Včelařská konference

Včely krmičky se o gabon otírají a zanáší tak účinnou látku do buněk. kde se pak nedokáže VD zdárně rozvíjet. Právě proto musí být umístěn v plodovém hnízdě. Všade jinde umýstěný, je vůbec škoda práce a účinek je mizerný. to je zřejmě i důvodem proč si někteří stěžují na jeho neúčinnost spolu stím, že jeho účinek je poznat až za několik měsíců.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 09.8.2012 17:19:14
> ----------------------------------------
> jistě fungují normálně. když jsou dobře uzavřeny. kdyby nefungovaly
> rozttoči by nepadly I když jejich hlavní účel není pozabíjet staré roztoče
> ti umírají stářím ale zabránit vývoji na nových včelách To pak poznáš až v
> zimně podle mrtvolek na dně úlu..
>
> Pepan
> ----------
> Dodneska jsme si myslel, že mají otrávit staré i mladé roztoče mimo plod
> aby nemohli staří i mladí dál zalézat pod víčka a množit se.
>
> Slyšel jsem, že renomovaný odborník od výrobce radil, že prý i použitý
> Gabon se dá sklem nebo cidlinou oškrábat od propolisu a vosku a svoji
> funkci splní.
>
> Používám v případě nouze staré(prošlé) Gabony, protože zavedený systém je
> dodává, pokud, tak někdy v srpnu.
> Podle mě účinkují stejně. Účinná látka prý není napuštěná do dřeva, ale
> gabonovaná dýha je potažená nějakým polymerem s látkou a to se otěrem
> dostává do úlu. Takže stárnutí probíhá asi pomalu.
>
> Karel
>
>
>

Gabom se vkůádá mezi zavíčkovaný plod tak, aby po páscích mohly chodit včely /všechny, ne jen mladušky/, zamažou si nožičky a chozením po víčkách plodu provádí vlastně nátěr víček tak jak včelař na jaře štětcem, pokud včela s umazanou nožičkou šlápne v úle i na roztoče který je na včele, je také otráven. Nevím, proč by měl Gabon zabíjet jen mladé roztoče, nevím proč by ho měly včely nosit do buněk. Proto je účinný jen tehdy pokud jsou pásky po celou dobu mezi zavíčkovaným plodem a to musí včelař během měsíce překontrolovat. Mimo zavíčkovaný plod gabon ve včelstvu v podstatě nemá smysl.
Gabonové pásky mají trvablivost dlouhodobější, neodpařují se,mají účinnost i v příštím roce pokud nejsou zalepené voskem a propolisem a jsou dobře uschované. Celý pásek je nasáklý přípravklem /fluvalinát nebo akrinatin/ a oškrábání mu nevadí - spíš by bylo vhodné i v průběhu měsíčního vložení do včelstev oškrábat pokud je zalepen Jinak se v průběhu vložení do včelstev účinnost prudce snižuje.

Za
a:
včely již od přírody chodí po plástech a o gabon se tak otírají hřbetem
b:
Kolem plodu se vyskytují hlavně krmičky
c:
gabon pak tyto krmičky do buněk zanášejí tak mimoděk, ten ulpívá na stěně buňky. Před uzavřením buňky se tam stěhuje VD a následně je pak zneškodněn jedem na stěně buňky
d:
Gabon 92 je použitelný 2 roky od výroby ale ne dva roky po sobě.
Gabon 90 jen 2x po sobě ale vždy nové pásky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 10.8.2012 19:01:47
> ----------------------------------------
> Gabom se vkůádá mezi zavíčkovaný plod tak, aby po páscích mohly chodit
> včely /všechny, ne jen mladušky/, zamažou si nožičky a chozením po víčkách
> plodu provádí vlastně nátěr víček tak jak včelař na jaře štětcem, pokud
> včela s umazanou nožičkou šlápne v úle i na roztoče který je na včele, je
> také otráven. Nevím, proč by měl Gabon zabíjet jen mladé roztoče, nevím
> proč by ho měly včely nosit do buněk. Proto je účinný jen tehdy pokud jsou
> pásky po celou dobu mezi zavíčkovaným plodem a to musí včelař během měsíce
> překontrolovat. Mimo zavíčkovaný plod gabon ve včelstvu v podstatě nemá
> smysl.
> Gabonové pásky mají trvablivost dlouhodobější, neodpařují se,mají účinnost
> i v příštím roce pokud nejsou zalepené voskem a propolisem a jsou dobře
> uschované. Celý pásek je nasáklý přípravklem /fluvalinát nebo akrinatin/ a
> oškrábání mu nevadí - spíš by bylo vhodné i v průběhu měsíčního vložení do
> včelstev oškrábat pokud je zalepen Jinak se v průběhu vložení do včelstev
> účinnost prudce snižuje.
>
>
>

Pokud jsem viděl pohyb včel po páscích, tak po nich zcela běžně, "ťapaly" a také se nemohly vyhnout tomu aby se o ně v meziplástovém prostoru také neotřely hřbetem. Co je také podstatné, potahovaly gabonové pásky propolisem - to by bez toho ťapání po pásku jistě nezvládly. Proto je potřeba pásky po cca 14-ti dnech vyjmout, očistit svidřinkou, ostrým nožem, střepem skla a opět umístit mezi plodové plásty. U nástavkových úlů se umístění děje nezřídka na nové místo, protože se plodové těleso posunuje tak, jak se líhnou mladušky a jejich místo je zabíráno pro ukládání zásob. Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna", že se neodpařuje, neztrácí či jinak neznehodnocuje. Jejich opakované používání může zapříčinit rezistenci kleštíka na acrinatrin či tau-fluvalinát.
JK

J.Křapka:
Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna".
----
Máš pravdu, pepo, ale zase jsou okresy, kde použitý pásek z jiného okresu je téměř vzácnost, včelařům běhají breberky po včelách a Gabon je pro ně nedostupný.

Takže nejde o šetřílkovství, ale je to jako za sociku, když se pašovaly léky pro vážně nemocné příbuzné ze západu.

Karel

Tak tomu nerozumím. Pokud nejsou vážné důvody, názor SVS což vylučuji, podezření na sníženou účinnost či periodická přestávka po dvou letech používání, pak je to spíše neochota funkcionářů ZO objednat gabon
v dostatečném množství. Jiným důvodem může být také neochota či lajdáctví včelařů včas nahlásit počty včelstev a předběžnou potřebu léčiv. S lajdáctvím včelařů mám i u nás na okrese své zkušenosti. Leckdy stanovujeme potřebná množství odhadem. Někdy léčivo i doobjednávám, když se včelaři před Vánoci probudí. A věř mi, už mě to i s..e. Jsem zvědav, kolik včelařů s chovem skončí až léčiva nebudou dotována.
JK

A už je to tady zase. Teď se tady zase bude diskutovat o tom, kdo může za to, že včelaři dostali Gabon pozdě nebo vůbec.

Jinak přirozeně podávat použité gabony z minulého roku znova je velké riziko. Koncentrace účinné látky musí být pro roztoče smrtící nejen na začátku vložení, ale i ke konci toho vložení, kdy je Gabon v úlu. A to už včelař na spadu nepozná, protože v té době padá pouze posledních pár roztočů , kteří byli předtím v plodu či jinak byli ušetření nebo kteří se tam dostali z okolních včelstev, která léčena nebyla nebo třeba tam včelař vložil pásky o dva týdny dříve nebo později.
Každý den, který je ve včelstvu Gabon, je pro roztoče a koncentraci účinné látky totéž, jako kdyby včelař provedl ten den cca 2 - 4 fumigace nebo aerosoly. Pokud je koncentrace účinné látky smrtící, roztoči takovou intenzitou padají. Pokud koncentrace účinné látky není dostatečná, roztoči se každý den takovou intenzitou školí na odolnost k fluvalinátu nebo acrinatrinu podle toho, jaký Gabon to zrovna je.

Když už dávat použité gabony z minulého roku, tak je třeba počítat s tou sníženou koncentrací, dávat jich víc nebo po takové polovině léčení přidat do včelstva nějaký použitý Gabon navíc. Je to ale všechno jen podle odhadů, může se dát stejně tak málo jako moc.

JK:
Tak tomu nerozumím. Pokud nejsou vážné důvody, názor SVS což vylučuji, podezření na sníženou účinnost či periodická přestávka po dvou letech používání, pak je to spíše neochota funkcionářů ZO objednat gabon
v dostatečném množství. Jiným důvodem může být také neochota či lajdáctví včelařů včas nahlásit počty včelstev a předběžnou potřebu léčiv
--------------


Tady o objednání a nasazení nerozhoduje včelař, nebo vterina, ale nějaká parta zvaná OV.
Tady dole se včelaře ani neptají kolik má včelstev - vychází se ze stavu dle D1.

O nasazení Gabonu u nás snad bylo rozthodnuto po 4. za dvacet let.
Vnímání Gabonu je to, že je to pro lajdácké ZO co mají špatné vyýsledky vyšetření zimní měli.

Vloni jsem si opět "vzorně" objednával Gabon umístní ZO. Odpověď - V rozhodlo, že Gabon nebude.

Letos se jen pozdě objednal - prý 2.7.2012

Na druhou stranu stvající MVO SVS předpokládá dodací lhůty snad do týdne, jinak by se dalo nazvat sabotáží a snahou o likvidaci včelařství na Královehradecku.
Ve vyhlášce je napsáno, že včelař sleduje napadení, hlásí ZO, ta ověřuje, pak písemně požádá a paj je teprve podepsána veterinou objednávka.

Takže i když naše byla naštěstí zařazena mezi hříšníky a Gabon jí byl dle výsledků z února objednán v červenci, tak ani za 40 dnů nepřišel.

Mně je to už celkem fuk, nejsem účasten tohoto systému a nai jej nehodlám napravovat, naopak rezistence gabonu zde nehrozí, ale zase budu bojovat s kolapsy včel v okolí.
Takže pokud někdo je v podobné situaci - pro toho byla moje rada - sehant starý a oškrábat - lepší jak koukat jak na včelách jezdí VD.

A ti rozumní překračují dávno varování a mají tam už dávno ty odporné západní a emerické vynálezy a je jim to taky jedno, jetsli ještě budou dotace na Gabon a Formidol, či ne.

Karel

Ovšem dnes těch možností je povícero, kyselina v odpařovačích a Formidol působí i pod víčky.Fumigace varidolem opakovaná po týdnu, výrazně sníží počet samiček. Je ovšem důležité použít to v tudo dobu. Za měsíc nebo až v říjnu je již pozdě, to se již jen dolaďuje stav.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 11.8.2012 23:05:37
> ----------------------------------------
> J.Křapka:
> Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich
> ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať
> nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna".
> ----
> Máš pravdu, pepo, ale zase jsou okresy, kde použitý pásek z jiného okresu
> je téměř vzácnost, včelařům běhají breberky po včelách a Gabon je pro ně
> nedostupný.
>
> Takže nejde o šetřílkovství, ale je to jako za sociku, když se pašovaly
> léky pro vážně nemocné příbuzné ze západu.
>
> Karel
>
>
>

Osobně jsem byl na přednášce, kdy Ing Titěra potvrdil, že Gabon funguje v pohodě i druhý rok. Takže slyšel na vlastní uši! Myslím, že v dnešní době nemá léky na příští sezonu, nebo připravené alespoň náhradní řešení pouze nezodpovědný šílenec zvl. tam kde pracuje ZO systémem nic moc. Přesto varuji před kritickými výstupy při nějakém setkání v ZO. Velmi lehce se může stát, že budete odcházet s nějakou novou funkcí a budete muset předvést co ve vás vězí při péči o blaho spolku. A většinou největší kritici jsou ještě horší než kritizovaní. Jo jak říkal jeden můj bývalý šéf: Starat se o lidi to je jako nosit děravý pytel se sr...... na zádech. Dost často si na něj vzpomenu a posílám nahoru pozdrav! Zdraví R. S.

Ano, taky mám informace, že gabon funguje i druhý rok. Ovšem pozor na rezistenci roztočů. Pak nefunguje ani v prvním roce. Což se u mne projevilo letos. Mám vloženy gabony, podotýkám že správně a spad je tak 10 roztočů. Do jednoho včelstva jsem pro jistotu vložil KM a spad se zvýšil na 70. Takže pozor a nenechat se ukolébat tím, že mám ve včelstvu gabony a roztoči jsou kaput.

Martin

Co se týká potahování gabonů propolisem, podle mně je s tím víceméně počítáno. Účinné látky patří do skupiny pyrethroidů a ty by měly mít dobrou afinitu k tukům a pryskyřicím. Tudíž nějakou slabou vrstvičku propolisu by ty účinné látky měly překonat a kontakt i s rozumně opropolisovaných gabonem by měl být účinný. Přirozeně občasné oškrábání propolisu intenzitu uvolňování léčiva určitě zvýší.

Jinak je to poměrně složitý fyzikální děj, kdy tuhou nebo polotuhou látkou difunduje jiná látka. Hnací silou je potom rozdíl koncentrací té látky uvnitř Gabonu a v propolisu. Možná dokonce i probíhá hromadění účinné látky ve slabé vrstvičce na povrchu propolisu, pokud účinná látka se tam chová jako povrchově aktivní , potom by tam v tom figurovaly i nějaké síly kolem povrchového napětí.

Stížnosti na nízkou účinnost Gabonu spočívají právě na špatném vložení do včelstva a neprovedené kontrole během měsíce vložení. Cena pásku po dotaci je tak nízká, že je zcela zbytečné je schovávat na příští rok i přesto ,že účinnou látku ještě obsahují.
Nepravda je v tom, že včely upatlané jedem vytírají buňky a proto roztoči hynou. To by byl ten nejhorší způsob ošetřování včelstev - následná kobtaminace vosku a medu. Víčka zavíčkovaného plodu jsou pro roztoče jedovatá a po opuštění buňky se spolu se včelou dostávaji do prostředí které je usmrtí a kontaminovaná víčka padají na dno jako měl a více neznehodnocují vosk tak jak by to bylo při nátěru vnitřků buněk. Pochopitelně také Gabon usmrcuje staré i mladé roztoče. Nevím, proč by měli staří roztoči hynout stářím a mladí jedem z Gabonu. Místo filozofofání by bylo vhodné si přečíst Návod - je umístěn na sránkách VÚVč.