Včelařská konference

Aby se dalo zabránit rozvleční moru po vlastní včelnici tak bycohm se museli vrátit v čase tak o 100 let nazpět, kdy byl každý úl jiné konstruce a rozměrů a dílo prostě nešlo přehazovat z úlu do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>

Aby se dalo zabránit rozvleční moru po vlastní včelnici tak bycohm se museli vrátit v čase tak o 100 let nazpět, kdy byl každý úl jiné konstruce a rozměrů a dílo prostě nešlo přehazovat z úlu do úlu.

Pepan

-----------
A nebo prostě vědět, že jej máš a :¨
1-včelstva s klinikou spálit i s úlem,
2- ostaní přemést a sledovat

3-pátrat po zdroji. z nebe to nepadá.

Dovoluji si tvrdit, podle toho co jsem tak slyšel a viděl, že ve většině větších průserů byly stanoviště, kde byl mor po mnoho let. Tím nemyslín nějaké 3, 4 roky, ale pětiletky.

A v současné době lze asi vzíti v úvahu, že jsou zde plošné úhyny na varoázu a ty nám to trochu vyzvedly na povrch. A taky šíří.

Navíc je zde kamarídství, tedy že mamarádům co jim odešly včely jiní kamarádi i z daleka rádi pomůžou nějakým tím oddělkem atd. A nebo si zase vezmou souše se zasobama,co zbyly na jaře.


Takže nakonec by to znamenalo změnit přístup,pálit jen kliniku a porvádět plošné vyšteření, tak aby s eza deset let projela všechna stanoviště. Zrušení zimní měli by to zaplatilo.
Ale podmínkou je pálit jen kliniku a dohledávat zdroje.
A menší ochrná pásma s restriktivním režimem, a větší pro dohledávání.

Karel

"Palit jen kliniku".Ted zas budu chvilku zly.Kdyz zacal mor na okrese,palilo se stanoviste pokud bylo klinicky pozitivnich vice jak 50% vcelstev,jinak se spalila jen klinicka jednotliva vcelstva.A diky tomuto postupu se zbytek stanoviste spalil dalsi rok! Diky teto metodice se mor rozsil po okrese masove.V roce,kdy jsem palil ja,zacalo platit 1 klinicke vcelstvo=cele stanoviste.A diky teto zmene se dal mor konecne na ustup.Po 7 letech nema ZO spory,ve ctvrtek uvidim jak vypada okres.Zatim vim o 1 jedinem pozitivnim vzorku v ochr,pasmu v ZO Protivanov,coz je primo fantasticky vysledek po letech trapeni...Je to nejen muj nazor,ale i dalsich vcelaru,kteri prosli morem v okoli.J

"Palit jen kliniku".Ted zas budu chvilku zly
------
A co se dělalo s tím zbytkem? Nechal být na původním díle a v původních úlech.

A nebyla náhodou ta úspěšnost způsobena tím, že už se prostě dost dlouho likvidovala stanoviště s klinikou?

Pět let se pálí vše. Nějaký viditelná úspěch v ČR?

Je vůbec nějaký přehled kolik kdy a jak?

Přehled aktivních ohnisek,ochranných pásem, či jak to nazvat?

KArel

JosPr: "Ted zas budu chvilku zly.Kdyz zacal mor na okrese,palilo se stanoviste pokud bylo klinicky pozitivnich vice jak 50% vcelstev,jinak se spalila jen klinicka jednotliva vcelstva.A diky tomuto postupu se zbytek stanoviste spalil dalsi rok! Diky teto metodice se mor rozsil po okrese masove.V roce,kdy jsem palil ja,zacalo platit 1 klinicke vcelstvo=cele stanoviste.A diky teto zmene se dal mor konecne na ustup.Po 7 letech nema ZO spory,ve ctvrtek uvidim jak vypada okres."
_____________________

Podobné praktické zkušenosti shledávám velice užitečnými. Proto za sebe mohu říct, že je rozhodně za tlachání nepovažuji. Spíše vidím naopak problém v tom, že včelaři se stále zdráhají o zkušenostech s morem mluvit. Přitom myslím, že dokud nepřestaneme chápat tuto nemoc jako nějakou hanbu včelaře, ale neštěstí, které může potkat každého, nepohneme se z místa.

Velice by mě například zajímalo, nakolik se mor šíří v případě chovu, má-li včelař více stanovišť. Jaká je zde zkušenost? Bylo pravidlem, že včelař s klinikou měl tuto na všech stanovištích, nebo se jedná spíše o takovou situaci, kdy jsou klinická stanoviště různých včelařů a roli zde sehrává tudíž jejich teritoriální blízkost (blízkost doletu)? Sám se snažím chovat včelstva na více oddělených stanovištích, bez vzájemného oběhu díla, včel a pomůcek. Teoreticky se to doporučuje, tak by mě pouze zajímalo, jestli by v praxi tento aspekt dokázal jednotlivá stanoviště ochránit, nebo zda by to nebylo ve výsledku nic platné...

Mně natom nic zajímavého nepřipadá, jde lidský faktor. V okrsku ZO může být včelař s 2ma včelstvy a ty mohou pravidelně infikovat včelstva mimo ohnisko, takže se tu musí určit míra infekčního tlaku, potom co se děje v okolí ohniska nákazy tz.- jaké jsou návyky chovatelů, či podobném smyslu. Potom opravdu nezáleží natom, jestli takový infekční tlak schytá nějaký poctivka který to má pravidelně mezistěnama obměněný, nebo jde o dalšího menšího či většího včelaře. Prostě ohnisko nákazy by mělo být zničeno a to do nějaké míry velikosti toho ohniska nekompromisně a možná, když si někdo myslí a je přesvědčen a hlavně přesvědčí SVS že situaci zachrání, tak zlikvidovat jen část. Obě strany (včelař SVS)si musí vědomy, že jde o loterii s různou pravděpodobností v případě částečné likvidace. Takže jsme u toho přesvědčení jestli se do toho pustit nebo ne - jak např. záchrana chovatelkého materiálu atp._gp_


...........
Velice by mě například zajímalo, nakolik se mor šíří v případě chovu, má-li včelař více stanovišť. Jaká je zde zkušenost?

O lidský faktor jde samozřejmě. To je ale věc, která než se zjistí, včelař s ní mnoho nezmůže. Včelám nezamezí létat. Mě ale vedle této cesty přenosu zalétlými včelami zajímá i to, zda chovatel s více stanovišti je schopen zamezit přenosu mezi nimi, resp. jak se to potvrdilo v praxi.

Jde o ty návyky. Jako matematicky a statisticky správný postup okolo tvoření názoru na tuto věc, vidím zprůměrování problematiky šíření moru včelího plodu porovnávám kupříkladu jednoho včelaře s dalšími podle stanovišť nebo se to dá vztáhnout i na počty obou chovatelských skupin v lokalitě. (Malí chovatelé x jeden velký)

Příklad:
2 velcí chovatelé na území ZO mají třeba 5 stanovišť 150 včelstev (mají totiž další včely na více území ZO)

18 menších chovatelů natom samém území má dalších 25 stanovišť a dalších 150 včelstev

ZO má 300 včelstev celkem

Můj pohled je takový, že pokud jeden z velkých chovatelů nebo jeden z malých má problém že něco při podezření na mor zanedbal, znamená to riziko. Takže ve výsledku co vím je jednodušší a levnější pro systém odebírat vzorky od dvou velkých než od 18 menších. 18 menších včelařů a najít kliniku může být větší problém než najít kliniku u dvou větších včelařů, likvidace je toto samé, ...atd.

Proto v podstatě nevidím podle statistik na území co včelařím větší problém u větších včelařů. Asi podle skutečných statistik (mimo okresního SVS, se to i zapisuje do kronik atp) za posledních tak 10 let bych se díval na problém, jestli jsou na daném území po zprůměrování větší chovy nějakou hrozbou v případě šíření moru.

_gp_

V podstatě pokud

_gp_
.........
NitraM : Mě ale vedle této cesty přenosu zalétlými včelami zajímá i to, zda chovatel s více stanovišti je schopen zamezit přenosu mezi nimi, resp. jak se to potvrdilo v praxi.

Tak mně při této diskuzi táhne hlavou, jak by to asi dopadlo, kdyby před takovými pár lety našli mor u mně. Když jsem tehdy byl s výborem místní ZO na kordy a jak jsem se dodatečně dověděl z různých útržků a poznámek více lidí, tak nejspíš proto, protože určití včelaři ve výboru o mně tam mimo zápiš šířili určité lži a pomluvy. A když nezastávám stádní názor, že co je nové, ja automaticky dobré a co je staré, je automaticky špatné a klidně pro včely stále používám zadováky.
Nejspíš by nalhali veterinářům takové nesmysly, třeba že bych včely ukryl "v místních hlubokých lesích" nebo převezl na Slovensko nebo do Polska.....
že by veterináři s očima hrůzou velkýma jako talíře zorganizovali s místní ZO přepadové komando a jako středověké loupeživé hordy vpadli na mé stanoviště a pálili a vřaždili včeličky, mor nemor, klinika neklinika.

A po pravdě řečeno, nevím, jak by to dopadlo i dnes, kdy už jsou ve výkonném vedení ZO jiní lidi. Podle všeho hlavní hybatel těch pomluv se sice pro stáří vzdal aktivní funkce ve výboru, ale stále tam má velké slovo. A pro zbytek ZO a pro okres je to takový včelařský Mirek Dušín, který " celý život neúnavně a usilovně pracoval pro povznesení našeho včelaření". A já můžu akorát nehlasovat pro, když celá ZO na výroční schůzi hlasuje o udělení čestného uznání a podobnýchnesmyslů pro tohoto člověka a netleskat, když ostatní tomu tleskají.

NM:
Podobné praktické zkušenosti shledávám velice užitečnými. Proto za sebe mohu říct, že je rozhodně za tlachání nepovažuji
--------------

Dobrá přátelé,
k faktům.

Když se někde objevilo ohnisko.
Jak vypadla nejstarší nález. Na kolik let by jste jej tipovali?
Uvádí se, že někdy mezi propuknutím silné kliniky a zanesením spor je i několikaletý odstup.
Tady u nás bylo záslužné, že se povedlo třeba odebrat vzroky prachu z těch úlů v tom kočováku a tak bylo jansé, že je to hodně do minulosti. A tsejně se to nešířilo přes les bez včelařů.

Tam na druhém stanovišti v tom jiném okrese se po záslužném nálezu jedním včelařem proslechlo, že je poblíž starý úl, ve kterém byly a pak nebyly včely. Tam veterinář odebral vzorky a taky pozitivní.

Takže je nakonec možné, že zde postupně objevujeme staré záležitosti a s moderní diagnostikou máme vyšší úspěšnost.

Právě kolem tohoto starého úlu by teoreticky mělo být spousta moru, pokud by to bylo tak infekční. ALe enebylo.
Třeba právě díky tomu včelaři co si na jaře všiml něčeho divného a pak si to dal do souvislosti, že v podletí měl silný přínos, včely odněkud nosily. Kdyby si nevšímal, tak by - měl dost včelstev- to mohl být podstatně větší průser.

Asi je rozdíl v šíření, když je někde občas pár úlů, třeba s klinikou a někde to třeba chytne pořádně velké stanoviště s 20 a více včelstvy.

Karel

Když se někde objevilo ohnisko.
Jak vypadla nejstarší nález. Na kolik let by jste jej tipovali?
Uvádí se, že někdy mezi propuknutím silné kliniky a zanesením spor je i několikaletý odstup.
Tady u nás bylo záslužné, že se povedlo třeba odebrat vzroky prachu z těch úlů v tom kočováku a tak bylo jansé, že je to hodně do minulosti. A tsejně se to nešířilo přes les bez včelařů.
Tam na druhém stanovišti v tom jiném okrese se po záslužném nálezu jedním včelařem proslechlo, že je poblíž starý úl, ve kterém byly a pak nebyly včely. Tam veterinář odebral vzorky a taky pozitivní.
Takže je nakonec možné, že zde postupně objevujeme staré záležitosti a s moderní diagnostikou máme vyšší úspěšnost.
Právě kolem tohoto starého úlu by teoreticky mělo být spousta moru, pokud by to bylo tak infekční. ALe enebylo.
Třeba právě díky tomu včelaři co si na jaře všiml něčeho divného a pak si to dal do souvislosti, že v podletí měl silný přínos, včely odněkud nosily. Kdyby si nevšímal, tak by - měl dost včelstev- to mohl být podstatně větší průser.
Asi je rozdíl v šíření, když je někde občas pár úlů, třeba s klinikou a někde to třeba chytne pořádně velké stanoviště s 20 a více včelstvy.