78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Burgel (212.24.152.58) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Není to včela květná ale včela indická.
Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

To máš jedno někde jsem četl že napadá oba druhy včel a jejich obrana je stejná, stěhování dokonce ta indická to to udělá i mimo pravidelné cykly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:49:53
> ----------------------------------------
> problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci
> kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje
> plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.
>
> Není to včela květná ale včela indická.
> Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o
> 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
> J.B.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jíra (178.23.218.51) --- 2. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

To není včela Indická.Z Himálaje to pak může být Čínská,Nepálská.Včela idická staví jen jeden plást a je dlouhá skoro 3 cm.Mám ji doma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Burgel (212.24.152.58) --- 3. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Prameny uvádějí:
Včela indická= Apis cerana indica Fabricius je původní hostitel. Asi máte doma neco jiného.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Burgel (212.24.152.58) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B.
Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih

Já nevím jak u mě, jsem pryč, ale Martin Kamler mi teď psal, že minuly tyden byl u Lazni Bohdanec a videl 30% vcelstev pred kolapsem, ukazkova patologie - roztoci spolecne s DWV.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 09:48:07
> ----------------------------------------
> Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B.
> Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
Plánoval jsem letos konečně v srpnu včely setřepat na mezistěny a v rámci toho je i fumigovat, bohužel nevyšlo mi to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Honza (89.176.131.199) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
----------------------------------------------------------
Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Lekki (e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Burgel (212.24.152.58) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
J.B.
Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné číslo z literatury nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Poškození zimní a i letní generace vzniká již v zavíčkované buňce práve sáním roztoče. Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci. Varidor se nasazuje později a pomocí něhož se likvidují samišky které přezimovávají a výsledek této léčby se projeví právě až příští sezónu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 10:31:42
> ----------------------------------------
> Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
> Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
> Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a
> zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších
> spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
> J.B.
> Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký
> aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné
> číslo z literatury nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Burgel (212.24.152.58) --- 11. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Menšík:Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci.
Právě tak to je k tomu nám slouží gabon, právě že zcela NESLOUŽÍ jestliže po 30 dnech gabonu PA jsem odebral zavíčkovaný plod, zafumigoval a spad byl 370 roztočů. Není to moc ale málo taky.

Ne za měsíc po fumigaci by ho tam bylo asi jednou tolik . (vyšší počty jsou jen asi u čtvrtiny včelstev)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 15. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Uvádím pouze informace o zamoření.
Na základě přirozených spadů byly vytypovány včelstva se spady 4až10 roztočů denně a vložen formidol. Je to u jedné čtvrtiny, spady jsou po vloženi desk formidolu průměrně 200roztočů denně první dva dny.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 16. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Tak ja jsem tedy zvedav, jak to letos dopadne,

tam kde jsem zacal lecit kolem 2. srpna, tak tam to vetsina vcelstev prezije, ale budou dost slabe, takze jaro ukaze, co se bude muset spojovat. Spady byly v souctu i pres 3000 roztocu. Posledni - ctvrta apliakce stavelky byla ve stredu 14.09.2011 - tak jsem zvedav kolik toho bude zase na podlozkach. Tam kde jsem zacal lacit az kolem 20.08.2011 si ted netroufnu odhadnout. Jeste, ze mam dost oddelku, ktere jsou OK.

Po teto zkusenosti od pristiho roku najizdim na kyselinu mravenci po kazdem medobrani. Stavelku si necham na podzimni osetrovani.

P.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
JosPr (217.77.165.49) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

U mne behem aplikace gabonu spad v radu desitek roztocu na vcelstvo,zadna katastrofa.Vcelstva porad vyvesena v podmetu,nejak ne a ne slabnout,navic pokveta vypadana repka,rozkveta mi kus svazenky,vcelky se bavi snuskou pylu,matky porad kladou,je teplo az moc.Z okoli zadne spatne informace.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Aleš Molčík (109.183.35.159) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Dnes jsem byl na prohlídce spadu a zásob a všechno v pořádku. Letos bez Gabonu, dal jsem místo toho dvě desky Formidolu, po týdnu jsem našel 6 roztočů na 30 včelstev, takže v pohodě. Vlastních zásob od 14 do 19kg někde ještě doplním zásobním rámkem co mám z řepky a mám připraveno na zimu. Některá včelstva jsou ještě v podsazeném polonástavku, ale už slábnou. Jinak nosí pyl z Netýkavky a Topinambur.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Otázka pro JosPr a pana Molčíka: Jaká byla u Vás letos medovicová nebo melecitózní snůška? Žádná, slabá, nebo významná? U nás významná, resp. obecně snůška zde byla po celou sezónu, svádím na ní to, že se roztoči dařilo....mnozí ale souvislost mezi významnou snůškou (+ bouřlivým plodováním) a množením roztoče nepřipouští....Tak zjišťuji, jaké byly podmínky jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
JosPr (217.77.165.33) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Kvetova i medovicova bez snuskovych prestavek do 15.srpna,zadna melecitoza.Je pravdou,ze jsem si napraskal spoustu oddelku,takze preruseni vyvoje roztocu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Aleš Molčík (109.183.107.230) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Na soutoku Moravy s Bečvou medovice byla trošku před lípou, po lípě už bez snůšky. Včely mám v lužním lese, takže nějaký skromný přínos, hlavně pylu, z podrostu a okrajů lesa v podstatě doposud. Melicitóza není.
Jinak co mám zprávy tak u Dědic na Vyškovsku medovice velmi dobrá a Brodek u Pv byla melicitóza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě, tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot archivované nebo zapsané?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Milan Čáp (e-mailem) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Zde:
http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false
jsou alespoň průměrné měsíční teploty po krajích od roku 1961 dosud.

Milan Čáp

Dne 18.9.2011 13:58, R. Poláek napsal(a):
> Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách
> o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách
> začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě,
> tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne
> u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak
> bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních
> teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot
> archivované nebo zapsané?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

No, z těch měsíčních teplot to na větší teplo na jaře v Čechách než na Moravě nevypadá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Libor V. (62.168.45.106) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím:
březen 2011 průměr: 8,48 stupně
duben 2011 průměr: 15,55 stupně
květen 2011 průměr: 18,35 stupně
červen 2011 průměr: 22 stupňů
Za zmínku taky stojí, že už v dubnu zde bylo 7 dnů s teplotami 20° a více a v květnu těch dnů bylo 14. Tyto startovací podmínky byly na snůšce velmi pozitivně poznat. No a chov roztočů se samozřejmě taky zdařil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob. Samozřejmě, že není rozloha plodu jako v červnu, ale na začátek množení roztoče to stačí a každý rok je ten začátek přibližně stejný. Problém bude v přeživším počtu roztočů z předchozího roku. A bude také platit, že zvyk je železná košile. Pokud většina včelařů dělá ošetření na které je "zvyklá" bez kontroly spadu a žádné ošetření není 100%, tak vždy přežije nějaké to procento. A to procento je na kusy roztoče každý rok větší, takže tyhle roky s úhyny se budou vracet v pravidelných periodách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

"Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob."

No, někdy v lednu až únoru hraje rozhodující roli teplota. Včely začínají plodovat při delší oblevě, když déle než 3 - 6 dnů je teplota ve dne nad 5 - 10 st C a v noci nad nulou. Zvláště pokud je prudká obleva, vzduch z jihu, který má i v noci 5 i víc stupnů nad nulou....
Někdy v březnu a na začátku dubna hraje rozhodující roli délka slunečního svitu či dne. Neboli pokud je od ledna nepřetržitě sníh a mráz až do dubna, tak někdy v druhé polovině března na začátku dubna včelky začínají plodovat, i když je venku honě sněhu a v noci dost pod nulou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Aleš Molčík (109.183.248.59) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Aleš Molčík (109.183.248.59) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Tak 14.9 jsem daval v poradi 4. davku stavelky. V nedeli jsem prohledl podlozky - jsou vcelstva, kde jich bylo zase okolo 1000 - svetleho roztoce uz jsem nevidel ani jednoho. Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000. Tohle jsem jeste nezazil. Byly patrne vsak velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, nekde jich bylo tak 50 a jinde nepocitatelne. Na tomto stanovisti bez melecitozy, avsak vyska 200 mnm. Predpokladam, ze byl spise problem s nakazou u ostatnich vcelaru- doslo k velkemu zamoreni. Myslim, ze bude nasledovat radna redukce vcelstev a tim take ocista od roztoce.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
Libor V. (62.168.45.106) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Pavel Zajíček napsal:
Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
--------------------------------------------------
Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30 minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
Ať se daří, Libor V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
(e-mailem) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet. Nedojde tak k poškození zimních včel. Boj proti varoázě spočívá v několika bodech Výše popsaný spůsob je základem. Po ukončení plodování, tato doba právě nadchází, likvidujeme pomocí varidolu a pod. brouky kteří se chystají přezimovat. To se provádí omocí fumogace a aerosoulu celkem 3 x do konce roku. Pak následuje další ošetření nejlépe pomocí Kys. mrav. v jkékoliv aplikaci, těsně prřd nasazením medníků. Další ošetření přichází okamžitě po sundání medníků zase gabonem. Chce to jen beze zbytku dodržovat postupy a neexperimentovat a pak nejsou nejmenší problémy. Gabon lze nahradi kyselinou mrvenčí nebo při velmi nízkém zamoření i varidolem.nutné je však to dodržení termínu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 20:41:30
> ----------------------------------------
> Pavel Zajíček napsal:
> Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
> --------------------------------------------------
> Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do
> 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě
> součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě
> bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30
> minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a
> počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak
> vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem
> považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se
> odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto
> včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených
> za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
Libor V. (62.168.45.106) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Pepan napsal:
Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
-----------------------------------------------------
Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů vyflákat...
Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem, gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina, kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska. Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se bude moct fumigovat...
Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
Ať se daří, Libor V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
Honza (89.176.131.199) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
----------------------------------------------------------

Můžete to trochu rozvést. Díky. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Libor V. (62.168.45.106) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Zdravím Honzo Zátko,
na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše - zkopírovaná citace zde:
"Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk. PROSÍM VŽDY."

odkaz zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid13904

Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Shodou okolností jsem našel fotku z 10 dubna letošního roku, kde meruňky mezi Hradcem a Pardubicemi už kvetou 3-4dny...
Jinak můj názor je podobný tomu co se rozepsal Pol?ek, je jedno čím se léčí, stejně to není v souladu s metodikou, je třeba je průběžně likvidovat dle spadu, Při takovém spadu by nemusely včelky dožít nepoškozené nařízených fumigací.
Pokud jde o Tvůj dotaz ohledně Gabonu, taky mně padají brzy roztoči po aplikaci, nejsi sám, dlouhodobý účinek má proto, že visí v úlu dle metodiky 24-28 dní a postupně uvolňuje léčivo.
Já si kladu jinou otázku. Proč přeci jenom ostatním brtníkům nějaké včely přežijí? Je to snad tím, že mají v této době tak zesláblá včelstva, které se do loupežení nepouštějí? A proto si nepřinesou tolik roztočů? Nebo je to chovanou linií a selekcí bychom našli včely, které se na podzimní loupeže vykašlou? Podle mě to není přínosné mít takové včely. Za prvé dlouho plodují kvůli přínosu, který, ale když odečteme zvýšenou spotřebu nebyla u mě významná, zalétlé roje by pravděpodobně stejně nepřežily, tak ani jejich služba, že vyčistí okolí není žádoucí, a navíc se opotřebují létáním.. Zvýšenou podzimní aktivitu (moje včely vloni loupežily až do listopadu, zjistí se snadno, když přilétající včele zmáčknete třeba proti nehtu zadeček tak vám vyzvrátí obsah medového váčku) a přínos roztočů pozoruji po výměně matek za křížence s Wurmy, ale je to možná pouze koincidence, nemám to potvrzené. Letos mám doma, kde je s tím problém schválně 4 různé linie matek, dám vědět po víkendu , jak jsem dopadl... Zatím mám pouze podezření, nemám dost dat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 06:49:12
> ----------------------------------------
> Zdravím Honzo Zátko,
> na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše -
> zkopírovaná citace zde:
> "Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná
> úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý
> odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk.
> PROSÍM VŽDY."
>
> odkaz zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid1
> 3904
>
> Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v
> dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
(e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

To je jednoduché ciklus rozmnožování varoázy začíná v únoru zárověň s ciklem kladení matky a své kulminace dosahuje v stpnu kdy všely vychovávají zimní generaci. Tento cyklus přerušíme právě tou kyselinoua celá ta jeho populační křivka začíná od počátku. Kůsledkem pak je jeho menší množství před zimním krmením.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 22:11:37
> ----------------------------------------
> Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan
> Dvorský. Budu si to pamatovat.
> ----------------------------------------------------------
>
> Můžete to trochu rozvést. Díky. H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
(e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Kde se ti tady vzali ti roztoči když je již kyselina zničila prostě je něco špatně uděláno Ten gabon tam působí 4 - 6 týdnů a použití kyseliny v odpařovačích je podmíněno venkovní teplotou. V tom je právě její problém.
>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
jenže ten kanón již nezachrání ty zimní včely které byly poškozeny sáním roztoče v buňce a jara se nedožijí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 21:49:21
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
> -----------------------------------------------------
> Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák
> a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám
> vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin
> padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
> Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už
> udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že
> pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů
> vyflákat...
> Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem,
> gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že
> bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina,
> kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska.
> Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...
> Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba
> plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama
> určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to
> pamatovat.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
gp (93.92.52.23) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Tak to by vysvětlovalo neúčinnost Gabonů jako takových s kterou se lze setkat, protože hodně roztočů prostě nenasedá na kontaminované včely ale přelézají z buňky do buňky a schovají se tak před účinnou látkou fluvalinat a acrinathrin.
........
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055)
Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
(e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
Uznávám že jsem si to poněkud zaměnil s účinky kyseliny m. která účikuje i pod víčky
Z logiky věci, by to bylo již pozdě, protože
Gabonem je nutné ochránit vyvíjející se plod. Tomu opravdu nijak neškodí. Musíme si uvědomit že v srpnu parazit kulminuje.
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY26.html

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 07:28:18
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě
> ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před
> zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně
> vyvýjet.
> ...............
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
> Citace:
> "Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku,
> odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se
> distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami.
> Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich
> parazitaci."
>
> Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes
> kontaminované včely.
> Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak
> z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze
> zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat
> ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).
>
> Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi
> včely nemůžou padnout na varroázu.
>
> Ale marné je to stále opakovat.
> To si asi musí každý vyzkoušet sám.
> Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
> :)
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Já myslím, že je víceméně jedno, jestli Gabon nebo kyselina mravenčí nebo dokonce fumigace. Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí.
Kdo v tuto dobu neléčil a měl tam roztočů hodně, má jakoby zimní generaci včel taky, ale ty včely má poškozené a do listopadu až prosince se mu tyto včely z úlu vytratí a zbudou mu prázdné úly s cukernými zásobami. Dneska už může léčit jak chce a čím chce, prostě už je to hotovo, už to neovlivní. Včelky si myslí, že už mají zimní generaci hotovou a tak dál další zimní včely nedělají, i když jsou ty zimní včely poškozené.

Možná by pomohlo ještě v tuto dobu včelky poškozené varaózou dát na mezistěny , na mezistěnách zničit roztoče fumigací a pořádně pokrmit, aby ty mezistěny ještě postavily a rozplodovaly se a udělaly další zimní včely. To by vytvořilo jádro zdravých zimních včel jako základ pro přežití včelstva přes zimu, i když oslabeného. Silné včely by ještě nyní měly v dobrém těsnícím úlu bez štěrbin a s utepleným strůpkem a s podzimním přínosem pylu stačit vystavět dostatečné množství mezistěn a zpracovat dostatečné množství zásob, aby i když oslabené, zimu přežily.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

R. Polášek napsal:
"Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí."
..................

Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy.

Kdo nesleduje spad, či jinak nezjistí jak jsou včelstva ohrožená, potom své včely vystavuje testování přírodního výběru, i když to neví.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 % svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak to ovlivni delku jejich zivota.
Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere asi vice rabuji okoli.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
(e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:54
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

"Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan"
.............

Většina světlých roztočů na podložce jsou také samičky. Sameček je cca poloviční velikosti než samička.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 9. 2011
nosemóza

Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?
Zdůrazňuji pro spekulanty, že mimo jednoho (matka 2010) jsou ve všech vyšetřených včelstvech letošní F1.
Stanoviště U a R jsou včelnice, B je maringotka. Stanoviště U je jižní svah pouze zatravněný, chráněný ze sveru budovou statku. R je zahrada doma na vátině. Včelstva jsou ve 4-5NN 39*17, medovice nebyla nebo jen minimálně, poměrně nejvíc na stanovišti B. Průměrný výnos 43kg květového medu. Včelstva R-5 a B 17 zimují na medu, většina ostaních má cca 10kg květového medu a 10kg cukru.. Úplně mě děsí, že veterinář nepředpokládal záchyt takhle brzy na podzim... Odeberu všechna včelstva v říjnu až listopadu a na jaře.
Předem děkuji za každou dobrou radu, zvláště ocením rady podložené vlastní zkušeností, pokud jste včelstva vyšetřovali více let (doufám, že nejsem sám, kdo vyšetřuje). Chovatelé matek se snaží alespoň někteří odebírat povinné vzorky tak , aby byl výsledek dobrý, takže to nemá většinou pro mě hodnotu, taky umím odebrat čistý vzorek....

U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
Potužník Václav (e-mailem) --- 21. 9. 2011
Re: nosemóza

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
gp (93.92.52.23) --- 22. 9. 2011
Re: nosemóza

Můžu se zeptat? Co stěmi houbami v epitelu tedy udělat?
_gp_

........
Radek Hubač - Učitel včelařství:
Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?


U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:51
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
gp (93.92.52.23) --- 21. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ta katastrofa... jak staré tam jsou (byly) matky? Jak vypadal přínos medu a kolik se v průměru při posledním medobraní vybralo, naco byl kam byl nálet, kolik se ponechalo medu než se nakrmilo, jaká je poloha ostatních včelstev v okolí a je-li stanoviště na letové spojnici.

Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD...

Tj. tzv. křižovatka, přes kterou ty ostatní včelstva při náletu na snůšku létají. Špatně se ze začátku poznává, ale prvním znakem je to, že stanoviště které netrpí létá přes katastrofální na snůšku. Tz. že z velké praděpodobnosti když se vezme mapa, snůška byla bod "a", stanoviště které nevykazuje známky destrukce je bod "b" a destrukce "x" je mezi. Pravděpodobnost zalétnutí zvyšuje pach původní matky, plné medné volátko, terénní umístění stanoviště blízko viditelné přímky ve smyslu okraj lesa,..._gp_




.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (54070)
Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
KaJi (90.179.243.173) --- 21. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 21. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

O tech letovych koridorech se diskutovalo pred dvema lety na pandore. Bylo to tam dost rozebrano. Shodou okolnosti se tam vyjadroval i MvDr. Klima,ze amitraz je v Nemecku zakazany diky rezistenci roztoce a zbytku rezidui v dile ci medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 22. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci. Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii. V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
Vojtech Langer (e-mailem) --- 22. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
produktu a hlavne trhu.

Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.

Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 9. 2011
Re: varroa prusvih

No, Amitraz a fluvalinat je záležitost 30 let stará. Tehdy vzali výzkumníci prostředky běžně používané proti roztočům a vybrali z nich tyto , které hubí roztoče a přitom málo škodí včelám. Tyto prostředky se jinak dříve používaly v obrovských dávkách, krávy se polévaly Amitrazem, aby se zbavily roztočů, fluvalináty se stříkaly plošně na pole v množství kilogramy látky na hektar.
Dnešní miligramové dávky používané ve včelách jsou nula celá. nula nula nic....
O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92
A potom 20 roků se na hledání dalších účinných chemických prostředků vykašlali. Nebo je zblblo bio eko hnutí nebo prostě jen neměli na další hledání peníze, nevím.
Takže se obávám, jestli to teď nebudeme odnášet. Amitraz a pyrethroidy buďto ztratí účinnost nebo je zakážou a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....
Ještě to může být zajímavé.
Jestli nakonec, když v Čině umí chrlit desítky druhů umělých chemických drog, viz dnešní soud s provozovatelem Amsterdamshopu,v Číne nepřepnou ten počítačový program z drog na léčiva na roztoče a nevyrobí nějaké nové chemické a účiné léčivo na roztoče tam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (93.153.80.241) --- 22. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Nemám pocit, že by to bylo proti amitrazu, ale spíš si myslím, že to je zaujatost protu Dolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
(89.102.21.6) --- 22. 9. 2011
Re: varroa prusvih

a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....

Jak jste přišel na to, že kys.mravenčí je málo účinná? . je to jen o tom to umět a vědět kdy a jak použít. Se šťavelkou to taky není tak zlé, jak se u nás tvrdí, kde ji nikdo nepoužívá.
S Čínou bych byl klidný, myslím, že v mnohém se to může za pár let otočit a budou se dívat skrz prsty na nás...kam myslíte že jel John Keffus po své návštěvě u nás v Praze - právě tam, kde měl semináře a učil jak šlechtit na varroatoleranci. Abychom jednou nenaplnili slova moudrých Mayů: Na konci času zjistíme, že ti, na které jsme čekali, jsme my sami. Možná je na čase místo toho žačít něco skutečně v oblasti VT dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

R.P:O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92

Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

"Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou..."

Správně. Já jsem v rychlosti ty látky zaměnil.

Jenom k těm číňanům, oni využili toho, že původně legislativa evropských států považuje za drogy jen látky prohlášené za drogy zákonem a dokázali během jednotek dnů, když byla nějaká látka prohlášená za drogu, ji nahradit novou látkou, se stejnými účinky a chemicky podobnou, ale s jiným chemickým vzorcem, tudíž defakto jinou. A na to měli využít simulační chemické počítačové programy.
Normálně totiž se musí nějaká nová látka z nějaké směsi v laboratoři izolovat aspoň v gramových množstvích, na základě třeba odlišných bodů varu nebo třeba jiných odlišných vlastností, potom určit její chemický vzorec a potom ve spoustě laboratorních pokusů určit chemické vlastnosti té látky. To je práce pro spoustu chemiků a na roky. U něčeho takového jako léčiva na varaózu možná na desítku let.
Jenže Číňané použili chemický simulační program. Když jim v Evropě označili nějakou látku jako drogu a tak ji udělali nelegální, zadali do toho programu požadavek na nalezení látek s podobným účinkem a nějaký superpočítač to přes noc zchroustal a pak vyhodil seznam chemickým vzorcem víceméně odlišných látek, ale s podobnými účinky. Včetně parametrů, při jakých by měla probíhat výroba těchto látek a včetně statistiky, jak moc je účinek té nové látky podobný účinku té původní a jak moc proti původní je ta látka pro člověka toxická....
Takže jim stačilo tu látku poprvé vyrobit a potom ověřit na místních feťácích, jestli to přežijí, jestli se počítač náhodou moc neseknul a do týdne mohli novou , zatím ještě nezákazanou drogu už prodávat v Evropě....

Podobně se podle mně budou vyvíjet takové věci jako léčiva na varaózu. Úvodní fáze, jako nalezení většího množství potencionálně vhodných látek na tento účel, nalezení postupů, jak je vyrábět, stanovení základních hrubých charakteristik bude všechno přes simulační počítačové programy a bude to zkráceno z let na dny a týdny. Teprve detailní doladění, jako všelijaké poloprovozní a provozní zkoušky či zkoušky, co budou provádět rezidua těchto látek v prostředí, budou reálné, ne simulované. Vývoj se tak zkrátí o mnoho let.
Bude to pak jen otázka, jestli někdo vrazí příslušné finance do takového vývoje nebo ne. Řekl bych, že spíš to bude v těch státech, které neváhají podporovat biotechnologie obecně, jako třeba GM.
V Evropě to nejspíš nechají na odbornících v oboru včelařství, jako jsou třeba vědci z VUVČ. Dopadne to nejspíš tak, že takoví lidé budou roky rešeržovat světovou vědeckou chemickou a rostlinoochranářskou literaturu a dávat dohromady seznam nově připravených chemických látek potencionálně vhodných jako léčiva. Potom budou roky otravovat chemiky, aby k těm seznamům látek získali potřebné chemické charakteristiky nutné k jejich vyzkoušení. A teprve potom budou moct ty látky zkoušet.
Kdykoliv během té doby může někdo investovat do týmu a do počítačového času a získat takové údaje prakticky okamžitě a v podstatně vyšší kvalitě a množství. Pak je pár let vyzkoušet v reálu a za takových 5 - 10 let budeme včely léčit třeba čínským léčivem. Dol bude léčivo rozlévat z kanystrů do lahviček, ostatně to dělá i dnes a další penízky z Evropy půjdou do Číny, za léčivo nebo za licenci na jeho výrobu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

>>Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.

Budu se opakovat.
1. Asi to, co se někdy za rezistenci vydává, je odolnost některých jedinců
přežít to, co ostatní nepřežijí.
2. Vadí mě, že se popisuje rezistence na chemický přípravek, ale není
uvedena aplikační metoda.

k bodu 1 - je obecně známý případ velitele jaderné ponorky, který přežil
výbuch jejího reaktoru a po několika letech týž muž, jako instruktor obsluhy
jederné elktrárny přežil výbuch v Černobylu. Z uvedeného určitě nelze
odvozovat, že homo sapiens je rezistentní na redioaktivitu.

k bodu 2 - chybí mě tam aplikační metoda. Jaký nosič amitrazu v Anglii byl
použit? Předem děkuji za upřesnění, pokud aplikační metodu někdo zná.

Zdůvodění, proč toto píšu:
Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
Samozřejmě i s ohledem na počasí. Myslím tím například KM, 35 stupnů ve
stínu a úl na přímém slunci.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Petr Jez (e-mailem) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

2011/9/23 Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

> Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
>>>
>>
>
> Zdůvodění, proč toto píšu:
> Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
> málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
> dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
> co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
>



To že někdo použije silnější dávku léčiva, si nemyslím,že by vedlo k
rezistenci roztočů. Spíš vidím opačné riziko, pořád se do včelařů cpou pojmy
jako rezidua, nebezpečné látky, GMO, biovčely, atd. Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo. Proto se
taky gabony nesmí nechávat v úlech přes zimu, na jaře už by byly (mohly
být?) málo účinné a roztoči by mohli získat imunitu na léčivo.

S úhyny to bude letos zajímavé, u nás se letos nedávaly gabony, na jaře
vzorky měly byly OK a gabony sme dávali minulý rok, tak se letos jen
nafasovali formidoly (jedna deska na úl). Vzhledem k tomu, jaký bylo počasí
celý rok a že nebyly ty gabony a taky že už dlouho nebyly úhyny, to u nás
vidím dost tragicky, kdo si nehlídal spady se bude asi divit velice, během
příštího měsíce :)


petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Honza (89.176.131.199) --- 24. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo.
-------------------------------------------------------
Tak jak to vlastně je? 2 kapky variolu na 1 nástavek. Max. 4 kapky na obsednuté 2 nástavky. Kolik kapek na 3 nástavky s vysokým dnem? Pokud bychom měli dodržet koncentraci účinné látky v prostoru úlu, tak by mělo být 2x3=6 kapek. Pokud by mělo platit max.4 kapky, tak i na 3 nástavky platí 4 kapky.
P.S.: Jak se sami chráníte proti škodlivosti variolu na člověka. Používáte respirátory a jaké. Díky H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
(e-mailem) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Ten poslední odstavec je to nejdůležitější co se tu vůbec napsalo
Zásadou by mělo být co nejdéle používat dosud účinné prostředky. Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 21:05:22
> ----------------------------------------
> Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
> hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
> určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
> ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
> produktu a hlavne trhu.
>
> Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
> zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
> roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
> a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.
>
> Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
> svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
> katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.
>
> V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
KaJi (90.179.243.173) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan
------------

O jakých nových látkách mluvíš?

Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?

Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.


A kyselina šťavelovou? Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao rezistenci ani slovo.

Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?



Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli nic. Možná právě proto. :-)

Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely dosud.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
(e-mailem) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Ještě nedávno se mluvilo jen o klasice gabon , varidol k tomu jako alternativa KM. O KŠ. se moc neuvažovalo kvůli nižší účinnosti a ponechávala se v rezervě když něco vysadí. Iniciativa našich lidových výzkumníků kteří všechno domácí a nedej pánbů ještě z komunistické éry, označují za špatné a zavrženíhodné, nás opravdu za chvíli dovede až bůhví kam. Vždyť on svět používá něco úplně jiného. Naprosto pak zapomíná , že výrobcům nejde o nic jiného než o kšeft. Z toho však tady někteří obvińují jen DOL. ještě na okraj. Rezistence vzniká na jakoukoliv látku která tomu kterému organismu může škodit. a vůbec to nezávisí na tom co kdo o tom píše, nebo jaké jiné nové látky se zkoumají. Tak prostě funguje příroda a zákony vývoje druhů. Jedinou obranou proti rezistenci je důsledné dodržování postupů aplikace bez, různých soukromých zlepšováků.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 23.9.2011 13:32:59
> ----------------------------------------
> Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.
>
> Pepan
> ------------
>
> O jakých nových látkách mluvíš?
>
> Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?
>
> Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani
> nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.
>
>
> A kyselina šťavelovou?        Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao
> rezistenci ani slovo.
>
> Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr
> proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
> Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?
>
>
>
> Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli
> nic. Možná právě proto. :-)
>
> Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely
> dosud.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
gp (93.92.52.23) --- 23. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Nevím jak, ale to by se musela uskutečit evoluce a z Varroa destructora by se musel vyvinout nový druh, tj.něco jiného ... jako Varroa (mega, super-destructor).

_gp_
.......
Vojtěch Langer:
Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
(e-mailem) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

>>>>Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte. <<<<<

Já si ovšem myslím, že sklízíme ovoce honby za co nejvyššími výnosy medu.
Všechny potíže způsobuje jen nenažranost.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 17:45:13
> ----------------------------------------
> Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci.
> Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se
> produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se
> na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně
> proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že
> jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které
> by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a
> země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není
> politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
> V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud
> mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy
> (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování
> MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je
> křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji
> nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může
> v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás
> totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté
> zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná
> registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu
> šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s
> amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.
>
> Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
> jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
> začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
> nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
> ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Nemyslim, ze jde o nejakou kampan proti Dolu. Osobne je mi jedno jestli dodava lecivo DOL sro nebo NEDOL sro. To ze je to obrovsky busines, nemuze nikdo zpochybnit. 450 000 ( CR) vcelstev - jedna lahvicka na 50 vcelstev - jedno leceni ( 1 nastavek) 25 na dva nastavky. Cislo si kazdy spocita sam. Nicmene diky Dolu, mnoho nasich vcelaru ma jeste dnes vcely- to je proste fakt.
Pri predstave, ze by tu zakazku Dol nemel, tak si dokazu predstavit tu protikampan.
Jinak k tematu lidovy vyzkumnik. Jestlize dnes ve sve podstate nemam hranice a mohu konzultovat problemy vcelich nemoci napric svetem a sbirat zkusenosti, tak za to jsem velmi vdecny. Takze se osobne nepokladam za vyzkumnika, ale za zodpovedneho cloveka, ktery se spoleha predevsim na sebe a mysli pri tom na sve vcely. Pokud se podari nalezt vhodne cesty, jak ochranit nase vcely pred roztocem, tak z toho budeme mit uzitek vsichni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (109.183.125.214) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ještě jste Pavle zapoměl do toho obrovského zisku z prodeje léčiv V ČR připočítat zisk Dolu z prodeje léčiv do zahraničí, třeba zrovna eura od německých včelařů za Varidol. To, že Dol vyváží léčivo do zahraničí není žádné tajemství, ale kolik to nevím, nějak mě to nezajímá. A jestli jsem pochopil správně ten Váš počet, kolik se dá ošetřit včelstev z jedné lahvičky, tak je jasné, že jste to ještě nedělal, protože jinak si nedovedu vysvětlit kde jste došel na počet 25 2N včelstev á 1x Varidol. Pokud dodržujete metodiku, a na tom si Já dávám záležet, tak pod 40 včelstev to rozhodně nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Amitraz v DE neni schvalen, takze oficialni cestou to nebude, mozna pres nejake prostredniky,to ale tezko rict.
Na ten pocet jsem dosel tak, ze pri dvou kapkach na nastavek predavame nasim clenum jednu lahvicku na 50 vcelstev,-kdyz jsou dva nastavky - tak kapky 4 a tim mi vyslo 25. Je pravda,ze jsem se jeste u sebe nad tim nejak nepozastavoval. Lahvicka dojde,otevru dalsi a jedu dale. Letos se to pokusim sledovat. Kazdopadne diky za informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Aleš Molčík (109.183.125.214) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Těžko říct, ani ne, stačí se někdy zeptat osob povolaných. Úplnou informaci se sice nedozvíte, to jako kolik, ale kam, země, jsem se dozvěděl. Největšími odběrately jsou ovšem Poláci. S tím dávkováním, psal jsem, že dodržuji metodiku a to včetně stupňů a tím zvolené aplikace a také toho, že má být poslední ošetření bez plodu. Proto poslední ošetření je co nejblíž konci roku. A proto používáme aerosol a ne pásek a ve dvou lidech jde padesátka ošetřit jednou dávkou v pohodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 23. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
KaJi (88.101.45.181) --- 24. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

------------------
To není možné, vám tam padají roztoči a včely?

To snad nemůže být pravda. Asi nendodržujete m etodiku a výzkumníčíte. Jiné vyvsětlení snad není možné.

Nikde se nic neděje, vše je krásné a růžové.

Viz weby oficiálních institucí: SVS atd

Jen pár blouznivců plaší spokojený pracujcí lid.

Tak mu někdo vysvětlete co dělají špatně, když je vše tak skvělé a vynikajcí na světové úrovni.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 25. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jo nebojte včelařím, ale musím Vás trošky vyburcovat, abychom včelařili ještě za pár let a nezůstali pak jen u diskuzí :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (109.183.173.31) --- 25. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 26. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších, o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na jedničku.
Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče začínali to bylo stejné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 26. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Předpokládám že je důležitý jen rozměr, tlouštka a celuloza a objem KM 65% v ml.

K problému šlechtění roztoče bych řekl jen asi 3 věty.
Celý život této planety leží na dvou faktech velké variabilitě živých organismů a jejich selekci.
Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!
J,B,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
gp (93.92.52.23) --- 26. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Tak je to asi špatná metodika._gp_


..........
Jan Burgel --- 26. 9. 2011

Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 26. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Mám připomínku k vlastnímu monitoringu roztočů.

Protože mám roztočů dost není problém co počítat.
Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedelejší ul ve včelíně přikryl. druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

J.B.Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedlejší úl ve včelíně přikryl. Druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?

Např. při Gabonu, ale i po fumigaci jsou roztoči v paralýze, křeči viz. mechanismus účinku (nervový jed) - hýbou se a mohou se z podložek "odpotácet". Záleží jak je udělaná podložka. U kyseliny je velké procento mrtvých. Stejně tak u přirozenného spadu - tím je dáno možné zkreslení. Pokud chcete sledovat léčebné spady, což je fajn dělat stejně tak jako spady přirozenné, tak je i z těchto důvodů, které jste popsal sledovat denně. Orientaci v řádu stovek ale získáte při méně intenzivním odečtu také.

Jen perličku od kolegů z Holanska - oni, když jsem je seznámil s naší metodikou říkají, že ten kdo ji dodrží do důsledků, nemá přirozenný spad nikdy :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
(62.168.45.106) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jan Burgel napsal:
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.
-----------------------------
Pane Burgele, v kauflandu nebo kdekoli jinde koupíte toto:
http://www.viledashop.cz/detail/81-Houbova-uterka-3ks-Vileda

To samé se tam prodává s nápisem Spontex, 18x20cm. Sice to asi není jen z celulózy ale funguje to taky dobře a nekrabatí se to tolik po vyschnutí.

Ale třeba takový pan Dvorský by Vás za houbičky nepochválil. Jako mě. (-:

Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Libor V. (62.168.45.106) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

podpis.....Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 28. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

LIBOR V. :Ale třeba takový pan Dvorský by Vás za houbičky nepochválil. Jako mě. (-:
J.B.
mužete mi vysvětlit co ma dr \Dvorský proti houbičkám díky J,B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Libor V. (62.168.45.106) --- 28. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Protože časté dolívání (pokud tedy zrovna pouze nediagnostikujeme) houbičkové utěrky je mnohem pracnější a časově náročnější než třeba dlouhodobý nassenheider + včely jsou stresované častým otevíráním. Já si to letos vykoušel, v půlce úlů nassenheidry, v půlce houbičkové utěrky. Na jednorázovou diagnostiku je houbička OK. Jakmile ale začnu tušit problém (viz letošek) nasadím už pouze dlouhodobý odpařovač. Takže víceméně musím dát panu Dvorskému za pravdu. Snad jsem jeho myšlenky nějak nepokřivil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

JAn Budrgel napsal:
"mužete mi vysvětlit co ma dr \Dvorský proti houbičkám díky J,B."
...............

Dotaz je sice také na Libora ale dovolím si také odpovědět.
To co má Ing. Dvorský proti houbičkám se netýká účinnosti, ale ekonomiky a komplexnosti ošetřování.
Upozorňuje, že je potřeba kyselinu dávkovat tak, aby se co nejlépe pokrylo období 12 dnů zavíčkovaného plodu, a to se při houbičkách dá pouze několikrát opakovaným ošetřením.

Protože při ošetřování Nassenheidery v minulých letech jsem se potýkal s problémy okolo rychlosti odpařování, a tím účinnosti ošetření, letos při masivním zamoření jsou použil 4x houbičku po 4 dnech.
Účinnost mě velmi přijemně překvapila (odhadem podle spadů nad 90%)
Ovšem toto ošetření proběhlo v srpnu.

Je potřeba vnímat, že nyní již včely mnohde přestávají plodovat. Pokud by se měla použít kyselina, je potřeba vyžít teploty nad 20°C, kdy se zřejmě ještě dá použít 65% KM, při nižších teplotách spíš 85% KM.
Ale jak už někde psal gp, kyselina může částečně poškodit včely (v moderním včelaři o tom byl článek od doktora Přidala), takže masivní použití KM v této době má svá rizika.

Použití houbičky s 65% KM má zřejmě na roztoče podobný vliv jako jedna fumigace, ovšem s tím, že může mít zřejmě i částečný vliv na nosemu a viry.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

J.B.Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Ano je to problém, sám jsem nevěděl co doporučit - byla dobrá houbička od české firmy Spontex, ale přestali ji dělat. Letos na jaře jsem to vyřešil, letošní sezonu odzkoušeno i pro jinou variaci odpařovače (dlouhodobého). Jedná se o výrobek české firmy Hobra-Školník. Spíš bych tomu měl ted říkat deskový odpařovač - jsou to celulozové desky o rozměru 20x20 cm, tlouštky cca 4 mm. Používají se jako filtry v potravinářství, vinařství. Firma vyrábí celou řadu Hobrafilt podle filtrační kapacity. Velmi vhodné jsou desky Hobrafilt 100N, které jsou z čisté celulozy - tedy podobně jako Formidol. Cena jedné desky z vinařské prodejny je 8,-. Dají se použít i jiné desky z této řady s vyšší hustotou - obsahují křemelinu, což není na škodu, zkoušel jsem je a není zásadní rozdíl. Pokud jsou podloženy latkami a včely je příliš nezalepí propolisem dají se používat mnohokrát. Fungují i jako vynikající nosič pro dlouhodobý odpařovač, který zkouším s velmi dobrou učinností s jednoduchým použitím bez dalšího otevírání včelstva. Dám o tom dohromady nějaký článeček do MV.

JB:Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!

Je to postup komplexní, touto cestou se vydali v Německu, je mnohem více práce, ale jde to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

"Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material. "

Co takhle zkusit za prvé geotextilie ze stavebnin. Jedny jsou čistě polypropylénové, tudíž odolnost proti kyselině je velká, stálost nasákacích a odpařovacích parametrů taky. Druhé jsou potom mix polypropylenu a všelijakých vláken z polyesteru a dalších, ty jsou levnější a prodávají se ve větší vrstvě až 1 cm silné , o hmostnosti až 1000 gramů na metr čtvereční.

Nebo za druhé když se obyčejné noviny natrhané na kousky, v množství pár kilo na kýbl vody, nechají pár dnů ve vodě a potom se rozmixují třeba míchadlem na vrtačce, získá se celulózová hmota, která se dá potom všelijak tvarovat a lisovat do potřebného tvaru. Po vylisování a zaschnutí se získá celulózová houbička zhruba podobná měkké hobře, v rozměrech podle toho, jak se to lisovalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 27. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 28. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jan Burgel napsal:
Kolik ml ?65%,85% tam lejete? (na houbičky)
............

Docela podrobně je to posáno tady v kapitole kleštík včelí ekologicky pod kontrolou.
http://www.pv.sk/vcely/index.asp
Zjednodušeně řečeno - při síle včelstva dva nástavky 39x24 a více tolik, aby to neproteklo houbičkou - cca 50 až 60ml KM.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je to v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM , za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou dnů. Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 28.9.2011 21:04:28
> ----------------------------------------
> Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na
> nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám
> Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované
> množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
> J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
Aleš Molčík (109.183.85.136) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ještě k tomu dávkování. Já mám síta u dna otevřená, takže je potřeba to vyzkoušet na konkrétní typ úlu. A KM na tu desku nalévám mimo úl a potom jen tu desku nadzvednutím víka vyměním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 06:59:47
> ----------------------------------------
> Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je to
> v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM ,
> za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou dnů.
> Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám
> poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.
>
> Aleš M.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 28.9.2011 21:04:28
> > ----------------------------------------
> > Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na
> > nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám
> > Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované
> > množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
> > J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.

pepan

--------
Jednak za dva roky zmizí dotace, takže není od věci se naučit používat lacinější techniku.

A kdyby měl třeba Libor V. udržez letošní invazi pod kontrolou, tak by jich tam musel narvat asi 10, protože jejich doba účinku je podobná té houbičce. Takže by se to dost prodražilo.

Dneska už jsou borci co na to mají velkou stříkačku a jen chodí kolem úlů, to je pak významná úspora - i času.

Osobně doporučuji si jej cenit nejmíň na 200, člověk se víc vybičuje k pracovnímu úilí. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já jsem tu cenu napsal bez základní bez dotace a ušetření těch pár korun nic nepřinese je to cena tak deci medu To již nemluvím o ceně varidolukde to není aní padesátník na včelstvo včetně pásků Po formidolu druhou největší položkou je pak Gabon.
Počítej se mnou Formidol 1deska 18 Kč + 2 gabony 19Kč + varidol 1ošetření 0,5 Kč x 2 ošetření = 1 Kč + aerosol 9 Kč za včelstvo
To se celé rovná 47 Kč nákladů za jedno včelstvo a rok. Taková částka je přece zanedbatelná, pro tak zdatné včelaře! :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 09:30:53
> ----------------------------------------
> A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a
> nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
>
> pepan
>
> --------
> Jednak za dva roky zmizí dotace, takže není od věci se naučit používat
> lacinější techniku.
>
> A kdyby měl třeba Libor V. udržez letošní invazi pod kontrolou, tak by jich
> tam musel narvat asi 10, protože jejich doba účinku je podobná té houbičce.
> Takže by se to dost prodražilo.
>
> Dneska už jsou borci co na to mají velkou stříkačku a jen chodí kolem úlů,
> to je pak významná úspora - i času.
>
> Osobně doporučuji si jej cenit nejmíň na 200, člověk se víc vybičuje k
> pracovnímu úilí. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Se závěrem nelze než souhlasit, ale ty počty.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

co ti na tom vadí
Formidol 2 desky 37 Kč
gabon jeden pásek. 8,5 Kč
Knoty 0,2 kč/ks
Varidol 21 Kč/50mml
aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
= cca 47/včelstvo


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 10:28:30
> ----------------------------------------
> Se závěrem nelze než souhlasit, ale ty počty.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

co ti na tom vadí
Formidol 2 desky 37 Kč
gabon jeden pásek. 8,5 Kč
Knoty 0,2 kč/ks
Varidol 21 Kč/50mml
aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
= cca 47/včelstvo

Pepan
------------

Nojo, jenže kolik Formidolů by tam musel letos nandat třeba LIborV, než by mu po Formidolech napadalo 11 000 roztočů, jako u monitorovaného včelstva kam lil KM na houbičky.

Protože kdyby nemonitoroval, tak by byl happy, dal tam jednou Formidol a pak by si spočítal vosy.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 10:49:34
> ----------------------------------------
> co ti na tom vadí
> Formidol 2 desky 37 Kč
> gabon jeden pásek. 8,5 Kč
> Knoty 0,2 kč/ks
> Varidol 21 Kč/50mml
> aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
> = cca 47/včelstvo
>
> Pepan
> ------------
>
> Nojo, jenže kolik Formidolů by tam musel letos nandat třeba LIborV, než by
> mu po Formidolech napadalo 11 000 roztočů, jako u monitorovaného včelstva
> kam lil KM na houbičky.
>
> Protože kdyby nemonitoroval, tak by byl happy, dal tam jednou Formidol a
> pak by si spočítal vosy.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                               
Libor V. (62.168.45.106) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Pepan napsal:
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.
----------------------------
Pepane nepochopil jsem to, rozveďte prosím. Díky, L.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                               
Libor V. (62.168.45.106) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně, nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
Libor V.
-----------------------------------------------------------
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                  
(e-mailem) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.10.2011 08:26:01
> ----------------------------------------
> Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá
> uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což
> byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně,
> nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc
> po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
> Libor V.
> -----------------------------------------------------------
> Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí
> v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí
> připomýnat hrozen.
>
> pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
KaJi (90.179.243.173) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

-------------

Asi ano,ale spíše někde v okolí. :-)

Kolik asi tak má včelstvo na sobě roztočů když končí a je vyloupeno jinými?

Já si mylsím, že to pár tisíc roztočů bude.

Osobně si mylsím - na VMS se dají taková včelstva najít - tak včelstvo co je celoročně monitorováno, na jaře má dlouhodobě nulu nemohlo být špatně ošetřováno.
Jak si taková včelstva vysvětlit?


Mně je jasné, že proto není u některých funkcionářů VMS v oblibě. Ne že by zvýšilo spotřebu léčiv, ale je leckde prokazatelně vidět, že věci nejsou tak jednoduché jak se snaží býti vykládáno. Máš VD - je to tvoje vina, my slušní nemáme problémy, ale díky takovým lajdákům jako ty je tady máme. Ty je šlechtíš a ještě to někam zapisuješ, my tady dřív žádný roztoče němli, mám ne to vyšetření ze zimní měli. Tak nedělej vlny a nic nám tady neměň.

(Napsáno s mírnou ironií a silným přeháněním :-) )


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
Libor V. (62.168.45.106) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Pepan:
Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
--------------------------------------------
(-:
Ano, je tady něco špatně Pepane, skoro by mě to ani nenapadlo. (-:
Už jsem to psal, ale:
1. mám podezření na nepovedené podzimní léčení.
2. toto včelstvo překotně ploduje celou dobu, bez přerušení a to zřejmě už od února, ne-li od ledna.
3. To plodování navíc podporuje nepřetržitá snůška vč melecitózy. Bohužel i teď se něco nosí (kvete tu kousek přes lesejk hořčice).

A abych Vám nasadil jó kór brouka do hlavy, tak to vypadá, že tomu včelstvu se daří celkem dobře. Je celkem při síle, roztoči z něj už defakto opadali, pocitově žádný problém. Uvidíme, co se stane. Může se stát, že na konci prosince padnou.....Já hádám, že opadne max pár tisíc včel a vše bude až do jara OK. Jak řekl slepej, uvidí se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 2. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Josef Menšík napsal:

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
............

V ošetřování nebo v metodice? ....:)
Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)

Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů, neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev, ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu roztočů.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                        
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 02.10.2011 21:39:47
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem
> 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
> Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
> ...........
>
> V ošetřování nebo v metodice? ....:)
> Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)
>
> Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím
> dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů,
> neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev,
> ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
> Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu
> roztočů.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                           
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Josef Menšík napsal:
"Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům."
............

Myslím, že je to správná úvaha.

Ale problém s námi včelaři vidím jinde - ne nadávat na neléčení, že vůbec v absolutní většině nestojíme o to, aby se něco v metodice změnilo.

Joko by současný přístup měl nějakou perspektivu.
Není to nadávání na včelaře, ale spíš údiv.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                              
Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Radek Krušina:
Jako by současný přístup měl nějakou perspektivitu.
---------------------------------------------
A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                 
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:

"A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není."
................

Podle mě není těžké pochopit jak jsem to myslel - to co se nám oficiálně nařizuje.

A tam se neshodneme.
Já tam problém vidím, a ne jeden, ne že tam žádný není.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                           
KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

-------------
Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace. Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže z čeho má dotyčný vycházet?
A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor virozy/.
Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči". Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci

Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale celkovou informovanost o situaci.
Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a zacpal to podložkou.
Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil zase já.
Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.

Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.

A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že je důležité sledovat spad a napadení?

Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.

Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.

Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si přeci nenakoupíte vidličky.

A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře. Bude větší poptávka. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                              
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Celkem dobře jsi situaci popsal.
Však ve stručnosti to shrnu poslední příspěvky.
Nejsem proti sledování zdravotního stavu. Jen konstatuji, že stejně neadekvátně připravená akce "Prognóza škůdců" proběhla v osmdesátých letech pro zahrádkáře, a po pár letech to v tichosti zaniklo. Víceméně to fungovalo jako poplašná správa.
Monitoring v očích mnoha včelařů funguje naprosto stejně. Léčiva se pak nasazují okamžitě. bez ohledu na jejich správnou dobu a podmínky k aplikaci. Následně to pak vyvolává dojem neúčinnosti.
Ten zatracovaný zavedený systém však je nastaven právě do doby kdy je škůdce nejsnáze zasažitelný. Jediný problém který v tom systému vidím jsou různá stádia vývoje jednotlivých včelstev v závislosti na stáří matky, stanovišti a tak podobně.
Proto také tvrdím, že ta léčení jsou za účasti komisí jsou nesmyslné neb jen včelař se znalostí stavu svých včelstev je schopen správně posoudit a zajistit ten správný čas k aplikaci, samozřejmě s ohledem na doporučení SVS. K tomu mu pak má napomoct ten monitoring.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 08:51:05
> ----------------------------------------
> Já to vztahoval na včelaře.
> A mám ještě jeden postřeh.
> Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to
> co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
> Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na
> místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší
> počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku
> je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
> Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k
> většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým
> zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.
>
> Pepan
>
> -------------
> Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace.
> Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud
> je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi
> různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže
> z čeho má dotyčný vycházet?
> A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc
> vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor
> virozy/.
> Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si
> pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči".
> Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to
> si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první
> fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci
>
> Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale
> celkovou informovanost o situaci.
> Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl
> první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a
> zacpal to podložkou.
> Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou
> Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto
> tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
> Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil
> zase já.
> Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se
> vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
> Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam
> zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely
> rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.
>
> Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.
>
> A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by
> se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že
> je důležité sledovat spad a napadení?
>
> Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných
> "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.
>
> Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se
> připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok
> musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.
>
> Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si
> přeci nenakoupíte vidličky.
>
> A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře.
> Bude větší poptávka. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                 
KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Celkem dobře jsi situaci popsal
Pepan

No a z toho je podle mě jediná cesta ven.

Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky zodpovídat. A mít i pravomoce.

No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.

Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti mnoha lidem a jejich zájmům.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                    
R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z všelijakých certifikovaných biochovů.
A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.

Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                       
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

VELMI DOBRÁ PŘIPOMÍNKA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 10:06:40
> ----------------------------------------
> Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev
> starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou
> snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se
> objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo
> nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med
> od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
> A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med
> z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém
> ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z
> všelijakých certifikovaných biochovů.
> A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby
> mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací
> bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.
>
> Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I
> když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální
> záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

R. POlášek napsal:

"Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora."
……………………..
Myslím, že tento strach postrádá logiku.

Pro zákazníky je tu formální záruka pouze toho, že dokud to bude fungovat, tak se do všech včelstev minimálně 3x za rok foukne amitráz, někde se k tomu přidá fluvalinat a potom možná ještě acrinatrin. Pro vyšší účinnost se včelstva v zimě ještě propláchnou acetonem, a na zvážení včelařů se nechá, jak moc prolít včelstva kyselinou.

A ani to není zárukou, že se v některých letech kleštík nepřemnoží, a včelaři v panice nebudou nadužívat dotovaná léčiva.

Jaký by byl problém v používání „léků“ při například doporučené aplikaci.? Vždyť pokud má léčivo návod, potom kdo léčí v souladu s návodem, neměl by mít rezidua v medu – viz např. Slovensko.

V souladu s návodem neléčí např. ten, komu léčivo nefunguje, ale potom je problém v léčivu a žádné nařizování problém nevyřeší.

Taková nařizovací metodika podle mě u zákazníka může naopak vyvolat zdání, že včelaři u nás jsou bandou neschopných lidí, kteří neumí používat „léky“ podle předpisu, a proto se musí jejich neschopnost nahrazovat nařizováním.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                    
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> ----------------------------------------
> Celkem dobře jsi situaci popsal
> Pepan
>
> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>
> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>
> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>
> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> mnoha lidem a jejich zájmům.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                       
Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.

Milan Čáp

3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> Nevím co ještě bys chtěl;
> Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> Netuším jestli jsi ve svazu?
> Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> ----------------------------------------
>> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> Pepan
>>
>> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>>
>> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
>> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
>> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>>
>> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
>> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>>
>> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
>> mnoha lidem a jejich zájmům.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                          
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby? Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> ----------------------------------------
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
> na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
> zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
> informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
> kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
> neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > Nevím co ještě bys chtěl;
> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně
> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a
> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají
> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi
> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> ----------------------------------------
> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> Pepan
> >>
> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >>
> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >>
> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >>
> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                             
Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?

Milan Čáp

3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 13:10:39
>> ----------------------------------------
>> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
>> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
>> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
>> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
>> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
>> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
>> nevím, co bude.
>>
>> Milan Čáp
>>
>> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
>> > Nevím co ještě bys chtěl;
>> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
>> včetně
>> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
>> měli a
>> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
>> objednají
>> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
>> > Netuším jestli jsi ve svazu?
>> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
>> Jestli nejsi
>> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> >> ----------------------------------------
>> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> >> Pepan
>> >>
>> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>> >>
>> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
>> "léčiva" bude
>> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
>> jmenovaný
>> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>> >>
>> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
>> ne jako v
>> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>> >>
>> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
>> jde proti
>> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
>> >>
>> >> Karel
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                
(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> > Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> >> ----------------------------------------
> >> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
> >> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
> >> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
> >> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
> >> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
> >> nevím, co bude.
> >>
> >> Milan Čáp
> >>
> >> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> >> > Nevím co ještě bys chtěl;
> >> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
> >> včetně
> >> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
> >> měli a
> >> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
> >> objednají
> >> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> >> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> >> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
> >> Jestli nejsi
> >> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >> >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> >> Pepan
> >> >>
> >> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >> >>
> >> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
> >> "léčiva" bude
> >> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
> >> jmenovaný
> >> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >> >>
> >> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
> >> ne jako v
> >> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >> >>
> >> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
> >> jde proti
> >> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >> >>
> >> >> Karel
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                   
KaJi (90.179.243.173) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
----------------------


Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku" současného systému.
Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.

Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého bys měl urážet.

Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost nákladně.

Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A ještě se tim chlubí.

Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.

Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co ne, kolik snesou které včely atd.

Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na monitoringu prostě vyrostou.

Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na "slabinky" současného systému.
Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat, pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.

Karel

P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe, pole vdělávání je stále značně neorané. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                      
Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu. Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten riskuje uhyny.
To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře. Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené hodnoty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                         
Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Je to klasika, většina si z toho celého, co jsem psal vypíchne jednu
věc a na té se vyřádí. Celek nikdo neřeší a řešit nechce - je to tabu.
Pepan jednou napíše, že mu zimní monitoring slouží pro zjištění, jak
bylo účinné očetření, podruhé že podle něj rozhodují, jak budou léčit
následující rok. Takže když bylo léčení neúčinné, tak asi příští rok
asi nasadí větší kalibr, a naopak. Není to trochu pozdě? Nějak mi
uniká smysl.
Dále se dozvídám, že tu jsou spolky svéprávných lidí, tak na co komisi,
která by sledovala aktuální stav zamoření roztočem, na druhé straně že
nikdo nemonitoruje. Není právě spolčování o tom, že se řeší věci
společně? Nepomohla by taková komise právě včelařům v ZO, kteří
nesledují, ale i těm, kteří zrovna neměli čas monitorovat?

Milan Čáp

4. říjen 2011 7:49:30, Ale Molčík napsal:
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                         
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:
"To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
..............

To záleží na příkladu. :)

Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)

Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to, snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou perspektivu.

Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.

U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit metodiku.
O důsledcích se již psalo dost.
Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

U nás je snaha udrže roztoče na co nejnižší úrovni neboť víme že 0 už tu zřejmě nikdy nebude.. Je to i důsledkem globalizace a fenoménu oteplování kdy se již na našem území vyskytuje množství i jiného hmyzu který ještě nedávno obýval jen subtropy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 09:18:40
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> "To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
> .............
>
> To záleží na příkladu. :)
>
> Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom
> zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)
>
> Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se
> to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to,
> snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou
> perspektivu.
>
> Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit
> odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i
> odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.
>
> U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit
> metodiku.
> O důsledcích se již psalo dost.
> Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
> :)
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                         
(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu
Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz špatný. :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:49:38
> ----------------------------------------
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                            
KaJi (90.179.243.173) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu.

---------------

U včelaře co šlectí na odolnost asi ano,
Ale normálně 10% zimních úhynů?

A to dokonce i v uteplených úlech? To snad je moc.


To je snad propaganda prodejců oddělků a matek. :-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

To uvidíte na jaře jak budou včelaři naříkat, že uhynulo 10% a svádět vinu na veterináře, že jim nepředepsal léčivo. Tohle jsem si vyslechl v Nasavrkách (2007) od některých včelařů. když jsem tam byl na školení. A na moji otázku proč si nekontrolovaly spad a o to léčivo si sami neřekly a nebo rovnou koupily a použily Formidol, mlčely a jen krčily rameny. A stejné to bude i teď. Jenomže pro letošek platí nařízení, kdy má ČSV zajistit monitorig spadu, napadení trubčích larev a podezření na nefunkčnost jakého koliv léčiva. Jakpak jste na tom ve vašem obvodu, když tedy fungujete a jste povinni tyhle informace předat KVS. Tady jde už o konkrétní čísla a ne 5 a moc.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:09:33
> ----------------------------------------
> při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená
> ztráta cca 10% za zimu
> Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz
> špatný. :-))
> >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                      
(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih

To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici a ne je teprv shánět.
Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se řízneš.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:06:59
> ----------------------------------------
> přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses
> strašně nudil.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 03.10.2011 14:24:09
> > ----------------------------------------
> > Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> > předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> > zlíbí.
> > Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> > jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
> >
> > Milan Čáp
> ----------------------
>
>
> Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku"
> současného systému.
> Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují
> /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.
>
> Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého
> bys měl urážet.
>
> Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je
> v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost
> nákladně.
>
> Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A
> ještě se tim chlubí.
>
> Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a
> hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s
> populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových
> referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
> UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno
> jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže
> rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.
>
> Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství
> zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co
> ne, kolik snesou které včely atd.
>
> Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí
> (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na
> monitoringu prostě vyrostou.
>
> Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na
> "slabinky" současného systému.
> Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat,
> pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.
>
> Karel
>
> P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo
> volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského
> výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe,
> pole vdělávání je stále značně neorané. :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                         
(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih


50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS, scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže kolik, 4 dny i s poštou.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:01:21
> ----------------------------------------
> To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není
> však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak
> je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný
> počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků
> k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě
> to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a
> monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici
> a ne je teprv shánět.
> Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se
> řízneš.
>
> pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 5. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Zatím je to ale Fikce. PC gramotnost je zatím nízká. Sám mám již ve svém obvodu na všechny včelaře imeil včetně OV a ZO ale stejně se doba nějak moc nezkrátila. Stačí aby byl někdo pár dní mimo domov.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 19:30:31
> ----------------------------------------
>
> 50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes
> oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle
> neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
> Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do
> večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS,
> scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže
> kolik, 4 dny i s poštou.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 04.10.2011 14:01:21
> > ----------------------------------------
> > To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic
> nemám.Není
> > však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad
> tak
> > je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> > zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> > práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům.
> stejný
> > počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> > objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání
> důvěrníků
> > k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři.
> mě
> > to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému
> a
> > monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> > již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k
> dispozici
> > a ne je teprv shánět.
> > Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když
> se
> > řízneš.
> >
> > pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                                
R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

"Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?"

No, do určité míry je tady snaha Svazu monopolizovat si léčení. Kdyby léčiva nebyla na předpis, spousta včelařů by si je kupovala a dělala by si ošetření sama a Svaz by nepotřebovali.
Kromě toho ale tyto léčiva jsou poměrně dost toxická, takže by se k nim neměla dostat nevyškolená osoba. Která by si k nim mohla dostat, kdyby ty léčiva byly volně v prodeji. Komisionální systém léčení pak papírově zaručuje, že se k aplikaci nevyškolená osoba nedostane, protože důvěrníci, kteří léčení provádějí, jsou právě skrz tu komisi a skrz školení papírově v aplikaci toho léčiva vyškoleni. Že ve skutečnosti dost důvěrníků v tom léčení vyškoleno není a dělá si léčení, jak se jim chce, neexistuje, dokud nenastane nějaký velký průšvih. Třeba že nějaké děcko vypije nezajištěnou lahvičku s léčivem a dostane se to do novin a formálnost tohoto systému se bude veřejně probírat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                          
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Milam Čáp:Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu
Pane Čap vy jste se zblá...zmýlil
Na schuzi ZO nikdo nevi aktuelní spad nikdo neví nic, je jen léčivo a k němu návod.
Monitoring skoro 0
Já který monitoruji jsem tam jako vyjimka.
Budečáky, bez podložek jako před 30ti lety.
Paradoxně se ale může stát že ačkoliv a současně protože mám matky od inseminovaných matek F1 já říkám G= guláš 1 dopadnu nejhůře.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                                       
KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

-------------

Jo, to jsme kdysi chtěli. Třeba změnu stanov, tajnou volbu, atd.

Jedni to nazývali Rozvrat a boj o koryta, ti druzí viděli problémy a chtěli to řešit.

Myslím, že se to tehdy jmenovalo I2J. Kromě urážek ve Včelařství atd nedošlo k jakékoli komunikaci.
Takže jsem ukončil členství k 31.12.2005. MImo jiné co mi na OV bylo vysvětleno (přípomínka ohniska moru na okrese), že ČSV je tu pro spolkovou činnost a na zdraví včel je tu SVS.
:-) Ale dnes si myslím že měli pravdu. Je jejich věc o čem chtějí jednat a čím ztrácet čas.

Tady se směšuje dobrovolnost a povinnost.

Jestli si nějaká ZO rozhodne, že si to bude dělat tak jak dělá je to její věc. A když nechce ZO nějaké komise, zvát a dohánět veterináře tak snad nemusí. Navíc nemůžeš změnit pasívní většinu. Je to její právo, nemají povinnost suplovat státní správu.
Nemůžeš ukládat občanskému sdružení nějaké povinnosti. Proč by dělali na jaře schůzi a rozhodovali o včelách včelařů.

Tedy v tom smyslu, že by byli povinni to dělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

formidol 2 desky 42Kč
na ŽL 36Kč
Gabon PF 90 50pás. 500Kč
Gabon Pa 50pás. 450Kč
Varidol 5ml 50vč. 32Kč
fum.pásky 50ks 44Kč
Ceník VÚ Dol.
I když, jestli to bude o deset Kč víc, tak to stejně včely vydělají. A s tvým závěrem, nelze než souhlasit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

záleží kde to kupuješ ale to je stejně jedno na tom závěru se nic nemění Hledat úsporu zde, je holý nesmysl /spory a to významné lze najít jen časové náročnosti práce kterou včelá věnujeme a vyhnutí se naprosto nesmyslným výdajům a pracím. Lze to však pozorovat až tak od 20 včelstev.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 11:32:39
> ----------------------------------------
> formidol 2 desky 42Kč
> na ŽL               36Kč
> Gabon PF 90 50pás. 500Kč
> Gabon Pa 50pás. 450Kč
> Varidol 5ml 50vč. 32Kč
> fum.pásky 50ks 44Kč
> Ceník VÚ Dol.
> I když, jestli to bude o deset Kč víc, tak to stejně včely vydělají. A s
> tvým závěrem, nelze než souhlasit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Josef Menšík napsal:

Já jsem tu cenu napsal bez základní bez dotace a ušetření těch pár korun nic nepřinese je to cena tak deci medu To již nemluvím o ceně varidolukde to není aní padesátník na včelstvo včetně pásků Po formidolu druhou největší položkou je pak Gabon....."
....................

Je to pravda, že náklady na ošetření včelstva nedosahují ani půl kila medu při nedotovaných jedech.
A to už raději ani nepočítat při dotovaných.

Podle mě je to mnohem větší motivace k nadpoužívání léčiv než varromonitoring. Ten kdo totiž monitoruje, tam pro jistotu jedy nedá (pokud mu tedy záleží na zdraví včel i konzumentů medu). Ten kdo nemonitoruje, tam raději dá víc léčiva, které je téměř zadarmo.

Jinak ale i použití nedotované KM je velmi levné - plná dávka 150ml 65% KM do nassenheideru cca 6 Kč, 4x houbička 50ml KM 65% i s houbičkou 12 Kč.
Když se bude nadužívat KM, možná si včelař poškodí včely, ale neohrozí nikomu zdraví. KM je jediný přípravek, který se může používat i v sezoně - viz návod na formidol.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih


Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je potřeba a to je pořád co potřeba.

Aleš M.
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 08:49:33
> ----------------------------------------
> A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20
> korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc
> To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > ----------------------------------------
> > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je
> to
> > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM
> ,
> > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> dnů.
> > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> nemám
> > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.
> >
> > Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                
(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 22:06:02
> ----------------------------------------
>
> Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom
> je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově
> vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za
> to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je
> potřeba a to je pořád co potřeba.
>
> Aleš M.
> .
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 08:49:33
> > ----------------------------------------
> > A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20
> > korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic
> víc
> > To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > > ----------------------------------------
> > > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale
> je
> > to
> > > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml
> 85%KM
> > ,
> > > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> > dnů.
> > > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> > nemám
> > > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování
> kys.
> > >
> > > Aleš M.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih


Cyklus množení a invaze těch co byly pod víčkem, když tam byla ta první deska. U některých včelstev, při té druhé desce padá víc a kdyby tam byla jen jedna deska tak by to včelstvu nijak nepomohlo.

Aleš M..


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 30.9.2011 17:38:04
> ----------------------------------------
> A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 22:06:02
> > ----------------------------------------
> >
> > Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A
> potom
> > je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce
> časově
> > vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A
> za
> > to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co
> je
> > potřeba a to je pořád co potřeba.
> >
> > Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

"Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys."

Mýdlo je na kyselinu mravenčí na nic. Zvláště pokud to je klasické mýdlo založené na tucích, ne saponáty.
Kritické je u kyseliny mravenčí stříknutí do oka, tam jde doslova o vteřiny. Kdo se chce chránit, tak potřebuje v dosahu vodu na vypláchnutí oka. Takže mít v dosahu třeba velkou PET flašku plnou čisté vody. A v lese s sebou ještě mobil, protože pokud skutečně dojde k poškození oka, bude vhodnější si zavolat o pomoc a čekat než s tím okem někde jet. Všechno ostatní kromě napití je u kyseliny mravenčí záležitost minut. A úplně stačí zředit vodou na koncentraci pod 20 - 10 % . Pod 10 % koncentrace je kyselina mravenčí úplně stejně toxická jako obyčejný ocet, neboli vůbec, ostatně je to kyselina ze stejné řady jako kyselina octová a hned vedle. Přirozeně šaty budou při polití koncentrovanou kyelinou zřejmě děravé, ale jinak bude všechno v pořádku.
Koncentrovaná kyselina mravenčí je pak nebezpečná, pokud se rozbije třeba litrová flaška v uzavřené místnosti. Jednak kvůli dýchání, člověk si může koncentrovanými párami poleptat plíce a potom páry kyseliny mravenčí jsou hořlavé, takže v uzavřeném prostoru může dojít k vzplanutí nebo výbuchu.

Mýdlo je u kyselin na nic, protože kyseliny běžné mýdlo rozkládají na obvykle hnusnou mazlavou mastnou složku velice obtížně odstranitelnou.

Mýdlo je dobré na tvrdou chemii , amitráz a pyrethroidy, takže pokud se pracuje s Gabony, fumiguje se nebo aerosoluje.... stopy těhletěch látek ulpívají na pokožce a postupně přes ni pronikají dovnitř. A na rozdíl od kyseliny mravenčí jsou tyhlety látky výrazně chemicky odlišné od tělesných metabolitů, takže zvyšují v těle množství nepřirozených škodících chemikálií. Mýdlo je z pokožky smyje, takže po každé manipulaci je vhodné si pořádně mýdlem umýt ruce. Ostatně je to taky uvedeno v návodech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
gp (93.92.52.23) --- 30. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Pánové se asi ještě s kyselinou pořádně tělesně nepotkaly, protože takové kraviny, že mýdlo nebo že zasažené oko ...

V MOMENTĚ KONTAKTU S KŮŽÍ NEBO JINÝM ORGÁNEM TĚLA S 85% K.MRAVENČÍ JE SPÁLENO!!!_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

"Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys."

Mýdlo je na kyselinu mravenčí na nic. Zvláště pokud to je klasické mýdlo založené na tucích, ne saponáty.
Kritické je u kyseliny mravenčí stříknutí do oka, tam jde doslova o vteřiny. Kdo se chce chránit, tak potřebuje v dosahu vodu na vypláchnutí oka. Takže mít v dosahu třeba velkou PET flašku plnou čisté vody. A v lese s sebou ještě mobil, protože pokud skutečně dojde k poškození oka, bude vhodnější si zavolat o pomoc a čekat než s tím okem někde jet. Všechno ostatní kromě napití je u kyseliny mravenčí záležitost minut. A úplně stačí zředit vodou na koncentraci pod 20 - 10 % .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 9. 2011
kritika metodiky

Ahoj Zdeňku,
chápu, že chceš šlechtit včely, aby nebylo potřeba chemie a dokud to bez ní nejde, že porušuješ nařízení veteriny a nepoužíváš oficiální metodiku. Nelíbí se mi, jak pořád pomlouváš oficiální metodiku, přitom Ty osobně jsi mě přesvědčil, že hlavní problém je v lidech a ne v metodice, když jsem se vloni trápil s roztoči doma. To jsem uznal, že kdyby neměli včely včelaři, kteří se o ně nestarají, bylo by lépe (např. moje sousedka na novém stanovišti podědila včely a včera jsem s ní mluvil, tak "už začala krmit", Gabon nedala.. Protože má jedno včelstvo a je hezké počasí, jen jsem jí nasměřoval na důvěrníka a doufám, že vzhledem k situaci moje včely to její nyní zakrmované najdou a vyberou... a bude klid, oddělek na prodej pro ní samozřejmě nemám..)
Slíbil jsem, že kvůli tragickým zprávam na konferenci zmonitoruji svoje včely léčené pouze nařízenou oficiální metodikou a s rozumem. Já kvůli tomu, jak jsem u včel málo, dodržuji předepsanou metodiku a můžu říct že mám roztoče pod kontrolou...
Výsledek je, že na nejvíce zasaženém stanovišti spadlo cca 50roztočů za 24 hod po aplikaci formidolu. Po 5 hodinách jsem odstranil obal kompletně. Jedno včelstvo jsem rušil, bylo jediné pozitivní na nosema ceranea na tom stanovišti a měly jen jedno kolečko plodu, napadené roztočem, včely plod rušily před líhnutím, mezerovitý plod jsem zjistil i u pár dalších namátkově kontrolovaných včelstev s letošními matkami.. což se mi líbilo, třeba v nich mám někde zárodek vlastností hodných selekce... Gabony letos fungovaly perfektně!!, kdo tvrdí, že ne, chtěl bych znát detaily... Díky tomuhle výsledku by teoreticky samozřejmě stačila jedna fumigace + aerosol, nebo jen 1 fumigace dost pozdě... Zřejmě je ve Tvém okolí moc špatných včelařů a nebo vinařů, které teď zajímá vinobraní a ne včely... Za samozřejmé a potřebné považuji tvorbu oddělků, které rozdělí populaci a taky maximální možnou obměnu díla a hygienický standard.
Chtěl bych Tě požádat, abys hanil oficiální metodiku s domyšlením důsledků takových tvrzení... Podle mě dosáhneš jenom toho, že bude, snad jen v Tvém okolí, víc včelařů, kteří se na léčení vykašlou úplně, když je to k ničemu. Zatím jsem neviděl výsledky, které by přesvědčily státní veterinární zprávu, že je vymyšlena, jednoduší, levnější metodika (=lepší spolupráce včelařů), která by zabezpečila roztoče pod kontrolou a ještě k tomu třeba potenciál k selekci...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 10:52:50
> ----------------------------------------
> A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen
> nechat množit a šlechtit.
>
> No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších,
> o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na
> jedničku.
> Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na
> Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech
> zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče
> začínali to bylo stejné...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Problém oficiální metodiky léčení varaózy je jasný. Oficiální metodika je stavěna na to, aby nikomu neuhynuly žádné včely na varaózu. A to je právě špatně, protože toto je nevyvážený systém.
Vyvážený systém je ten, kdy hynou paraziti, ale kdy taky hyne i určitý počet nositelů, tedy včelstev. Měly by hynout ty včelstva, v nich se objevili paraziti agresívnější než je průměr, tím ti agresívněší paraziti zahynou, (nepočítám s přenosem do okolních včelstev, ten se prostě musí zvládnout). A potom ty včelstva, jejichž včelaři jsou nepořádnější než je průměr.
Otázka je, kolik by to mělo každoročně být. Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Nedá se to ale dělat individuálním porušováním či úpravou metodiky. Musí to dělat v jedné oblasti všichni stejně.

A když ty pravidelné každoroční úhyny nejsou, tak se hledání rovnováhy objeví masívními úhyny jednou za pár let, jako je to letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

R.P.Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Souhlasím, akorát v naší populaci je reálně číslo někde kolem 20-30%. Vycházím tak z vlastních zkušeností i bohužel z toho co bylo ověřeno při testech na ostrově Unije. Tam proběhl v roce 2003 srovnávací pokus, který měl za cíl porovnat jak jsou na tom s odolností plemena chovaná v Evropě. Bohužel alpské ekotypy kraňky - tedy to co se v ČR dováží a zde rozchovává je to nejvíce sensitivní, co se v Evropě chová - je zde samozřejmě rozdíl v rámci kmenů, linií, ale v porovnání bohužel takto. To ale není důvod házet flintu do žita, jen to bude trošku více práce - mají zase některé znaky, které jsou velmi cenné. Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT. Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho podprůměrná včelstva. Obě skupiny ale mají značné problém s roztoči. I tak se s nimi ale dá mnoho dělat, jen musíme začít a né množit to co nebylo na VT testováno.
A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
gp (93.92.52.23) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Testovat co? Pod tlakem je podle všeho už nepravidelně celá republika či Únie, takže problém v tomto nevidím.

Podle mých zkušeností jde oto, co včelař vlastně chce a co může očekávat a nakonec, co může dostat, jestli řeší roztoče resp jeho tlak.

Jestliže je možné přejít jednu kalamitu za pomocí chema, druhou kalamitu chemo už zákonitě nezvládne! To znamená co a naco tedy testovat? Na špinu? Na viry? Na houby? Naco? Na léčiva? Léčivo je také test ... Kyselina mravenčí také má své limity, dokáže udělat stejnou sekanou v zažívacím traktu včely to co sladká šťavelka, když se nevhodně podá. Šťavelka má také limity, amitraz má také limity, fluvalinat také a to dost specifické, máme na výběr ještě hodně jiných chem, postupů a závěrů co jak metodicky udělat, ale jak té mase včelařů říci, že když nezaléčí vůbec, tak zadělává na problém.

Je tak? ... nebo jak?

Jestli je nevhodné trojí ošetření, potom se ptám, proč třikrát tedy léčit? ...Proč? Kvůli tomu, že plošné ošetření neexistuje. Plošně nás spolehlivě může ošetřit např sopečný prach. Ale léčit roztoče nejde plošně zvládnout. Takže ať se léčí třikrát, když to situace vyžaduje,...

Ještě jsem nezažil co včelařím, podzim bez pořádného tlaku roztoče!!! Ta omezení s mory a nějaké takové bonusy jako zvápenatění nebo bralu, to je nic ... jestli si někdo představuje, že včelařina je nějaká kratochvíle, kdy se pumpnou včely o med a odjezd na dovolenou, tak se velmi mýlí.

Jediné co funguje je obměna včelařů, co včelař, jiný koumák jak na roztoče. Odejde od včelařiny, dojde nový chovatel, a hned je rozdíl u souseda ... metodika, nemetodika

Každopádně musím k Metodice napsat zcela vážně, že se změnila situace podle toho co jsem vídával a co vidím ve včelách k lepšímu. Možný je ale, že to může být tím, že se včelaři coby chovatelé přirozeně obměňují.
_gp_

.........
ZK:A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?
Mám asi jiné kraňky, před týdnem v letošním oddělku s novou matkou asi 10
zavíčkovaných buněk plodu.
Konec snůšky cca 10.7. doplnění zásob od cca 25.7.

Monitoring:
Letos monitoruji 2 včelstva. Chci se zorientovat "vlastníma rukama" a
"vlastní hlavou". Hlavní důvod je ten, že jsou to shodou okolností dva
oddělky ze stejného zdroje, dělané jeden den a matky jsou sestry. Spad je
násobně rozdílný. Monitoruji spad týdně a nejlépe jak jsem schopen. Rodina
si ťuká na čelo. Jako příklad uvedu, že jsem zběžně prohlédl lupou vzorek a
viděl jednoho roztoče. Po použití cedníků na oddělení jemných částí a na
několikeré rozprostření na bílý papír, jsem jich nalezl 27. Lepím je na
izolepu, abych je určitě nespočítal dvakrát. Pokud bych tedy nehrál Popelku
cca 15 minut, byl by výsledek někde mezi 1 a 27. Můj odhad je tak 4-7

Dotaz na všechny:
Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat
ani nasypání do oleje.
Dík Vasek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?

Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami.
Taktéž ukončení plodování je z části genetická záležitost a může být z hlediska odolnosti vůči roztoči důležitá. Jde jen o to si toho všímat, dělat si poznámky a spolupracovat s lidmi ve svém okolí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami."

Tohleto podle mně dělá z velké části stanoviště a úly. Pokud je stanoviště v podletí a podzimu bohaté na pyl a úly jsou jednostěnné chladnější, včely i při oteplení v předjaří se moc nerozjedou, protože je brzdí chladné noci. A pokud se náhle ochladí, mají na pokračování rozvoje dostatek cukerných i pylových zásob. Pokud nějaký chovatel matek za těchto podmínek selektuje matky, tak když se takhle vyselektovaná matka dostane do prostředí, kde je naopak málo pylu a do teplého úlu či na stanoviště, kde je v předjaří hodně teplé mikroklima , prostě se v období tepla včelstvo hodně rozjede a v období špatného počasí potom včelstvo nemá dostetek bílkovinných zásob a kolabuje.
To není nic nového, v závislosti na tom, jak včelstvo ošetřuji v předjaří, můžu mu takový kolaps poměrně snadno vyvolat stejně tak jako ho potlačit. To je ona metodika, kdy se včelstvo po přezimování v předjaří zužuje a utepluje ještě podstatně víc než v zimě. A potom se postupně podle toho, jak se rozvíjí, rozšiřuje. Fakt je ale, že to je technologie zadováků, s přechodem včelaření na nástavkové úly, kde je takové postupné zužování a rozšiřování obtížné až nemožné, se na tuto technologii poapomnělo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem) podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě. Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to někdo prověří a dá vědět.
Tak příjemné počítání.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení.

Děkuji za odpovědi, jen pro vysvětlení uvádím, že na stanoviště se dostanu
zpravidla jen v sobotu, spojeno s návštěvou a dovozem týdenního nákupu
babče.
Musím uznat, že jsem jednou počítal po 1dnu a bylo to mnohem snazší.
Počítat plánuji jen letošní podzim, jinak asi skončím u nic - málo -
středně - poplach.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 30.9.2011 14:01:15
> ----------------------------------------
> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné
> identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V
> mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž
> "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín
> dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce
> nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo
> za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do
> kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se
> meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem)
> podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile
> překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě.
> Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To
> znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si
> sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se
> transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto
> metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval
> také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence
> drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda
> je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to
> někdo prověří a dá vědět.
> Tak příjemné počítání.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

pane Menšík je důležité jestli jsou to přirozené spady nebo jiné.
Jestliže máte 5 přirozený a dáte tam KM další den je hned 200 a další300 a další 321 dáte KM 5x a je spad 100 ted odpovězte je to 5=200 malo?

V zimní měli jsem měl 3. to je málo 3 roztoče ve 23 včelstev
a ted mám 1/4 zamořenou 700 až 2500= spady.
Včelstva do 5ti vím a nepočítám.
To že má někdo nízké zamoření věřím. Já jsem taky nevěřil těm s 50ti procentním ztrátám v roce myslím 2007. já byl na koni já neměl nic, Co ti na benešovsku a jinde dělali. Asi dělali to co já ( a nepočítali)včelařili

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

>Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.<

Vždyť jsi sis Pepane odpověděl sám. Je dobré vědět, zda jich tam je skutečně jenom 5 nebo moc. To proto, abys nenapočítal jen 5 a ono jich tam nebylo "moc" poschovávaných, nebo zda ti ostatní nezdrhli. ;o))
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Potu?ník Václav napsal:
"Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat ani nasypání do oleje."
...............

Já bych se ztotožnil s tím, co píše přítel Křapka.
Když se počítá spad do 3 dnů, potom toho na podložce není tolik, aby nebylo vidět roztoče.
Když je to za delší dobu, je to různé u jednotlivých včelstev. Někde to jde, jinde je spouta smetí.

Když se počítá pravidelně, je lepší v kratších intervalech, vývoj spadu tím lépe vypovídá.
KDyž je počítání pouze jednou za delší dobu (třeba jednou za měsíc), je asi lepší spíš než vložit na jeden den, vložit raději na 3 dny, někdy bývá denní výkyv k 0 jindy zase do velkých spadů, za tři dny to podle mě lépe vypovídá o celkové populaci roztočů, a odstraní se ty výkyvy.

Já letos počítám cca jednou za čtrnáct dní, vložím podložky na cca 3dny.
U dvou včeltev počítám kontrolně bez přestávek.

Opatření proti mravencům mám zatím pouze u dvou včelstev, u ostatních mě to ještě čeká, ale vnímám to jako riziko.
V každém případě se však ze spadu dají poznat různé tendence, i když opatření nejsou a alarmující spady neodnesou ani mravenci.

