Včelařská konference

Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým záměrem.
Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení. Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat, neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med byl produkován převážně z panenských souší. Martin.

Díky za odpověď, jak jsem napsal v dubnu jsem tam dal už pár mezistěn, počet nevím. Samozřejmě do vrchních nástavků, kdo by lezl dolů. 5. nástavek šel jako druhý shora a při medobraní byly skoro 3 nástavky od shora plné medu. V tom 3. byl i nějaký plod. Bohužel část medu už zkrystalizovala, tak jsem nemohl vytočit vše, proto pouze necelých 30 kg ze 2 nástavků. Proto minimálně polovina vytočených rámků byla panenských. Metodika by se měla dodržovat, trochu si v tomhle ohledu myslím, že vím víc než průměrný včelař, jsem lékař epidemiolog a Hlavní veterinář armády s jeho podřízenými byli moji podřízení... Protože bohužel obecná metodika není bez chyb, protože např. v nížině po polovině října může být dost plodu a ze 3 předepsaných léčení se "chytne" třeba jen to poslední... Já sleduji situaci a pokud si to troufnu tak udělám třeba jen to poslední, které u běžného včelaře při 3 léčeních skutečně funguje. Toto se bohužel nedá zohlednit a zobecnit všude, proto veterina dělá co může. Ale vloni na jednom stanovišti jsem léčil 3x, protože si denně přinášely z loupeží kvanta roztočů... Mimochodem víš, jak jsem poznal, že loupí moje včely? Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není....
Pokud jde oVAridol, je to odzkoušené, zbytečné dávat víc a aerosoluji taky od shora, čas si nepamatuji, dělal mi to kolega. Roztoči zatím moc nejsou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:40:00
> ----------------------------------------
> Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi
> nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým
> záměrem.
> Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení.
> Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat,
> neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím
> zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat
> jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se
> píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak
> kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak
> přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na
> Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil
> jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi
> zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále
> hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med
> byl produkován převážně z panenských souší. Martin.
>
>
>

"Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není...."

No, považovat přínos sladiny automaticky za loupež, i když je druhá polovina října, to bych považoval za hodně odvážné. Stačí, když v předchozích cca 14 dnech nebyly žádné mrazíky nebo v noci jen slabé, jednotky pod nulou, není nějaké extrémní sucho a v průměrné přírodě se objeví opět všelijaké podzimní květy a z nich nějaký přínos sladiny a pylu. Musel bych mít okruh takového kilometru kolem včelstev projitý křížem krážem co pár metrů, abych spolehlivě vyloučil nějakou trošku větší koncetraci takových kvetoucích rostlin.
Pokud ovšem se neobjevuje vysoký spad roztočů, což ukazuje na to, že někde v doletové vzdálenosti, podle polední teploty to v druhé polovině října může být třebas jen 500 metrů, kolabuje nějaké roztoči poškozené včelstvo.

Co se týká onoho včelaření, je zapotřebí stanoviště se stálou, i když třeba občas poměrně slabou snůškou. Potom v málo rojivých letech a s včelstvy vybrakovanými od včelstev náchylných k rojení se zvládne rojení pouze v oněch kritických cca 14 dnech v květnu a potom je pro letošní léto v podstatě klid. U zadováků to potom znamená, že se jen co 2 - 3 týdny vybírá med. Neboli vyberou z medníku plásty s medem k vytočení, ty se napůl nahradí vytočenými plásty a napůl plásty s plodem z plodiště. A do plodiště se dají taky vytočené plásty plus nějaké mezistěny k vystavění.
U nástavků se prostě udělá tak velký prostor, že se tam vejde celá zásoba medu, který včelky donesou za dva, možná i tři měsíce. Takže je možné vybírat med třeba jen jednou nebo dvakrát za léto....
Na takovém stanovišti je dobrý včelař potom každý včelař, který svými zásahy nezvyšuje rojivost včelstev. A má vybrakovány slabá včelstva či matky, které snižují medný průměr.
Takové včelaření není, po pravdě řečeno, nic moc nového. V zadovácích ho pamatuji už před takovými 35 lety.