78226

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 7. 3. 2012
Re: konbinovane vcelareni

V jakém poměru nástavků?

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jelinek <vcelifarmajelinek/=/seznam.cz>
> Předmět: konbinovane vcelareni
> Datum: 07.3.2012 07:37:10
> ----------------------------------------
> Konbinovane vcelareni na ramkove mire 39-30 39-15
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Aleš Molčík (89.24.88.1) --- 7. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

Myslel jsem si, že v Dětkovicích mají otázku rámkové míry vyřešenou. Nebo o co jde přesně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Hubač (e-mailem) --- 7. 3. 2012
Maďarské vcelareni

Vážení přátelé,
chtěl bych požádat o spolupráci. V pondělí budu tahat rozumy z předsedy Maďarského svazu včelařů. Pokud máte nějaké zajímavé otázky na něj, pokusím se ho zeptat.
Vaše náměty očekávám do soboty 10.3.
Děkuji
Radek Hubač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni

Mě by zajímaly otázky kolem plemenářské práce. Nejrozšířenější plemeno, linie, jestli mají nějaké rozdělení stupně chovů, ideální chovatelské požadavky na vývoj včelstva v závislosti na snůšce a jak se to daří naplnit v praxi.
Druhy snůšek, jak vypadá typická včelnice v Maďarsku a samozřejmě jak řeší Maďarští včelaři roztoče varroa. A nebo co by předseda označil v oboru včelařství za typicky Maďarské co nikde nemají, klidně i nějaký recept na nějakou pochutinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni

Mě by zajímalo, jak se v Maďarsku staví nyní k akátům. jestli se s nimi něco dělá, šlechtí se nebo jestli to tam je s akáty jako tady. U nás to je nyní, jak známo, nežádoucí invazivní dřevina, která se všude vyhazuje a její vysazování je zakázáno.
Před cca 10 - 20 ? lety byl tuším ve Včelařských překladech nebo Včelařství obsáhlý článek o akátech v lužních lesích v okolí Dunaje. Akát byl tam presentován jako velmi perspektivní kultura s rychle rostoucím a taky kvalitním tvrdým dřevem, ze které je zároveň od 20 let věku, kdy začne kvést po mýtný věk za akátový med každoroční finanční přínos , který v součtu několikrát převýší výnos, jaký se získá za dřevo po vykácení toho akátového lesa. Dále tam bylo zmiňováno, že tuším právě v Maďarsku se pracuje na šlechtění akátu na tom, aby kmen akátu byl více rovný, přímý a nerozvětvený, aby tak bylo možno zvýšit výtěžnost kvalitního nábytkářského tvrdého akátového dřeva a snížit podíl typicky pokrouceného dřeva vhodného tak na topení.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gp (93.92.52.23) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni

Jaké výkupní ceny má jejich jeden z největší zpracovatelů Goldennectar*, jaké mají zkušenosti s konkurencí a falšováním medu a jak si stojí průměrný maďarský včelař na současném trhu s medem - tj jaká je jeich cena a jestli mohou prodávat také ze dvora a za jakých podmínek podobně jako u nás._gp_

*http://www.goldennectar.hu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni

Dobrý den, mám několik otázek:
1. Úlová otázka. Jaký je v Maďarsku poměr ležanů k ostatním typům úlů a jaké u nich spatřují výhody (vím, že kdysi se tam hojně včelařilo v ležanech tak jak na jižním Slovensku). Otázka zateplení úlů v Maďarsku, vzhledem k teplejšímu podnebí asi není moc dikutována.
2. Akát. Jaké jsou podmínky pro medování akátu ,zejména minimální noční teplota. A zda dává až 700 kg nektaru z hektaru, jak se uvádí.
3. Varoáza. Jak je organizované léčení.
K Vašemu článku v 3. čísle Včelařství: ohlas býva obecně větší od těch, co mají výhrady, tím se nenechte odradit. Sám si myslím, že by články ve Včelařství měly být max. na jednu stranu, dlouhé články mnohdy odrazují od čtení. A určitě byste jej dovedl i Vy zkrátit na polovinu, bez podstatného omezení myšlenky.
V otázce léčení varoázy se, vzhledem ke svým zkušenostem od počátku jejího výskytu u nás, domnívám, že opatření SVS jsou dobrá. Hlavním nedostatkem je jednoznačně nedodržování doporučení při podzimním léčení některými včelaři, zejména minimální teploty při fumigaci a též nedostatečné proniknutí účinné látky do chumáče v důsledku zbytečně velkého prostoru úlu a nesprávného umístění proužku papíru.
Výsledky vyšetření zimní měli byly u mne: 0 VD 6x, 0-1 VD 9x, 1-2 VD 4x, 2-3 VD 0x, více jak 3 VD 0x. Nikdy se mi "nevytratily" na podzim včelstva. Přitom jsem nikdy neporohlížel měl, nepoužil gabon, v poslední domě max. 1x Formidol - v červenci. Letošní úhyn mého jednoho včelstva byl způsoben hladem - můj každoroční hlavní problém.
Varoamonitoring vidím jako problematický hlavně tím, že počet VD v jednotlivých včelstvech může být značně rozdílný a provádět jej ve všech včelstvech asi nedělá nikdo.
Zdravím Vás a přeji hezkou včelařskou sezónu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

Vážený pane Kapoune,
děkuji za reakci.
Vyjádřím se napřed k Vašemu názoru o varoamonitoringu. Nikoho v dané situaci nezajímá ani můj ani Váš názor. V článku upozorňuji pouze na nařízení SVS, které včelaři nenaplnili, to není nic co bych si Já vymyslel. Můžete mně věřit, že osobně bych měl určité výhrady k navrženému způsobu, ale nevlastním veterinární červené razítko orgánu státní správy.
Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat! Uzávěrka květnového čísla je koncem března. V dubnovém bohužel, omlouvám se, najdete asi opět příliš dlouhý článek a vzhledem k počtu obdržených otázek toho o Maďarsku budu mít na seriál....
S pozdravem
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 13:33:48
> ----------------------------------------
> Dobrý den, mám několik otázek:
> 1. Úlová otázka. Jaký je v Maďarsku poměr ležanů k ostatním typům úlů a
> jaké u nich spatřují výhody (vím, že kdysi se tam hojně včelařilo v
> ležanech tak jak na jižním Slovensku). Otázka zateplení úlů v Maďarsku,
> vzhledem k teplejšímu podnebí asi není moc dikutována.
> 2. Akát. Jaké jsou podmínky pro medování akátu ,zejména minimální noční
> teplota. A zda dává až 700 kg nektaru z hektaru, jak se uvádí.
> 3. Varoáza. Jak je organizované léčení.
> K Vašemu článku v 3. čísle Včelařství: ohlas býva obecně větší od těch, co
> mají výhrady, tím se nenechte odradit. Sám si myslím, že by články ve
> Včelařství měly být max. na jednu stranu, dlouhé články mnohdy odrazují od
> čtení. A určitě byste jej dovedl i Vy zkrátit na polovinu, bez podstatného
> omezení myšlenky.
> V otázce léčení varoázy se, vzhledem ke svým zkušenostem od počátku jejího
> výskytu u nás, domnívám, že opatření SVS jsou dobrá. Hlavním nedostatkem je
> jednoznačně nedodržování doporučení při podzimním léčení některými včelaři,
> zejména minimální teploty při fumigaci a též nedostatečné proniknutí účinné
> látky do chumáče v důsledku zbytečně velkého prostoru úlu a nesprávného
> umístění proužku papíru.
> Výsledky vyšetření zimní měli byly u mne: 0 VD 6x, 0-1 VD 9x, 1-2 VD 4x,
> 2-3 VD 0x, více jak 3 VD 0x. Nikdy se mi "nevytratily" na podzim včelstva.
> Přitom jsem nikdy neporohlížel měl, nepoužil gabon, v poslední domě max. 1x
> Formidol - v červenci. Letošní úhyn mého jednoho včelstva byl způsoben
> hladem - můj každoroční hlavní problém.
> Varoamonitoring vidím jako problematický hlavně tím, že počet VD v
> jednotlivých včelstvech může být značně rozdílný a provádět jej ve všech
> včelstvech asi nedělá nikdo.
> Zdravím Vás a přeji hezkou včelařskou sezónu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

R.H. napsal:"Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat!"
Byl to jenom můj názor, nemusíte hned přecházet do protiútoku.
Do Včelařství jsem nepsal, protože se necítím erudovaný v této blasti, i když včelařím od r. 1965. Až na příspěvky do předsjezdové diskuse ve Včelařství 7/2010.
Jinak moje publikace z oblasti telekomunikací nejsou až tak moc čtivé. Možná by jse se mohl podívat na
http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk
Zdravím Vás Vladimír Kapoun

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

Pane Kapoun,
to mě mrzí, že to chápete jako protiútok. Chtěl jsem Vás náznakem pouze upozornit, že tak pouze mlátíte prázdnou slámu a tím ničemu neprospějete. Koukal jsem na začátek videa, jste fotogenický, nemusíte psát, mluvit umíte pěkně, ale historie Tišnovského včelaření mě nyní, kdy se snažím přispět k řešení závažné nákazové situace, moc nenadchla. Neměl by jste tam třeba video, jak jste diagnostikovali nějakou chorobu, jak spolupracujete s veterinou, jak jste poučili majitele, jak jste situaci řešili? Třeba na Váš postup řešení nosematózy s důrazem na N. ceranae bych se velmi rád podíval.
Nebo jak vychováváte mladé včelaře, něco, co může být pro ostatní poučné? Včelaření v 60 let starých úlech není moc didaktické.... Škoda, že jste se majitelky nezeptal, jestli někdy od konce 2. světové války viděla první 3 rámky od česna v plodišti.. nikoho takového, kdo má stále Budečáky, jsem totiž nepoznal!
Děkuji

Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 16:18:10
> ----------------------------------------
> R.H. napsal:"Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal
> zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám
> ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat!"
> Byl to jenom můj názor, nemusíte hned přecházet do protiútoku.
> Do Včelařství jsem nepsal, protože se necítím erudovaný v této blasti, i
> když včelařím od r. 1965. Až na příspěvky do předsjezdové diskuse ve
> Včelařství 7/2010.
> Jinak moje publikace z oblasti telekomunikací nejsou až tak moc čtivé.
> Možná by jse se mohl podívat na
> http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk
> Zdravím Vás Vladimír Kapoun
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

Chápu pane doktore, že neoplýváte časem, ale vyslovit svůj úsudek po shlédnutí kouska videa a vytvoření úsudku, mi připadá trochu mimo mísu. Řešení nákazové situace je sice záslužný čin, přesto nemáte monopol na pravdu a tím víc pro odsudky jiných. Možná, že by spíš pomohlo troch víc přemýšlet, než začnete vynášet své soudy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

Vážený pane Brentnere,
beru to čistě jako Váš osobní názor, který samozřejmě plně respektuji. Můj názor je, že Váš příspěvek nikomu nic neřekl, zbytečně kritizujete, monopolem na rozum zavání Vaše odpověď.....Pokud máte čím přispět Vy k problematice nosemy ceranae, prosím Vás o reakci. Já ji považuji za problém a řadu úhynů přičítám právě jí.
Víte, spousta organizací má problém i včas objednat léčiva, nic nedělají. Jak jste z videa pana Kapouna mohl vidět jeho kvalita je velmi dobrá, proto jsem požádal o další, pokud existují a pokud možno k aktuálnímu tématu.
Budu rád, pokud i Vy se zapojíte konstruktivně, zatím jste nic konstruktivního nepřednesl! Asi jsem moc dlouho v zahraničí a nečekal jsem, že tolik lidí bude schopna pouze kritizovat...
S pozdravem
Radek Hubač


------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 18:37:50
> ----------------------------------------
> Chápu pane doktore, že neoplýváte časem, ale vyslovit svůj úsudek po
> shlédnutí kouska videa a vytvoření úsudku, mi připadá trochu mimo mísu.
> Řešení nákazové situace je sice záslužný čin, přesto nemáte monopol na
> pravdu a tím víc pro odsudky jiných. Možná, že by spíš pomohlo troch víc
> přemýšlet, než začnete vynášet své soudy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Kapoun (212.96.187.90) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni

Příteli Hubači,
přečtěte si znovu naše příspěvky. Pojmy "mlácení prázdné slámy", "zytečně kritizujete", "monopolem zavání Vaše odpověď",se mi nelíbí. Já se domnívám, že každá kritika, příspěvek, je k něčemu, když nic, alespoň si člověk může udělat představu o přispěvateli. Vy máte útočné reakce a také rád úkolujete. Mně stačí, že trochu přispívám k propagaci včelařství např. i články v místních novinách a že se snažím se o to, aby v naší ZO byla včasná a dobrá informovanost členů a vládla pohoda. HOVGH!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
gusto (195.168.226.171) --- 8. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni

narodna ramikova miera v madarsku nagy boczonady 42x36 cm..u nas tento rozmer mal nazov 'C'. ..kocovny lezan s nazvom Dunaj C..na juznom Slovensku sa da v pohode objavit este u dost vcelarov..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jelinek (85.71.225.227) --- 15. 3. 2012
Re: konbinovane vcelareni

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jelinek (85.71.225.227) --- 15. 3. 2012
Re: konbinovane vcelareni

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 15. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

Eurodadant, zataplený na studenou stavbu, dvě očka v jednom nástavkuna 13 rámků. Tak nějak p. Jelínek?

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (90.179.243.173) --- 15. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
--------------

Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
I kvůli transportu včel a aoddělků.

Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.


A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance nepodstatný.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 15. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni


Já jsem měl před cca 10 lety na stanovišti současně klasicky uteplené a neuteplené úly. V mojí nadmořské výšce okolo 200m to nehrálo vůbec žádnou roli nějaké uteplení. Ale minulý rok jsem 1x zakočoval a zjistil jsem, že mám problém se stínem. Nechat včely jen tak v nezatepleném úlu na slunci to jsem si nedovolil. Buď by se několikrát vyrojily a nebo dílo by teplem sjelo dolů, ale nejspíš oboje dohromady. Takže jsem to řešil plachtou na konstrukci přes úly, ale to je pořád taková nouzovka a ani se mi to nelíbí takový stan.
Se zásobami na zimu problém nemám, jak zde psal Ivo, že v silně zatepleném úlu měl spotřebu kolem 12Kg na zimu, tak já tuto spotřebu mám i v nezatepleném, ale kde včelaří Ivo a kde Já, v tom je rozdíl. Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
Navíc také uvažuji o návratu k zimování na jednom nástavku 448x285, ale zase jsem zjistil, že včely mají-li sedět a na jaře plodovat v jednom nástavku potřebují plné nízké dno. Když je dno zasítované, tak mají asi průvan na zadek a nerozvíjejí se tak dobře, jako stejně silné včelstvo s podsazeným polonástavem, ikdyž v tom polonástavku je jen prázdné dílo. Takže nejspíš opět hraje roli teplo. Navíc další známá věc je, že v utepleném úlu má med na vytáčení asi o 2% míň vody než v nezatepleném. Dalo by se to sice otočit, že v nezatepleném úlu je o 2% víc medu, ale mě spíš zajímá kvalita.
Zatím bych vyzkoušel jednoduchý úl je ze styroduru 8cm cena je kolem 270Kč/m2. Jedna deska je jeden nástavek rozšířím jej na 12r, připravím si letos včelstva, vyzimuji a příští rok začnu naostro porovnávat. Mezitím vyzkouším několik nápadů jak zpevnit povrch a zjednodušit si výrobu a uvidím jak dopadnu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinovane vcelareni
> Datum: 15.3.2012 08:31:29
> ----------------------------------------
> Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg
> výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě
> ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
> --------------
>
> Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
> I kvůli transportu včel a aoddělků.
>
> Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co
> obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.
>
>
> A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z
> hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo
> neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance
> nepodstatný.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
gusto (195.168.238.20) --- 15. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

Alesi,mozno je zbytocne ist az do 8cm styroduru..tepelny odpor tohoto materialu je vacsi nez polystyrenu ktory pouziva p.Smely..podla mna rozdiel medzi 5cm styroduru a 8 cm polystyrenu nebude prakticky badatelny..praca s 8cm je uz dost o drzku..ale na pokus v poho..dokonca si myslim ze ani medzi samotnym styrodurom 5cm a 8cm nebude prakticky rozdiel..som zvedavy,daj potom vediet..ja idem urobit pokus tento rok s nn z masivu o hrubke 4cm oproti klasike 2,5cm a sendvicovemu kde som dutinu 3cm namiesto polystyrenu vypenil pur penou..v podstate ma zaujima len rozdiel v obsahu vody..mam 10 ks plodisk zo styroduru 4 cm,zvnutra 1 cm palubka a zvonka sietka,kleber a fasadna farba..boli na nich ale tenkostenne medniky takze sa porovnavat nedalo..tuto zimu som prvy krat co robim dadant zimoval na jednom plodisku a pohoda( rm 42x35)sa mi vcelstva zdaju take zivsie nez ked som maval nad nimi komory..tepelna pohoda je vidiet..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Aleš Molčík (89.24.51.2) --- 16. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

Při řezání jakékoliv tloušťky styroduru je to nebezpečné. Chce to buď mít za pilou rozvírací klín a nebo aspoň řez rozevřít nějakým dřívkem, prsty bych tam nedával. To že včely jsou na tom líp při jarním rozvoji v jednom nástavku pozorovalo už více včelařů, ale po většinou to byly s vyšší mírou než je klasika 39x24. Máme v ZO včelaře, který dlouhá léta používá Blinovu přepážku a když jsme předloni neměl nikdo na řepce med, protože byla zima, tak on jediný vytáčel. Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

"Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá."

To ale taky není úplně pravda. Jsou úly a metodiky přizpůsobené na slabé snůšky a jsou úly a metodiky přizpůsobené na silné snůšky.

Úly a metodiky na slabé snůšky dávají při silné snůšce méně medu, jsou zbytečně pracné nebo se u nich obtížně zvládá rojení. Úly a metodiky na silné snůšky slabou snůšku vůbec nezaznamenají , kromě trochu většího plodování a není z nich v takovém případě co vytáčet.

Je pak jedno z umění úspěšného včelaření přizpůsobit své úly a metodiku převládajícím snůškám na stanovišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (90.179.243.173) --- 16. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

AM:
Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
-------------
Moje včely mají taky přes zimu minimálníspotřebu. :-)
Otázka je, co se do nípočítá.
Takovývh borců co dávjí, nebo doplňují na zimu 8kilo znám i z vyšších nadmořských výšek dost.

V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné.

Někdo dává na zimu 9kilo jak za války a pak na jaře jen "napájí" roztokem 1:1 a nebo se v tom hrabe co týden a hlídá zásoby. Jiný to doplní na zimu na 20kilo, třeba zase jen 8kilogramy cukru, a na jaře se chodí ke včelám jen procházet.

Co se týká zpevnění, Ing. Jindra zde ukazoval své nástavky. Natírá je akryl. lakem a je to tvrdé dost. Jenže u Styroduru je rozdílná pevnost. Takže on používá styrod. s pevností 300kPa a to je docela prkno. Dává se do podlah, ne jen na zdi. a to je ten podstatný rozdíl. MUDr Šumera má úly z normálního PS ale S 150 /Stabil - taky do podlah, ne fasádní/ a to je 150kPa a ten v úlech taky nevykusují. Ten zkouším letos, obyč Styrodur vloni. - Na přepážky, ale to trochu vykusovaly. Chci se podívat po tom podlahovém, co mápevnost těch 300kPa a víc. Ale hlavně je to rozdíl, když člověk vláčí nástavek ze dřeva a z PS. U plemenáče taky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni

"V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné. "

Ještě tam bude rozdíl v předjarní rané snůšce. Podle mého názoru lidi ve městech víc preferují výsadbu rostlin kvetoucích časně na jaře. Aby příroda na jaře jakoby nastoupila co nejdřív.... Všelijaké okrasné keře a stromy v parcích, javor mléč, okrasné třešně a jabloně do stromořadí na ulice.... Takže významné snůšky jsou ve městech v průměru dřív.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu