Včelařská konference

Dobrý den přátelé včelaři,jak vyřešit větrání polystyrenového úlu bez oček aby neplesnivěly rámky?

Předem píšu, že nemám s těmito úly zkušenost, ale mrkni se na www.vastoil.cz je tam nabítka ulů od Lysoně a u těchto úlů je větrání řešeno dvojtým víkem.

Oni i v dřevěných a dobře větraných úlech někdy plesniví rámky - hlavně v rozích dole.

ALe o větrání v PS úlech od Vastoilu jenapsáno pškně na nějakém webu ze severní Moravy, Slezka.

Používá tam termín že je třeba tam udělat pod víkem skulinku na sirku. Takže zagooglit. Mě se nedaří. :-)

Ale obecně si myslím, že pokud je plesnivění problém, člověk nemá nechávat plásty tam kde je plíseň. Tedy krajní vyndat, ve spodním třeba i víc jak jedne z každé strany atd.

Větrání je dobré když je, ale mělo by to mít logiku a být v souladu s fyzikou. Samo o sobě není dostačující aby nedocházelo ke kondenzaci vody a plísni. A naopak, někdy to jde i bez větrání.

Karel

Propagátor polystyrenových úlů pražský včelař přítel Smělý, snad si to jméno pamatuji dobře, tvrdil, že v jeho úlech i ta troška tepla uvolněná chumáčem v zimě dokáže vyhřát celý nástavek. Takže zóna kondenzace vlhkosti měla být u něho až někde dole, kde vlhká voda neškodí. Ale ten měl úly nějak z 8 - 10 cm silných polystyrenových desek. Pokud měl takhle silný i strůpek, bylo by to teoreticky možné. U tenčích desek a navíc kde je pěnová hmota uzavřena do nějakých dřevěných rámů to asi možné není.

Já bych sázel na propustný stůpek. Na strůpku silonové síto a v době, kdy včely nemají mít plod, na podzim, v zimě na sítu centimetr, půl centimetru silné filcové uteplivky nebo odpovídající izolační a vlhkosti propustný materiál. Nad ním přirozeně volno a možnost větrání. To by mělo spolehlivě zaručit odchod veškeré vlhkosti. V době, kdy je třeba využít teplodržností polystyrénového úlu, ušetřit včelám enegii potřebnou na udržení teploty plodu, v předjaří a na jaře strůpek pořádně utěsnit a nějaké plesnivění prostě přejít. Podmínky se v té době dají vylepšit zase těmi vlhkosti propustnými uteplivkami, které do sebe v té době natahují vodu. Je třeba v pravidelných krátkých intervalech, třeba co týden, uteplivky obracet, aby se suchá horní část dostala dolů a spodní nasáklá vlhkostí nahoru, kde proschne.

Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. Tam kde mám pevné dno, ikdyž je otevřené přes celou šířku s plísní počítám, proto dávám do krajů starší dílo, které na jaře vyměním za mezistěnu.
Ing. Smělý má větrání řešeno přes dno, nemohu to přesně popsat, viděl jsem nákres jeho dna jen jednou a před léty, ale vzpomínám si, že má dno dvojité a to vnitřní je sešikmené, aby voda odtékala ven.

"Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. "

To není úplně pravda. Záleží na prostupu tepla přes stěny a strop nástavků v kombinaci s prostupem či nasátím vlhkosti, na velikosti a umístění včelího chumáče, na intenzitě "výroby" vodní páry včelím chumáčem......
Každopádně otevřené zasíťované dno dole znamená mnohem menší pravděpodobnost plesnivění, ale ne úplné vyloučení kondenzace vody a plesnivění. U pevného dna se používá pootevřené víko dna naproti česnu nebo nějaké zasíťované otvory, u zadováků potom na spodním okénku prkénko vysunuté nahoru a odkryté uteplivky. Takže vítr správným směrem protahuje nade dnem a odnáší vlhkost z úlu pryč.

Zajímalo by mne o jakou plíseň se na plástech v úlech jedná. Odhadoval bych to na plíseň šedou snad botritis cinerea , nejběžnější plíseň. Ví to někdo?

Znám šedozelený slabý až silnější povlak souší černých, hnědých i panenských. Ale mám dojem že včely při sílení tyto souše jednoduše vyčistí. ( loni jsem si připravil takto poškozenou plísní potaženou panenskou souš že jí na jaře vložím do sediště, plodiště a budu pozorovat jak rychle ji včely vyčistí ale souši mi zničila kuna tak že jsm nic nezkoumal).
Máte někdo nějaké přímé negativní zkušenosti s těmito "plesnivými soušemi", já nemám.
J.B.