78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (88.101.45.181) --- 16. 3. 2012
Re: Spojování

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo
-----------------
¨
Je to věc názoru ale i dvě špatné matky kladou dohromady více jak ta lepší z nich.

I kdyby tam spolu kladly jen týden, je to škoda, ale teď na jaře mohou spolu dlouho vydržet. Osobně žádnou matku na jaře nelikviduji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (217.77.165.46) --- 16. 3. 2012
Re: Spojování

V tomhle pripade souhlasim s Pepanovym resenim,spojit je pres mrizku,jen tu treti bych vynechal.A pak rozsiroval obe vcelstva,horni i dolni.Horni bude o trochu rychlejsi,bude mit vic tepla.A pokud je dost nastavku pro stavbu kominu,muze byt i vynos.Co uz ted,kdyz to tak dopadlo.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Honza (89.176.151.15) --- 16. 3. 2012
Re: Spojování

Kdy provádíte toto spojování? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
HI (81.90.163.84) --- 16. 3. 2012
Re: Spojování

Uff, to už zní mnohem víc jako něco, co jsem doufal že uslyším ;D
Síťované dno mám úplně ucpat, aby jim bylo teplíčko? (celoročně pod ním mám podložku a mezeru tak 2 cm, mám styroduráky, došel jsem k názoru že při pálení x-krát natřeného dřeva, provoskovaného a obvykle stejně zatepleného polystyrénem musí být taky docela čoud, a nafrkat do kontejneru naopak nejdou - jinak ale nic proti dřevu! Spíš jde o moje možnosti ho kvalitně zpracovat)
Čepici na strop a hlavní česno zúžit, otevřít očka, nebo je lepší jim poskytnout dobré přistávací možnosti? Jak poznám, že už je čas je spojit vyjmutím mřížky nebo naopak zas rozdělit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování

Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se může stát, že včely si vyberou tu matku která je pro ně zajímavější a druhou opustí a ta spolu s plodem podchlazením zahyne. Zpravidla si vyberou tu horní, protože je tam tepleji. Jiná situace je při nizkonástavkovém včelaření, kdy včelstvo obsedá jen jeden polonástavek. Tady se může postupovat vertikálně. U vysokých nástavků je to o pevném dnu, přepážce z mateří mřížky a seskládat včely do jednoho nástavku na studenou stavbu a přepážku i na letáku,stačí položit nějaký kousek hranolku. Medník se nasazuje společný oddělený mřížkou. Až když jsou včely v dostatečné síle a teplé počasí tomu přeje je možné seskládat včelstva nad sebe a oddělit je mřížkou.
Včelstva se rozdělují až když jsou v nástavcích nad sebou a jsou relativně silné. Oddělí se folii a v jednom nástavku se odstraní matka aby si včely vychovaly novou. Ve kterém nástavku to bude, to záleží na situaci, snůška, kudy včely chodí do úlu nejčestěji(očkem, česnem) atd. to si musí včelař rozhodnout sám podle vlastních pozorování. Dvoumatečný způsob je založen na principu dvou různě starých matek, ale to neznamená, že u stejně starých matek by to nefungovalo, jde o feromony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.101.45.181) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování

AM:
Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se ....
----------
To jsem se nějak nechtěl rozepisovat, jen chtěl upozornit, že na jaře není zas tak nutné likvidovat jednu matku.

Osobně jsem to velmi často dělával na NN.
Na VN jsem to spíše řešil teplem na silným včelstvem. Nechal jsem nad silným jen něco slabšího, folii, mezidno a nad to dal slabší včelstvo, oddělek. Ty jsem i takto dřív zimoval, ale je to pracné a já jsme čím dál línější.

Takže teď na jaře - u nás nekvete ani líska a dnes jdu do včel právě kuknotut na slabší a komotrovat - jde jen o to, ty ne úplně beznadějné případy zachránit na měsíc. A to jim stačí teplo ze zsola.

Dnes když uvidím hodně slabé včelstvo a bude vypadat OK, je dám vedle příčky nějakého silnějšího slabocha.
Tedy v nástavku je rozdělím svisle příčkou. Dno nechám normálně tam s emohou pohybovat. Když by člověk viděl
přes folii, že se stěhují na jednu starnu, tak příčku vytáhnu, nějaký plod se dá zachránit.

Ale jak jsem psal po 2008. Zažil jsem to opakovaně - zajímalo mě to - když spojím zdecimovaného slabocha - bez roztočů a zjevných příznaků něčeho špatného- tak to zlikvidovalo to silné včelstvo.

Takže si hlavně na jaře chráním ta silná a zdravá.

Ona tady byla hlavně správná připomínky, co je dneska slabé včelstvo a kde. Když je někde řepka a pak konec, nebo tady u nás bez řepky, kde je hlavně lesní snůška.
Tady u nás to vypadá, že by mohla být i černá včela- hlavně teď, co se obnovuje snůška medovice.

Takže pokud má někdo nové včely a začíná, tak ať se pokochá fotkama těch co je mají roky a hlavně dlouhodobě vybraná kmenová včelstva, nemusí rozšiřovat, likvidují na podzim slabší, spojují atd.
Je to jiná liga, ale nemylsím, že je třeb plakata na ds labšími včelstvy. SIlné včelstvo se taky rádo rojí. Takže všeho s mírou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování

V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna. Teď by to ještě mohlo jít.
Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou se snadno rozvíjet.
Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání. Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní příliš zima. To tak až za měsíc.

Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami, pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou. Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně velké riziko, že by se do sebe pustily.

Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem. Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:50
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
> Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka.A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku
Ivo
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n?

"Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku "



No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s oddělky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Základem veškerého spojování je napřed posouzení z jakých příčin se včelstvo stalo slabochem. Pak teprv se rozhoduje spojit nebo sířit. Tomu spojování silného se slabým bych oponoval. To slabé může zničit to silné. Ze dvou slabých a zdravých s dvěma matkami bude téměř určitě jedno siné. Mohou to být i 2 přezimované matky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 11:01:44
> ----------------------------------------
>
>
> _ "Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že
> spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen
> slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme
> dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v
> nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet
> třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně
> Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek
> odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až
> zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i
> Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než
> třeba v klasickém zadováku " _
>
> No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy
> připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého
> včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
> Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch
> včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
> Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten
> zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj
> slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
> Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich
> použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na
> druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v
> zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s
> oddělky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
JosPr (217.77.165.33) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n?

V puvodnim dotazu byla zminka o vyzimovani slabochu,tak jsem predpokladal,ze spojit se silnym nelze,protoze silne neni.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(90.179.161.201) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.

Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.

Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného včelstva.
Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.

Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a úhynem.
A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Napsal bych to obráceně spojování = likvidace slabochů
K druhému odstavci není co dodat pro spojení je opravdu nutné důkladné posouzení, proč?
Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:49:14
> ----------------------------------------
> Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.
>
> Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v
> některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka
> je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.
>
> Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením
> pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného
> včelstva.
> Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané
> včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.
>
> Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud
> toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod
> příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a
> úhynem.
> A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

"Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením ."


Je li na stanovišti "závažná choroba" , moc velký rozdíl mezi zrušením slabochů, vytřepáním včel a jejich vžebráním do ulů a mezi spojením slabochů do jednoho promořeného včelstva není. Závažná choroba bývá závažná i proto, že bývá dost nakažlivá, takže v obojím případě je v problému celé stanoviště.
Budu li třeba v ochranném pásmu moru plodu, tak bych na 99 % slabochy sířil. A potom vytvářel nové oddělky do vyčištěných a desifikovaných úlů. Ale pokud jsem někde, kde o nějaké závažné chorobě nevím, tak klidně bych slabochy rušil vytřepáním včel a rozdáním jejich plodu do zbývajících včelstev.
Co se týká virů, které přináší roztoči Varou, soudím, že teď je nebezpečí malé. Roztoči , pokud se správně léčilo, byli na podzim prakticky všichni zničeni, těch pár roztočů by nemělo mít na virová onemocnění nějaký větší vliv a včelky, nakažené na začátku zimy viry za mrazů uhynuly. Mrazy by taky měly určitým způsobem desinfikovat od virů úly a plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(90.179.161.201) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

A jaké choroby stále řešíte? Když pomineme mor a hnilobu, tak zbývá roztoč a virózy a nosema. Roztoče zlikvidujete teď nejlépe nátěrem a fumigací a Nosemu termoterapií, chcete li jinak komorováním. Takže kdo začíná a kromě chcípáčků nic nemá, je toto možná cesta a na konci je slušné, zdravé a vitální včelstvo. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (90.179.243.173) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Stonjek:
.... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. .....


Zlatá slova, do kamene tesat.

I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)

Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:58:32
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není
> možné být úspěšný. .....
>
>
> Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za
> melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)
>
> Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (90.179.243.173) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

-----------
Ten úl mě nenapadl, člověk má nástavky z bedýnek :-)

Až budou roje, budu moc klidně chcípáčka zlikvidovat, pokud zůstane slabým.

K Nosemám - jsou dvě, s tou novou si nikdo neví rady, teplo na ní nezabírá. prý působila velké škody v Španělsku, a tam je asi na vedro zvyklá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n?

"Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu."



Ušetřenou práci.
O silná včelstva není třeba se nijak zvlášť starat, slabá včelstva potřebují spousty opatření a i přes to nikdy nebudou lepší než ty silná. Nebo mohou i uhynout.
To se musí každý včelař rozhodnout, pokud se u něho slabá včelstva objeví. Já to vidím tak, že záleží na dostatku či nedostatku včelstev, kolik jich chci mít na stanovišti. Když mám plný počet, případně z loňska s oddělky i nadbytky, tak likviduji , spojuji víc. Když mám třeba polovinu uvažovaného počtu, víc slabších nechávám.
Když jsem masař, neboli zajímá mě ze včel výhradně jen produkce medu za co nejmenší množství práce, potom mně přirozeně vyjde všechny slabochy automaticky zlikvidovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Honza (89.176.133.133) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n?

"Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v kombinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá!"
---------------------------------------------------------
Na kolik rámků se Vám osvědčily plemenáče a jaká síla styroduru. Díky. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n?

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n?

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n?

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
HI (193.179.186.98) --- 26. 3. 2012
Re: Spojování

Dobrý den, díky pánové moc za názory, snad už si to trochu rovnám v hlavě.
Takže předně radši bych prosím chtěl do té první skupiny :).
Shodou okolností jsme včera dělali nátěr plodu (s fumigací taky včera :)), a museli přitom včelstva opravdu podrobně rozebrat. Trochu mě detailní prohlídka překvapila, oproti letmé kontrole minulý týden nabraly opravdu raketový start. Jedny měly dokonce plodové hnízdo zasahující přes 3 NN a zavíčkovanou (i) trubčinu, a nic moc zásob, takže tam přece jen vyzkouším něco na způsob toho zebrování - přidal jsem jim nahoru nástavek napůl se zásobami a soušemi. Na výměnu matek asi taky dojde, akorát místo šlapání pak spíš zvolím oslabení tohohle našlapance a udělám oddělek se starou matkou, moc jsem toho zatím nezkoušel ale tohle jo a docela se mi výsledky líbily. Zároveň tím vyměním matku i jedněm bodalkám, co mě jako poslední včelstvo při tom nátěru málem sežraly. Tam se asi šlapat bude...
U těch slabších mě pak zas docela ovlivnil názor že by mohly mít zas o to lepší pozdější snůšku, takže jsem je zabednil do jednoho polyst. nástavku na očko a piplám.
Ještě jednou díky, ať se daří
Honza I.




"V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n?

Taky píšu, spojovat až před nasazováním medníku na začátku kvetení řepky, dříve ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:52
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu