhodné matce bránit ve vylíhnutí den i možná déle , dokud se nevylíhne ta pro včely lepší...Ale asi nejvhodnější matka pro včelstvo nebude ta s největším medným výnosem , co je nejvhodnější pro včelaře...
Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

No vona mrcha vylíhnutá si dovolí je zabít propíchnutím kladélkem, než se vylíhne konkurence... A vykousané jsou proto, že to včelky vzápětí uklidí...

Tedy, když jsou dost daleko od sebe na jiném plástu, tak to někdy nezvládne..

Pavel

a.. Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se
vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

právně důležitý je původ Pak jsou nejlepší matečníky rojové nebo z tiché výměny přelarvování je jen nouzová produkce velkého počtu matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:35:14
> ----------------------------------------
> PetrO napsal:
> >V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> .............
>
> Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že
> včely si ze mě asi dělaly srandu.
> Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
> Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě
> zmátly :)).
> Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří
> rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s
> vajíčky.
> Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího
> plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky
> z plástu s vajíčky přelarvit.
>
> Včely mě zase doběhly.
> Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
> Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
> Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě
> oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.
>
> Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových
> matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
> Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
-----------
My z papíren víme, že papír snese všechno. :-)

Časem zjistíš, že u včel je lecos jinak než v knihách.

A spousta polopravd a doměnek.

No a na tu knížku si udělej černý puntík

Já si je dělámna úly a podle černých puntíků měním matky. Ale až když mám náhradu. :-)

Já bych včelstvu strčil plást s vajíčky a nechal to na včelách.
Případně je i posílil, pokud máš nějaké silné včelstvo. Ale záleží na snůšce u vás, na posilovní taky bacha.

Karel

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
trochu jinak...
Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
jako první.
Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Vidět jak jste podlehly reklamamám a nepřesně napsaným textům.
Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několk dní a pak matečník z nouze založily. jediý důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař. To je pak již jinou věcí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:18:13
> ----------------------------------------
> Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
> trochu jinak...
> Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
> larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
> postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
> to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
> jako první.
> Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
> navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
> jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
> Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
> vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
> důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
> nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
> larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
> včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> 3patně jsi četl
> Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
> larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 14:03:25
> > ----------------------------------------
> > V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> >
> >
> >
>
>
>

"Pepan-Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několik dní a pak matečník z nouze založily. jediný důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař."

___________________________________

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel

"Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách? "

Někdy se stane, že feromony matky včelstvo těch několik dnů nepostrádá. Potom zakládají matečníky až tehdy, když tu ztrátu pocítí. Bývá to třeba hodně brzo z jara nebo při hodně silné časné snůšce, třeba řepkové.
Ale stane se to velice málokdy.

Podle mne je celý problém v poznání a pochopení vývoje matky.

včely sice nasazují matečníky na starších larvíčkách ------- ale není jim to nic platné, vývoj neurychlí.
Vývoj matky 16 dní
vývoj dělnice 21 dní to je 5 dní, v životě červa včely nebo matky zcela zásadní čas.

TADY SI VYMYSLÍM ale nemůže to být jinak, nikde jsem to nečetl.
vývoj matky na
2 denním červíč. 17dní,
na 3 denním 18 dní,
4 denní 19 dní a
5ti denní 20 dní.
Kdo dřív vyleze ten bere vše u včel a lepší matka z 5ti denního červa než žádná matka.
Můj celkový pohled na přelarvování nebo jen chov matek dodržet co nejmenší červíčky pří chovu a tím i při přelarvení a dobré tepelné a bohaté krmení= převčelené.

loni se mi povedlo prvně po 50 ti letech udělat asi 10 matek od inseminované matky a tiché, jsem velice zvědav. nikdy jsem se do tohoto extrému nedostal.
Inseminovana matka ... přinesta 2x roky více než 100 kg a poslední rok méně Protože se jednaslo o heterozní efekt její dcery nosily jen asi polovinu.

Napsali jste že nejlepší jsou jen rojové a tiché z hlediska fyzického stavu.
To je pravda!
ale ! Kvalita matky se setává z 2 komponentů, fyzického, počet rourek a genetického = zda nosí med nebo se rojí a rojové matečníky se rojily rojí a budou rojit.
Jinak to nejde než že genetické vlastnosti se dědí!!!
Tichématky jsou poměrně málo časté předpokládají 3leté matky v produkčních včelstvech a to není ekonomické.

TAK ŽE JAKO HODNOTNÉ ZBÝVAJÍ JEN CHOVANÉ, Z VĚTŠÍ ČÁSTI PŘELARVOVANÉ MATKY.
ZNOVU NA NEJMLADŠÍM PLODU ( ALE KDO TO VIDÍ |!!!!!!!!)


J. Burgel

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel
..........
No tak funguje třebas startér, ale to je smetenec. Jak by se mohl při vychycení matky naráz zredukovat plod? Není to logické si myslet, že jde ihned o nějakou obrovskou změnu v krmění plodu. Změna nastává při chovu a produkci mateří kašičky vždy při nedostatku nebo při velmi silném přebytku v přínosu. Připomíná, že potrava do třech dnů larvičky je velmi podobná mateří kašičce. Tz. že osiřelé silné včelstvo při velmi silné snůšce nemá moc chuť ani zakládat náhradní matečníky na otevřeném plodu. To se stává běžně._gp_

Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939)
Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel
............

S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?
..........

Prostě se mýlíte. Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_


_gp_

"Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_ "

___________________________________________________________

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 07:35:16
> ----------------------------------------
> "Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující
> vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva,
> vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se
> nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou.
> _gp_ "
>
> ___________________________________________________________
>
> No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod
> takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako
> tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to
> reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud
> budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co
> nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>
I tak postrádá smysl každý do problému zamíchá nějakou svoji teorii a nakonec je z toho neuvěřitelný guláš.

Pepan

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel
.............

Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_

"Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_"

-------------------------------------------------

Gusto,vážím si vašich znalostí,ale já jsem spíš praktik než akademický typ,který ví všechno možné o anatomii včely medonosné,jak který feromon ovlivňuje činnost které žlázy.Ale produkci vosku,který včely dělnice produkují zpravidla mezi 12-18 dni stáří,bych si určitě nespletl(tabulky z nasavrcké školy si ještě pořád pamatuji z hlavy),zatím co produkce mateří kaše je u dělnic mladších,ale podle potřeby se může částečně obnovit i později(feromonální nerovnováha).Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel
........
V malíku to mají chovatelé co produkují kašičku. Já jen že po osiření to není tak jednoznačné, že tu kašičku musí krmičky "někam nacpat". Prostě se podle mého názoru a rozhledu produkce MK ve včelstvu (jde-li to nazvat biologicky plnohodnotných včelstvem) při osiření rapidně omezí a je otázkou, jaká kvalita je při tom a tom počtu vložených matečníků ke startu nebo dochovu. _gp_

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor, že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi sebou!?
Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte.

Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené vajíčka.

A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.

Také se připojuji k této teorii , to vzájemné krmení také těžko trávím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 19:39:40
> ----------------------------------------
> Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase
> způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její
> produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK
> neprodukují.Tolik selský pohled na věc.
>
> Zdraví Pavel
>
> Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do
> kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor,
> že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi
> sebou!?
> Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv.
> trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú
> schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom
> fakte.
>
> Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú
> na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve
> pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani
> vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa
> navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie
> vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené
> vajíčka.
>
> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel
> dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne
> dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.
>
>
>

Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
.......¨

Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_

Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 22:14:24
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme
> speje do záhuby.
> > Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> > prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> > "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> ......¨
>
> Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé
> dělnice. _gp_
>
>
>

(e-mailem) --- 30. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972) (51973) (51976)
Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan


..........
U dospělců má JH nebo aplikace juvenoidů vliv na kastovní systém._gp_

>Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.<
------------------------------------------------------------
Vrátil jsem se od včel, Na stromech nic neviselo a počasí? To byl jenom planý poplach. Vše v přírodě volá po vodě.

Zaujal mne Tono Tvůj názor na vznik trubčic. Zkusme to ale trochu otočit. Já si zase myslím, že chybějící mateřský feromon způsobí, že některé starší létavky vycítí svoji příležitost a počnou bojovat o dominanci ve včelstvu. Jsou to přeci jenom "emancipované" potenciální samičky. Počnou konzumovat mateří kašičku. Následkem této výživy zduří těmto včelám vaječníky a trubčice jsou na světě. Každá z těchto chce nahradit matku. Takto postižené včelstvo, pokud mu včelař nepomůže je odsouzeno k zániku. V této situaci se doporučuje včelstvo vymést cca 20 - 30 m od původního umístění. Tvrdí se, že mateří kašičkou vykrmené a těžké trubčice (mají zduřelé vaječné rourky)nejsou schopny návratu a tudíž je možno navrátivším se včelám přidat novou matku. Já jsem to ale nezkoušel. Neměl jsem příležitost. Pokud jsem kdy zjistil bezmatečnost, řešil jsem to zavčasu.

"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972)
"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel
.........

Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_

>Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_<

>Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_<
------------------------------------------------------------
Asi bych to na juvenilní hormon nesváděl. Pokud si matně pamatuji, vzniká v endokrinních žlázach hmyzu. Udržuje vývojové stádium larvy a přestává se tvořit na konci larválního vývoje. Jeho nedostatek vede k metamorfóze larvy v imago. Tedy k přeměně larvy v dospělý hmyz. Pokud je to pravda, tak u dospělců se juvenilní hormon nenachází. Asi bych ty příčiny hledal jinde. Ale možná se mýlým?

Opravuji: mýlím.

> Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_ <
------------------------------------------------------------
Musím se zastat přítele Pavla. Skutečně nehovořil ve svém příspěvku o voskotvorných žlázách. Ale i kdyby, tak rozhodně nebude na škodu, zopakujeme-li si to základní co o dělbě činoostí ve včelstvu víme. Možná to pomůže vzájemnému pochopení. Ony totiš i ty voskotvorné žlázy, jak píše _gp_ nezaprahnou nevratně.

Takže, dlouho se tradovalo, že včela se po vylíhnutí stává:
1 – 3 den svého života - čističkou
4 – 12 den - kojičkou
12 – 18 den - stavitelkou
18 – 21 den - je jejím úkolem střežení česna (obrana)
22 den do konce života – létavkou

Zákon 40-ti dnů tvrdil že včela se stane létavkou za 40 dnů od položení vajíčka. To si vymysleli včelaři protože to vyhovovalo jejich tehdejším poznatkům a zdůvodňovali si tak potřebu a načasování jarního podněcování, aby dosáhli maximálního počtu létavek do očekávané snůšky. Přez to nejel vlak.

Novější výzkumy však ukázaly, že dělba činností ve včelstvu se řídí potřebami včelstva.Je založena na instiktivní činnosti jednotlivých včel nebo celých skupin,řízených biochemicky účinnými látkami - feromony. Pokud výsledky výzkumů vezmeme za své, tak z toho můžeme odvodit, že v případě potřeby včelstva je každá včela schopna každé činnosti a to téměř v každé fázi věku. Tak se například úlová včela od stáří 6-ti dnů může stát létavkou (u mladších to nebylo pozorováno), nalézá-li se v doletu vydatný nárazový zdroj potravy a taktéž i létavka se může stát v případě potřeby čističkou, kojičkou nebo stavitelkou, to známe např. u rojů. Nic to však nemění na tom, že příslušné žlázy, kusadlové, hltanové, voskotvorné, jedová žláza, dozrávají dle fyziologických dispozic a stáří každé jednotlivé včely. Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

..........

No podle Pavla mi to vyznělo přesně tak jak jsem se učil zase o voskotvorných žlázách já, ale přenesl to na situaci produkce MK. Producentky vosku při urřité teplotě a situaci (usazení roje, stálý přísun sladiny) prostě začnou s masivní produkcí a tato produkce, následně stavba, kdy musí být ve včelstvu i aktivní stavitelky, probíhá určitá dělba. Jsou známy případy, kdy pokud nemá včelstvo dostatečný počet stavitelek (ty nemusí být producentky vosku) odhazují šupinky na dno. Dále jsem se učil, že pokud není včela ve stadiu stálemladé včely,(případ před vyrojení a po vyzimování, kdy je tu mladá generace včel od prvních měsíců) tato žláza nevratně zaprahne._gp_

"Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?). "

Tak nějak si to představuji.
Jinak se to spíš projevuje v atypickém osiřelci, třeba vytvořeném oddělku bez létavek, silném oddělku, ve kterém se ztratila matka při oplozovacím proletu a tudíž je k věci přidat plod a nechat je, ať to zkusí ještě jednou atd.
U normálního plodujícího včelstva, kde byla náhodou nebo úmyslně zamáčknuta matka, působí jiné mechanismy a téměř vždy začnou ty matečníky stavět po cca hodině, kdy feromony matky vyprchají.

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.

Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
svoje.

Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.

Ale moznosti je u vcel vzdy dost.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

U takového včelstva co popisuješ se to dělá jinak. 1) je nutné si připravit oddělek nebo i třeba roj kde je již nový plod. 2) Pak se nástavky odnesou o pár metrů vedle. na místě se ponechá jen ten o kterém víme, že je bez matky. tam se vrátí právě ty bodající včely. 3) další den začneme hledat matku kterou zrušíme. 4) Po 2 až 3dnech zrušíme matečníky. amúže všechno složi zpět včetně rozkladeného oddělku. Takové včelstvo obvykle zruší samo i přidanou matku ale nový matečník již založí z jejího potomstva protože jný vhodný plod již mít nebude.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:38:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> > A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> > a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?
>
> tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
> Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
> pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.
>
> Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
> svoje.
>
> Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
> Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
> rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
> matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.
>
> Ale moznosti je u vcel vzdy dost.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
jejími dcerami.
A pozdravem
petr

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

Kdysi, cca 1975 - 1978 v době svých začátků a neomylnosti, jsem se také snažil provádět výměny matek u produkčních včelstev tím způsobem, že po prvém medobraní jsem vyhledal ve včelstvu matku a tu jsem zamáčkl a radoval se jak jsem je doběhl. Radoval jsem se, že jsem odstranil rojovku a včelstva si odchovají matku samy z vlastního materiálu. Tyto "výměny matek" jsem dělal u 1/3 včelstev. Výsledkem bylo oslabení včelstev do druhé snůšky a mnohé matky byly v následujícím roce včelstvem měněny. Samozřejmě, že v síle a kvalitě včelstev byly velké rozdíly. To se odrazilo i na medném výnosu. Po-té jsem na radu zkušenějšího včelaře počal matky chovavat sám. A ejhle, problémy s kvalitou matek a tím pádem i včelstev se v mnoha ohledech zlepšily, ale nebyly odstraněny úplně. To proto, že v počátcích jsem nedokázal posoudit kvalitu matky. Pokud začínající včelař nemá dobrého učitele a postupuje metodou pokus omyl tak to ani jinak dopadnout nemůže. Ono se mnohdy nepodaří určit kvalitu odchované matky na 100% ani zkušenému chovateli. Po této zkušenosti nevěřím na kvalitu matek z nouzových matečníků. Jinou možností jsou matky z tiché výměny. Tam je kvalita nových matek, pomineme-li příliš pozdní výměnu, téměř zaručena. Vyprovokovat včelstvo k tiché výměně může včelař např. tzv metodou LBV. Ale to již je poněkud jiná písnička. Pokud chce včelař a to i začínající mít včelstva na úrovni, musí se začít zabývat chovem matek a chov zařadit do běžné rutiny ošetřování včelstev. Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51896) (51906)
Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.
........

Ale jde. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se ani nevčelařilo. Mnoho vyzimovaných kvalitních matek (můj odha je víc než polovina) v mnoha včelstvech je z nouzových matečníků a normálně a kvalitně prosperují. Doba brtníků ještě nepominula, protože to prostě funguje i jinak než podle nějaké lidsky nastavené etikety, která určuje co je a co není "správné" u chovu matek._gp_

Zdravím brtníky a přeji mnoho úspěchů :o)).
JK

Tady jsme neřešily genetickou kvalitu matky , ale kvalitu matek, nouzový matečník versus matka z prelarvovaného matečníku. Dále pak co je lepší pro osiřelé včelstvo a jeho rozvoj.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 19:02:52
> ----------------------------------------
> No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
> věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
> tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
> dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
> Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
> neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
> genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
> jejími dcerami.
> A pozdravem
> petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 13:52:42
> > ----------------------------------------
> > V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> > zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> > ------------
> > A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> > nekvalitní,
> > tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
> >
> > Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> > žádná.
> > V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> > potřebuje "oslabit".
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z každého včelstva.

jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko. Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18 miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100 vaj.

Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek, prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to zvládnuť.

Antone
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 20:47:49
> ----------------------------------------
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky
> prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak
> máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU
> (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj
> jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže
> riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
> Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality
> na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z
> každého včelstva.
>
> jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej
> váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet
> vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
> Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach
> konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko.
> Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18
> miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je
> práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M
> kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa
> dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot
> a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to
> čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
> Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100
> vaj.
>
> Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek,
> prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to
> zvládnuť.
>
>
>

one
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal ignorovať?
A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady na častejšie rojenie sú potvrdené.
Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré a prospešné podarí urobiť.

ONO TAKOVÉ POROVNÁVÁNÍ ASI NIC MOC VYPOVÍDAT NEBUDE
Je-li na pokusné včelnici 25 včelstev kolik asi z nich mohu získat matek tich. vým., asi jich víc jak 10 nebude Zato přelarvovaných mohou být i stovky.
V celé této diskusi šlo však o to,že neskušený včelař podlehl reklamnímu triku a zničil nouzové matečníky v domění, že tak velmi prospěl svému včelstvu a začíná jim následně provádět náhradní chov prelarvováním.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 14:17:54
> ----------------------------------------
> one
> jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z
> tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní
> jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu.
> V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů
> vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické
> vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb.
> Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z
> přelarvování.
>
> pepan
>
> Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom
> sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom
> pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil
> výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol
> rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia
> včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal
> ignorovať?
> A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak
> i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady
> na častejšie rojenie sú potvrdené.
> Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a
> iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré
> a prospešné podarí urobiť.
>
>
>