Včelařská konference

nebo 3. možnost, rámky roztahat dál od sebe, nechat vyběhnout plod a za 3týdny prostě vyndat, nebo 4. možnost - za pár dní co se včely spojí do nich vlézt a rámky přeházet tak, aby z toho byl co největší užitek tj. vyndat prádné (většinou krycí), nechat plod a zásoby. Ve dvou nástavcích se jistě 4 rámky ničeho najdou a z 5-ti rámků taky nejsou použitené všechny.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Předmět: Re:
Datum: 16.8.2011 18:27:51
----------------------------------------
Máte 2 možnosti, buď odejmete 5 rámků z 2. nástavku, silněji pokoříte a vložíte
oddělek, nebo, což je lepší, doplnéte dalšími soušemi a necháte na zimu 3
nástavky. Budete překvapena na jaře sílou včelstva...
Radek HUbač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.8.2011 17:29:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to
> provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám
> slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se
> oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla
> ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24.
> Děkuji za odpoběd Pavla
>
>
>

Já shledávám přidávání odělků horem za nejisté a komplikované. Jelikož přidávám v září naprostou většinu svých matek odělky, jako jednu z nejspolehlivějších metod,odělek dávám vždy zespodu. Navíc je li to odělek starší s dobře kladoucí matkou a zásobený , nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.

nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.
-----
předpokládám, že máte na rozdíl ode mě značené matky?
Je to tvrzení o tom, že přežívá ta maldší, či spodní nějak kvantifikovat? Tedy přepdokládám, že to sledujete?

Setkal jsem se s tvrzením lidí co to praktikují a mají značené matky, že to není jednoznačné.


A ještě k přidávání NN u DS spodem? Plod k chovu odeberete asi v v květnu, když matka klade i do NN? Chováte nad včelstvem, nebo někde stranou, případně jak?


Díky


Karel

Samozřejmě matky v odělku jsou značené. Výborný včelami přetékající odělěk je bez problémů. To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím,Plemenou matku chovám v 5 rám. plemenáči,z kterého po zesílení odebírám plod i včely.Plemená matka se tak dožívá i 4 let. Odtud si beru i larvičky. Donedávna jsem k odchovu používal ležany, teď to zkouším podle Liebiga a moc se mi to líbí i výsledky jsou slibné, na rozhodnutí co je lepší bych zatím nespěchal. Zavíčkovaný matečník,2 dny před líhnutím jde do plemenáče na 5 malých rámků. Když začne přetékat tak se rozdělí apod. Takže se snažím co nejmíň zatěžovat chovem produkční včelstva. Mají nosit med a kdo se v nich má v plné síle šťourat! Navíc ve všech je LBV a v takovýchto úlech se chovat vůbec nedá!!!! Na každé včelnici mám 3 včelstva kde trubčí rámky ani nic podobného nemám. Navíc to potvrzují i jiní a přišli jsme na to naprosto nezávisle: J. Křapka, př Sláma- autor velmi podařeného seriálu ve Včelařství a jistě i jiní.A stálo nás to jistě desítky nevylíhlých matek. Plnění plemenáčů je dost specifické kvůli 2 mírám u DS a vychází ze známé metodiky. Na chov používám zkušební inseminovanou matku a přísně vybranou matku ze svého chovu. Zatím to inseminované nijak přesvědčivě nevyhrávají, spíš to byly špatně investované peníze. Žel u mého chovu se u některých včelstev začínají projevovat problémy s bodavostí, a tak budu muset být u výběru o něco tvrdší. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím.
-----------------
Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo.


S bodavostí taky sleduji problém, bez ohledu na chovnou matku a i v okolí si včelaři stěžují. A nemůžu se zbavit dojmu, že ta bodavost nyní přešla, což je trochu proti teorii že nyní jsou včely agresívnější.
Trochu mě to utvrzuje v mé doměnce, jestli to neníé následek nějaké postřikové chemie atd. S agresívností (ani ne tak bodavostí při otevření úlu, ale útoky i dál od něj) se setkávám hlavně z jara a dřív na stanovišti co jsou v polích. Ale letos i doma v lesích. Kvůli tomu jsem musel i stěhovat včely od domu.

K LBV. Já ji sice nepochopil, ale jestli tím chtěli autoři tvrdit že dostatek trubčiny a trubců v úle jde proti rojení, tak jsem s nimi souhlasil a souhlasím.
Stejně jako to př. Křapka objevil před 30 léty, já asi před deseti, když jsem přecházelů na Langa a měl málo vosku, mesistěna atd. Ale záleží i na dalším, mimo jiné matkách. Dost trubčiny jsem míval i kdysi dávno, ale to jsem choval pouliční směs a moc to nefungovalo.
V prod. včelstvech už nechovám, dělám podle Liebiga - směs. oddělek a pak v něm chov a rozděluji. Klasicky chovat nad mřížkou to snad s trubci i šlo, ale vybírat plásty s maduškami z úlu moc nešlo, protože na plástech nebyly. Samý trubec, včely se věnovaly snůšce, v úle vytápěli trubci a první dojem byl, že se včely vyrojily a já koukám na nějakou trosku. Takže ten směs. oddělek je dobrý právě proto, že tam člověk má dost mladušek do oddělků.

Karel

Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 - 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší, protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje. Zdraví R. Stonjek

Stonjek.
Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší
-----
Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.

Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.


A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny, takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
Plus volná stavba v dolním NN.


Karel

Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená? Doba rojení je doba dobrých podmínek v přírodě, tedy i snůšky. Není chybou včelaře, že přesměruje dělnice, aby se stali "zbytečnými" místo toho aby se účastnily práce? Když jsem někdy koncem května pro návštěvu včelařů z Dobrušky otevřel pár včelstev, i nějaké s 8NN, diskutovali jsme přesně o tomhle s panem Skočdopole (jestli si pamatuji jeho jméno správně). když jsem ve 4. NN od shora našel 2 rámky plodu a 8 medu, v 5. od shora bylo taky pár rámků medu, tak jsem říkal, že mně někdo z kamarádů říkal, že mu někdo z jeho návštěvníků říkal při podobné ukázce: Jak můžete včelařit se 40kg medu v plodišti? A nejhorší bylo, když řekl, že tam i zůstanou.. Pan Skočdopele říkal, že to 90% včelařů nikdy nepochopí.... Jinak to konkrétní včelstvo zimuje v 5NN, dostalo jednu dávku cukru, sousední je na tom stejně, taky mělo 8NN v sezóně, jenom o něco méně medu, trochu haprovalo a teď si dělá tichou výměnu - udělalo jeden jediný matečník!
Já tedy Zbytečné dělnice nemám! A roje taky ne... letos se mi možná 1 včelstvo vyrojilo, nejsem si jistý, když totiž ze 7NN vyletí roj, ani to poznat nemusíte, jen je tam přechodně méně plodu a zbytky po matečnících....
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 10:13:43
> ----------------------------------------
> Stonjek.
> Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že
> vysvětlení je podstatně jednodušší
> -----
> Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna
> nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.
>
> Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci
> nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň
> "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době
> rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě
> potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i
> opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký
> přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
> Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam
> kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád
> nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
> Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.
>
>
> A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní
> trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny,
> takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten
> spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
> Plus volná stavba v dolním NN.
>
>
> Karel
>
>
>

RH:
Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená?
---------------
Zbytečné, nadbytečné včely, nebo tak nějak to nazval T.Přidal v jedné své přednášce. Celkem to měl podložené, množstvím pitev a analýzou žláz. Nechci jeho přednášku nějak dezinpretovat, ale vyplynulo z nich, že odchov včel pro roj začíná daleko dřív než si včelař myslí. Podle přenášky jsou včely pro roj nadstandardně živeny a vykazují vitalitu podobnou zimní generaci. A prý se práce v úle nezůčastní. Čekají až vyletí.


Toto celkem sedí s lesčíms co jsme kdy slyšel, viděl i četl.
Ovšem je otázkou co tento proces spouští.
Osobně si ymslím, že nedostatečný protor - ale tady bych dodal to, jak jej vnímají včely. Tedy asi ne celkový počet nástavků, ale to co berou na vědomí. - Moje hypotéza. Tedy to co mají nad sebou, možná vedle sebe. Nástavky pod podle mě nemají takový efekt.

Já osobně se s tím ale už moc nesetkávám.

Když nejsem omezen, zimuji ve 3-5N (ale normálních), nebo ekvivalentu a právě to, že mi to moc nelítá přičítám kromě "genů" taky tomu, že na jaře to přerovnávám tak, aby včely měly kam růst - a na jaře rostou v přírodě nahoru.

Jinak já včera přerovnal kvůli melecitoze první stanoviště, a těch 40 kilo tam leckteré stále mají. Tak jsem se stím dřel a dával to dolů a přerovnával nástavky ze zdola nad plod, aby bylo kam krmit.
Ale jak tak odhaduji, 40 kilo v plodišti nemívám - pokud - tak v období intenzívní snůšky, kdy včely ukládají sladinu i pod plod.
Teď to mají clekem pěkně srovnané nad sebou, a za plodem dozadu. Odhaduji, že tak je kolem plodu asi tak 1/3 kapacity nástavku, zbytek nad plodem v "medníkách".

Karel

KaJi:>Ovšem je otázkou co tento proces spouští.<

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

Klasický úl je jen černá skříňka a když ho otevřeme, tak zjistíme běžný stav. Pokud vidíme celkové chování včel v úle, např. odvíčkovávají med,změnu chování, mužeme ještě zabránit vyrojení. U takových včel, takhle vedených je malá pravděpodobnost rojení.

http://leteckaposta.cz/528256862
B.V.

Skvělé cos napsal o LBV. Já osobně, jsem něco podobného dělal dávno před tím, ale postupně jsem dospěl k řízenému chovu trubců -někde jich chovám více, ale rozhodně podle LBV málo, protože mnoho trubců je podle mě na úkor vitality v létě, nižších výnosů medu atd. Moje cesta k vyřešení rojivosti je dát včelám prostor, ale dokud má člověk v hlavě tradiční 2 prostorové ošetřování, nemůže pochopit co to znamená dost prostoru. Pro mě dost prostoru pro výborné včelstvo začíná na 7NN a končí na 9NN, ale nemám akáty, tam by mohlo být zajímavé mít ještě o nástavek souší víc. Mrkněte na články Leoše Dvorského, mám podobné zkušenosti a to hned po 2 sezónách, kdy se princip prostoru snažím dodržovat... Skoro 2x tolik medu v doma a k tomu ze 33 včelstev 3 zimují na medu, 23 potřebovallo polovinu obvyklé dávky cukru a pouze 7 včelstev dostalo plnou dávku kolem 20-22kg. prostě nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak je trubců více, než z jednoho rámku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 09:22:33
> ----------------------------------------
> Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost
> bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných
> oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly
> výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku
> je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 -
> 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší,
> protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně
> rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme
> vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):

> nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> je trubců více, než z jednoho rámku... Radek

Zdravim,

osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.




S pozdravem

Jan Cervenka

K tomu bych jen dodal, že jsme se nejednou přesvědčili, že včelstvo dokáže
optimalizovat svou veškerou činnost lépe, než - i když v dobré vůli -
včelař. A na počet trubců se dá hledět i z opačné strany : Čím víc trubců,
tím méně dělnic je nuceno zahřívat plod a mohou se věnovat snůšce = více
medu :-)...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Saturday, August 20, 2011 10:59 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re:

Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):

> nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> je trubců více, než z jednoho rámku... Radek

Zdravim,

osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.




S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 20 of August 2011 12:11:27 lokvenc.petr napsal(a):
> a počet trubců se dá hledět i z opačné strany :  Čím víc trubců,
> tím méně dělnic je nuceno zahřívat plod a mohou se věnovat

presne toho jsem si vsiml take. A medniky tez :) .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ahoj Petře,
je třeba otevřít karty a nemlžit. V jakém smyslu to optimalizování myslíš? Co nejdřív se připravit na rojení a aspoň 2x-3x se vyrojit? Takhle obecně bez důkazů mluví občas moje manželka a nemám to vůbec rád. Takže letos u mě žádná medovice, žádný akát, medu celkem 43 kg průměr z 19 včelstev. Polovina včelstev dostala jen 12 kg cukru na zimu, nechal jsem jim totiž hodně medu. Normálně krmím 20-22kg. 1 včelstvo odrojené. Dnes mám z nich 33 včelstev v síle od 3 do 5 NN 39x17, 26 matek letošních. Neměl jsem na včelaření moc čas, dělám v Budapešti - 500km daleko. Včelařím na vátině ve 230m n.m. Očekávám podobné vyhodnocení od Tebe. Neříkám, že 43 kg je hodně, pokud by byla medovice jako vloni nebo akát, je minimálně o 20kg víc...
Pokud máš průměry dlouhodobě 55 a víc kg, prosím o detaily, rád se poučím.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 20.8.2011 12:12:18
> ----------------------------------------
> K tomu bych jen dodal, že jsme se nejednou přesvědčili, že včelstvo dokáže
> optimalizovat svou veškerou činnost lépe, než - i když v dobré vůli -
> včelař. A na počet trubců se dá hledět i z opačné strany : Čím víc trubců,
> tím méně dělnic je nuceno zahřívat plod a mohou se věnovat snůšce = více
> medu :-)...
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Jan Cervenka
> Sent: Saturday, August 20, 2011 10:59 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re:
>
> Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> > optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> > zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> > je trubců více, než z jednoho rámku... Radek
>
> Zdravim,
>
> osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
> zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.
>
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>
>

Radek Hubač:
Pokud máš průměry dlouhodobě 55 a víc kg, prosím o detaily, rád se poučím.
Radek

...........
Asi zareaguji. Pokud někdo má 40 a druhý 55, nemusí to být vůbec rukama, úlem, atp., ale existuje termín úživnost stanoviště. Takže ikdyž dělám pořád stejné úkony, každé stanoviště má jiné snůškové možnosti rok od roku. Rozdíly jsou asi takové, že i cca kilometr dělá viditelné rozdíly._gp_

gp:
Asi zareaguji. Pokud někdo má 40 a druhý 55, nemusí to být vůbec rukama, úlem, atp., ale existuje termín úživnost stanoviště. Takže ikdyž dělám pořád stejné úkony, každé stanoviště má jiné snůškové možnosti rok od roku. Rozdíly jsou asi takové, že i cca kilometr dělá viditelné rozdíly._gp
------------------
Přesně tak, a nejen úživnost. I osvit, mikroklima.

Jedna sousedka projevila ve slabé chvilce přání mít včely, tak jsme jí je tam hned hodili, než si to rozmyslí.
Moje úly, moje včely, moje rady a 2km vzdálenost. Ve stejném terénu. A dvojnásobný rozdíl ve výnosech.
Ale tady doma u mě - kde to momentálně i já ruším - se to v stávajícím počaSÍ stává čím dál víc nevhodným místem. A taky jak jde les čím dál víc do nebes a stíní.

A to mě kdysi důvěrník povídal, když jsem tady začínal, že tady po válce bydlel a že to bylo to nejlepší místo na včely jaké kdy měl. Jenže to ten les teprve sázeli. :-)

Karel

Mám podobné zkušenosti se změnou výnosnosti stanoviště v průběhu 40ti let. AČKOLIV JSEM SE ZA TĚCH 40 LET TROCHU VČELAŘIT NAUČIL A JSEM SE VČELAMI SPOKOJEN PŘÍ VÝNOSECH OKOLO 35TI KG JE KAŽDÝ ROK JINÝ, JE I JINÝ MED.
Před 40 ti lety byl tmavý -medovice více než ob rok.
nyní je trochu medovice tak jednou za 7 let. Svádím to na odprášení cementárny,v minulosti cementárna prachem uhličitanu vapna zamořovala okolí a neutralizovala kyselé deště, kyselé deště sice se snížily ale okolní lesy dále chřadnou. Jarní a hlavní snuška zůstává ale zhoršuje se přínos v červenci a srpnu. Zkoušel jsem nechat nejlepším včelstvům 25kg medu v červenci, proplodovaly to a v záží jsem musel stejně krmit až 20 kg.
J.B.

Díky, to je zajímavé. Pamatuješ, jestli to včelstvo, kterému jsi nechal ten med a pak krmil bylo v porovnání s dalšími následující jaro lepší/horší? Mám letos jen 3 včelstva na medu, zkontroluji je v září, zatím se mně zdá, že mají méně plodu, než ty, které jsem nakrmil cukrem. Nejvíce plodu mají některé oddělky, které jsem krmil menšími dávkami průběžně a těm jsem o víkendu přidal 10kg cukru, hrozně toho proplodovaly.
Dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 22.8.2011 08:13:34
> ----------------------------------------
> Mám podobné zkušenosti se změnou výnosnosti stanoviště v průběhu 40ti let.
> AČKOLIV JSEM SE ZA TĚCH 40 LET TROCHU VČELAŘIT NAUČIL A JSEM SE VČELAMI
> SPOKOJEN PŘÍ VÝNOSECH OKOLO 35TI KG JE KAŽDÝ ROK JINÝ, JE I JINÝ MED.
> Před 40 ti lety byl tmavý -medovice více než ob rok.
> nyní je trochu medovice tak jednou za 7 let. Svádím to na odprášení
> cementárny,v minulosti cementárna prachem uhličitanu vapna zamořovala okolí
> a neutralizovala kyselé deště, kyselé deště sice se snížily ale okolní lesy
> dále chřadnou. Jarní a hlavní snuška zůstává ale zhoršuje se přínos v
> červenci a srpnu. Zkoušel jsem nechat nejlepším včelstvům 25kg medu v
> červenci, proplodovaly to a v záží jsem musel stejně krmit až 20 kg.
> J.B.
>
>
>

Ahoj,
proto jsem žádal zohlednit stanoviště. Chválení nadbytku trubců, jak udělal Petr bez širších souvislostí se mně jeví jako omlouvání vlastní neschopnosti.. Taky jsem praktikoval kde mezera, tam stavební rámek a pak těch stavebních rámků bylo třeba i 8 velikosti 39*24 v každém úlu o 4 nástavcích. Pouze jejich snížení mně zvedlo výnosy a umožnilo udělat mnohem více oddělků. Jde o to, jestli ctíte pravidlo pana Sedláčka z Příchovic: Kdo netvoří, ten živoří. a děláte oddělky, nebo jste spokojeni s kvanty trubců v červenci před úly, kteří snědli potravu pro dělnice, které mohli nosit med, pyl, propolis a starat se o další generace. Nerad bych ale, aby se tahle diskuze zvrhla, takže pokud se stane neplodnou, nebudu odpovídat. GP,prosím Tě, jsem učitel včelařství, myslím si, že vím dost na to abych potřeboval poučovat v takových základních věcech, nehodlám opisovat kapitoly z učebnic, předpokládám, že Petr pochopil o co mi jde a buď bude nebo nebude v diskuzi pokračovat, to nechme na něm bez nějakých předsudků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 21.8.2011 23:38:49
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Pokud máš průměry dlouhodobě 55 a víc kg, prosím o detaily, rád se poučím.
> Radek
>
> ..........
> Asi zareaguji. Pokud někdo má 40 a druhý 55, nemusí to být vůbec rukama,
> úlem, atp., ale existuje termín úživnost stanoviště. Takže ikdyž dělám
> pořád stejné úkony, každé stanoviště má jiné snůškové možnosti rok od roku.
> Rozdíly jsou asi takové, že i cca kilometr dělá viditelné rozdíly._gp_
>
>
>

No já vidím u Petra snahu jít se svým chovem trochu do divoké historie včelstva, žádné chválení nadbytku trubců, píše o optimalizaci a jen reaguje a doplňuje. Nic nenasvědčuje ani o jeho neschopnosti, či mlžení ... Drží se fixní idei o přírodě, včelstvu a její stavbě a takp.

S myšlenkama a odborností je to jako s penězi nebo u včel s medem. Jsou tři fáze. Umět (od slova umění) získat, umět udržet a umět investovat. Jde o dost živým tvorem ověřenou schopnost, pro kterou se ale také každý nenarodí. Takže mohu mít třeba také glejt na svou včelařskou odbornost, ale bez takové rozvahy jak jednat a přemýšlet se stanu jen slušně řečeno šaškem. A také když zjistím, že už natom jsem tak blbě, je um vše umět přejít a žít v klidu dál.

_gp_
.....
Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: (53672) (53673) (53674) (53676) (53677) (53680) (53684) (53686) (53688) (53694) (53697) (53701) (53704)
Ahoj,
proto jsem žádal zohlednit stanoviště. Chválení nadbytku trubců, jak udělal Petr bez širších souvislostí se mně jeví jako omlouvání vlastní neschopnosti.. Taky jsem praktikoval kde mezera, tam stavební rámek a pak těch stavebních rámků bylo třeba i 8 velikosti 39*24 v každém úlu o 4 nástavcích. Pouze jejich snížení mně zvedlo výnosy a umožnilo udělat mnohem více oddělků. Jde o to, jestli ctíte pravidlo pana Sedláčka z Příchovic: Kdo netvoří, ten živoří. a děláte oddělky, nebo jste spokojeni s kvanty trubců v červenci před úly, kteří snědli potravu pro dělnice, které mohli nosit med, pyl, propolis a starat se o další generace. Nerad bych ale, aby se tahle diskuze zvrhla, takže pokud se stane neplodnou, nebudu odpovídat. GP,prosím Tě, jsem učitel včelařství, myslím si, že vím dost na to abych potřeboval poučovat v takových základních věcech, nehodlám opisovat kapitoly z učebnic, předpokládám, že Petr pochopil o co mi jde a buď bude nebo nebude v diskuzi pokračovat, to nechme na něm bez nějakých předsudků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 21.8.2011 23:38:49
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Pokud máš průměry dlouhodobě 55 a víc kg, prosím o detaily, rád se poučím.
> Radek
>
> ..........
> Asi zareaguji. Pokud někdo má 40 a druhý 55, nemusí to být vůbec rukama,
> úlem, atp., ale existuje termín úživnost stanoviště. Takže ikdyž dělám
> pořád stejné úkony, každé stanoviště má jiné snůškové možnosti rok od roku.
> Rozdíly jsou asi takové, že i cca kilometr dělá viditelné rozdíly._gp_
>
>
>

Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov trubců přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I moje primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se vylíhne kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě. Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely se rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to říká vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních rámků. Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád vše zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti" Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč je těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek

Proč hned blb. Vždyť to co říkáš, má logiku a smysl.

R.Stonjek:
No teď jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
......
No ona se ta věda ve včelařství také dá srovnat s polem neoraným a to podle těžko anebo zatím nedosažené úrovně výbavy v praktickém chovu ve srovnání s možnostmi, které se dnes jako technologie nabízí. Co si kdo nevydoluje do své odbornosti, to nemá.

K trubcům pasuje teorie přebytečných dělnic. Trubci jsou jakýmsi motorem a také brzdou. Motorem k roztočení dělnic vyvážeností práce na jedince a tak brzdou k rojové náladě. Má to určitš podmínky viz jedna možná dále.

Rudo jsi vedle p Hubače druhý, který v jakémsi smyslu potvrzují to, že pokud se nenechá včelstvu stavět divočina v plodišti ale rozloženě, jaksi ten mechanismus s trubci nefunguje. Možná to něco znamená v praktickém použití a bude v tom zakopaný pes. Já jsem divočinu nechával kdysi stavět v prvním nástavku a navrch první a poslední rámek v každém dalším nástavku výš. Dělal jsem to hlavně z nedostatku vosku při skokovém nárustu stavu a to do doby kdy vosku byl nadbytek. Nějaký jiný děj určitě ve včelstvu probíhá ale bez těch dalších poznatků okolo to nemá pro mne smysl. V historii Konference jsem otom také psal že to zkouším a že něco natom bude.

Z historie se také ví, že se vlastně první nástavky dělaly umělým rozšíření stávající dutiny a míchat plodiště a další prostory v úle takže by to stálo zato dodumat při praktickém postupu. _gp_

Gustave asi jsi mě dobře nepochopil. Já jsem v letošní sezoně nechal plodiště bez stavebních rámků a ty jsem nacpal jinam. Trubců hafo, ale nefunguje to! A protože jsem to nasadil plošně a ne u malého počtu včelstev tak výsledek je překvapující a zcela jasně říkající že ty mraky trubců na nerojivost nefungují a tak jsem se ptal sám sebe proč. A myslím si, že takto by se to dalo vysvětlit docela obstojně!
Zdraví R. Stonjek

Tak to opíšu ještě jednou polopatě. Jestli se ponechá stavět včelstvem nebo se vloží divočina jinam než do plodiště, tak jakási metoda LBV nefunguje. Pokud se ale ponechá jen v plodišti, tz. jde o plodové hnízdo, tak nějaká funkce divokého díla tu je. Čtu, píšu, dumám a chápu? Nebo je závěr jinak?_gp_

.........
Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: (53672) (53673) (53674) (53676) (53677) (53680) (53684) (53686) (53688) (53694) (53697) (53701) (53704) (53708) (53712) (53720) (53722)
Gustave asi jsi mě dobře nepochopil. Já jsem v letošní sezoně nechal plodiště bez stavebních rámků a ty jsem nacpal jinam. Trubců hafo, ale nefunguje to! A protože jsem to nasadil plošně a ne u malého počtu včelstev tak výsledek je překvapující a zcela jasně říkající že ty mraky trubců na nerojivost nefungují a tak jsem se ptal sám sebe proč. A myslím si, že takto by se to dalo vysvětlit docela obstojně!
Zdraví R. Stonjek

Já a i mnoho známých se k chovu trubců,nebo jejich regulaci stavíme spíše negativně nakonec po několika letech těchto převratných metod zjišťujeme, že výnosy jsou spíše závislé na stanovišti než na těch zázračných metodách liší se to jen v množství vynaloženého úsilí. Nechci psát nesmyslného.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 23.8.2011 07:57:05
> ----------------------------------------
> Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve
> známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika
> výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z
> Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak
> je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov trubců
> přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV
> nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal
> používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I moje
> primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se vylíhne
> kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě.
> Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já
> stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely se
> rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to říká
> vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady
> brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních rámků.
> Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se
> včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od
> rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád vše
> zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti"
> Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč je
> těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď
> jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Metoda LBV je pro mě velice zajímnavé téma, proto se připojím k diskusi několika dotazy a postřehy. píšete o přesunutí chovu trubců mimo plodiště. Kam přesně? Do nejspodnějšího nástavku? Zaujala mě také myšlenka "bordýlku v plodišti". Této myšlence bych oponoval vlastní zkušeností. Stavební rámky vkládám do nástavků poměrně brzy a tím pádem spíše na okraj plodového tělesa než doprostřed. V některých nástavcích dokonce zůstávají rámky s trubčinou z předchozí sezóny. Přesto se včelstva nemají snahu rojit. s touto snahou se setkávám jen u slabších včelstev, která nedosahují s plodovým hnízdem až ke stavebním rámkům na druhé nebo třetí pozici, tím pádem je nedokáží dostatečně využít a pravidelně se rojí. Vím, že slabá včelstva nemá smysl držet, ale i na nich se dá lecos pozorovat a strovnávat, nejen LBV.

Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám z Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde se trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají, tedy tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle včelstev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 23.8.2011 07:57:04
> ----------------------------------------
> Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve
> známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika
> výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z
> Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak
> je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov trubců
> přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV
> nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal
> používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I moje
> primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se vylíhne
> kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě.
> Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já
> stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely se
> rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to říká
> vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady
> brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních rámků.
> Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se
> včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od
> rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád vše
> zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti"
> Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč je
> těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď
> jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Poláci hodně věcí jednoduše přeberou ze světa. Navýšení výnosů u nich v nástavcích bude složitější. Proto, protože zvýšit kapacitu úlu je také o mnoha jiných věcech, pro zamyšlení v devadesátých letech minulého století byl unich boom s polystyrenovými nástavkovými úly, které zavedli a zavádí Kaštelevičovi, článek byl i ve Včelařství, pokud jdu dále, nebylo výstavy kdy by Poláci nepropagovali vedle jiných věcí právě takové styrodurové úly jako optimální. A jsme u toho, protože nejde oto zvětšit plástovou plochu ale také vyřešit jiný aspekty obsednutí a kontroly a mikroklima takového obsazeného prostoru včelstvem, nemluvě o léčbě, krmení, potřebě velkého včelstva potravy, plodování atd. Shrnou jen to, že když přejde národ na nástavky a proto má více medu je málo. Hodně medu měl i můj soused s tč moderními zadováky se saněmi o 24 rámcích. Nejde dvouprostorový chov jen tak zahodit, když to jeden nedokáže, protože druhému to vyhovuje a dokáže toho výnosu dosáhnout._gp_

.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 23. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: Re: (53672) (53673) (53674) (53676) (53677) (53680) (53684) (53686) (53688) (53694) (53697) (53701) (53704) (53708) (53712) (53720)
Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám z Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde se trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají, tedy tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle včelstev.
Radek

Jedná se o článek v OVP 2/2010 str. 19, kde autor Maciej Winiarski dokazuje na osmiletých pokusech (1987 - 1994) že vyřezávání trubčího plodu v období rozvoje včelstev snížil medný výnos až o 35% oproti včelstvům kde plod nevyřezával.

Protože také vkládám do včelstev stavební rámky 6 - 8 ks na 6 NN 42 x 17 cm a trubčinu nevyřezám, vím, že včelstva si postaví tolik trubčiny kolik uznají za vhodné a že všechny vložené stavební rámky nejsou zastavěny pouze trubčinou nýbrž na později vložených stavebních rámcích, cca po polovině května, je dílo již smíšené. Jak říká moje manželka při medobraní, jsou to bordelářky.

Výsledkem jsou včelstva poměrně vyrovnaná v síle a s velmi nízkou rojivostí. Přivést takové včelstvo do chovné nálady je značně obtížné. Včelstava dávají poměrně vyrovnané výnosy medu. Po letním slunovratu rády provádí tiché výměny matek.
JK

JK:
Jedná se o článek v OVP 2/2010 str. 19, kde autor Maciej Winiarski dokazuje na osmiletých pokusech (1987 - 1994) že vyřezávání trubčího plodu v období rozvoje včelstev snížil medný výnos až o 35% oproti včelstvům kde plod nevyřezával.
------

To se u nás neučí, tady stále platí:"Jen jich vyžeňme bandu darmožroutů." :-)


O tom je zbytečné se přít s lidma co to nevyzkoušeli. A když, tak trochu jinak, v malých úlech atd.

Karel

Když se po roce 80 začalo propagovat nástavkové včelaření (hobrové nástavky
K39), přešel jsem na ně z univelsálů. Do té doby jsem měl vysokou rojivost,
na včely jsem měl občas čas jen o víkendu a s rojením byly problémy.
Po přechodu na nástavky se stal zázrak. Rojení téměř ustalo. Přitom jsem
zrušil používání mateřské mřížky. Takže zvětšení prostoru a neomezování
včelstev v plodování vykonaly své. Výnosy medu rovněž stouply. Možná že i
zvětšená plocha pro plodování umožňovala odchovávání většího počtu trubců.
Po zveřejnění teorie LBV ji aplikuji ve svých včelstev. Letos jsem
zaregistroval z 35 včelstev 2 roje. Je mi jedno jaká je teoretická
podstata
metody LBV. Hlavně že se včely nerojí.
Haf
Pro je důležitý praktický význam
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 23, 2011 1:01 PM
Subject: Re: Re: Re: Re: Re:


Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám z
Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde se
trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich
postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají, tedy
tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle
včelstev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 23.8.2011 07:57:04
> ----------------------------------------
> Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve
> známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika
> výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z
> Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak
> je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov
> trubců
> přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV
> nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal
> používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I
> moje
> primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se
> vylíhne
> kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě.
> Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já
> stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely
> se
> rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to
> říká
> vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady
> brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních
> rámků.
> Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se
> včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od
> rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád
> vše
> zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti"
> Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč
> je
> těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď
> jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6402 (20110823)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jestli se můžu zeptat na jeden detail. V kolika nástavcích K39 jsi včelařil? Předpokkládám, že ve 3-4. Dokážeš odhadnout, kolik % včelařů pokračovalo v K39 včelařit dvouprostorově? Já jsemkoupil před asi 10 lety kočovák s dřvěnými K39, majitel jse hrozně chválil, ale včelařil vlastně taky dvouprostorově....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 23.8.2011 21:51:51
> ----------------------------------------
> Když se po roce 80 začalo propagovat nástavkové včelaření (hobrové nástavky
> K39), přešel jsem na ně z univelsálů. Do té doby jsem měl vysokou rojivost,
> na včely jsem měl občas čas jen o víkendu a s rojením byly problémy.
> Po přechodu na nástavky se stal zázrak. Rojení téměř ustalo. Přitom jsem
> zrušil používání mateřské mřížky. Takže zvětšení prostoru a neomezování
> včelstev v plodování vykonaly své. Výnosy medu rovněž stouply. Možná že i
> zvětšená plocha pro plodování umožňovala odchovávání většího počtu trubců.
> Po zveřejnění teorie LBV ji aplikuji ve svých včelstev. Letos jsem
> zaregistroval z 35 včelstev 2 roje. Je mi jedno jaká je teoretická
> podstata
> metody LBV. Hlavně že se včely nerojí.
> Haf
> Pro je důležitý praktický význam
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 23, 2011 1:01 PM
> Subject: Re: Re: Re: Re: Re:
>
>
> Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám z
> Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde se
> trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich
> postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají, tedy
> tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle
> včelstev.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re:
> > Datum: 23.8.2011 07:57:04
> > ----------------------------------------
> > Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve
> > známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika
> > výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z
> > Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak
> > je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> > přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov
> > trubců
> > přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV
> > nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal
> > používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> > přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I
> > moje
> > primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se
> > vylíhne
> > kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě.
> > Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já
> > stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely
> > se
> > rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to
> > říká
> > vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady
> > brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních
> > rámků.
> > Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se
> > včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> > udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od
> > rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád
> > vše
> > zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti"
> > Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč
> > je
> > těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď
> > jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> > nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6402 (20110823)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Dosud v K39 včelařím a to ve včelíně. V sezoně jsou včelstva ve 3 až 4
nástavcích, výš to nejde. Zimuji ve dvou nastavcích a to se blíží klasickému
způsobu přípravy včelstev na vyzimování. Zásoby doplňuji dlohodobě po malých
dávkách, čímž postupně včely zaplňují prostor po vyběhlém plodu v horních
částech plástů. Ve finále v říjnu v listopadu jsou staženy do horního
nástavku. Spíš bych řekl, že mnoho včelařů, zejména starších na nástavky
vůbec nepřešlo. Tam, kde jsem měl dříve stanoviště, byl jsem průkopníkem
nástavkového včelaření.
Já bych už nyní také nic neměnil, protože se pomalu blíží doba, kdy toho
budu muset nechat.
Haf

jakokoli te
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 24, 2011 7:32 AM
Subject: Re: Re: Re: Re: Re: Re:


Jestli se můžu zeptat na jeden detail. V kolika nástavcích K39 jsi včelařil?
Předpokkládám, že ve 3-4. Dokážeš odhadnout, kolik % včelařů pokračovalo v
K39 včelařit dvouprostorově? Já jsemkoupil před asi 10 lety kočovák s
dřvěnými K39, majitel jse hrozně chválil, ale včelařil vlastně taky
dvouprostorově....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 23.8.2011 21:51:51
> ----------------------------------------
> Když se po roce 80 začalo propagovat nástavkové včelaření (hobrové
> nástavky K39), přešel jsem na ně z univelsálů. Do té doby jsem měl vysokou
> rojivost, na včely jsem měl občas čas jen o víkendu a s rojením byly
> problémy.
> Po přechodu na nástavky se stal zázrak. Rojení téměř ustalo. Přitom jsem
> zrušil používání mateřské mřížky. Takže zvětšení prostoru a neomezování
> včelstev v plodování vykonaly své. Výnosy medu rovněž stouply. Možná že i
> zvětšená plocha pro plodování umožňovala odchovávání většího počtu trubců.
> Po zveřejnění teorie LBV ji aplikuji ve svých včelstev. Letos jsem
> zaregistroval z 35 včelstev 2 roje. Je mi jedno jaká je teoretická
> podstata
> metody LBV. Hlavně že se včely nerojí.
> Haf
> Pro je důležitý praktický význam
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 23, 2011 1:01 PM
> Subject: Re: Re: Re: Re: Re:
> Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám
> z Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde
> se trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich
> postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají,
> tedy tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle
> včelstev.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re:
> > Datum: 23.8.2011 07:57:04
> > ----------------------------------------
> > Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV
> ve
> > známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor
> několika
> > výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět
> z
> > Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A
> tak
> > je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> > přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov >
> trubců
> > přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že
> LBV
> > nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji
> začal
> > používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> > přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I
> > moje
> > primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se >
> vylíhne
> > kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na
> stromě.
> > Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/
> Já
> > stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že
> včely > se
> > rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to
> > říká
> > vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj.
> nálady
> > brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních >
> rámků.
> > Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím
> se
> > včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> > udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a
> od
> > rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád
> > vše
> > zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v
> plodišti"
> > Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit,
> proč > je
> > těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No
> teď
> > jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> > nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R.
> Stonjek
> >
> >
> >
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6402
> (20110823) __________
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> http://www.eset.cz
>

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6404 (20110823)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Když už to tak rozebíráme tak máme vlastně jen dva systémy včelaření
1) jednoprostorový, bez mřížky.
2) dvouprostorový, mřížkou rozdělený na plodiště a medník.
vůbec tady nerozhoduje počet dílů které stojí nad sebou, nebo vedle sebe.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
> Datum: 24.8.2011 07:33:54
> ----------------------------------------
> Jestli se můžu zeptat na jeden detail. V kolika nástavcích K39 jsi včelařil?
> Předpokkládám, že ve 3-4. Dokážeš odhadnout, kolik % včelařů pokračovalo v K39
> včelařit dvouprostorově? Já jsemkoupil před asi 10 lety kočovák s dřvěnými K39,
> majitel jse hrozně chválil, ale včelařil vlastně taky dvouprostorově....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re:
> > Datum: 23.8.2011 21:51:51
> > ----------------------------------------
> > Když se po roce 80 začalo propagovat nástavkové včelaření (hobrové nástavky
> > K39), přešel jsem na ně z univelsálů. Do té doby jsem měl vysokou rojivost,
> > na včely jsem měl občas čas jen o víkendu a s rojením byly problémy.
> > Po přechodu na nástavky se stal zázrak. Rojení téměř ustalo. Přitom jsem
> > zrušil používání mateřské mřížky. Takže zvětšení prostoru a neomezování
> > včelstev v plodování vykonaly své. Výnosy medu rovněž stouply. Možná že i
> > zvětšená plocha pro plodování umožňovala odchovávání většího počtu trubců.
> > Po zveřejnění teorie LBV ji aplikuji ve svých včelstev. Letos jsem
> > zaregistroval z 35 včelstev 2 roje. Je mi jedno jaká je teoretická
> > podstata
> > metody LBV. Hlavně že se včely nerojí.
> > Haf
> > Pro je důležitý praktický význam
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, August 23, 2011 1:01 PM
> > Subject: Re: Re: Re: Re: Re:
> >
> >
> > Děkuji za velmi zajímavé informace. Chtěl bych je upřesnění k těm zprávám z
> > Polska. Tak jak znám Poláky,včelaří skoro tradičně dvouprostorově, kde se
> > trubci vůbec netrpěly. Navýšení výnosu dle mého názoru odpovídá jejich
> > postupnému zavádění nástavkových systémů, kde 1-2 stavební rámky mají, tedy
> > tím chci říct, že zvýšení výnosů bych připisoval spíš prostoru a síle
> > včelstev.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re:
> > > Datum: 23.8.2011 07:57:04
> > > ----------------------------------------
> > > Ono s těmi trubci je to takové všelijaké. Když byla uvedena metoda LBV ve
> > > známost, Ing Čermák zveřejnil někde na problematiku trubců názor několika
> > > výzkumníků a výsledek toho byl takový nijaký. V OVP několik čísel zpět z
> > > Polské strany došlo k potvrzení navýšení výnosů díky trubcům o 30%. A tak
> > > je to v celé včelařské literatuře. Občas někdo na zvýšený chov trubců
> > > přísahá, většinou je však zavrhován. Po letošním roce, kdy jsem chov
> > > trubců
> > > přesunul jinam mimo plodiště, jsem s velkým překvapením zjistil, že LBV
> > > nefunguje, protože stav se vrátil k normálu, jako dřív než jsem ji začal
> > > používat. Protože se jedná o téměř 100 včelstev beru to vážně a jsem
> > > přesvědčen, že vše je trochu jinak než nám její propagátor podsouvá. I
> > > moje
> > > primitivní kyblíkové vysvětlení LBV dostalo vážné trhliny./ Když se
> > > vylíhne
> > > kyblík trubců na úkor kyblíku včel, nemůže viset kyblík včel na stromě.
> > > Bylo to po 5 pivech a nějakých panácích na pokecu s kamarády včelaři!/ Já
> > > stále více uznávám W. Wrighta z kterého když si vypůjčím větu, že včely
> > > se
> > > rojí pouze když je to pro ně výhodné a neohrozí tím samy sebe, tak to
> > > říká
> > > vše. Co mi vlastně děláme. Prakticky těsně před propuknutím roj. nálady
> > > brutálním způsoben rozdělíme plodiště a nacpem tam asi 6 stavebních
> > > rámků.
> > > Prostě do plodiště plné zavíčkovaného plodu uděláme asi 6 mezer. S tím se
> > > včely po miliony let nikdy nesetkaly a nemají v pudové výbavě co s tím
> > > udělat. Je velmi pravděpodobné, že z těchto důvodů se cítí ohroženy a od
> > > rojení upustí. A všechen ten humbuk kolem těch trubců je navíc. Já rád
> > > vše
> > > zjednodušuji a tak jsem tomu dal název "Nadělat jim bordýlek v plodišti"
> > > Navíc považují li včelky toto ohrožení za zásadní lze i vysvětlit, proč
> > > je
> > > těch trubců tolik a jde na to napasovat i teorii sobeckého genu. No teď
> > > jsem se u včelařů vědců zařadil do kategorie nepoučitelných blbů, ale
> > > nevadí jsem na světě rád a hlavně když je hodně medu! Zdraví R. Stonjek
> > >
> > >
> > >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6402 (20110823)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

RH:
Ahoj,
proto jsem žádal zohlednit stanoviště. Chválení nadbytku trubců, jak udělal Petr bez širších souvislostí se mně jeví jako omlouvání vlastní neschopnosti..

---------------
Nevím, jestli neschopnost, v mém případě spíše lenost. :-) Ale nevím zase, jestli třeba i LD je líný, když dopřává včelám volnou stavbu.

Myslím, že se blížím stavu, kdy polovina nových rámků bude s volnou stavbou. Přesto pro mě není problém dělat oddělky. A kdyby na to člověk měl čas, tak nejeden z kmenového včelstva.

Já mám s volnou stavbou a tudíž s dostatkem trubců dobré zkušenosti, ale nerad věci absolutizuji. Možná včely potřebují k normálnějším poměrům v plodišti i normální snůšku. Tedy dlouhodobou, jaká je zde. Nyní stále kakost a začala netýkavka. Když nepočítám medovici.
Možná při prudké nárazové snůšce je každá chybějící dělnice cítit a tady u nás, jak píše Petr je to trochu jinak.
Prostě to začíná v červnu a končí v polovině srpna.
Kdyby nebylo cementu, tak možná ještě točíme med.

jo abych to doplnil, značná část volné stavby, hlavně ta pozdější a taky mám dojem, že v "medníku" je normální dělničina. Včely ví, kdy přestat. Na rozdíl od nás. :-)

"Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo. "



Podle mých zkušeností rozhoduje kombinace kvalita matky plus množství a kvalita včel v odělku. I když bude matka hodně kvalitní, pokud oddělek bude slabý a bude mít nějaké stresované či nekvalitní včely, zůstane původní matka. A naopak. Pokud bude nová matka špatná, ale oddělek měl spoustu času na zesílení a je teď silný a plný zásob a v původním včelstvu je třebas nedostatek zásob, přežije nová matka.