Včelařská konference

V tom případě jsou feťáci úplně blbí. Kolega z toho důvodu skončil s pěstováním maku Když nachytal feťáky při sběru ohrožovali ho nožem.Prý si rychle vzpoměl na "dlouhé tratě". Feťáci tolik nevydrží. Před pěti roky jsem viděl jak vypadá makové pole po nájezdech feťáků. Střílet se po tom prý nesmí. Mohli by se leknout a zhebnout. Ale, kdo ví. Dnes je republika žlutá řepkou, zítra bude možná bílá makovinou. Mimochodem, docela mne fascinuje červený pšeničný lán plný vlčích máků a je v tom i žlutá ohnice. Včelařovo srdce plesá.

Jen tak mimochodem, naše prabáby dávali dětem odvar z makovic aby spaly a neotravovaly když jim s pradědky dělaly bratříčky a sestřičky. Přeci jenom, nebyly ještě ložnice a dětské pokoje.

Před pár hodinami jsem dostal jedno do kloubu prostředníčku. A víte,že to bolí? Oni to staří včelaři říkali, "když kvetou vlčí máky, žihadla bolí" konec citátu. Tak dobrou noc. JK

Dost bylo máku.
Do kloubu ale bolí skoro vždy. Jed tam má malý prostor a nestihne se rozředit větším množstvím krve, než nastane v těle jeho začínající rozpad a nepohyblivost. Takže zůstane v menším objemu a o to víc jsou jeho toxické účinky na tom místě vyšší.

Tak jsme včera potkal po dlouhé době známeho z Ministerstva ze.
Takže ten mák jde hlavně na export, v Německu atd. se nesmí pěstovat, jelikož se bojí že by neuhlídali pěstování obyč. mýáku od toho "lepšího", tak to přenechali nám. Takže já jezdím ke včelám kolem bílých polí.

Exportuje se hl. na východ, do býv. SSSR nebo i Indie. Prý to má být nový hit v řepařských oblastech.


A včera jsem tam opět loupil včelám med. Všude okolo kde nebyla řepka je snad mák, ale včely i za deště a vichru v "pohodě", jen ta žihadla jsou síla.

Včely relativně v pohodě, před 14 dny mi tam pršelo, včera jsem to bral za nárazového větru v přestávkách mezi přeháňkami. Venku byly jen ty včely, co jsme vyklepal, ostatní klábosily na plástech a "čekaly" tam ne mě. Ale jak říkám, žihadel jen pár. Ale byly kvalitní. :-)


Karel