Včelařská konference

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

"Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik."

Nevím, že by v chemii existovala nějaká řetězová reakce. A reakce, při které se enzym spotřebovává, už vůbec ne. Jestli to nebudou nějaké reklamní kecy výrobce.....