Včelařská konference

gp:
Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více.
------
mám taky defktní včely. Tedy některé a shodu okolností silnější.

Možná to pak dávají pod plod a umožňuje jim to udržovat lépe klima v úle - v plodišti. Tedy vlhkjost.

Slabší včelstva a hlavně z jara mají okolo plodu kruh řídké sladiny, později je plod těleso jednak větší a ve více nástavcích = větší průměr a tak se ta vlhkost z krajů mů§že hůř dostávat do středu, navíc velké plochy zav. plodu asi taky nebudou generovat vlhko jako otevřený plod.
Druhak je pl. těleso obaleno širokým kruhem pylu.

Karel

No, já se nechci nějak dohadovat, co se týká nástavků, rozložení přinesené sladiny v plástech a tak podobně jsem nijak zvlášť nezkoumal a nesledoval.
Jen je mně jasné, že u hodně silných včelstev a za hodně silné snůšky, které za těch cca 14 dnů snůšky jsou schopny medem úplně zaplnit 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc je převěšování zbytečné nebo dokonce kontraproduktivní, snižuje využitelný prostor nad mřížkou a zvyšuje pracnost. Tam by se hodil převěsit tak maximálně jenom ten zavíčkovaný plod, který do týdně vyběhne.
Převěšování je na stanoviště, kde mezi snůškami včely donesou aspoň pro sebe a kde snůšky jsou slabší, tak za 2 - 3 týdny na zanešení poloviny až celého nástavku, u mně 39x24. Před předpokládanou snůškou prostě převěsím nad mřížku takové 4 plásty s mladým plodem a za tři týdny přijdu ten nástavek vybrat. Moje zkušenosti jsou takové, že potom téměř všechen med je nad mřížkou a mohu ho vybrat. Pokud vím, že stanoviště i nadále včely uživí, tak ho taky vyberu. Pokud by to bylo stanoviště, kde by se včely po snůšce neuživily, tak před snůškou se s převěšováním nenamáhám, po snůšce je potom jen část medu nad mřížkou k vytočení, část je pod mřížkou a ta zůstane pro včely.
Převěšování se potom hodí taky na stanoviště, kde v podstatě snůška ve smyslu nějakého nárazového plnění nástavků medem není vůbec. Kde je ale spousta drobných zdrojů sladiny ze souvisle kvetoucích rostlin a různé medovice od května po třeba až srpen. Neboli kde není převčelené stanoviště. Potom se prostě co 3 týdny převěšuje nad mřížku a odebírá těch 5 - 10 kilo medu. Jinak se v optimálním případě se včelami nedělá nic. Pokud to vydrží od toho května po tu polovinu srpna, výnos medu je velký a je to kvalitní med v několika různých druzích. Taky není třeba tolik plástů a nástavků.
Takhle to vidím já.
Fakt je ale, že v nástavcích, na rozdíl od zadováků, furt zkoumám a nemám tu technologii definitivní.