- Milan Čáp (e-mailem) --- 12. 10. 2011
Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Mu?e)
Přidám pár svých zkušeností: Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor. Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému. Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych jistotu, zda včely nehladovějí. Držím se jednoduchých a účelných zásad: - zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru - nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu staré dílo pod plodištěm - včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru (duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam. Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu. Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.
Milan Čáp
Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a): > "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, > že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by > tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství > prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků > - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, > ale praktické to asi moc nebude." > > 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v > případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je > otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v > srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá > snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2 > nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by > stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly > neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily > v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a > července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků. > Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky > neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly > dost plástů na uložení zásob. > Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné > by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by > bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev. > Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností > , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost > méně. > > Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly > odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily > odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom > vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak > potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé > ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné.... > Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva.... >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 54415
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |