Včelařská konference

MV:
"Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený."

___________________________________________________________

Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...

Zdraví Pavel

Docela mě mrzí, že si hodně včelařů pořád hraje na hasiče, kteří čekají až na průšvih, do té doby nic nedělají. To fakt neumíte včelařit? Proč bych měl vymýšlet jak hledat v mých 5-8NN matku, když už nyní mají včely dost prostoru a než by je cca za 3 týdny začalo zajímat rojení, tak udělám oddělky a mám do konce sezóny klid! Pak vybrakuji po rozkladení matek v oddělcích ty co se mi nelíbí, rozhodnu, které staré matky vyměním, ty potom nakrmím pouze na 10kg a kdykoliv mezi polovinou září a listopadem dle počasí a času je spojím s dobře nakrmeným oddělkem na 3NN. A hlavně víc se ve včelách bezcílně nehrabu. Pokud chci nebo je třeba, udělám ještě další oddělky cca za 14 dní po prvních oddělcích.Největším nepřítelem včel je stále ještě brtník.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 06.5.2011 08:09:28
> ----------------------------------------
> MV:
> "Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený."
>
> ___________________________________________________________
>
> Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě
> včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím
> přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se
> matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten
> čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj Radku.Nepsal jsem,že se takhle ve včelách hrabu,matka mě zajímá jen při tvorbě oddělků(abych ji náhodou také nepřidal) a při chovu.To byla jen možnost,jak zjistit,kde v úlu je,pokud to potřebuju vědět.Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly,rojily se i po rozdělení na oddělky,mezistěny zanesly a nepomohla ani volná stavba.
P.S.-nevěděl jsem,že staří brtníci hledali matky...

Pavel

P.Krátký:
....Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
--------------

Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?


Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS. Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.

Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.

To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní, kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.

Karel

Já se omlouvám, trochu jsem ujel. Pro mě je dost velký rozdíl, jestli hledám matku, nebo se snažím ji nedat do oddělku. Abych se přiznal, při tvorbě oddělků se matkami zabývám pouze zběžně, což znamená, že se mi každý rok z cca 20-30 oddělků povede cca 1 matka dát do oddělku. Na to přijdu snadno a brzy v oddělku a když vím odkud matka je, vím i které včelstvo potřebuje zásah. Významná úspora času mnohokrát převažuje nad poctivým hledáním. Když jsem totiž dříve poctivě hledal, stejně jsem se chybě několikrát nevyhnul... Takže se spíš snažím vědět, odkud oddělek pochází.
Vloni svedlo hodně včelařů ošklivé počasí v květnu. Poučení je, že prostě musíme včas rozšířit, ale podle počasí musím přemýšlet jak!!! Třeba pod plod. těleso dolů. Já jsem měl asi tak 5 vyrojených z 20 včelstev, protože jsem se nedostal od 20.5. do 10.6. ke včelám....
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 06.5.2011 09:03:44
> ----------------------------------------
> P.Krátký:
> ...Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené
> metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
> --------------
>
> Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky
> vyzkoušeno?
>
>
> Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou
> na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě
> převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS.
> Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.
>
> Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.
>
> To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
> Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN
> nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už
> teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní,
> kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.
>
> Karel
>
>
>

Dávno už matku při převěšování a podobně speciálně kvůli tomu nehledám. Plásty prohlížím tak důkladně, kolik mám času. Když najdu, tak dobře, plást s matkou odložím zvlášť. Při větším počtu včelstev možná bych praktikoval matku odchytit, dát zvlášť v kleštidle a vypustit na plásty zpátky až ve vhodnou dobu. Když matku nenajdu, otřepávám včely z plástů.
Při větším počtu včelstev bych v první řadě matku nehledal a rovnou otřepával včely.

Technologicky, co se týká pokroku v elektronice, podle mně dozrála doba zabudovat do značky na matce o těch cca 1 - 2 milimetry čtvereční a tloušťce 0,2 - 0,4 milimetry nějaký cenově vhodný chip či rezonanční obvod detekovatelný zvenku nástavku. Veškeré problémy s hledáním matky, ztrátou času a rozdivočením včel při otřepávání by tak odpadly.

RH:
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
-----------

Ono to není moc zdlouhavé. Vypáčím nejaké rámky z plodiště, místo nich dám stavební, na plodiště postavím další nástavek který jsam si přinesl, do uvolněných míst v něm dám nad střed ty plásty vyndané ze shora a pokládám nad něj medníky. Pokud bych nechoval matky, tak další zásah je vytáčení.
Pokud to porovnám časově, že u NN bych musel rotovat NN ze zdola nahoru, přidávat nástavky MS, atd. tak já v tom veký rozdíl nevidím.

Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1 je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast. rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.
Jasně že silnému včelstvu nevadí skoro nic, ale ne všechny se mi daří vyzimovat v kondici a oddělky se tady u nás dělají o 14 dní později. A je to na jejich síle do zimy vidět i velikost rámku má vliv.

Dost lidí co dělá oddělky na kšeft tvrdí, že na vys. míře to jde jednodušeji. Tedy z méně včel vyroste srovnatelný oddělek.
Ale možná se za pět let budu divit, jak jsem to dělal složitě. S Langem 1/1 včelařil jak NN. To bylo nejjednodušší - ale je třeba kondička:-) A ta ubývá. Takže buď NN nebo Dadant. A staré vysoké nástavky než vyhodím, tak vyzkouším. Zatím mi to vychází jako provozuschopné a efektivní.

Karel

Dne Friday 06 of May 2011 11:51:04 KaJi napsal(a):

> Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud
> porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1
> je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale
> za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast.
> rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.

> Karel


No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

JC:
No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.
--------------

No, já jsme už trochu ujetý z "komínů" a zebrování.

Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel
...........
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_

gp:
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
------
Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
Díky.
Karel

No brť nikdo asi neviděl již několik století.
tak ani neví co má nachystat a jak.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
>

Co chceš rozvádět? Jestli brtník mohl mít více medu než oulař? Proč ne? Oulař má výhodu manipulace s trámky nebo rámky. Dodnes se hádá sám se sebou co je lepší, protože nechápe. (viz dole)

Brtník oproti tomu může mít desítky nebo stovky nachystaných dutin. Umí navábit oulařovic roje a vytlačí znich do zimy med.

Kdo myslíš, že se zauzloval s problémy jak co s 30cítkou, nebo 24rkou ... Nebo nasadit háky na nohy, lano na záda kudlu a jde těžit.

Jsem přesvědčen, že se totiž dá včelařit po různu, stejně jako se porůznu umí mouchař bavit okolo nesmyslů co si chystá pod ruky, co se mu tam pořád navíc motá, ... atp._gp_


.........
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
........



Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

Dne Monday 09 of May 2011 06:47:17 Libor V. napsal(a):
> Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

No u 39x24 to byla nutnost , u dadanta je to zbytecne a u 159 langstroth jsem
je nepouzival, vetsinou mam 4 NN plodiste, a 2-4 NN medniky, vetsina vcelstev
to pochopi, jak to chci, ale nektera proste ne, v dadantech to zatim
pochopily vsechny.

Jinak zelezny MM jsou drahy a plastovy , nez se obehaji, rvou vcelam kridelka,
nohy ..... Ja mam problem, abych je nepomordoval, kdyz jim vracim nastavky a
abych je umyslne mrzacil. Krom toho je to neprirozeny.

Staci, ze jim beru med :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

KaJi-"Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?"

__________________________________________________________

Když jsem s dadantem začínal,tak jsem to měl v plánu.Ona totiž rámková výška 28,5 dá se včelí mezerou 2x 13,7,čili 1 vysoký rámek se v pohodě vejde do dvou nízkých.Ale v praxi to tolik nevyužívám,protože se musí v těch dvou NN upravit prostor,což není tak jednoduché a odporuje to snižování pracnosti v nástavkových systémech.Takže to využívám jen při chovu matek a výměně díla.
Už od zimy,kdy je sestava 1 VN + 1-2 NN,některá včelstva začínají plodovat nahoře v těch nízkých a časem sestoupí dolů,jiná zase plodují dole a sem tam si matka zaběhne nahoru a zaklade tam 2-3 plásty,takže plod je i nahoře.Toho využívám při přidávání dalších nástavků a nástavek s mezistěnami nebo dílem vložím jako předposlední(odspodu).Abych dosáhnul lepšího obsazení,tak z posledního převěsím jeden(zpravidla)plodový plást do toho prázdného,aby byl plod nad sebou.Vím,je to v rozporu s nízkonástavkovou technologií,kde se pracuje jen s nástavky,ne s rámky,ale funguje to(s vyjímkou loňska).

V posledním Včelařství vyšel článek"Dadant vyhovuje včelaři i včelstvu".Jeho autor popisuje několikaleté zkušenosti v Dadantech.Musím říct,že takhle nějak bych to napsal také,kdybych ovládal teorii v těchto úlech.Ale protože mám za sebou už 8letou praxi,tak musím konstantovat,že některé popisované věci nejsou tak úplně pravda.Např.se tam píše,že"matka nemá potřebu přecházet do jiných nástavků".Jako v každém jiném úle bez mřížky není vzácností najít matku až nahoře,jak tam zakládá třeba jen 10 trubčích buněk.Takže nějaké pracné převěšování není většinou potřeba(až na zmíněný jeden plást).
Loni byl problém ten,že včelstva vyzimovaná pro jarní snůšku ve značné síle najednou díky počasí seděla doma a nevěděly roupama,co by,tak šly po čase nezvladatelně do rojení...

Zdraví Pavel