Včelařská konference

"A Radime, těch 20 let s VD a nátěrem plodu už by to chtělo něco udělat. Když to nefunguje na 100%, tak k čemu je to dobrý. Spad 200 po první fum. je při takové chemii krize. Přišel čas na změnu směrem k výběru na lepší odolnost. Ale na to, aby se nechávaly včelstva hynout na bond test, to jsem naprosto proti a odsuzuji to. Metody jak zjistit odolnost jsou i v té kontrole spadu a častější výměně matky od těch které jsou lepší v likvidaci"

Jenže ono to právě funguje a takhle mně to úplně stačí. Z mého hlediska jako včelaře je mně úplně jedno, jestli je spad roztočů po fumigaci 10 anebo 200, obojí má na včely stejný vliv, neboli prakticky žádný. Pokud další léčení proběhne správně tak, jak má a roztoče zdecimuje.
Jinak jasně, že něco budu dělat a vylepšovat. Momentálně to vypadá, že bouřlivé období ve vztahu s místní ZO pominulo a že takové špeky jako třeba že tehdejší předseda ZO zakázal na moje včely v prosinci použít aerosolovací přístroj a podobně se už nebudou opakovat, takže teď zřejmě nastane období klidu . A i jinak to teď bude vypadat, že všechno bude záležet jenom na mně. Takže pokud všechno půjde, jak bych chtěl, bude následovat rozvoj. Podrobněji zatím to napsat nemůžu, protože by to bylo zatím jen takové plánování či žvanění bez reálných podkladů.

To beru Radime, že je jedno jestli 10 nebo 200 roztočů je ve spadu po fum. a že to Včely neovlivní, ale léčivo není 100% účinné a to ovlivní zůstatek na další rok připravených roztočů na startu plodování. A další rok se namnoží víc roztočů a ten zůstatek po ošetření zas je větší a tak dál přímou úměrou až z toho vyleze rezistence a úhyny, pokud se neudělá něco jinak. Také jsem měl u jednoho včelstva letos po aer. spad kolem 300 roztočů, že by něco vybraly? To nezjistím, ale vím, že přirozený spad měly vždy vyšší než ostatní. Matka letošní a její sestry byly na tom 6xlíp. Takže na jaře tuhle matku, nejlíp koncem března vyměním za jinou spojením s jiným včelstvem.

"To beru Radime, že je jedno jestli 10 nebo 200 roztočů je ve spadu po fum. a že to Včely neovlivní, ale léčivo není 100% účinné a to ovlivní zůstatek na další rok připravených roztočů na startu plodování. A další rok se namnoží víc roztočů a ten zůstatek po ošetření zas je větší a tak dál přímou úměrou až z toho vyleze rezistence a úhyny, pokud se neudělá něco jinak."

Není pravda, že když jeden rok přežije víc roztočů, další rok zase víc roztočů, až po nějakých letech se objeví rezistence. Rezistence nevzniká najednou, jakoby se něco zapnulo. Ta rezistence se totiž objeví hned po prvním kontaktu s léčivem, které nějaký roztoč přežije a zvyšuje se postupně.
A rezistence varoa na léčiva se projevila už někdy okolo roku 1995, když se namnožili roztoči , kteří přežili léčení u lajdáků či lidových "výzkumníků" Od té doby léčení vždy v průměru nějací roztoči přežívají, i kdyby se léčení v nějaké rozumné míře maximalizovalo.
Když budu léčit tak moc, že přežije málo roztočů, tak první rok po tom léčení nebude nic, druhý rok třeba ještě stále nic, mezitím včelař léčení omezí či ho začne lajdat a třetí nebo čtvrtý rok to potom bouchne a budou padat včelstva.
Když budu léčit méně a přežije víc roztočů, tak každý rok budu mít vysoký spad, každý rok si budu dávat pozor a pokud nějaká včelstva padnou, tak průběžně, protože každý rok to bude zhruba stejné.
Výsledek bude, co se týká roztočů, zhruba stejný , co se týká množství použitého léčiva a spotřebovaného času , spotřebuji méně léčiva a vynaložím na to méně času.