Včelařská konference

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.