Včelařská konference

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel

"Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí. "

To je známá věc, že některé chemické postřiky dráždí včely. Jen vědět přesně jaké.
Já třeba mám ze zahrady na pole minimálně půl kilometru daleko, tak akorát na to, aby když je tam řepka, něco donesly a jinak se jich to netýkalo a včelky jsou právě do poloviny května jako beránci. Divočejší jsou potom později, jak jsou hodně silné a je horko.
Sousedi zřejmě taky příslušné divočící chemikálie nepoužívají.

S tím postřikem něco bude!!! Moje zkušenost je takováto: pozdě odpoledne stříkali zemědělci pšenici, která byla za včelínem jen několik metrů daleko. Na druhý den, jako jindy, šly na rosu, která byla na pšenici-kapky na koncích listů a byly tak podrážděné, že útočily na cokoliv co se pohlo. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Lékařka na to: měl jste si to vydensifikovat! Já se ptám jak, protože se sajrajt dostal do vpichu několi mm hluboko. A už nejsme kamarádi.

J.P.

Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému.

"Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému."

Já to vidím tak, že včelí jed se buď stihne rozšířit krevním oběhem minimálně několik centimetrů daleko, než způsobí denaturaci příslušných bílkovin v krvi a tím vznikne klasický otok. Nebo to nestihne, rozšíří se pár milimetrů daleko a většina ho zůstane kolem žihadla. Potom otok nevzniká, vznikne kolem místa bodnutí pupenec a druhý den v místě bodnutí nějaký milimetr kubický hnisu.
U mně to funguje na přeskáčku či podle místa bodnutí jedno nebo druhé.