Včelařská konference

K 3 odstavci:
Ten princip hybridizace je je platný pro všechno živé bez rozdílu. F označuje hybrida a číslo generaci po křížení.
K 2 odstavci: Pokud chceš odchovávat F tak jedině tak Pokud ti stačí z vlastního chovu tak brakovat nevyhovující.
Nucená výměna matek je jeden ze způsobů proti rojení. Využívá se toho, že do rojové nálady jdou včelstva s 3 letou a starší matkou. Tato metoda je jednoduchá a nenáročná oproti negativnímu výběru, ale náročná na kvalitu dodávaných matek tedy i nákladnější
Levnější ale zase náročnější je zase chov z vlastního zdroje pomocí negativního výběru kde se to bez poznámek u každého včelstva prostě neobejde. Tady se pak sleduje
Rojivost; Včelstva která rojí s mladší matkou se považují za rojivá a taková se také mění.
Rozbíhavost; sleduje jestli jsou klidné při otevření úlu.
Bodavost; Při otevření úlu se těsně nad včelsve mávne v klidu rukou a včely na ni nesmí zareagovat.
Dnes se navíc začíná sledovat čistící pud. Obvykle se zničí 100 buněk zavíčkovaného plou a sleduje se čas který včely potřebují na jejich odstranění. U úlů s nižším podmetem bez sít stačí sledovat čistotu dna. Metoda je letos dobře popsána v MV i se šablonou.
Máš pravdu v tom že inseminovaná matka je nakřížena a proto je nejlepší a nejdražší. je vlastně určena pro chovatele matek který právě z ní odchovává F1 pro běžné chovatele a není určena k dalšímu rozchovu. Jednou z vlastností generace F1 je vyrovnanost na téměř 100 % ve vlastnostech která se právě dalším rozchovem snižuje o 50 % v každé nové generaci.

Pepan
K vlastnímu rozchovu je zase vhodnější kupovat matky jednotlivých linií kde jsou jejich vlastnosti oproti F1 ustáleny.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ern? v?ela
> Datum: 13.5.2012 21:28:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> 3) Důvodem k objevování bodavosti je však nepochopení stupňů šlechtění
> hlavně ve stupni F1 a F2. Velmi rychle to pochopili třebas zahrádkáři při
> přesevech okurek kdy s počátečních 3 okurek za každým listem po několika
> přesevech měli také 3 okurky, ale na šlahounu. Úplně stejný dopad má
> rozchov F1 z přirozeného páření. Zrovna tak nepříznivě střídání linií jak
> na běžícím pásu. málokterý včelař si uvědomuje, že z každých nových matek
> je nutné udělat negativní výběr. A čím rychlejší střídání tím je také
> rychlejší zospad vlastností draze pořízených matek v každé nové generaci.
> -----------------
> To by jsi teoreticky měl chovat jen z inseminovaných matek, pokud F1 chápeš
> tak jak se to všeobecně u včel chápe.
>
> Jenže já si myslím, že F1 u okurek a u brojlerů je něco jiného než u včel.
> Když si koupíš ins. matku tak si nekupuješ něco užitkového, tedy to co už
> je nakříženo na nejvyšší výnos, ale přinášíš si do chovu 50% genů, které
> máš pod kontrolou. Zbytek neovlivníš, pokud nejseš velkofarmář asi tak s
> tisícovkou včelstev a víc.
>
> Na toto by byla zajímavé znát něčí odbornou odpověď - když už by byla všude
> Kraňka, ať už jakákoli a v okolí 10km by všichni likvidovali bodavé,
> neklidné, rozbíhavé včely (matky), byly by pak včely v té lokalitě
> nebodavé? Nebo by i z nebodavých vznikali křížením bodavé? Ať už by včelaři
> chovali ze svého, či nakupovali do chovu.
>
> Těžká odpověď. Ještě to snad nikdo v ČR nezkusil. Tohle je nevýhoda našeho
> skvělého včelaření držitely včel.
> Konzervujeme přírodní geny. Cílený chov matek z plemeniva, ať už třeba
> podřezem, kolik procent včelařů se tím zdržuje.
> A jaké procento je hrdo na to, že to nedělá?
> .......
> Jinak s kolektivní starogenerační vinnou - tedy nucenou výměnou matek po
> dvou letech určitý souhlas. Asi je to dobrá provozní metoda, ale zase tolik
> medu nepotřebuji. Já likviduji podprůměrné, bez ohledu na věk.
>
> Karel
>
>
>

Dodnes jsme řil v domění - není to můj obor- že u zeleniny a třeba brojlerů se jedná o křížení dvou různých speciálně vyšlechtěných a udržovaných nepříbuzných rofičovských linií - takže je logické, že v F2 atd dochází k silnému štěpení.

Naopka u včel- třeba Vigor- se jedná o prošlechtěné linie mnoho generací nazpáte často silně příbuzné, které si v sobě nesou minimum "genů" které by se mohly štěpit na různé chování.

Viz třeba vyjádření doc. Přidala na adresu Vigorky, kde si tuto prošlechtěnost a minimální štěpení chválí - nevím kde je to publikováno.

Takže u včel je naprostá blbost přemýšelt podobně o F1 a a dalších Fx, jde jen o to, že u dcer ins. matky mám pod "kontrolou - evidencí" 1/2 gen. informace, u dalších gen Fx 1/2naxtou.

Karel

podstatě máš pravdu Insiminace. matek se dělá právě kvůli té kontrole stavu linie nebo F1. Při nákupu insiminované matky by měl být znám také rodičovský pár. Já ji nikdy nekupoval, tak nevím jaká je praxe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ern? v?ela
> Datum: 14.5.2012 08:16:17
> ----------------------------------------
> Dodnes jsme řil v domění - není to můj obor- že u zeleniny a třeba brojlerů
> se jedná o křížení dvou různých speciálně vyšlechtěných a udržovaných
> nepříbuzných rofičovských linií - takže je logické, že v F2 atd dochází k
> silnému štěpení.
>
> Naopka u včel- třeba Vigor- se jedná o prošlechtěné linie mnoho generací
> nazpáte často silně příbuzné, které si v sobě nesou minimum "genů" které by
> se mohly štěpit na různé chování.
>
> Viz třeba vyjádření doc. Přidala na adresu Vigorky, kde si tuto
> prošlechtěnost a minimální štěpení chválí - nevím kde je to publikováno.
>
> Takže u včel je naprostá blbost přemýšelt podobně o F1 a a dalších Fx, jde
> jen o to, že u dcer ins. matky mám pod "kontrolou - evidencí" 1/2 gen.
> informace, u dalších gen Fx 1/2naxtou.
>
> Karel
>
>
>