Včelařská konference

Vyzkoušel jsem i u nás.
http://leteckaposta.cz/194792561
V pokoji byla nastavena stabilní teplota 5°C a včely přezimovaly v pohodě. Pokud už nešlo udržet nízkou teplotu v pokoji,a začaly vyletovat, přemístil jsem kufr do včelína.
B.V.

Také se včely na zimu ukládali na půdu do sena, nebo do zemních jam do sklepů. Jenže ty úly byli mnohem nenší a skladnější. V té kanadě také ale jde nejen o chranu včel ale i o ochranu proti zvěři a někdy jsou tak chráněny i celé návěsy před vlivem počasí. U nás to za chvíli budeme muset praktikovat taky, jako ochranu před zběrači kovů.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? v Kanad?
> Datum: 16.2.2012 20:08:40
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem i u nás.
> http://leteckaposta.cz/194792561
> V pokoji byla nastavena stabilní teplota 5°C a včely přezimovaly v pohodě.
> Pokud už nešlo udržet nízkou teplotu v pokoji,a začaly vyletovat, přemístil
> jsem kufr do včelína.
> B.V.
>
>
>

U nás se ukládání včelstev do sklepů nebo do sena snad jen maximálně zkoušelo.

Co o tom vím, bylo zimování v podzemních nebo polopodzemních prostorách, stébnících, dříve běžné v Rusku. S používáním velkoprostorových úlů, silných včelstev a krmení na zimu cukrem se někdy před 50 lety zjistilo, že zimování takových včelstev venku je v tehdejších ruských včelařských oblastech i přes kontinentální silné mrazy výhodnější než v podzemí. Aspoň tolik si pamatuji z všelijaké tehdejší přeložené sovětské včelařské literatury.
To zimování v Kanadě, se jedná o severní oblasti Kanady nebo o Aljašku. Tam v tundře či někde v severních částech tajgy má růst místně ještě mnohem víc maliní, borůvčí a dalších podobných včelařských rostlin než v včelařsky dobrých oblastech u nás. A to, co u nás vykvete a vyplodí za 6 měsíců, se tam musí stihnout za 2 - 3 měsíce severského léta, tudíž tam má být v tuto dobu ohromně intenzívní snůška. Nadšenci tam původně včelařili tak, že si na začátku léta nechávali dovézt včely letecky z jihu a na konci léta je zlikvidovali, protože se považovalo za nemožné, že by včely přežily těch 6 - 8 měsíců zimy.
Ten článek, který jsem tehdy četl, popisoval to, jak jeden včelař někdy v 8 letech minulého století to přežití včelstev přes zimu zkoušel. Patrně bez znalostí ruského zvyku zimovat včelstva ve sklepě. Původně zkoušel úly maximálně utěsnit, tak metrem slámy nebo snad několika desítky cm polystyrenu, ale přežívalo mu jen procenta včelstev a to ještě ve zbídačelém stavu. Tak vymyslel ty zimovací prostory s řízenou teplotou a větráním a tam už ty včely zimovat šlo.
Ty dnešní ohlasy o kanadském zimování jsou patrně o tom, že se tento způsob zimování v těchto severních oblastech za takových cca 20 let osvědčil a rozšířil.
V podstatě se tak díky technickému rozvoji, výstavbě oněch zimovacích skladů s řízenou teplotou a výměnou vzduchu rozšířila hranice včelaření o hodně dost dál do studených oblastí na sever.

Oprava
jak jeden včelař někdy v 80 letech minulého století to přežití včelstev přes zimu zkoušel.

ne v 8 letech...

A Já jsem tomuto způsobu zimování přidal před česno zasítovanou předsíňku, teplota byla v místnosti větší kolem cca 15°C a včely co vyletěly se vyprázdnily a vracely pěšky zpět do úlku. Ale chce to obden tu předsíňku umít, nevoní to včelí nadělení vůbec. Zatím jsem to dělal jako jediný pokus, ale vyšlo to, ikdyž je to potřeba technicky dořešit pro větší jednoduchost.

Dne Friday 17 of February 2012 11:45:03 Ale Mol?ík napsal(a):
> A Já jsem tomuto způsobu zimování přidal před česno zasítovanou předsíňku,
> teplota byla v místnosti větší kolem cca 15°C a včely co vyletěly se
> vyprázdnily a vracely pěšky zpět do úlku. Ale chce to obden tu předsíňku
> umít, nevoní to včelí nadělení vůbec. Zatím jsem to dělal jako jediný
> pokus, ale vyšlo to, ikdyž je to potřeba technicky dořešit pro větší
> jednoduchost.

A co svetlo ? Bylo tam okno, nebo byly potme?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Stál ten miniúlek přimo naproti okna. Měl jsem obavu, že včely ve snažení dostat se směrem k oknu se utlučou, ale nestalo se tak, jak je přestalo bavit se dostat ven, vrátili se zpět do česna. Ta předsíňka nesmí být nejspíš moc velká, Já jsem ji měl tak 15x15cm a 10cm na hloubku od česna. A po celou zimu neplodovaly až když se na jaře začal den prodlužovat tak to plodování na ně přišlo, ale to už jsem je dal na stanoviště ven. Bylo to, ale také o tom, že jsem pořád něco předělával, při tomto zimování se tvoří dost vlhkosti v úlku, protože jsem je i přikrmoval. Jde to, ale potřeba doladit technicky.