Včelařská konference

Na některé otázky nejde dát jednoznačná odpověď, vždycky záleží na podmínkách stanoviště. Každý z nás si časem vypracoval metodiku přizpůsobenou svému stanovišti (já jsem experimentoval 5 let).
Plodování nahoru nebo dolů - včelsto udržuje kontakt plodu se zásobami (mateří mřížkou tomu zabráníme). Takže při rozšiřování plodového tělesa nebo pokud je výrazná snůška ploduje směrem dolů, v bezsůškovém období směrem nahoru. Rozdíl je buď rotace nástavků a nebo roztržení plodového tělesa. Včelsto pak urychleně vyplňuje mezeru, je to stresová situace a slabé (nepřipravené) včelstvo to neustojí, sníží rozlohu plodu (a často se dostane do rojové nálady). Z mé zkušennosti můžu říct, pokud je včeltvo připravené, vložený nástavek je lepší, při podstavení se mi často stávalo, že včelstvo šlo do rojovky.
Rotace nástavků - určitě. Pokud bych čekal (při jakém koliv zásahu před začátkem léta) na vyvěšení v podmetu, tak se mi vyvěsí tak maximálně na strom. Zimuju ve dvou nástavcích, otevřené horní očko, nástavky rotuju cca 14 před květem ovocných stromů (u mě rozkvět jívy). S rotací počkám, pokud včelstvo sedí pouze v horním nástavku, na plod ve spodním nečekám. Při rotaci zároveň podkládám třetí nástavek se soušemi, očko zůstane otevřené na druhém nástavku od spodu. Pak rozšiřuju nástavky s mezistěnami nad první nástavek s plodem (cca 2 nástavky za rok). Další rotace nástavků během roku tak, abych zimoval ve dvou nástavcích s nejmladším dílem (většinou 2 nástavky ten rok vysvěných mezistěn).
SR - dávám do každého nástavku s mezistěnami doprostřed, pak nevyřezávám a nechám v nástavku a až příští rok(y) už jako tmavou trubčinu výtáhnu z medníku, odvíčkuju, vytočím a vytavím.

"Na některé otázky nejde dát jednoznačná odpověď, vždycky záleží na podmínkách stanoviště."

Přesně tak.