Včelařská konference

Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x) vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.

Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření. Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech zimních ošetření.


I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.

A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli, kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně kolabovat - už to jede.
A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady nařizue plošný nátěr.

Karel

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 13:54:56
> ----------------------------------------
> Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
>
> Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> zimních ošetření.
>
>
> I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
>
> A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> kolabovat - už to jede.
> A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> nařizue plošný nátěr.
>
> Karel
>
>
>

odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel.

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

R. Polášek napsal:
Bylo už dávno vyzkoumáno, že pokud je roztočů málo, samička nejdřív v buňce nechá vylíhnout samečka, a teprve potom samičku, kterou ten sameček oplodní. Takže se roztoči množí tempem nějak 1,4 za cyklus. A cyklus je jednou za měsíc.
Jak je roztočů dost, zalezou do buňky dva roztoči, jeden nechá vylíhnout samečka, druhý samičky, takže se množí tempem , pokud si to dobře pamatuji, až 4násobkem za cyklus.
Takže cyklus je nějak 1 - 1,4 - 2 - 4 - 8 - 16 - 40 - 160- 640 - 2560 - .....
Letos včely začaly plodovat po polovině února. Kde ve včelstvu přežilo okolo 8 roztočů a víc, což bylo určitě tehdy, když při aerosolu v prosinci byl ve včelách plod, včelstvo bez léčení do července , srpna určitě zkolabuje. Kde přežilo 1 - 2 roztočů, neboli počet roztočů byl předchozí fumigací snížen pod 100 ve včelstvu, potom 1 - 2 přeživší roztoči odpovídají uváděné účinnosti léčiva, včelstvo přežije bez jakéhokoliv léčení kyselinou i gabonem do další fumigace v říjnu. A cyklus se může opakovat.

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

------------
Asi Broňku chodíš málo mezi včelaře.

To co tam slyšíš o varoáze a hlavěn o moru, to se nestčíš divit.

Dokonce to na těch schůzích přednášejí funkcionáři.
Někdy mi to přijde stejně absurdní jako kdyby kněží přednášeli o sexuální výchově.


Tohle je bludný kruh. Veterináři na SVS nemají nijak spec vzdělání ke včelám kromě prý jednoho zimního semestru včel.
Vyhlášky to perfektně hodí z nich na funkcionáře ČSV.

A běžný funkcionář? Na to že rozhodují o ošetřování někdy i mnoha tisíců včelstevL Ti nemají ani tu veterinu nebo nějaké vzdělání o nákazách včel? Natož zkoušky nějakého minima? Ale jak se bude postupovat na jejich okrese, to odhlasují z fleku.

Už je lepší pak zjišťovat, co se děje na úrovni důvěrníků.
Ty v lepším případě předávají dál ty zmatečné řeči co se dozvědí od funkcionářů.

Tak je zbytečné se divit skutečnému stavu. jen se divím, že s tímto stavem vládne všeobecná spokojenost.

Karel

Bratře pklukovníku, já bych zcela bez důkazů řekl, že nejdůležitější ¨je hustota zavčelení. Včelstva osamělá jakoby se trochu bránit uměla. Viz moje opuštěná včelnice ale vzdáleně obklopená vesnicemi,teď dosti silně odvčelenými. Pozvala li si tedy PSNV smetákového odborníka, který včelaří někde mimo navíc ve státě s 10 x menším zavčelením na 1 km2, asi by jeho matky v našich převčelených vsích moc neuspěly. Také se domnívám,opět bez jakéhokoliv důkazu, že matky které budou nějakou varoatoleranci vykazovat o ní po přesunu jinam přijdou. Za pár let až odchovám několik generací matek si jich několik vyměním s Leošem Dvorským a hned budem vědět na čem jsme. Kdyby se to potvrdilo, tak je to, neumím to jinak nazvat, než neřešitelný průser. Ale to předbíháme a je to samé kdyby. Uvidíme!! Zdraví R. Stonjek

"Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace."

Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve v půli prosince.
Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde. Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek nejlepší.
Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná cipovina.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 15:29:24
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související..
> odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně
> totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár
> rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> >
> > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > zimních ošetření.
> >
> >
> > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> >
> > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > kolabovat - už to jede.
> > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> > nařizue plošný nátěr.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:42:48
> ----------------------------------------
> Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
>
> Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve
> v půli prosince.
> Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout
> alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že
> by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit
> mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to
> není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy
> jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
> Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> nejlepší.
> Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná
> cipovina.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle,
> > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související..
> > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se
> mně
> > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár
> > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > >
> > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > > zimních ošetření.
> > >
> > >
> > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to,
> že
> > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit,
> že
> > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > >
> > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > kolabovat - už to jede.
> > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> tady
> > > nařizue plošný nátěr.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

To jsem zapomněl napsat, že komisionálně jde dělat jen ten aerosol. Asi by to šlo i s gabonem protože tam již + - týden celkem nerozhoduje. Ohledně těch rojů vim o jedné zídce, kde v dutinách tvárnic jich již po léta přežívá několik ale nemohu potvrdit že jde o ty samy, neb to mohu vidět jen občas. avšak v okolí včelaři s nákazami nemají žádné potíže.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:51:51
> ----------------------------------------
> Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá
> ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli
> opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 17:42:48
> > ----------------------------------------
> > Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním
> léčení.
> >
> > Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být
> nejdříve
> > v půli prosince.
> > Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> > zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba
> dohodnout
> > alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu,
> že
> > by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají
> chodit
> > mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na
> to
> > není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> > dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů
> kdy
> > jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
>
> > Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> > nejlepší.
> > Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> > nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu
> neskutečná
> > cipovina.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle,
> > > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> > související..
> > > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce
> se
> > mně
> > > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo
> až
> > > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o
> tom
> > > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně
> jsem
> > pár
> > > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > > Radek
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem
> s
> > > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > > >
> > > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po
> ošetření.
> > > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u
> všech
> > > > zimních ošetření.
> > > >
> > > >
> > > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá
> to,
> > že
> > > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně
> vyloučit,
> > že
> > > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > > >
> > > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve
> chvíli,
> > > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na
> to
> > > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > > kolabovat - už to jede.
> > > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> > tady
> > > > nařizue plošný nátěr.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Doufám, že se zase někdo nenastartuje když napíšu, že v článku, který možná vyjde následující měsíc o Maďarsku jsem o varoáze v Maďarsku napsal:
Varoáza je pod kontrolou. Dostačující je jedno ošetření v červenci a jedno v bezplodém období v zimě. Užívá se především amitraz. Organické kyseliny a další alternativní přípravky se téměř nepoužívají i když producenti rozličných přípravků inzerují v odborném tisku pravidelně.

To jen tak jako pozvánka k přečtení celého článku a k zamyšlení vzhledem k aktuální diskuzi. Podotýkám, že mají skoro dvojnásobnou hustotu zavčelení než my....
Radek

Pane doktore. Je dobře, že ten Váš článek vyjde, a sám za sebe mohu říci, že mi maďarský způsob léčení připadá rozumnější než náš.
Nemohu si ale odpustit poznámku, že mám pocit, že u nás se veškeré úhyny svádí na varroázu. Zimování na melecitóze, nosematóza, hlad, bezmatečnost, slabá včelstva, rušení myšmi apod. nikdo neeviduje. Klasika byla asi před těmi pěti lety, kdy spousta včelstev zmizela z úlů - tzv. syndrom zhroucení včelstev. Výzkumný ústav se naprosto jasně vyjádřil, že je to kvůli roztoči, moc dobře si vzpomínám na ohyzdné ilustrační fotografie ve Včelařství - a ejhle, v posledním čísle se píše, že ten syndrom je způsoben reakcí dvou látek, které samy o sobě včelám neškodí.Docela se mi vkrádá na mysl to, že Dol úmyslně tlačí na pilu, protože je výrobcem prostředků proti roztoči... A jak tu píše pan Karel, taky bych přijal vysvětlení, kde ti "dědkové" pořád berou ta špatně ošetřovaná včelstva...

Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.

Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
sloučeniny)?
2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?

A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.

Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).
Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
v souších)
Vašek

>>>Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.<<<<

Budeli léčivo rozptýleno po pásku dojde asi k jeho spalování a ne k rázovému odpaření, což je právě žádoucí.
Právě pomalé působení v malých dávkách vede k rezistenci.

>>> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).<<<

Nesměšuj gabon s fumigací tam jde o kontak s léčivem a jeho přenos do buněk s plodem. Kdežto fumigace = plynování celého prostoru.

>>> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)<<<

Nejsou vůbec odolnější jen vlastně bylo přerušeno plodování todíž i rozmnožování kleštíka. Stejného efektu dosáhneme použitím KM v jakém koliv odpařovači, nebo pomocí gabonu ve včelstvu. Tady je zase žádoucí dlouhodobější působení v řádu dní až týdnů

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 09:09:35
> ----------------------------------------
> Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.
>
> Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
> už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
> prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
> počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
> mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
> Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
> lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
> včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
> odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?
>
> A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.
>
> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
> jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
> (např. Gabon).
> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)
> Vašek
>
>
>
>
>

"> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?"

Jednoduché otázky, ale složité odpovědi. Jedná se o komplexní jevy, na které má vliv obrovské množství věcí.

Obecně fumigace podle mých znalostí funguje tak, že nakapaný olej s léčivem se 1 - 2 milimetry nad žhavou zónou pásku odpařuje a tím s sebou strhává léčivo. Ve vzduchu se potom částice oleje a léčiva jednak vzájemně zase spojují, jednak nabalují na kouř. Když se pásek nechá nakapaný dlouho, tak je tam potom méně oleje a léčivo se spíš vypařuje samo vysoku teplotou než aby bylo strháváno vypařovaným olejem. Takže záleží na bodu varu příslušného oleje a potom na smísitelnosti a povrchovém napětí oleje, léčiva a toho papírového nosiče a dusičnanu, jestli se léčivo někde na koncích papírových vláken třeba nekoncentruje a potom odpařuje nerovnoměrně.

Co se týká rozkladu amitrazu, obsahuje, jestli si dobře pamatuji v cyklu dusík a nějaké kyslíky, a tudíž je to částečně polární sloučenina, která se může rozložit působením intů vody H+ a OH- . Ale jak rychle..... Každopádně ta rychlost rozkladu bude velmi ovlivnitelná dalšími příměsemi ve vlhkosti, třeba oxidů dusíku a síry ve znečištěném ovzduší nebo z hořícího knotu...

Každopádně praxe prokázala, že fumigace bez problému funguje a že ta metoda je i dostatečně robustní. Neboli že není problém nakapat léčivo a zapálit knot třeba až po půlhodině nebo i po delší době nebo fumigovat při vlhčím počasí nebo s léčivem z dlouho otevřené lahvičky

Pane Menšík, asi jsem to popsal málo srozumitelně, pokusím se o nápravu:
> Nesměšuj gabon s fumigací ...
Nesměšuji, jen jsem psal, že publikované problémy (snížená účinnost) jsou
při aplikaci pomocí kontaktních nosičů (údajně i s účinnou látkou amitraz) a
nejsou publikovány při aplikaci fumigací.

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden, dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4 kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.

Je to tak, 2 kapky na nástavek adamcovy míry. Na větší rámky je to nutné přepočítat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:32:30
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden,
> dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je
> zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci
> amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto
> problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou
> metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to
> jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle
> obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4
> kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.
>
>
>

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden ....

------
Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3 :-)

Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.

Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se dostala ke každému roztoči.

S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to musí být jasné.
A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v metodice opravdu není :-)

Karel

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:53:40
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden
> ...
>
> ------
> Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
> Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3
> :-)
>
> Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.
>
> Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky
> na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí
> jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se
> dostala ke každému roztoči.
>
> S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly
> současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření
> měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to
> musí být jasné.
> A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v
> metodice opravdu není :-)
>
> Karel
>
>
>

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan


---------
Ten kouř tam je teď podle mě důvodem pěkné účinnosti.

Foukám to tam při otevřených čensech, vyběhne všemi kouty ven. A to co je uvnitř s etam pěkně drží, když odcházím ze stanoviště, tak to tam ještě vaklá, včely nasraně hučí a snaží se jej vyvětrat ven. Takže se domnívám, že právě ta ventilace kouře zajistí jeho přístup k většině včel. A rozvolní chomáč.


ALe jinak je to asi pravda. Znám včelařku, která zdědila po tátovi udělátko. Keramické tělísko na tyčce, okolo něho namotaná azbeztová šnůra, na to se nakape Varidol 2 kapky, strčí ze zadu do podmetu a na dráty se připojí baterka.
Včely se rozhučí, takže je zřejmé že stačí asi jen ty dvě kapky bez kouře. A roztoči padají a včely tady už 25 let jsou.


Karel

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek

---------
Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu, Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál vypisovat.
Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.

Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)


Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.

Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně zasáhnout.

Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího rozšíření. Divné co?
Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.

Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai desetkrát vyšší číslo .-)
A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se rozšíří po okolí.

V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten peniilín. Tak co prevence.

Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje.
ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se vloni kouknout párkrát na podložky.

A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.

A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.

Karel

"Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje. "

Podívejte se na graf http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/biologie-klestika/ asnd nejlépe pochopíte Prč je nejlepší okamžitě po sundání medníků zakročit Když vemete 90% účinnost tak z grafu si snadno odhadnete kolik vám po léčení v danou dobu zůstane živých samiček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 30.3.2012 07:23:35
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že
> se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem
> nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje
> přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že
> jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci,
> kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na
> rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
> ---------
> Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu,
> Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro
> monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál
> vypisovat.
> Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.
>
> Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i
> biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a
> důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)
>
>
> Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale
> čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.
>
> Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s
> funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu
> vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně
> zasáhnout.
>
> Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího
> rozšíření. Divné co?
> Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly
> odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.
>
> Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
> Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai
> stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože
> laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai
> desetkrát vyšší číslo .-)
> A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním
> a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
> A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se
> rozšíří po okolí.
>
> V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak
> se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové
> době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten
> peniilín. Tak co prevence.
>
> Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a
> nikdo to ani neanalyzuje.
> ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
> A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic
> nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně
> ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to
> nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě
> že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo
> natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se
> vloni kouknout párkrát na podložky.
>
> A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je
> to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.
>
> A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a
> snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.
>
> Karel
>
>
>