Včelařská konference

Já si ovšem nepředstavuji,že by trobci účrlově vyráběly. avšak při jejich odchovu teplo vzniká zřejmě jako odpadní produkt
Jedno je zřejmé velstvo které má tolik trubců kolik uzná za vhodné, má větší výnos
Samozřejmě nějací žebráci ani trubšinu nestaví. také mají malý výnos a zase to může u někoho vyvolet dojem, že je to jejich malým počtem. Takže ve svém důsledku asi jde jeno dojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 22:41:42
> ----------------------------------------
> >Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
> ----------------------------------------------------------
>
> Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců
> od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
> Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.
>
> AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená..."
>
> JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období
> rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se
> starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu
> názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O.
> Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu,
> třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že
> včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž
> ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A.
> Janisch a další ...
>
> AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-)".
>
> JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi
> produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto
> nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou
> kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení
> vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních
> příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.
>
> AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího
> plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců
> v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".
>
> JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce
> odchová v množství dle svého uvážení.
> Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních
> rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou.
> V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky
> na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez
> předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí
> převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor
> plodu dělničího.
>
> AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit.
> A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože
> nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".
>
> JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém
> osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých
> klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod
> nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože
> plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase
> plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na
> česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při
> prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.
>
> AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je
> jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom,
> že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí".
>
> JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu
> množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale
> kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.
>
> AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".
>
> JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli
> hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v
> období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným
> lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období
> odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího
> plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na
> trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více
> než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů
> právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny
> mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před
> roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností.
> Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na
> vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují
> fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou,
> že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být,
> známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
> Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
> Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce.
> Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
> JK
>
>
>
>