Včelařská konference

Proč ta arogance a vulgarita?Já jen napsal staré pořekadlo, že včelař umírá hloupí. Je to všeobecně známé pořekadlo.Určitě se to Vás netýká, vy víte jak to tak pozoruji na této konferenci všechno a všude jste byl a pro jistou dvakrát.Začínající včelař pokud by zde zadal na Vás dotaz, tak ho asi pošlete někde.Nebo přečti si a neotravuj.Když někdo něčemu nerozumí, tak je vhodné se zeptat.Ale Váš úvod k mému dotazu /cit.Zdravím,trpělivost hodně medu přinese.Chce to čas na pochopení a naučit se grif aby se vůl nestrhal a dělal hlavou pokud voda dělá problém,… je to tak nijak jinak / toto je z Vaší dílny a myslím, že včelař Vašeho věku a zkušeností by mohl být mírnější ve svých výrazech./ trochu ubrat plynu/.
Ještě naposledy k mému dotazu. Mám na mysli můj dotaz na Vaší radu nepřehazovat rámky.Já to pochopil, že nepřehazovat rámky v medníku, proto jsem popsal práci s medníky případně v medníku.
S tím převěšováním reagujete na úbytek včel jak jsem popsal. Takže k tomuto mohu jen uvést,že jsem neměl co převěšovat.Jak jsem popsal, tak před řepkou včely v NN obsazovaly 3-4 rámky s plodem.Vzhledem k tomu,že byla abnormálně silná snůška na tento NN – plodiště jsem nasadil další NN se soušemi, a poté podhodil další NN se soušemi.Měl jsem zato, že v případě potřeby plodování matky, matka měla dost nabídnutých příležitostí zaplodovat nabídnutý jeden i druhý NN.Když jsem podhazoval třetí NN, mrknul jsem do NN – plodiště, kde předtím byly 3 rámky s plodem. Plod byl již vylíhlý a rámky byly naplněny medem. Proto jsem do dalšího NN se soušemi dal dva stavební rámky a nástavek dal nad VN – plodiště. Včely na NN reagovaly tak, že souše ihned zanesly medem a vystavěly stavební rámky, které oba matka zakladla a vrátila se zpět do VN.Další NN se soušemi jsem podhazoval až na VN a z NN, kde byla trubčina, tak tu jsem dal zpět do NN se soušemi nad VN. Při podhazování dalších NN po vylíhnutí trubčiny, tak i stavební rámek zanesly medem.
Zmiňoval jste,že v blízkosti plodu je větší obsah vody v medných zásobách.Toto jsem nezkoumal ale má to logiku, nemá to však vliv na další med, který je uložen v mednících, které jsou v případě nasazení 6 NN vzdálené od plodiště cca 1m!

Rojení –výmluva,
Po vytočení horních medníků, které byly dány nad VN a matka je ihned zaplodovala to proto, že nebyla tak silná snůška jako na začátku řepky, včely daly šanci matkou zaklást NN.Pokud by byla tak silná snůška jako předtím, tak matka nemá šanci.
Celkově si myslím, že na velký podíl vody v medu má zasíťované dno a obsazení včel. prostoru .
Pokud se jedná o samotné převěšování v nástavkovém úle.Podle mne je to krajní řešení.S nástavkovým úlem pokud se nemýlím pracuje s nástavky.Jinak se vracím do doby 1,2,3 před Kristem!!!
Příjemný den Pavel.K

Zdravím. Prosím Vás neobviňujte mě z vulgarity. Jestli je vulgaritou a arogancí zvolání, že hodně práce může i vola strhat, tak mluvím obrazně o zemědělské práci, kdy včelař - zemědělec místo hlavy používá ruce. Doufám, že to je to i ostatním jasné s stručné. I ve stručném zvolání může být idea obšírné definice určité činnosti včelaře u včel.

Člověka naučí hodně teorie, která ovšem vychází z poznání pokus omyl. Tak se časem zkracuje čas vynaložený na ošetřování. Číst by začínající včelař měl, hodně rad tu je v archivu, bohužel nepřehledném a hodně témat se tady vlastně zbytečně omílá stále dokola, tak to jednoho unaví, pochopte to. Zajděte si do toho archivu a ...

K tématu.
Co se ve Vašich úlech stalo se dá odvodit. Prostě jste došel k úlu, vybral řepkový med, který měl více vody než by měl mít.

Stačí např. pochopit a to pochopila i EU ve své směrnici o medu, že jsou druhy medu, které mohou mít !při svém získávání! vyšší obsah vody a mohou se uvádět v oběh protože nekvasí. Potom jsou charakteristické květové medy, kdy mají sice obsah vody po zcelení v nádobě v normě, ale začnou kvasit. Kdo čte, na toto narazí.

Proč se to stalo:
Přehazování a převěšování musí mít logiku, ještě existuje termín rozhození plodu. Zeptám se. Co jste tedy udělal špatně? Popis umíte podat. Tak si tipněte.

Protože jste vědomky si myslel, že stálým přidáváním nástavků něco děláte. Čtěte a studujte získávání medu, protirojová opatření, různé technologie chovu včel v tom nebo vtom úlu či prostoru. Např. nevíte: Medník nebo medný prostor je třeba od slova med, tam patří med a ne do plodiště či plodištnho prostoru jak píšete. U nástavků to platí dvojnásob a patří to k mistrovství ve včelařině toto ovládat. Prostě děláte školácké chyby a měl by jste si vážit toho, že Vás nato někdo upozorní.


Pozn. I zkušení NN převěšují. Často se schovávají za práci s celými nástavky, ale není to tak docela pravdou. A zase jsme u toho studia a u toho, že nejsem arogantní, ale snažím se Vám osvětlit jak se provádí chov včel.

_gp_

Napadá mne jediné s čím se často setkávám:
Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...










..........
Pavel Kovařík (93.99.51.67) --- 9. 6. 2011
Velký obsah vody v řepkovém medu

Proč ta arogance a vulgarita?Já jen napsal staré pořekadlo, že včelař umírá hloupí. Je to všeobecně známé pořekadlo.Určitě se to Vás netýká, vy víte jak to tak pozoruji na této konferenci všechno a všude jste byl a pro jistou dvakrát.Začínající včelař pokud by zde zadal na Vás dotaz, tak ho asi pošlete někde.Nebo přečti si a neotravuj.Když někdo něčemu nerozumí, tak je vhodné se zeptat.Ale Váš úvod k mému dotazu /cit.Zdravím,trpělivost hodně medu přinese.Chce to čas na pochopení a naučit se grif aby se vůl nestrhal a dělal hlavou pokud voda dělá problém,… je to tak nijak jinak / toto je z Vaší dílny a myslím, že včelař Vašeho věku a zkušeností by mohl být mírnější ve svých výrazech./ trochu ubrat plynu/.
Ještě naposledy k mému dotazu. Mám na mysli můj dotaz na Vaší radu nepřehazovat rámky.Já to pochopil, že nepřehazovat rámky v medníku, proto jsem popsal práci s medníky případně v medníku.
S tím převěšováním reagujete na úbytek včel jak jsem popsal. Takže k tomuto mohu jen uvést,že jsem neměl co převěšovat.Jak jsem popsal, tak před řepkou včely v NN obsazovaly 3-4 rámky s plodem.Vzhledem k tomu,že byla abnormálně silná snůška na tento NN – plodiště jsem nasadil další NN se soušemi, a poté podhodil další NN se soušemi.Měl jsem zato, že v případě potřeby plodování matky, matka měla dost nabídnutých příležitostí zaplodovat nabídnutý jeden i druhý NN.Když jsem podhazoval třetí NN, mrknul jsem do NN – plodiště, kde předtím byly 3 rámky s plodem. Plod byl již vylíhlý a rámky byly naplněny medem. Proto jsem do dalšího NN se soušemi dal dva stavební rámky a nástavek dal nad VN – plodiště. Včely na NN reagovaly tak, že souše ihned zanesly medem a vystavěly stavební rámky, které oba matka zakladla a vrátila se zpět do VN.Další NN se soušemi jsem podhazoval až na VN a z NN, kde byla trubčina, tak tu jsem dal zpět do NN se soušemi nad VN. Při podhazování dalších NN po vylíhnutí trubčiny, tak i stavební rámek zanesly medem.
Zmiňoval jste,že v blízkosti plodu je větší obsah vody v medných zásobách.Toto jsem nezkoumal ale má to logiku, nemá to však vliv na další med, který je uložen v mednících, které jsou v případě nasazení 6 NN vzdálené od plodiště cca 1m!

Rojení –výmluva,
Po vytočení horních medníků, které byly dány nad VN a matka je ihned zaplodovala to proto, že nebyla tak silná snůška jako na začátku řepky, včely daly šanci matkou zaklást NN.Pokud by byla tak silná snůška jako předtím, tak matka nemá šanci.
Celkově si myslím, že na velký podíl vody v medu má zasíťované dno a obsazení včel. prostoru .
Pokud se jedná o samotné převěšování v nástavkovém úle.Podle mne je to krajní řešení.S nástavkovým úlem pokud se nemýlím pracuje s nástavky.Jinak se vracím do doby 1,2,3 před Kristem!!!
Příjemný den Pavel.K