Včelařská konference

Pamatuji si na čas žní u dědečka .
Těžká práce na poli a i já jako malý desetiletý kluk jsem věděl že o něco jde, něco ve vzduchu je důležité.
Mlátila se pšenice, my děti jsem "pomáhali" v párnici a děda se několikrát přišel "zeptat jak to sype"
Dnes mám já žně až nohy večer tahám, víc jak těch 50 kg za den neudělám.
Mohl bych ale ani mi nenapadne. Nejvíc práce mi dají ty spadlé mladušky.
Je to dobrý pocit vzít ten těžký, bíle zavíčkovaný plást do ruky a brkem ometat jeho majitelky včely. Déle to trvá ale přece si ten dobrý pocit nebudu zkracovat nějakou technikou.
Je to nádherný pohled vidět to zaujetí létavek pro snůšku.
Je to koncentrovaný řád všeho živého.
J.B.

Konečně jeden příspěvek, který je o něčem.
Zdravím pane Burgel. JK

Děkuji Vám za tento životní pohled !! Mnohým vede k zamyšlení, k zastavení ze spěchu života a srovnání hodnot. Ta chudoba a dřina, lidi dříve spojovala, měli k sobě blíž a možná uměli lépe žít. Více si všeho vážily a byli rádi za málo.
Zdravím Vás pane Burgel.

Zdenek