Včelařská konference

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m

Prečítal som si niekoľko rád od "machrov", ktorí Ti budú radiť takú alebo onakú teplotu, aby si včely mohol fumigovať.
Moja osvedčená rada, ak si neurobil poslednú fumigáciu vo včelstvách, tak teraz je ten najlepší čas včelstvá sú na 100% bez plodu a to je to najhlavnejšie, nie aká je vonkajšia teplota.

Pred 11-mi rokmi som urobil pokus pri dennej teplote -1°C a zafumigoval som včelstvá a kontroloval som spad. Tam kde vo včelstvách boli zbytkové počty Vd, tak do 5 tich dní postupne vypadli zo zimného chumáča.

Fumigant prenikne aj do zomknutého chumáča, ak doňho prenikne vzduch a aerosol pri -3-5°C, tak tam sa dostane i fumigant, veď chumáč navyše i dýcha a kde prenikne vzduch, musí i fumigant. Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.

Mne zajímá, kolik stačíte ošetřit včelstev aerosolem,než vám vyvíječ zamrzne při teploťe +5 až -5.Jak kontrolujete množství aerosolu vháněného do úlu při různých teplotách.Vím že do prvního úlu se natlačí mnohem víc ,než do desátého..Mám pod lahví s aerosolem nádobu s teplou vodou,po ošetření 5 včelstev už musím dolévat teplou vodu,a to při teplotě +10.Po ošetření 10 včelstev,musím přestat,neb je sklenice natolik zmražena,že nevychází skoro žádná mlha.Proto nevěřím,že se může ošetřovat aerosolem v mrazu(snad 3 včelstva),ale ne 30 a víc.Nebo můžete,nebude to řádné ošetření.

Jaká voda do aerosolu? Pokud je kolem +5 tak snad aceton. I za mrazu v pohodě se dá ošetřit aerosolem jakékoliv množství včelstev.

Nepíšu voda do aerosolu.

AT:
Fumigant prenikne aj do zomknutého chumáča, ak doňho prenikne vzduch a aerosol pri -3-5°C, tak tam sa dostane i fumigant, veď chumáč navyše i dýcha a kde prenikne vzduch, musí i fumigant. Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
-----

ANton, svatá prvada, a to říká já, macher co fumigoval teprve jednou. Na fumigáciju je času dosť.
:-)

Dým má menší částice než kapičky aerosolu s VAT.


Ale když má někdo absťák a potřebuje fetovat aceton, proč ne.:-)

Karel

Antoni: Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
........
Obávám se, že podle toho jak popisuješ zavčelenost oblasti a hlavně její morfologii, jsi v naprosto odlišné včelařské oblasti než včelaří dalších 80% jiných včelařů. To znamená, že ani kolektivní plošné zaléčení podle tvého postupu nedává záruku toho co píšeš. Bohužel tomu tak je a nevím co by jsi mi k tomu mohl napsat více. Nebo by byl nějaký nápad?_gp_

Gusti, čo Ti mám k tomu dodať, náš okres je takisto zavčelnený ako tvoj. Je pravdou, že do 500m od včelnice nie je žiadno včelstvo, možno v lese (ale to len hádam), ale do 1 km sú 2-3 včelnice, jedna viem, že je v rozpade, majiteľ na ňu chodí málo, pretože má choré koleno.

Reinvázia Vd z týchto včelníc môže ale i nemusí byť ak by bola musel by som to zistiť. Niektoré včelstvá pri druhej odľahčujúcej fum. 30.9 nemali nárast VD pri poslednej fum. 5.11. Takže ja reinvázii Vd do včiel neverím, ak sú včelstvá pri poslednej fumigácii správne ošetrené. To je v mojich podmienkach.

U vás sa spoliehate na KM (po biologickej stránke je to v poriadku), ale podľa všetkého ju nerobíte správne, alebo napriek jej účinku, veľa klieštikov prežíva a postupne sa ich množstva navyšuje, až to vyvrcholí ich prevahou. Pritom sa stále zdôrazňuje, že okrem pôsobenia na Vd na včelách, pôsobí na Vd v bunke pod porézny viečkom, takže nie je všetko pravda čo sa od nej píše.

I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev.

"I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev."


To by mohl být ten rozdíl mezi včelaři.
Já mám od mých na zahradě cca 150 - 200 metrů další dvoje, ale teprve od léta, včelař obnovil včelaření. Potom dalších cca 800 metrů přes baráky a údolí dalších cca 5 - 10 , aspoň předpokládám, nemám přehled když už dávno nedělám léčitele. A přes kopec, odhadem 1200 - 1500 metrů na severoseverovýchod jeden včelín, tam bude takových 10 - 15 a na druhou stranu přes kopec a les kolem řeky dalších cca 10 - 20 na nejméně dvou stanovištích.
A když včely nakočuji do lesa na svůj pozemek, tak ten včelín na severoseverovýchod od zahrady bude od mých nakočovaných včel přes údolí a les cca 800 - 1000 metrů západozápadoseverním směrem.
A když včely nakočuji do nyní prázdného včelína zas jinde v lese, budou včely v mé vesnici nejblíž asi kilometr a půl přes les a holý kopec s poli, jinde nejblíž kilometr až dva kilometry přes les , zalesněný kopec či jiným směrem zase holý kopec s poli.
Pole beru pro dolet včel jako teoretickou překážku, protože kvetoucí plevely jsou dnes na polích spolehlivě likvidovány, takže pro včely je to pustina, kde nemají důvod létat a když tam je řepka, nemají zas důvod létat hlouběji přes pole, když vysoká nabídka sladiny začíná hned na začátku pole.