Včelařská konference

Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek Hubač.
Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda, jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů. Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity roubování na zeleno....

Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré, ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje naroubovanou odrůdu.

Nemám v podstatě co dodat, jen zmíním, že sadaři mají trochu jiné zdůvodnění ke šlechtění...slabě rostoucí podnože byly samozřejmě vyšlechtěny z důvodu dosažení časné, stálé plodnosti a v neposlední řadě k dosažení kvalitnější sklizně a vyšších hektarových výnosů.. K těm "slaboučkým kmínkům " mám taky jeden zlepšovák. Jde o to, že M9 mají většinu kořenů mělko a proto se snadno vyvrátí a potřebují podporu, zvláště ve větrných lokalitách. Odkoukal jsem od starých profíků roubování-očkování cca 30cm nad zemí ve školce a zasazení do větší hloubky na trvalé stanoviště. Stromky lépe kotví v půdě a mají lepší výživu více kořeny. Nepotřebují tak úplně nutně tak silnou oporu.
Pokud je tu nějaký podobný blázen, mám i hodně nových odrůd(biogolden, orion, sirius, Rosela, Rosana, Lipno, Ametist, Admirál....), rád vyměním, ale preferuji další korespondenci mimo konferenci.
Pokud neseženete podnože, mohl bych se poptat, velké zkušenosti z tvrdších klimatických podmínek mají v Horní Bělé okr. Plzeň sever.Snad si ještě nevzpomenu na nějaké další zajímavosti, aby to nevypadalo, že chci některým diskutujícím odporovat jejich zkušenosti ze zahrádek. Za dvě hodinky musím na letiště, tak pro dnešek se mějte. Doufám, že máte doma lépe než tady v Bruselu...
Radek
PS: jenom vloni jsem osobně narouboval asi 50 podnoží, úspěšně mimo jabloní pár angreštů odolných plísni americké i velké slívy také jedné staré odrůdy, zasadil jsem na svojí zahrádku přes 100 stromků a založil matečnice bezvirózních M9 a MM106. Tyhle podnože budu schopen tak za 2-3 roky kamarádům zajistit z vlastních zdrojů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 18.1.2012 15:43:13
> ----------------------------------------
> Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek
> Hubač.
> Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky
> podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně
> vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda,
> jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a
> přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné
> podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a
> obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé
> intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A
> je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá
> je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních
> porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné
> podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle
> odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou
> semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů.
> Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně
> vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou
> podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží
> pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož
> nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity
> roubování na zeleno....
>
> Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy
> jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných
> odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je
> začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré,
> ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké
> polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně
> taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou
> podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje
> naroubovanou odrůdu.
>
>
>

Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.

Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.

2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>

Dříve de na kmenná tvary nejvíce cenilo Groncelké a pak Francouzké šedé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: podnoe -doplnění
> Datum: 18.1.2012 18:55:13
> ----------------------------------------
> Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
> podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.
>
> 2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
>
> > Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> > vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> > kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> > vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> > ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> > nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
> >
>
>
>

Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května. Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím zakoupit.
U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína. Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák". Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.

Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra, domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od sebe bez pastování.
Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady vracet.
Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.

>>>A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
namnožit, pravděpodobně vegetativně,<<<
1) Všechny druhy jabloní se množí vegetativně patří tam i roubování, De to ovšem i řízkováním je však nízká ujímatelnost a velmi krátká životnost.
To platí i pro množení meristyrény. To se používá jen pro rychlé namnožení novošlechtěnců.
Hřížením a odkopky se množí jen podnože.
2) Generativně se pak množí jen semenáče a nová křížení.
Staré odrůdy se dnes používají hlavně ve šlechtění ke zvýšení odolnosti a snížení chemie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 19.1.2012 09:39:32
> ----------------------------------------
> Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký
> kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako
> Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by
> bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první
> doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
> Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi
> vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden
> až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května.
> Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo
> hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné
> sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný
> stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž
> popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím
> zakoupit.
> U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to
> výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to
> prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína.
> Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší
> úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
> A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
> namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého
> pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co
> mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák".
> Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných
> jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
> Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety
> jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl
> nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji
> roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na
> zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší
> vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u
> nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který
> zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak
> úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.
>
> Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra,
> domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných
> stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní
> snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější
> než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro
> krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od
> sebe bez pastování.
> Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad
> zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím
> dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a
> lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v
> menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady
> vracet.
> Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na
> nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná
> odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové
> ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na
> jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné
> zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí
> kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.
>
>
>

Kožuch; je souhrné označení pro jabjoně s matnou až drsnou slupkou, hlavně pozdních odrůd. Je tam zastoupeno až několik desítek, hlavně krajových odrůd. Dnej jsou opomíjeny právě pro svůj vzhled.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 18.1.2012 18:02:21
> ----------------------------------------
> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>
>
>