Včelařská konference

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?

Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka. Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení 400kg nezničila žádnou souš.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:01:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> dáváte přednost vy?
>
>
>

Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda, stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.

Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5 rokov.

Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov vytočil.

Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má nejaké plásty do medníkovej časti.

Antone,
nejde o to kolik let je souš používaná, plánovitě v medníku používám max 2-3x zaplodované, ale protože mám nízké nástavky a dávám hodně mezistěn během jarní snůšky nad plod, včelstva je okamžitě zanesou medem a tak vlastně cca 2/3 souší pro med jsou panenské. Mám přes 20 včelstev 500km daleko, nemůžu si s nimi hrát, starat se v zimě o souše jiné než panenské, takže je to naopak velmi jednoduché a efektivní. Každé včelstvo spolehlivě do dneška postavilo 30 mezistěn. Nemám akát a průměrný přírůstek na váze je od jara kolem 40- 50kg.
Pokud jde o pachuť, pro začátek abys zjistil o čem píši doporučuji ochutnat med od někoho , kdo používá hodně staré souše v mednících, pak budeš vědět co hledat v chuti.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:43:00
> ----------------------------------------
> Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a
> môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za
> medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich
> dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to
> robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda,
> stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok
> čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.
>
> Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z
> tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5
> rokov.
>
> Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to
> aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov
> vytočil.
>
> Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni
> včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár
> včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má
> nejaké plásty do medníkovej časti.
>
>
>

Pachuť v medu je podle mně věc včelařů, co už včelaření moc nedají. Včelám dávají vystavět za rok jednu, dvě mezistěny nebo kvůli stáří a zdraví včelaří ze setrvačnosti, čekají vysloveně, až zimní úhyny počet jejich včelstev sníží k nule a do včelstev strkají jen zbylé staré hotové vystavené plásty pořád dokola.
Jeden takový prázdný plást potom váží stejně jako tři normální tmavé plásty a je černý doslova jak bota i proti slunci....

Potíž je ovšem v tom že létavky donešený nektar ukládají poblíž plodu (do zaplodovaných plástů). Odtud jej pak berou jiné včely, které z něj vlastně začnou med teprve vyrábět.Doslovně med pozřou a následně vyzvrací. Tak se to dějě nekolikrát po sobě, než se med dostane to těch panenských plástů.
Dokonce se udělal i pokus s několika degustátory, napřed ji ukázali plásty a jaký med vnich byl. Ti ochutnali a zjistili rozdíly následně jim dali k degustaci ten sám med aniž by věděli z jakých plástů pochází a světe div se nepoznali nic

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:17:41
> ----------------------------------------
> Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je
> lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po
> chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je
> lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka.
> Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický
> pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů
> použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení
> 400kg nezničila žádnou souš.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty do medn?ku
> > Datum: 30.5.2011 13:01:41
> > ----------------------------------------
> > Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> > ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> > Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> > dáváte přednost vy?
> >
> >
> >
>
>
>

Já dávám přednost trochu tmavším. Kvalitu medu neovlivňují a jsou pevnější,
což ocením při vytáčení.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tom
Sent: Monday, May 30, 2011 1:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Plásty do medníku

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
dáváte přednost vy?

"Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?"

Já se tím nijak moc nezabývám. Snažím se dostatečně často měnit plásty, každý rok vždy jednu třetinu a potom do medníku dávám takové plásty, které mi množstvím a stářím plodu na to převěšení vyjdou. Spíš dávám starší plásty, protože při vytáčení si je prohlídnu a pokud jsou už hodně tmavé, nechám je včelám v úlu pouze vyčistit a likviduji je průběžně. Ale klidně mezi dva plásty mladého plodu v medníku vrazím mezistěnu, aby ji postavily a zanesly.
Postavená mezistěna, vytočená a vyčištěná od medu se potom hodí ideálně na skladování, protože na ni nejdou zavíječi ani myši. Můžu jich tedy v červenci a srpnu nacpat třeba 15 do nástavku na 10 plástů a na jaře nepoškozené použít na přidávání. Nebo v červenci nebo před krmením na zimu sestavit z vystavených mezistěn , nebo maximálně jednou trochu zaplodovaných plodové hnízdo a matka do něho klade úplně stejně jako do zaplodovaných plástů. Nebo jimi doplnit nevystavené plásty v norském zimování.