78114

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Ještě jedna maličkost Karle,
pokud jde o přednášky, nemám takovou zkušenost. Pokud jsem někde přednášel bylo v sálu 30-150 lidí. Třeba je to i tématem a přednášejícím... Já už na spoustu přednášejích taky nechodím, i kdybych se měl zvednout uprostřed schůze a odejít. Pokud chceš otestovat "své členy" zorganizuj třeba někdy na říjen přednášku Včelí produkty očima lékaře, přijedu Ti tam přednášet a uvidíme, jestli lidi přijdou. Stačí, když to na další schůzi oznámíš a pak to párkrát připomeneš. Ostatní je na mně. Délka přednášky dle Vašeho uvážení 2-4 hodiny včetně ukázky přípravy propolisové masti, návodu přípravy pastovaného medu , medoviny, medového piva dle vlastních receptů a motaných svíček pro krácení dlouhé přednášky dětem. Celé rodiny vřele vítané.Samozřejmě jsi pochopil správně, že Ti to nenabízím, abych Ti dokázal, že jsi neschopný organizátor, ale protože mně vadí nestálé kritizování všech a všeho, přitom se dají věci dělat jinak.
Pokud se bude líbit, můžete si třeba další rok udělat výlet na Pardubicko ke mně a podívat se i na včely.
Pokud potřebuješ nějakou další informaci, napiš, nebo zavolej
MUDr. Radek Hubač
774028601


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 09:42:32
> ----------------------------------------
> Musíš zvát lidi s dostatečně velkým předstihem a během této doby také
> připomínat. Jestliže půjdeš zvát někoho, že pozítří je to a to, tak se ti
> na to vyprdne, protože má již tři týdny naplánovanou zabíjačku a pozvané
> lidi a koupené prase. Je to tvoje chyba a navíc to musíš obohatit o nějakou
> atrakci.
>
>                              J.P.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Já to vidím tak, že za prvé ČSV je rozkročený příliš doširoka. Snaží se stejným způsobem léčit včelstva zájmových včelařů, co mají někde na zahradě nebo v lese ve starém včelíně pár včelstev i včelstva produkčních včelařů. Co jedou v první řadě na rentabilitu, počítají všechny náklady včetně svého stráveného času a mají dopředu spočítáno, kolik peněz jim ty včely každý rok vynesou. Přitom pro zájmové včelaře je optimální způsob málo intenzívního léčení, kdy necpou do včel tolik léčiv, mají pravidelně úhyny a oslabená včelstva a mohou "se bavit" vybíráním včelstev odolnějších k varaóze.
Pro produkční včelaře je pak optimální takový způsob, kdy je intenzita léčení tak vysoká, že všechny jejich včelstva přežijí a udrží se v plné síle.
Ostatně co jsou jiného třeba tady ventilované stížnosti včelařů na sousedy, od kterých si pravidelně v podletí jejiích včelstva přinášejí roztoče než projev těchto rozdílů.
Vidím tady potřebu rozdělení a ustanovení dvoukolejného léčení. Toho méně intenzívního pro zájmové včelaře a toho hodně intenzívního pro produkční včelaře.

Co se týká funkcionářů, připadá mi stále, že se ČSV snaží "za cenu šrotu kupovat nové nebo mírně ojeté auto". Neboli kvůli varaóze chcete po funkcionářích dlouhodobě po léta intenzívní práci a přitom jsou to neplacení funkcionáři. To jem ochotno podstoupit jen velice málo lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Tos mě pobavil s těmi funkcionáři. Já to vidím tak, že když je někdo zdravotní referent, tak by měl zájem dělat aspoň v oblasti léčení víc než ten, kdo se do funkcí nehrne, třeba z nedostatku času, nezájmu apod. Podobně i další funkcionáři. Tam kde jsou funkcionáři Ti, kterým to dělá dobře ale ve skutečnosti jenom kecají, se toho moc neděje... tedy mimo vášnivých debat a kritik
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 10:52:06
> ----------------------------------------
> Já to vidím tak, že za prvé ČSV je rozkročený příliš doširoka. Snaží se
> stejným způsobem léčit včelstva zájmových včelařů, co mají někde na zahradě
> nebo v lese ve starém včelíně pár včelstev i včelstva produkčních včelařů.
> Co jedou v první řadě na rentabilitu, počítají všechny náklady včetně svého
> stráveného času a mají dopředu spočítáno, kolik peněz jim ty včely každý
> rok vynesou. Přitom pro zájmové včelaře je optimální způsob málo
> intenzívního léčení, kdy necpou do včel tolik léčiv, mají pravidelně úhyny
> a oslabená včelstva a mohou "se bavit" vybíráním včelstev odolnějších k
> varaóze.
> Pro produkční včelaře je pak optimální takový způsob, kdy je intenzita
> léčení tak vysoká, že všechny jejich včelstva přežijí a udrží se v plné
> síle.
> Ostatně co jsou jiného třeba tady ventilované stížnosti včelařů na sousedy,
> od kterých si pravidelně v podletí jejiích včelstva přinášejí roztoče než
> projev těchto rozdílů.
> Vidím tady potřebu rozdělení a       ustanovení dvoukolejného léčení. Toho méně
> intenzívního pro zájmové včelaře a toho hodně intenzívního pro produkční
> včelaře.
>
> Co se týká funkcionářů, připadá mi stále, že se ČSV snaží "za cenu šrotu
> kupovat nové nebo mírně ojeté auto". Neboli kvůli varaóze chcete po
> funkcionářích dlouhodobě po léta intenzívní práci a přitom jsou to
> neplacení funkcionáři. To jem ochotno podstoupit jen velice málo lidí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
JosPr (217.77.165.49) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

No me to zas tak zabavne nepripada.Jedna nejmenovana ZO byla rozhorcena praci vyboru a pripravila puc.Vysledek puce:zvoleni toho sameho vyboru,protoze nikdo z kritiku nechtel nic delat...Smutna realita.Vybor ve funkcich umre vekem,protoze se nenajde nikdo novy...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

No, nepsaná norma intenzity dobrovolného funkcionaření v ČSV přežívá ještě ze socíku.
Jenže za komunistů každý oddělal svých 8 hodin, kde kolikrát práci jen odseděl či odmarkýroval, mít druhou práci a vydělávat navíc či dokonce podnikat oficiálně nesměl a tak měl ten čas jen pro sebe. Jedni se realizovali v hospodách, druzí na zahrádce nebo u všelijakého domácího kutění a třetí třeba u dobrovolného funkcionaření. Takže tomu mohli denně věnovat hodiny práce a nic se nedělo, protože ten čas tehdy defakto neměl žádnou hodnotu.
Dneska má ten čas vysokou hodnotu. Leckdo dojíždí hodiny do práce, aby vůbec mohl pracovat, leckdo má druhou práci nebo nějaké dodatečné podnikání, leckdo zůstává ve své práci déle nebo se musí i po práci neustále učit a školit.

Proto je dneska jen málokdo ochoten věnovat dobrovolnému neplacenému funkcionaření více času než pár hodin měsíčně.
A navíc dneska jsou i pro dobrovolného funkconáře příslušné zákony a předpisy právně závazné na stejné úrovni jako třeba pro dobře placeného jednatele firmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JosPr (217.77.165.33) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

A jaky ma potom dobrovolne funkcionareni na urovni ZO smysl Radime?Delat servis s papirovanim,delat servis s lecenim,snaha udelat neco navic pada s nezajmem clenstva.Nejak ztracim smysl nasi organizovanosti,ktera spociva snad uz jen ve financovani svazu prostredky strzenymi z d1.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

"A jaky ma potom dobrovolne funkcionareni na urovni ZO smysl Radime?Delat servis s papirovanim,delat servis s lecenim,snaha udelat neco navic pada s nezajmem clenstva.Nejak ztracim smysl nasi organizovanosti,ktera spociva snad uz jen ve financovani svazu prostredky strzenymi z d1.JosPr"

Předně díky vztahu s předchozím vedením ZO funkcionář nejsem a zatím jím nehodlám být.