Mám takovou hypotézu, že když mají mraveci přístup, je lepší přerušovat počítání nějakým obdobím bez podložky a potom vložit podložky na krátkou dobu - než si mravenci zvyknou, že tam mají hody, zase podložku odstranit. Mám ale většinu včelstev se zasíťovanými podložkami, a tam si včely dno většinou hájí, když tam podložka se sítí není.

Počítám na kusy do počtu roztočů cca 100.
Potom už většinou odhaduji - vezmu si nějaký průměrný imaginární pás (nebo čtverec - s výhodou se dají využít čtvercové podložky PSNV), tam spočítám kusy a přenásobím počtem pásů.

Při počítání podle mě není praktická lupa, ale beru si otcovy staré brýle. Podložku držím v obou rukou a jde to poměrně rychle. U zasíťovaných podložek to je cca 5 minut na včelstvo i s vyjmutím ze včelstva, odstraněním sítí, očištění podložky vlhkým hadrem, znovuzasíťováním a vložením zpět do včelsteva. U včelstev s varroadny to bude tak cca 2 minutky na včelstvo.
Zapisuji si počty tmavých kelštíků, také počty světlých kleštíků do cca 10 (potom už jen poznámku sv. při nevýznamném procentu a světlí při významném procentu světlcýh kleštíků). Také si poznamenávám plod na podložce, pokud uvidím poškozené kleštíky, popřípadě co mě ještě zaujme.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Pane Potužník počítám jako blbec.

Užívám A3 BÍLY KANCELÁŘSKÝ PAPÍR A POČÍTÁM VĚTŠINOU SPAD JEN 24 HODIN
pO VÍCE DNEXCH JE TAM VÍCE MĚLI A HŮřE SE TO POČÍTA NEHLEDE k tomu že 1/3 roztočů uteče.
Podložku s papírem vyjmu z varroa dna na světlo do polohy abych na to nejlépe viděl, u mne je to do utrovně očí.
Vezmu tušku , jeden den kuličkovou modrou jindy černou
a kroužkuji roztoče a počítam u spadů do 50ti roztočů
Při vyšších číslech zakroužkovávám pět roztočřů, při ještě větším zamoření rozdělim papír na 4/4 A POČÍTAM JEN JEDNU ČTVRTINU
Přitěchto počtech děšlám vodorovné čáry asi 1-2 cm široké a počitam, vše je na papíře a na papír to také napíši datum, ošetření nebo přirozený a počel roztočů a počet mravenců.
Počítám počítám léčím a léčim a roztoči padají a padají.
Přeji uspěch
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace, přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky, které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto úhyny.
Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro to, jak dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát."

No, já pořád hlavně fumiguji v říjnu. A aerosoluji, teda příslušní zástupci ZO aerosolují v prosinci. Když veterina předepíše Gabon, jak tomu bylo po dva roky před pár lety, vložím tam podle návodu Gabon. Navíc se akorát snažím každý rok na jaře natírat plod. Žádná mravenčí, šťavelová, nic. Spady loni v říjnu byly stovkové.... Zatím bez problémů. A to fumigace i aerosolování by mohlo být u těch mých včelstvech i trošku lepší, rezervy jsou....
Letos jsem , když čtu ty zprávy o kolapsech, trošku víc zvědav, jak to dopadne, ale jinak nic.

Jak si myslíte, že by mělo léčení vést včelaře, aby se víc zajímali o včelstva, když stačí to předepsané léčení i trošku víc lajdat nebo si hrát na výzkumníka a přesto jsou roztoči na další rok dostatečně zlikvidováni a včelstvo na 99.99% přežije? Kromě kalamitního roku ovšem, kdy ani plné předepsané léčení naopak nestačí.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
(e-mailem) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 12:29:39
> ----------------------------------------
> Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo
> to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu
> kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží
> léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni
> s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci
> metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou
> stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v
> podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v
> selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v
> lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace,
> přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho
> včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli
> stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky,
> které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby
> infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v
> červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u
> nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že
> není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny
> jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém
> nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného
> a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto
> úhyny.
> Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní
> skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po
> ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem
> 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak
> píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím
> zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto
> je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři
> začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou
> to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
> o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho
> trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s
> nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro
> to, jak dál.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem. Nebo dezifekce monitorovacích podložek je tam také popsána. Určitě 90% metodiky je založeno na pozorování včelaře a jeho rozhodnutí.
Problém není v metodice, ale ve včelařích. Co si myslíte, že se od minulých úhynů v chování včelařů změnilo? Podle mě u naprosté většiny nic, dostaly zaplaceno za škodu a mají pocit, že se nic neděje a jedou dál.
Ale teď, pokud se stane to, že budou zase plošné úhyny, je ten správný moment otevřít vážnou diskuzi na správních úřadech. Další vhodná příležitost bude až za pár let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
KaJi (90.179.243.173) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

AM:
Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem.
-----

Ono čtení metodiky je dobré, ale nečtou ji ani funkcionáři, a když tak jen něco.
V tom je ten problém. Dnes to fun guje tak, že někod musí udělat poplach, pak se možná něco hýbne. jINAK SE ČEKÁ, AŽ PŘIJDE POVEL.
Včelař čeká až na důvěrníka aby jej popohnal, důvěrník až mu zavolají, že má něco roznést, tamti, že jim někdo zavolá, jestli nechtějí něco objednat,...

Kdyby to bylo jen na včelařovi, tak ten by se asi zajímal. Ale u nás má dokonce včelař zakázáno dávat léčivo samostatně bez důvěrníka/komise. Sám o sobě je považován za nesvépávného, nesmí se sám o své včely starat. Tedy legálně. :-)

A když včelaři splní povinnost danou vyhláškou, tedy hlásí vyšší spad a napadení, tak nikdo neví co s takovým hlášením udělat a proč jim nějaký včelař volá.

Takže abych to shrnul, u nás (HK) systém nařizuje sledovat spad a napadení a pak zakazuje včelaři cokoli dělat, kromě toho že tam bude "nelegálně" lít kyselinu mravenčí. Pokud padají v okolí včelstva, tak je formidol na dvě věci. Je třeba chránit včely od poloviny srpna dokud létají a plodují.

Ale jinak to v běžných letech funguje dobře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Zdeněk Klíma (195.113.201.101) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

A.M.Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl

Četl jsem ji tolikrát, že si to ani neumíte přestavit :-)
Správně říkáte, že to není o metodikce ale o lidech a to říkáte naprosto trefně, protože aparát, který tady včelaře ovlivňuje a jejich produkt metodický pokyn může za třetinové úhyny v roce 2007/2008. Pokud odpovědní tvrdí, že ne, že je vše na včelařích, tak tedy ano - včelař je odpovědný za svá včelstva, ale pak to berme do důsledků a nechlubme se ve světě metodikou. A letos - v některých oblastech jesou nezanedbatelné úhyny - letos to jak už zde také proběhlo včelaři svedou na vosy, podobně jako v roce 2003 včelaři na JM to svedly na medovici, který nebyla. Stát případně odškodní a jedeme dál.
Pochopte, já tu nebrojím proti metodice, ale proti tomu, že v našem prostředí ještě ani nezačala pořádně diskuze o tom, jak dál - a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět. Snad se povede, že to nějak půjde i legálně a budou mít z toho v budoucnu prospěch všichni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
gp (93.92.52.23) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Co to je? gp_
.......
ZK:..a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Co to je? gp_

No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                
gp (93.92.52.23) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Metodický pokyn se porušovat nedá, porušovat se dá vyhláška nebo zákon. Metodika nebo jeho veterinární doporučení je z obecně vzato z oboru metodologie.

wikipedie: Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací.
_gp_

......
No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Dobrá tak tu budem diskutovat o terminologii - metodické pokyny se vydávají zpravidla pro provedení litery zákona, či vyhlášky. Dají se přužně upravit, aniž by se musela novelizovat nadřízená legislativní ustanovení.
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
KaJi (88.101.45.181) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

ZK:
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.
---------------
A CO KDYŽ JE VYHLÁŠKA KVS V NESOULADU S METODIKOU?

Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

To jsou paradoxy, pane Vaněk. :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

K.J. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a to ani v případě SVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                            
(e-mailem) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané. Takže je v tom spíš něco o odbornosti. Tak na jakou komisi kdo čeká pořád nevím a kde je napsáno z koho má být komise složena také ne.
No , ale k současné metodice, která se od let minulých trochu liší. Tak např. letos má mít ČSV ve svých organizacích několik ZODPOVĚDNÝCH včelařů, kteří mají v červnu ve 14 denním intervalu a červenci a srpnu v 7denním intervalu kontrolovat spad a napadení trubčího plodu a je výslovně psáno, že tyto informace KVS vyžaduje.
Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne, když teď nesplní základní věc a to předat důležité informace KVS, aby ta mohla operativně a lokálně pozměnit metotický postup. Tady zase musí přijít bič státní správy, který včelaře vyselektuje a zůstanou ti co jsou ochotni spolupracovat a přemýšlet a potom se může něco měnit. Mě dost vadí ti frajeři co jen tak bez důvodu natírají na jaře plod a jak se přesvědčuji z názorů od včelařů z různých koutů ČR je jich dost, co na to rezistence nikoho ani nenapadne.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Klíma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:48:32
> ----------------------------------------
> Ka.Ji. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji
> samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.
>Z. Klíma
> Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna
> legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může
> kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat
> občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská
> sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a
> to ani v případě SVS.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                               
KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

AM:
Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané.

-----

Už jsem na to dával odkaz vícekrát. Je to asi specialita našeho kraje.
Kromě formidolu vše ostatní jen s komisí ČSV, na oplátku je zase ZO povinna sledovat stav zamoření na svém území, organizovat léčení - hlavně letní. A všichni včelařijsou povinni sledovat spad a zamoření plodu.

Teoreticky dobrá vyhláška, ale naráží na to, že na to snad všichni v ČSV - hlavně funkcionbáři v létě - ser....


Takže Gabon lze sehnat jen v Tuzexu, nebo před Tuzexem.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                               
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne

Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte jiným, kteří to dělají"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                  
(e-mailem) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 28.9.2011 08:13:52
> ----------------------------------------
> A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně
> vybodne
>
> Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o
> to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou
> mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař
> včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou
> v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
> Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte
> jiným, kteří to dělají"
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan
--------------
Abys nežil v omylu, bez biregistrace ti veterina nepovolí vyjímku z metodiky. A ZO je povinná tě jako rebelata udat na SVS.


No, ale když je tady takový milý chaos, tak je to jedno, každý si léčí jak chce, jen když nbepobuřuje.

Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu.

:-)

Takže teď je třeba jen vědět, kdo bude viník, až nám padne pár včelstev. Minule to byl lajdák včelař. Systém fungoval skvěle. Hlavně v zimě na jaře.


A mezitím zaujmout koem včel kruhovou obranu. Njelepší je ve větším kolektivu, ale leckde je to scifi. Takže je to na každém.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu. "

Souhlas, podle mně to tak asi skutečně je. Náznaky k některým popsaným trendům jsem za tu dobu desítek let léčení roztoče taky zaznamenal.

je otázka, co s tím. Vypadá to, že letos se láme chleba, leckomu, kdo to nezvládl, letos včelstva padnou, zatímco třebas sousedovi ne.

Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                           
gp (93.92.52.23) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_
.........
RP:Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                              
Aleš Molčík (109.183.107.110) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Jak tak sleduji tuhle debatu, tak si myslím, že má úplně špatný název téma a špatný směr. Ono zrušit metodiku nebo ji předělat bude stejně k ničemu, protože bez ochoty samotných včelařů žádná metoda fungovat nebude. Ale co bych já uvítal, by bylo něco mezi biochovem a chovem který je podle současné metodiky. Ale to není o změně metodik, ale o založení zcela nového směru chovu včel. Snad by se dal použít i výraz alternativní chov. A ti kdo by se chtěly takovému chovu věnovat by měly mít možnost se jednoduše registrovat na KVS a tím by se pro ně stala závazná tahle třetí metodika. Sestavit takovou metodiku ovšem bude trošku komplikovaný porod, SVS ji určitě bude připomínkovat, protože bude chtít mít přehled o nákazové situaci v těchto chovech. Ale snad by to mohla být ta nejsnažší cesta k nějakým jiným lepším výsledkům.
SVS žádné problémy s roztočem netají a zmiňují se i problémech s nárustem populace roztočů ve světě, ale dávájí to do souvislosti i se změnou klimatu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_ "

No tak když jse o letové spojnice, tak to zdokladuj , sepiš, hoď do literatury nebo rovnou někde na internet, ať to je přístupné všem.
Kde stanoviště včelstev má být a kde být nemá, aby nedošlo k zamoření.....
Ale sezení u kompu a diskutování je asi pohodlnější....

Co se týká mně, momentálně mám čas občas kouknout a diskuzi, ale nemám čas se tomu věnovat a ani nemám u okolních včelařů potřebné kontakty, asi by se hodně divili, kdybych je začal obcházet.

Osobně si myslím, že vliv letových spojnic na zamořování roztoči je vcelku okrajový, tak 20 - 30 %, kromě extrémních případů typu umístění včelstev na nějakém holém kopci , přes který létají létavky z desítek až stovek včelstev za snůškou.
Podstatně větší vliv má způsob ošetřování včelstev, nejenom způsob léčení, ale celý kompletní způsob ošetřování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 10. 2011
setkání Brno

Ahoj Zdeňku,
chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání. Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty, tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů, tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11 včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
Zatím se měj
Radek Hubač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: setkání Brno

Omlouvám se všem, spletl jsem adresu, to je soukromý e-mail.. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: setkání Brno
> Datum: 20.10.2011 11:17:12
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící
> vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
> Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání.
> Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty,
> tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
> Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů,
> tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
> Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s
> matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po
> Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z
> Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11
> včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
> Zatím se měj
> Radek Hubač
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
_ (213.226.254.30) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv jako izolovaný problém...

První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou daná.

Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti, úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.

První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...). Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.

Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené. Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní. Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že nežijeme na Divokém západě...

[Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých) přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně dostupný na internetu...]

Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.

Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně důstojnějšího… Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na dospělost.

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

J.D.První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou daná.

Nevím jak to autor myslí. Zařazení určitého onemocnění zvířat do té které skupiny není dnes záležitostí ČR, ale O.I.E.(Mezinár.organizace pro nákazy zvířat). Nijak se přitom v našem případě takto nedefinuje jakou zvolí země strategii postupu při jejím tlumení. Je to spíše otázka systému hlášení, monitorování výskytu, práce veterinární správy atp. Nikdo z Paříže, sídla O.I.E. nám nediktuje co máme dělat. Čili pravidla jsme si dali sami. A mi sami v rámci Evropy máme pořád čas začít něco dělat (šlechtit) v době, kdy nás zas tak moc pata netlačí. Až nás tlačit bude, bude to vše rychle rychle - proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe. Co se týče schvalování léčiv - a kritika, že u nás není nic kromě výrobků z Dolu (a od letošního ledna i dvou přípravků zahraničním s tymolem)mě osobně nezajímá. Z toho na čem může nějaká firma něco vydělat je u nás pestrá paleta a přípravků dostatek. Není důvod nic doplňovat. Co se týče odpařovačů kyseliny mravenčí, řeší si situaci mnozí včelaři sami a stávají se z nich odpovědní chovatelé - nečekají co jim kdo donese a sami sa starají. Co by v případě standartní chemie pro včely byla v tomto přístupu katastrofa, je v případě kys.mravenčí docela pozitivní vývoj a nestojí daňové poplatníky nic.
Se závěrem autora nesouhlasím - nemůžeme se posunout v tomto do dopělosti, nejdříve si musíme prodělat dětství i s dětskými chorobami, zatím jsme ve stadiu zrodu :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
gp (93.92.52.23) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ročně vylítne asi 85% rojů z chovaných včelstev. To znamená co? Kolování genů. Ročně zanikne z celkového počtu více jak 30% včelstev. To znamená selekce. V Česku se prodalo od zavedení dotace na obnovu včelstev kolik matek z různých chovů? Máme tady dotované odborné přednášky, dotovaná léčiva, monitoring, sběry měli, zkrátka stovky miliónů ročně vynaložené na problematiku včelařství ...

... Tak mě napadá, píše ten ZK o České republice že tu je potřeba dělat ještě něco více? Tak co se může dělat více? _gp_

........
ZK:A mi sami v rámci Evropy máme pořád čas začít něco dělat (šlechtit) v době, kdy nás zas tak moc pata netlačí. Až nás tlačit bude, bude to vše rychle rychle - proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
_ (213.226.254.30) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

ZK:
"... proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe..."
+
"... nemůžeme se posunout v tomto do dopělosti, nejdříve si musíme prodělat dětství i s dětskými chorobami, zatím jsme ve stadiu zrodu :-)"

------------

Ale však - kdo chce, nechť začne.
Oficiálně - jiná cesta je ve svém důsledku neprůchozí, resp. se stejně bude muset ve svém závěru zlegalizovat.

Ale také ať ten, kdo chce, začne sám - a nemluví o jiných, že nechtějí, nic pro to nedělají apod. To je právě ta dětinská nedůstojnost, kterou by to chtělo už konečně přeskočit... Proč to déjà vu...??

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                            
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Trošku je to mlácení prázdné slámy - co se týče šlechtění na VT, tak bez spolupráce masy včelařů to nemá smyl. Proto ta malá agitace. Stávající model chovu matek a jejich prodeje je v tomto případě k ničemu. Bez spolupráce je to k ničemu na druhou...i pro tu spolupráci to pro naše včelařství je pro mě budoucnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
(e-mailem) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Problém je však mnohem širší Př. návod na použití gabonu je na obalu když se podělí z balíčku 5 včelařů tak návod dostane vlastně jen jeden. Nařízení veteriny přijde na OÚ nebo MěÚ kde skončí na vývěsce. Přiznejte se však, kolik z vás ví co tam vlastně visí nebo kde ta vývěska visí.
Já osobně mám již meilové kontaky na všechny včelaře ve svém okolí (Třebas i přes jejich vnuky) a přeposílám jim různé aktuality, nařízen a pod. Funguje to i takto dobře.
Zkuste hledat cestu tudy a ne jen dštít síru a oheň na to jak vám všichni hází klacky pod nohy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: _ <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:17:13
> ----------------------------------------
> Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv
> jako izolovaný problém...
>
> První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To
> jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat
> o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou
> daná.
>
> Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před
> tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem
> kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti,
> úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený
> způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se
> velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních
> letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o
> nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.
>
> První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je
> opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně
> příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...).
> Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství
> a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas
> a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen
> spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias
> snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.
>
> Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému
> zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak
> ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz
> veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět
> kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené.
> Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní.
> Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než
> se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že
> nežijeme na Divokém západě...
>
> [Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých)
> přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu
> (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal
> schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně
> dostupný na internetu...]
>
> Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě
> není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené
> divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo
> má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých
> hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné
> vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě
> jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa
> ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí
> hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.
>
> Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o
> včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné
> minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v
> konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto
> předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný
> negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně
> důstojnějšího? Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem
> zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na
> dospělost.
>
> JD
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 27. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Josef Menšík napsal:
"Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat."
..............

:))

Přítel Menšík pojal tuto diskusi v humorném tónu, tak zkusím v humorném i pokračovat.

Vygradujeme si extrémy.

Současná metodika jako jediná na světě přikazuje plošné zimní ošetření 3x jedem bez ohledu na přítomnost parazita, potom ještě nařizuje další plošná ošetření jedy při větších než předepsaných výskystech parazita a úkoluje včelaře, aby v každé ZO sledovali letní spady a nahlásili veterině větší než předepsané výskyty parazita, aby mohla opět nařídit lokální plošné ošetření jedy. Shrneme to tedy tak, že je nařízené plošné ošetření každého včelstva minimálně 3xročně, ale když se zadaří, tak také 6x ročně. Když spady nedosahují předepsaných denních limitů, potom je povoleno individuální ošetřování.
Cíl je zřejmý - nedovolit takové namnožení kleštíka, aby padlo jakékoliv včelstvo.
Důsledek je také zřejmý (alespoň někomu)- zvyšovat odolnost včelstev se oficiálně nedá (ke šlechtění je nutná přítomnost kleštíků ve včelách, aby se odolnost mohla projevit)
Myslím, že naše metidika je jistě světový unikát.
A jak jinde napsal přítel Menšík, zvýšení odolnosti včelstev určitě nemůžeme takto v dohledné době očekávat.

Zkusíme si představit opačný extrém - kdybychom měli metodiku, kde se zakáže veškeré ošetřování včeltev proti roztoči, s výjimkou těch, kdo sledují odolnost svých včelstev a povolit ošetření jedem až při hranici přirozeného spadu, která při aplikaci jedů musí být překročena.
Cíl je zřejmý - co nejrychleji vyšlechtit odolnější včely. Důsledek také - většina včeltev by nepřežila, ale to, co by přežilo, by mohlo dát základ ke smysluplnému rozchování.
Také by se zřejmě dost včelařů začalo zajímat o odolnost svých včelstev.
Docela srandovní představa v současné realitě, řekl bych. :)))

No a dejme tomu, že existují nějaká kompromisní řešení, kdy většina včelstev padat nebude a přitom šlechtit včely bude možné. Ale zatím každé kompromisní řešení se tu javí jako sciance fiction.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Klíma : zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.

J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.

Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.

Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Libor V. (62.168.45.106) --- 28. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Nó, jak to tak vidím, tady je všechno marný. Takováhle práce je víte k čemu? Moc se držím, abych sem nezačal psát sprostě.
Děláte šestou fumigaci. To znamená že o problému už asi nějakou chvíli víte, že ano. Konferenci pokud vím čtete poměrně dlouho a o alternativních způsobech léčby víte určitě taktéž nikoliv ze včerejška. A teď se začínáte shánět po houbičkách? Nepíšu to sem jen já a rozhodně se to nepíše poprvý; pokud budu do včel valit amitráz několikrát ročně PRŮBĚŽNĚ, pak bude jen otázkou času, kdy ten amitráz PŘESTANE FUNGOVAT. Pro ty, co asi špatně chápou, nebo chápat nechtějí - jednoho dne budemem mít kulový a ne amitráz, a to především díky Vám. Taky tady v Trutnově znám experta, kterej v červenci "kontrolně" fumiguje. To je prostě bez komentáře.
Ale abych jen nesekýroval, pane Burgele jste kabrňák, že jste to sem přiznal + přidal pár dalších podobných odstrašujících případů. A to odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co jsem napsal výše naprd. Je teplo, včely jsou ještě pořád aktivní, létají, zalétávají se, loupí, prostě Váš 6x přefumigovaný roztoč se vesele šíří okolo......Prostě hrách na stěnu.
Ale Váš pokrok směrem ke kyselině, tedy něčemu jinému než amitráz je každopádně pozitivní.
Aby bylo jasno, výše napsané není óda na kyselinu, to je óda na používání rozumu.
Možná jsem si právě teď nadělal pár nepřátel...ale na to já zvysoka víte co....
Ať se daří, Libor Valenta.
---------------------------------------
Jan Burgel napsal:
J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.
Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.
Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Libor V. napsal:
"A to odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co jsem napsal výše naprd."
.............

Myslím, že to odstraněníé plodu před fumigací výrazně zvýší účinnost fumigace a je jediné rozumné řešení při fumigaci při velkém zamoření.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Napsal jsem to špatně slovy šestou fumigaci myslím zafumigoval jsem 6 včelstev (vybral a odvíčkoval jsem u nich plod nebo tam nebyl)
Né že šestkrát za sebou.
Omlouvám se
Zjistil jsem tu nesrozumitelnost až když jsem to odeslal a to nejde opravit jen novým příspěvkem
Děkuji za další příspěvky ke KM.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
Libor V. (62.168.45.106) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Jan Burgel napsal:
Napsal jsem to špatně slovy šestou fumigaci myslím zafumigoval jsem 6 včelstev (vybral a odvíčkoval jsem u nich plod nebo tam nebyl)
Né že šestkrát za sebou.
--------------------------------------------
Aha, to já to špatně pochopil, omlouvám se já. Měl jsem se zeptat.
Ať se daří, Libor V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 28.9.2011 22:18:05
> ----------------------------------------
> Nó, jak to tak vidím, tady je všechno marný. Takováhle práce je víte k
> čemu? Moc se držím, abych sem nezačal psát sprostě.
> Děláte šestou fumigaci. To znamená že o problému už asi nějakou chvíli
> víte, že ano. Konferenci pokud vím čtete poměrně dlouho a o alternativních
> způsobech léčby víte určitě taktéž nikoliv ze včerejška. A teď se začínáte
> shánět po houbičkách? Nepíšu to sem jen já a rozhodně se to nepíše poprvý;
> pokud budu do včel valit amitráz několikrát ročně PRŮBĚŽNĚ, pak bude jen
> otázkou času, kdy ten amitráz PŘESTANE FUNGOVAT. Pro ty, co asi špatně
> chápou, nebo chápat nechtějí - jednoho dne budemem mít kulový a ne amitráz,
> a to především díky Vám. Taky tady v Trutnově znám experta, kterej v
> červenci "kontrolně" fumiguje. To je prostě bez komentáře.
> Ale abych jen nesekýroval, pane Burgele jste kabrňák, že jste to sem
> přiznal + přidal pár dalších podobných odstrašujících případů. A to
> odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co
> jsem napsal výše naprd. Je teplo, včely jsou ještě pořád aktivní, létají,
> zalétávají se, loupí, prostě Váš 6x přefumigovaný roztoč se vesele šíří
> okolo......Prostě hrách na stěnu.
> Ale Váš pokrok směrem ke kyselině, tedy něčemu jinému než amitráz je
> každopádně pozitivní.
> Aby bylo jasno, výše napsané není óda na kyselinu, to je óda na používání
> rozumu.
> Možná jsem si právě teď nadělal pár nepřátel...ale na to já zvysoka víte
> co....
> Ať se daří, Libor Valenta.
> ---------------------------------------
> Jan Burgel napsal:
> J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého
> přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již
> sedmou fumigaci.
> Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém
> důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a
> spadech okolo 500 a více.
> Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej
> odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši
> slabši ale živé
> včelstvo
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.

Pepan

-----------------

A podle čeho by se tedy měli včelaři řídit?

Karel

P.S.

2007/8 žádný monitoring nebyl, a stejně se natíralo a stříkalo o stošest. Nevidím v tom žádnou logiku.

Já si letos vyhodnotil informace - tedy monitoroval situaci - sehnal Gabon a nasadil jej. A mám téměř všechny včely. Kdybych čekal na komisi a nařízení tak bych mohl taky shánět nové včely a nadávat na přemnožení vos, atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka. Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne sousedova.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 09:20:08
> ----------------------------------------
> Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.
>
> 1) působí jako poplašná zpráva
> 2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
> 3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je
> ve špatnou dobu
> 4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované
> aplikaci.
>
> Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla
> v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři
> jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako
> zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.
>
> Pepan
>
> -----------------
>
> A podle čeho by se tedy měli včelaři řídit?
>
> Karel
>
> P.S.
>
> 2007/8 žádný monitoring nebyl, a stejně se natíralo a stříkalo o stošest.
> Nevidím v tom žádnou logiku.
>
> Já si letos vyhodnotil informace - tedy monitoroval situaci - sehnal Gabon
> a nasadil jej. A mám téměř všechny včely. Kdybych čekal na komisi a
> nařízení tak bych mohl taky shánět nové včely a nadávat na přemnožení vos,
> atd.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka. Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne sousedova.

pepan
----------------

Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení včelařů.

TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.

Jen se na to se....


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                   
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou pohledu.
Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí. A však ten monitorigg pro ne není signálem k dalšímu ošetření jedině pokud tam nic není tak přece jen trochu zapochybuji. Po ošetření to padá, je to dobré - Po ošetření nic nepadá, je to podezřelé a začínám se bát.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:02:02
> ----------------------------------------
> Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a
> kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka.
> Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané
> metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však
> signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co
> jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne
> sousedova.
>
> pepan
> ----------------
>
> Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují
> každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO
> organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení
> včelařů.
>
> TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.
>
> Jen se na to se....
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou pohledu.
Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí
....
Pepan

Tak to u nás by jsi musel sledovat spad i v létě, nejenom po léčení. Tady nejde o to, jak to chápeš ty, ale jak veterina - ta poroučí - a nařizuje všem včelařům v létě spedovat spad a napadení trubčího plodu!
Že to nechápou včelaři a souhlaís s tebou, že stačí sledovat spad jen v podletí je druhá věc.


Horší je, že to nechápu ani funkcionáři a když si objednáš Gabon, tak ti jej nedodají, že je zbytečný.


Takže pak ti zbývá jen ten monitoring a kyselina mravenčí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                         
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten sajrajt znova?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:43:45
> ----------------------------------------
> Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou
> pohledu.
> Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po
> sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku
> zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání =
> ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a
> kalendářem to také sedí
> ...
> Pepan
>
> Tak to u nás by jsi musel sledovat spad i v létě, nejenom po léčení. Tady
> nejde o to, jak to chápeš ty, ale jak veterina - ta poroučí - a nařizuje
> všem včelařům v létě spedovat spad a napadení trubčího plodu!
> Že to nechápou včelaři a souhlaís s tebou, že stačí sledovat spad jen v
> podletí je druhá věc.
>
>
> Horší je, že to nechápu ani funkcionáři a když si objednáš Gabon, tak ti
> jej nedodají, že je zbytečný.
>
>
> Takže pak ti zbývá jen ten monitoring a kyselina mravenčí.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                            
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten sajrajt znova?

pepan
----------

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.

A protože se v těchto končinách vytáčí až třeba i v polovině srpna, tak se na VD moc nekouká. a obyvkle to vychází a nic se neděje. A v takovém roce co je letos, kdy se nám VD pomnoží docela dost, že to některé včely ani nevydrží, tak ti pomůže jen něco dlouhodobě působícího.
Třeba když ti strejda dlouhodobě působí v jiném kraji a ten Gabon ti pošle. :-)

No a abych si takový rok dokázal určit, kdy mám psát strejdovi na Moravu pro Gabon, tak potřebuji monitoring.
I kdyby mi jej veterina nenařizovala, tak po 2007 vám, že bez něj bych byl bez včel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                               
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.
To ti asi moc pomohlo; když stejně musíš dodržovat jejich postup léčení a ztratil jsi možnost to nějak ovlivnit.
Tam je opravdu však problémem to pozdní vytáčení a ideální náhradou je pak ta kyselina v jakékoliv formě aplikace.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 11:28:44
> ----------------------------------------
> Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho
> nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam
> rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce
> tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten
> sajrajt znova?
>
> pepan
> ----------
>
> Já už se vzbouřil. :-)       A vystoupil.
>
> A protože se v těchto končinách vytáčí až třeba i v polovině srpna, tak se
> na VD moc nekouká. a obyvkle to vychází a nic se neděje. A v takovém roce
> co je letos, kdy se nám VD pomnoží docela dost, že to některé včely ani
> nevydrží, tak ti pomůže jen něco dlouhodobě působícího.
> Třeba když ti strejda dlouhodobě působí v jiném kraji a ten Gabon ti pošle.
> :-)
>
> No a abych si takový rok dokázal určit, kdy mám psát strejdovi na Moravu
> pro Gabon, tak potřebuji monitoring.
> I kdyby mi jej veterina nenařizovala, tak po 2007 vám, že bez něj bych byl
> bez včel.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                  
KaJi (90.179.243.173) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.
To ti asi moc pomohlo; když stejně musíš dodržovat jejich postup léčení a ztratil jsi možnost to nějak ovlivnit.
Tam je opravdu však problémem to pozdní vytáčení a ideální náhradou je pak ta kyselina v jakékoliv formě aplikace.

pepan

-----------

Jejich postup je žádný postup - tedy v létě. Takže to dodržuji jen v lepších letech, v horších si budu postupovat podle sebe. :-)

A to pozdní vytáčení - respektive snůška - málokdy v srpnu vytáčím (jiní ale ano) - ale ten med tam zůstane - a pak je relevantní argument, nemůžeme dávat gabony, ve včelách je med. A to proto, že je jednodušší nestanovit ochrannou lhůtu a říci, že Gabon se dává do včel bez medu. Místo aby stanovil ochrannou lhůtu na 9 měsíců a bylo by. To se tady řešilo asi rok zpět.

Takže kruhová obrana a doufat, že noví včelaři budou používat hlavu. A za pár pětiletek se to zlepší.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                                     
čárlí (192.162.96.71) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

kterou hlavu a na co .Jak jste to myslel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                                      
(e-mailem) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Ještě dodávám k těm hlášením; to platí pro ty co užívají Gabon 92, protože se provádí jeho registrace jako léčiva pro celou EU.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:30:56
> ----------------------------------------
> Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou
> pohledu.
> Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání
> medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem
> vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring.
> Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí. A
> však ten monitorigg pro ne není signálem k dalšímu ošetření jedině pokud tam nic
> není tak přece jen trochu zapochybuji. Po ošetření to padá, je to dobré - Po
> ošetření nic nepadá, je to podezřelé a začínám se bát.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: kritika metodiky
> > Datum: 29.9.2011 10:02:02
> > ----------------------------------------
> > Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a
> > kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka.
> > Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané
> > metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však
> > signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co
> > jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne
> > sousedova.
> >
> > pepan
> > ----------------
> >
> > Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují
> > každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO
> > organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení
> > včelařů.
> >
> > TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.
> >
> > Jen se na to se....
> >
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Josef Menšík napsal:

"Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu."
....................

Ba ne.
To co popisuje přítel Burgel není poplašná zpráva.
je to stav, kdy ve včelách jsou kleštíci, a včelaři nevědí co s nimi.

A teď se zřejmě dozví od těch, kdo tam roztoče nemají a včelstva jim hynout nebudou, že jsou to lajdáci, kteří nedoržují metodiku.
:))

Kdyby to nebylo smutné, tak by to bylo úsměvné - dokud mě to nepostihne, tak druhým nevěřím.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2011
Re: kritika metodiky

"Klíma : zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.

J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.

Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.

Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo "


To není nic nového. Podobné věci, kumulace ošetření, bez ohledu na účinnost a rezidua, se děly v zemích, kde léčené na varaózu nebylo regulováno, už před takovými 20 a více roky. Tehdy tuším ještě s účinnou látkou brompropylátem (Folbex) Z té doby pocházejí taky ty zprávy o nových mezistěnách z zamořeného vosku , které vloženy do včelstva způsobí okamžitě spad roztočů. Na západě to potom tuším zvládli propagandou, včelař konkrétní účinnou látku a její chemické projevy ve včelstvu včetně věcí kolem reziduí nezná a možná ani netuší, ale díky propagandě ví, že chemie je špatná a tak to léčivo navíc do včelstev necpe. Sice se s tou propagandou svezly GM rostliny , možná i atom a kdovíco dalšího užitečného ještě .....
U nás to dříve zvládali nařízeným jednotným povinným způsobem, takže k těm opakovaným ošetřením nedocházelo. Až teď je u nás možná údobí, kdy pod tlakem úhynů povinná jednotnost se začíná rozpadat a někteří tak budou léčit, "co to dá" Po 20 letech se možná historie bude opakovat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (109.183.173.31) --- 25. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
..............

Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla na mě. :)

Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.

Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení roztoče směřuje k jeho šlechtění?

Podle mě to tak není.

Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou. V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější. Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči, kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).

:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
KaJi (90.179.243.173) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
---------------
No za chvíli začne šlechtění. Vybere se ten nejdoodolnější rozotč, co nejvíc odolný "léčivu" a z ten se bude bez konkurence nějakých dalších roztočů ve včelstvu pěkně rozmnožovat. Protože se rozmnožuje zpočátku pěkně příbuzensky, takse v něm vlohy pěkně upevňují a až začne vlna kolapsů tak se pěkně překříží a máme ho tady zase o kus odolnějšího.

Takže každé ošetřování proti VD je paradoxně šlechtěním VD. A to pomíjím takový detail - rezidua ve vosku a trénování populace na menší množství. :-)

Bohužel, věci nebývají tak jednoduché, jak se zdají.

O to víc se pak volá po "jednoduchých a rázných" opatřeních.
A zavírají se vrata, když je kůň už daleko.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Aleš Molčík (109.183.108.169) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Já jsem určitě ten poslední, který by měl něco proti šlechtění včel na VT a ten poslední který by si liboval v fluvalinatu, amitrazu apod. Ale udělám v rámci metodiky co udělat musím a přesně tak jak je to nařizeno a když nebude metodika fungovat, tak se můžu postavit SVS přímo do očí, na rozdíl od jiných a říct jim ať si nacpou metodiku do fajfky a vykouří. Ale v podstatě nemůže nikdo odsoudit tuhle metodiku která teď je, protože i tahle metodika má v popisu kontrolu spadu a podle situace ošetření buď Formidolem nebo Gabonem. A jediný co je povinné je ošetření Varidolem.
Já už několik let a to i před vznikem varroamonitoringu PSNV spady sleduji a i podle toho si vybírám z čeho budu chovat. To co teď někteří zjišťují jako úžasný objev VT už před léty a přede mnou zjistily mnozí jiní a podle toho se chovají a chovají.
A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém.
Jinak moje ošetření včelstev proběhlo tak, že naposledy jsem dělal aer. Varidolem někdy kolem vánoc minulý rok, potom jsem dal letos asi na konci srpna po sobě 2 desky Formidolu. A aktuální prům. spad za posledních 14dní je 0,16 roztoče na den a včelstvo, ale ten průměr mi dělá hlavně 6 včel. z 40 a jsou to včelstva nerovnoměrně v řadě a vykazovaly vyšší spad po celou sezónu. Asi je u nich něco špatně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:

:A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém."
.....................

Jestli si můžu odvážit si tipnout, tak to příteli Klímovi nevadí. :)

Ale právě, kdo si najde jeho zásahy na varroamonitoringu a zamyslí se nad nimi, tak ví, že on svým způsobem ošetřování právě roztoče nešlechtí.
Ošetřuje totiž v létě ne plošně, ale pokud včelstva nejsou zamořená, tak pouze ta, která ošetření potřebují.

Jinak ta úvaha je podle mě správná - každý, kdo plošně ošetřuje, šlechtí roztoče.
Tomu se zřejmě dá vyhnout pouze ošetřováním individuálním, těch nejvíce zamořených včelstev.

Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

R.K. Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

V tom je právě ten zakopaný pes a největší problém. Bez kvalitní populace roztočů a tedy infekčního tlaku, nelze dělat vůbec nic. Je na nelkém omylu ten, kdo si myslí, že může usuzovat na nějaké kvality, když je ve včelstvech velmi malá populace roztočů!!! Včelstva musí být pod tlakem, jinak nemají důvod ani nějaké znaky VT ukazovat, či vyvíjet. Pro normálního včelaře je to velmi problematické to poté uhlídat, chce si to osahat, kam až je možné jít. Proto je klíčové toto dělat alespon trošku v izolaci (dají se u nás takové lokality najít). Taková testovací stanice je samozřejmě trnem v oku okolních včelařů a nebo si ji naopak sami v rámci spolupráce sami založí. Pracuji s kolegy na tom, aby to v brzké době bylo možné.
I tak to ale neznamená přestat ošetřovat úplně - to jen v případě Bond testů, na které je potřeba opravdu větší počet včelstev a větší izolovanost. V rámci stanic se prostě včelstva nechávají dojít, pokud sami nic moc neumí, na hranici napadení cca 10% (smyvem na počet včel), více ne a dále se s nimi nepočítá (s jejich matkami) - ale nenechávají se kolabovat!!!! Proto taková stanice je paradoxně pro okolní včelaře i při větším zavčelení daleko menší problém, než je běžná česká a moravská realita - bohužel i realita letošního podletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                    
Aleš Molčík (109.183.107.77) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                       
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:
"No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?"
.............

Podle mého lajckého názoru individuálním ošetřováním imitujeme lépe přírodní výběr, ovšem bez úhynu včelstev.

Pokud ošetřujeme jen včelstva, kde se přemnožil kleštík, potom je větší pravděpodobnost, že u neošetřených včelstev se množí kleštíci méně vitální (které neošetříme jedy) a tedy se jejich podíl v populaci kleštíků procentuelně může zvětšovat.

Pokud ošetřujeme stále plošně, potom se naopak podíl méně vitálních kleštíků v populaci zmenšuje (neimituje se úhyn včeltev i s nejvitálnějšími kleštíky při přemnožení, ale imitují se velmi nevýhodné podmínky pro množení kleštíka). Výhodu mají kleštíci, kteří se nejrychleji množí a kteří jsou nejlépe přizpůsobni drsným podmínkám - třeba jsou rezistentnější na jedy)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                          
Aleš Molčík (109.183.107.77) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje.
Není při šlechtění včel na VT lepší používat rozevírací zasklené rámky a sledovat jak včely roztoče odstraňují?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                             
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 27. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Aleš Molčík napsal:
"Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje."
...............

Jde o to, že současná metodika přímo vede k tomu, že se vitalita roztočů zvětšuje a odolnost včelstev se nemůže zlepšovat - nůžky se rozevírají.

Podle mě jde také o to, aby se metodika změnila v tom smyslu, aby podporovala (a ne zakazovala) ošetřování, kdy se vitalita roztočů zvětšovat nebude a odolnost včelstev se bude zvyšovat.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
(e-mailem) --- 26. 9. 2011
Re: varroa prusvih

K tomu lze jen dodat;nařízení veterin směřují právě do doby kdy dochází právě k nejvěšímu množenía do doby kdy lze právě nejúčinněji parazita zasáhnout. Teď již k téměř k žádnému množení nedochází neb včelstva již z velké části svoje rozmnožování končí. líhne se poslední plod ktreý u některých může být právě těžce poškozen.
3lectění může probíhat právě v tu méně vhodnou dobu pro ošetření na rozdíl od úvahy ošeřujícího.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 11:15:23
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen
> nechat roztoče množit a šlechtit."
> .............
>
> Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla
> na mě. :)
>
> Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve
> včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
> Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se
> nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při
> ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní
> roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.
>
> Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení
> roztoče směřuje k jeho šlechtění?
>
> Podle mě to tak není.
>
> Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v
> Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou.
> V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji
> přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak
> agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější.
> Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo
> obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči,
> kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné
> reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a
> plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy
> výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
> Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme
> roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci
> stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch
> s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).
>
> :)
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
(e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
JosPr (217.77.165.49) --- 19. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Pokud ted vcely neco odnekud nosi a roztocu pribyva,nepochybne vcely nekde v sousedstvi rabuji kolabujici vcelstva,bohuzel si domu krom zasob nosi i roztoce,ne li neco daleko horsiho...Prijde mi hodne smutne v dnesni dobe,ze rada vcelaru prohrava boj o kvalitni zimni vcelstva v srpnu,pak uz jen pocita vyloupene uly a svadi to na kde co....Pak ten,kdo udela vse poctite a vcas,doplaci na lajdaky okolo.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2011
Re: varroa prusvih

"Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím: "

Bohužel, aby se to mohlo porovnat, tak by se jinde musela teplota měřit tak stejným způsobem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
gp (93.92.52.23) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Nevím jestli toto co napíšu má pro někoho význam, protože mám širší a hlavně praktický nadhled nad tímto problémem.

Dá se napsat, že tak jak se včelaři přirozeně mění, tj. že jich každý rok pár odejde od včelaření a někdo zase začne, je situace uspokojivější. Propagace PSNV s léčením ve smyslu používání různých léčebných alternativ ke standardu daný SVS pomáhá, lidé si dali říci a začínají jednat nad tradiční rámec kalendáře vydaný SVS, resp. ho začali brát vážněji a provádí monitoring a detekce a jednají a používají kyselinu mravenčí více, která dokáže rozhodně roztoče přibrzdit. Gabony, tradičně, jsou velmi diskutabilní. Letos máme nařízeno v termínu v zimě plošně léčit Varidolem.

Stanoviště která se potýkají s problémy jsou, jsou vlivy které pomohou buď k, nebo proti destrukci. Každý rok je stanoviště od stanoviště jiný v tomto hodnocení a jako základ této problematiky vidím v principu tlaku který při destrukcích kulminuje dříve nebo později. Léto bylo relativně chladné, což vidím jako takové přibrždění. Viditelně totiž napadené trubčí buňky ve vývojových stadiích u mě trpěly zvápenatěním a to poznamenalo nástup kulminací. Také se stímto letošním počasí zmírnilo přirozené zalétávání včel, byla výraznější a kvalitnější snůška, také stále dělám profylakci, což zlepšuje mikrobiologii díla, dělám pokroky v mém malém výzkumu okolo acidity a vlivu na životní podmínky v buňce atp.

gupa blaf kyselinová jarní metoda:

Jako know-how mohu pro letošek do internetového éteru pustit jeden poznatek a to ten, že je výrazný rozdíl nástupu destrukce u včelstev, která dostala uskladněné od minulého léta ošetřené plásty kyselinou mravenčí proti zavíječi oproti dílu neošetřenému. Během zimy se tak dlouhodobě do košilek vravuje kyselina a ta má jistý postupný dezinfekční a akaricidní efekt po dobu tvoření nových včelstev.

Postup: Naskládájí se plně obsazené nástavky do skladu, kde je podmínkou aby byl mimo prostory domu a ve výšce 6ks pro výšku 24cm se doslova zalijí litrem a půl kyselinou 85% místo síření a zakryjí víkem. Dílo se nevětrá, přidává se rovnou při jarním rozšiřování a při toření oddělků. Je nutný při nalévání do komínu z nástavku mít nasazený štít přes obličej, rukavice a oblečení a obezřetný přístup při manipulaci, protože se má snahu odrážet a cákat od horních louček.

Jde o takové sdělení pro širší rozšíření, není to samospasitelné, ale význam to má.


Takže v průměru se včelaření bude dařit pokud tu budou brány vážně okolní vlivy, kterých je opravdu hodně. Mít včely OK není otom, že jsou OK, ale otom, že se naučíme vnímat vnitřek úlu coby stálou podmínku zdraví, protože destrukce probíhá vždy uvnitř úlu a to co ovlivňuje v okolí je jen jeho výsledek._gp_


........
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035)
Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
František Hazdra (e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
----- Original Message -----
From: "Lekki" <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2011 10:20 AM
Subject: Re: Re: varroa prusvih


A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6451 (20110909)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Honza (89.176.131.199) --- 11. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Tak jsem to našel, co o tom píšou moudré hlavy:

Výtah z http://n-vcelari.cz/

Po slunovratu přechází včelstvo v 1. sestupné fázi již do režimu výchovy zimních včel, což znamená omezení rozlohy plodu. Potřebuje k tomu opět glycidy a pyl. V tomto období dorůstá také populace roztoče Varroa do svého maxima a může svojí početností ohrozit vyvíjející se zimní včely. Proto je po vytočení důležité se o tomto množství roztočů ve včelstvu přesvědčit kontrolou denního spadu roztočů na podložce. Při denním spadu 10 roztočů okamžitě léčit Formidolem, který je volně k dostání.
----------------------------------------------------------
Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
------------------------------------------
A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

Jan Burgel napsal:

"Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
..............

Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti roztoči.

Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu, potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací), potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.

Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.

Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih

pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 11:37:45
> ----------------------------------------
> Jan Burgel napsal:
>
> "Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> .............
>
> Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území
> zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti
> roztoči.
>
> Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z
> literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu,
> potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací),
> potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po
> fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.
>
> Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.
>
> Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co
> nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a
> vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Potužník Václav (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih

RH:".. přemýšlí o nosemóze ..."

Radku, určitě ano.
Navíc pokud se do googlu napíše "Nosema ceranae",
začnou padat odkazy na výzkumáky a přírodovědné školy
z celého světa, jako přezrálé hrušky.
Já vidím jako možné dva důvody. Buď to,
že granty jsou nejistější přijem výzkumu a škol,
nebo stejně jako případě VD pohyb včelstev uvedl do pohybu
další skutečně velké nebezpečí pro evropská včelstva.
Já zítra do poslední dávky roztoku budu kapat KM.
S koloidní sírou nemám žádnou zkušenost, navíc asi
by byla její aplikace vhodnější na jaře postřikem v roztoku 1:1
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
gp (93.92.52.23) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih


No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza. Moc se okolo tohoto nemluví, moc nezjišťuje, ale jakési podezření může být také na místě. Tak jestli bude nějaké vyšetření mrtvolek na typ nosema, tak se přítomnost améb dá ověřit dohromady._gp_
......
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976)
pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih


gupa napsal:

> No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amébova nákaza u včel? Né že bych o tom nějak věcně pochyboval, ale měl jsem za to, že se tohle vyskytuje u člověka. Průjem způsobený nějakým prvokem z teplejších oblastí odkud si to dovezem jako suvenýr z dovolené.

Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Pamatuji-li si dobře,je Amébová nákaza = Měňavková nákaza je to parazitární onemocnění dospělých včel způsobené měňavkou včelí - Malpighamoeba melificae. Její výskyt je dle literatury u starých včel v březnu - květnu. Čili jedná se o onemocnění, které je možné zaměnit s nosematózou. Ke zjištění správné příčiny onemocnění je nutné laboratorní vyšetření, nebo zkušenosti a mikroskop. Člověk se pose.e z úplně jného parazita kterého získá nejčastěji v exotických zemích s nízkou kulturou hygieny. Nazývá se to shodou okolností abémová dyzenterie - Amebiáza. Pokud se mýlím, opravte mne.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Aleš Molčík (109.183.179.132) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Abémová není je to amébová takže ta jmenovaná Amebiáza a člověk se z toho pooo, ale pokud Amébová nákaza je u včel jen jiný název pro Měňavkovou nákazu tak to jsem doma ikdyž to teď slyším poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 9. 2011
Re: varroa prusvih

Díky za opravu. Byl to překlep. Samozřejmě se jedná o amébovou a nikoli abémovou dyzenterii.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu