Včelařská konference

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>