Včelařská konference

Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. Zdraví Ruda.

Přítel Stonjek má zřejmě na mysli včelaře, kteří zaznamenávají každý rok
nezanedbatelné zimní ztráty včelstev i bez melecitózy a loni získali možnost
na tyto uhynulá včelstva vyfasovat peníze. Z toho pohledu mu rozumím.

Otázka je, jak melecitózu včas zjistit a co proti melecitóze dělat.

Před nějakou dobou se k tomu vyjadřoval někdo myslím z VUVČ Dol, pamatuji
si, že uvedl, že díky abnormálně teplému počasí se změnilo složení
rostlinných šťáv a díky tomu byl v podzimní medovici mnohem větší obsah
melecitózy.

Posledních pár let mi krmení včelstev vyšlo dost pozdě, poslední med jsem
vybíral v druhé polovině září a včely krmil potom. V podstatě každý rok jsem
na lesním stanovišti zaznamenal na plástech nějaké buňky, ve kterých se
nacházela rosolovitá směs krystalků a tekutého cukru - melecitózní med.
Matně si vzpomínám, že v roce 2002 jich bylo více než jindy. Snad by se tak
dala melecitóza zjistit dostatečně včas, aby šlo něco udělat.

Vytáčet tyto zásoby a znova krmit včely by asi bylo to nejkrajnější řešení v
případě katastrofálního množství medovice. Třeba by stačilo mít zpracované
zásoby navíc ze včelstev třeba doma na zahradě a v době, kdy na lesním
stanovišti je zbytek plodu na posledním rámku, tak asi začátek října,
vybrat v místě kolem plodu, to je z předpokládaného místa usazení zimního
chumáče 2 -4 rámky s největším množstvím melecitózních zásob a nahradit je
těmi připravenými bez melecitózy. Ty s melecitózou by se mohly vytočit třeba
na medocukrové těsto. Možná by se to na lesních stanovištích s velkým
výskytem melecitózy vyplatilo provádět automaticky každý rok.

Nebo třeba včely po nakrmení během září slabě podněcovat, donesená
melecitózní medovice by se pak v běžném roce spotřebovala v září na výživu
posledního plodu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 10:47 PM
Subject: př. Horký odpověď


> Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a
> všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou
> chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k
nějakým
> penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou
> rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře????
> Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o
> závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco
> dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném
> rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.
> Zdraví Ruda.