Včelařská konference

Já bych k problematice vyšlechtění odolné včely řekl asi toto. Zabývají se tím odborníci na celém světě, nemyslete si že je to tak jednoduché. S touto jednoduchou cestou nechat přežít jen odolné jedince a ty pak množit přišli amíci hned na začátku invaze VD do světa. Výsledkem je, že ti co včelaří klasickou metodou léčí tak jako my. Využívají právě ten cyklus vývoje škůdce jako naše metodika. Na tom jaký lék se pak použije nezáleží.
Samozřejmě že náhoda je blbec a štěstí sedne i na vola, jak praví přísloví a objevíte odolnou včelu. Chtít se k tomu dopracovat touto metodou je ovšem blbost.
Nejde spoléhat na to, že Vás potká to štěstí a však v zámu nás všech vám ho přeji.
My už se takové včely ani nedožijeme. Takové šlechtění trvá mnohem déle, než tady tu potvoru máme
Co však stojí za úvahu je srovnání času začátku invaze brouka do světa a nástupem tržní metody chovu včel, tz. opuštění dvouprostorového včelaření, a rozvoj ve chovu ve věžích. Nenapadá vás myšlenka, NENÍ TO TEN DŮVOD?
Místo toho aby se zatracovali právě chovatelé v malých úlech se zamysleme nad otázkou není to cesta?. Dnes již mnoho z vás uznává i roj za ozdravný proces. Napodobujeme ho přesypáním na mezistěny
Nemůže za to metoda nadměrného chovu trubců, Vždyť na včele dokáže samička vychovat 4 další potomky a na trubci 6 Vždyť touto metodou nedodržujeme jedno doporučení SVS.
Někdy se stačí zamyslet a ne se hned vrhat na každý výstřelek.
Hledat záchranu každý rok v zázračných matkách, tomu také nefandím.
Co však bedlivě sleduji je:
1) Spad po první fumigacaci
2) Rojivost (Matky které se rojí 1 rokem jsou špatné)
3) Medný výnos (kolem 50kg)
4) Velikost včelstva mám raději menší (za ptimum považuji 3 N)
Z takových Odchovávám pár rezervních oddělků, ale roj je o poznání lepší ve vývoji.
Úl po umřelém včelstvu raději obsadím novým rojem, něž loňským oddělkem.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 06:13:08
> ----------------------------------------
> AM:
> A co takhle Rudolfe přestat opakovat co Vám ta malá skupinka těch co to
> myslí "dobře" navykladá ve své upravené podobě a místo toho hledat
> informace sám. Asi by jste se dopátral k jinému názoru a hlavně možnostem
> způsobu selekce
>
> ....
>
> Nějaké náznaky, kde by byl problém trochu prozkoumán z jiné strany. Mám
> dojem, že kromě bond testů, soft bontestů, čistícího pudu, sledování
> dynamiky - strmosti nárůstu, pak NSR, NL toho moc není známo.
>
> Karel
>
>
>

Josef Menšík napsal:

"Samozřejmě že náhoda je blbec a štěstí sedne i na vola, jak praví přísloví a objevíte odolnou včelu. Chtít se k tomu dopracovat touto metodou je ovšem blbost.
Nejde spoléhat na to, že Vás potká to štěstí a však v zámu nás všech vám ho přeji.
My už se takové včely ani nedožijeme. Takové šlechtění trvá mnohem déle, než tady tu potvoru máme"
..............

O to ale přece nejde, najít zázrakem odolné včelstvo a to rozchovávat. Jde o to, že geny kódující vlastnosti tu jsou a jsou ve včelstvech v různé míře.
Kdo se nezajímá o to, v jaké míře jsou u jeho včeltev, nemůže ani rušit matky které tyto vlastnosti mají v nejmenší míře, ani rozchovávat dcery od těch co je mají ve větší míře.
A dokud o to nebudou mít zájem včelaři s většinou včelstev v místě, tak se samozřejmě v místní populaci včelstev nic zásadního nezmění.
A dokud to legislativně není možné, tak o to logicky většina včelařů zájem mít nebude.
Prostě není tu zatím vytvořen prostor pro postupné zlepšování vlastnotí, které mohou vést k odolnosti včeltev. Těžko říct, komu to vlastně vyhovuje.

RK