Smysl dobrovolného funkcionaření na úrovni ZO taky moc nevím. V podstatě neexistuje nic, co momentálně poskytuje ZO a co bych nebyl schopen si zajistit samostatně. Dřív byl určitý smysl v distribuci informací kolem včelaření , případně nákupu včelařských výrobků, to ale s internetem padlo. Každopádně obrovské, až zásadní množství energie dobrovolných funkcionářů podle mně odčerpává léčení proti varaóze a potom všelijaké papírování vyžadované buď Svazem , možná i státem.
Smysl bych viděl v tom dělat nějakou spolkovou společenskou činnost. Aby byla ZO v míst působení vidět, že tady včelaři prostě jsou, že mají nějakou společenskou váhu. A potom ovlivňovat prostředí v místě působení. Primárně zvyšovat množství včelařské pastvy rozšiřováním a propagací příslušných rostlin , sekundárně tlačit na zvyšování biodiverzity a vůbec kvality životního prostředí. Třeba tak trošku ovlivňovat, jak si kdo udělá svou zahradu, svůj les či jiný pozemek....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Teť nám ale budou vyčítat, že sem politika nepatří. Ale je to jen o politice kolem nás a její důsledky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 11:41:55
> ----------------------------------------
> No, nepsaná norma intenzity dobrovolného funkcionaření v ČSV přežívá ještě
> ze socíku.
> Jenže za komunistů každý oddělal svých 8 hodin, kde kolikrát práci jen
> odseděl či odmarkýroval, mít druhou práci a vydělávat navíc či dokonce
> podnikat oficiálně nesměl a tak měl ten čas jen pro sebe. Jedni se
> realizovali v hospodách, druzí na zahrádce nebo u všelijakého domácího
> kutění a třetí třeba u dobrovolného funkcionaření. Takže tomu mohli denně
> věnovat hodiny práce a nic se nedělo, protože ten čas tehdy defakto neměl
> žádnou hodnotu.
> Dneska má ten čas vysokou hodnotu. Leckdo dojíždí hodiny do práce, aby
> vůbec mohl pracovat, leckdo má druhou práci nebo nějaké dodatečné
> podnikání, leckdo zůstává ve své práci déle nebo se musí i po práci
> neustále učit a školit.
>
> Proto je dneska jen málokdo ochoten věnovat dobrovolnému neplacenému
> funkcionaření více času než pár hodin měsíčně.
> A navíc dneska jsou i pro dobrovolného funkconáře příslušné zákony a
> předpisy právně závazné na stejné úrovni jako třeba pro dobře placeného
> jednatele firmy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Tak v tom máš naprostou pravdu. Práci zdarma pro druhé jsou dnes ochotni dělat jen ti co to dobrovolně dělali ještě za socíku. Dnešní politická garnitura nám jde vzorem, napřed hrabe pod sebe, než je někdo sesadí. Pak však zapomenou na sliby. Poctiví lidé kteří by snad byli ochotni něco dělat i pro druhé raději jdou od toho dál neb s tím nechtějí mít nic společného. HLAVNĚ PAK NA TO JIŽ NEMAJÍ ČAS, PROTOŽE JSOU NEÚNOSNĚ DOJENI

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 11:19:53
> ----------------------------------------
> No me to zas tak zabavne nepripada.Jedna nejmenovana ZO byla rozhorcena
> praci vyboru a pripravila puc.Vysledek puce:zvoleni toho sameho
> vyboru,protoze nikdo z kritiku nechtel nic delat...Smutna realita.Vybor ve
> funkcich umre vekem,protoze se nenajde nikdo novy...JosPr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu