78257

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 8. 2012
Re: ul na slunne stanoviste

"Radime, teoreticky jistě ano,
ale já měl asi po mnoho pětiletek proklaté štěstí, nebo mluvíme každý o nějakém jiném sololitu.
Ty nástavky ze sedmdesátých let co jsem dostal byly zevnizř palubky, izolace, sololit. Brennery dle jeho návodu.
Některé nástavky měly dokonce zevnitř jen vlnitou lepenku natřenou (asi) epoxyd. lakem nebo něčím takovým. A v pohodě, mohl by ještě sloužit, a některé i slouží v posledním Brenneru.
Moje nástavky - konec sociku - sololit odřezky - měly zevnitř jen omyvatelnou tapetu, pak polystyren a venku sololit. Horní dolní rám, svisle nic, rohy jsem pak místo plech vinglíků spojoval nalepením tkalounu asi 2cm širokého a vše přetřel syntetikou. Poměrně jednoduché, laciné a skoro věčné. "


Já jsem používal sololit na své dvoustěnné úly udělané podle kdysi K39. Už od začátku používám na nástavku nahoře a dole stejný základní ctvercový rám, protože ten určuje možnost nástavky vyrobené během posledních 20 let z všelijakých materiálů co dům dal skládat na sebe. Používal jsem sololit na boční stěny dovnitř, abych zvýšil kapacitu nástavku na 11 rámků 39x24 a při studené stavbě na boční stěny zvenku, abych snížil šířku nástavku a víc se jich tak vešlo na délku na podstavci. Přibíjel jsem ho co pár centimetrů hřebíčky nebo sponkami. zevnitř jsem jednu dobu spoléhal na včely, že ho potáhnou propolisem , ale po 1 - 2 zimách se takový sololit zevnitř vydouvat a plstnatět, musel jsem ho naimpregnovat za tepla včelím voskem. Potom se mně vcelku osvědčil. Zvenku jsem ho masívně, co se do něho vešlo, impregnoval fermeží , ale to stejně nestačilo, všelijak se to kroutilo a odstávalo. Zvenku potřebuje takový sololit přichytit hřebíčkem nebo sponkou co centimetr až centimetr a půl a i přesto se to všelijak kroutí a odstává. Víceméně funkční je, ale vzhledově je takový sololit mimořádně nepovedený. A práce s ním je hodně piplačka.

Jinak pokud se sololit do mrtě prosákne nějakým vodovzdorným materiálem, přirozeně je potom sám vodovzdorný. Za socíku si včelaři ze sololitu prosáknutého za tepla včelím voskem takhle vyráběli stropní takzvaná brněnská krmítka na až 10 litrů roztoku a ty skutečně fungovaly, při pořádné udržbě i dlouhodobě.
Dneska ale sololit pajcovat nějakým vodovzdorným prostředkem mně připadá překonané, je k dispozici plno všelijakých plastových desek či kompozitních materiálů odolných vodě a vlhkosti. Někde do sucha to jo, to je pořád dobrý a levný materiál, ale do vlhka už ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu