Včelařská konference

Pěkná reportáž a dost mě zaskočila informace, že hůř se ke včelám už
nemůžeme chovat. A velice se mi líbí, že med od divokých včel je zdravější.
Máte někdo zkušenosti s přírodním chovem včel? V jakém úlu se včely tímto
způsobem chovají?

 

 Děkuji Barča

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 8. 2012
Předmět:
"www.ntdtv.cz/vedci-objevili-proc-je-med-tak-zdravy&highligh=med
(http://www.ntdtv.cz/vedci-objevili-proc-je-med-tak-zdravy&highligh=med)"

Ona není žádná včela domácí a včela divoká. Všechno jsou to včely medonosné Včely ať žijí v úlu nebo dutině stromu nektar zpracovávají ze stejných rostlin a naprosto stejným způsobem. Dnešní média musíš brát z nadhledem . V nich je pravdiví snad jen ten datum.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <NavratilovaBarbora74/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 15.8.2012 18:13:32
> ----------------------------------------
>
> Pěkná reportáž a dost mě zaskočila informace, že hůř se ke včelám už
> nemůžeme chovat. A velice se mi líbí, že med od divokých včel je zdravější.
> Máte někdo zkušenosti s přírodním chovem včel? V jakém úlu se včely tímto
> způsobem chovají?
>
> &nbsp;
>
> &nbsp;Děkuji Barča
>
> &nbsp;
>
> &nbsp;
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 14. 8. 2012
> Předmět:
> "www.ntdtv.cz/vedci-objevili-proc-je-med-tak-zdravy&highligh=med
> (http://www.ntdtv.cz/vedci-objevili-proc-je-med-tak-zdravy&highligh=med)"
>
>

Tady nejde o nějakou včelu divokou nebo domácí, ale o složky jejich potravy vliv na zdravý vývoj včely a následnou kvalitu medu. Tak jsem to pochopil a p.Barbora to nejspíš chápe podobně a proto se ptá na přírodní chov včel. Tento chov je hodně podobný volně žijícím včelstvům.
Zkušenosti s přírodním chovem včel nemám, ale vyzkoušejte Barboro youtube, tam se toho najde dost na shlédnutí. Doporučuji najít natural beekeping apis cerana japonica, mají pěkná videa.

Složky jejich potravy budou v té jedné oblasti naprosto stejné protože se navzájem v zemědělské krajině překrývajídoletové vzdálenosti včelstev navzájem, dnes se uvádí i 5 km. Celý ten humbuk s biomedem je podle mne jen obchodní trik. Aby se chovatel vrátil k conjvíce přirozenému chovu musel by se vrátit asi do klátů a med odebírat až na jaře jak se to tehdy dělalo včelař si bral je to co včelám zbylo po zimě. Tehdy také býval ale výnos 1 a nejvýše 5 kg od včelstva . Snad se tam proboha nechcete vrátit. To nemluvím o tom, že chov na nerozběrnám díle byl vetrinářři ji koncem 19. století a výnosem císaře zakázaný.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.8.2012 21:37:32
> ----------------------------------------
> Tady nejde o nějakou včelu divokou nebo domácí, ale o složky jejich potravy
> vliv na zdravý vývoj včely a následnou kvalitu medu. Tak jsem to pochopil a
> p.Barbora to nejspíš chápe podobně a proto se ptá na přírodní chov včel.
> Tento chov je hodně podobný volně žijícím včelstvům.
> Zkušenosti s přírodním chovem včel nemám, ale vyzkoušejte Barboro youtube,
> tam se toho najde dost na shlédnutí. Doporučuji najít natural beekeping
> apis cerana japonica, mají pěkná videa.
>
>
>

Složky jejich potravy budou v té jedné oblasti naprosto stejné protože se navzájem v zemědělské krajině překrývajídoletové vzdálenosti včelstev navzájem, dnes se uvádí i 5 km. Celý ten humbuk s biomedem je podle mne jen obchodní trik. Aby se chovatel vrátil k conjvíce přirozenému chovu musel by se vrátit asi do klátů a med odebírat až na jaře

Pepan

-----------
ANi nemusí:
vynecháš krmení cukrem a mezistěny ze starého vosku.

Můžeš mít medníky s panenským dílem, dokonce s paneskou přirozenou stavbou - divořinou- které tam nebudeš nechávat v době ošetřování včelstev chemií-

Můžeš vynechat syntetické akaricidy, atd.

A medomet si můžeš ponechat:-)

Znám dost lidí co touto cestou jdou. I já se pokouším. Postupně, třeba Varidol zatím používám, Gabon, když je zle.
Ale odhaduji, že včely přesto mají asi k dispozici tak o 50% lepší vosk.

Karel

Určitý rozdíl bych viděl.
Mezi včelařem, který v první řadě chová včely pro rentabilitu a včelařem, který je takhle nechová.
Ten první má vyšší počet včelstev, přizpůsobený na velké snůšky včelařských rostlin, řepky , akátu, javoru, lípy atd. A mezi těmito snůškami včely žijí z dříve donesených zásob nebo z cukru. Takový včelař mívá 1 - 2 - 3 druhy medu z hlavních snůšek.
Ten druhý má menší počet včelstev přizpůsobený na průměrnou snůšku stanoviště, ne na špičkovou. Včelařských rostlin tam buď má málo anebo snůšku z nich nevyužívá naplno, medu má potom jednak z těch včelařských rostlin, pokud tam jsou, ale mezi jejich snůškami získá i med z mixu ostatních, pro včely méně atraktivních rostlin.

Složky potravy nejsou stejné, ne jejich výživová hodnota. Naprostá většina včelstev je od skončení medobraní odkázána na cukrové zásoby s absencí pylu. A pyl je bílkovina, stavební látka. A na tom je odchována celá zimní a jarní generace včel. Proto si myslím, že nemůžou být na tom se zdravotním stavem včelstva na medu a na cukru stejně.
V klátech chovat včely je hloupost, to co se dnes víc propaguje je Warre a nebo TBH a obojí je dílo u nás povolené, rozebíratelné. A nehledě na to, že pokud chci chovat včely na medu, tak žádný takový úl nepotřebuji, protože je to úplně o něčem jiném.

AM:
to co se dnes víc propaguje je Warre a nebo TBH a obojí je dílo u nás povolené, rozebíratelné.
-----------

Myslím, že rozběrné dílo žádná současná platná právní norma neřeší.

Jediné, z čeho se dá něco dovozovat, je to že včelař je povinen spolupracovat při prohlídce včel v ochranném pásmu.

Ale to můžu i s kudlou v ruce.

Karel

>Ale to můžu i s kudlou v ruce. Karel<
..........................................................
Hele! Nevyhrožuj Karle!!! Jóóóóó??? ;o))
Čau Pepa

Včely medonosné žijící nějak v přírodě a ty chované včelaři jsou prakticky stejné, je to geneticky jedna populace. Matky neboli včelí královny obou se oplozují na stejných místech v přírodě, na takzvaných trubčích shromaždištích. Kde je matka oplodněna 5 - 10 nejzdatnějšími trubci. Na rozdíl od třeba chovaných savců a ptáků, kde má člověk nad jejich rozmnožováním prakticky stoprocentní kontrolu a tak vedle sebe mohou žít různé rasy a všechny odlišné od případného divoce žijícího předka někde mimo chovatelská zařízení v přírodě. U včel jsou jen minimální rozdíly dané výběrem včelařů na užitkovost a na doprovodné vlastnosti.
Med od včel je tak víceméně typově shodný, rozdíly jsou dány jen zdrojem sladiny. Kromě tropických oblastí, kde se místně využívají na produkci medu i pár jiných druhů včel než je včela medonosná, ty ale mají obvykle podstatně nižší výnosy a tak větší než místní význam nemají.

Rozdíly v medech jsou dány jen zdrojem sladiny, z květů kterého druhů rostlin či od kterého zrovna přemnoženého producenta medovice, u nás cca 100 druhů převážně mšic ten med zrovna je. A co se týká "zdravosti" medu jako potraviny, v současnosti se všechny tyto medy považují za zhruba stejně zdravé jen se zanedbatelnými rozdíly.

Velké rozdíly bych spíš viděl mezi medem řekněme v přírodní formě prodávaný včelařem a medem zpracovaným v nějaké velkomíchárně pro supermarkety. Med v přírodní formě, od včelaře, je buďto tekutý nebo po krátkém zpracování na pastovaný , hned po vytočení medu od včel nalit do sklenic a v nich prodáván. Nebo v horším případě je ztuhlý v nějakém vědru nebo sudu opatrně co nejméně rozehřát , jen any se mohl rozdělit do sklenic a v nich se dostávat přímo spotřebitelům. Takový med má jednak stále aktivní enzymy, které do medu přidávají včely a jednak obsahuje stopy pylů z prostředí, ze kterého byl ten med sbírán. Stopy pylů z konkrétního prostředí jsou potom velice významné pro alergiky, pojídáním takového medu přes zimu dochází k částečné imunizaci a projevy pylových alergií v létě jsou potom mírnější.
Pro supermarkety je třeba celou jednu výrobní dávku, běžně desítky tun medu zhomogenizovat do stejnoměrných parametrů, případně pokud má med nějakou rezervu v povoleném obsahu vody, zlevnit ho domícháním nějakého levného medu s vyšším obsahem vody třeba někde z tropických oblastí atd. Problém medu je v tom, že je hodně vizkózní a zároveň obsahuje látky citlivé na teplo. Velkomíchárna může buď používat levnější aparaturu, potom musí pro takovou operaci med víc zahřát, aby byl řidčí a tím zase hrozí nebezpečí poškození medu teplem. Nebo bude používat dražší aparaturu zařízenou pro práci s hodně vizkóznímu kapalinami a potom se takové zpracování medu hodně prodraží. Dále je med pro supermarkety filtrovaný od pylu a dalších pevných příměsí, protože takový med mnohem pomaleji krystalizuje a tím v regálech vydrží déle tekutý a tak opticky čerstvější. Taky je tím ztíženo určení původu medu.
Takže supermarketový med bývá více nebo méně poškozený teplem, neobsahuje pro alergiky cenné příměsi místních pylů a kvůli dosažení nižší ceny to kolikrát bývá blížeji nedentifikovaná "směs medů se zemí EU a zemí mimo EU"

Mě dát med z přírodního chovu, běžného chovu a koupený v hyper, tak jediný co poznám je jestli mi bude chutnat. Ono posouzení kvality je na rozboru.
Ta reportáž mi, ale připoměla paní doktorku Dubnou, ta také prezentuje, že objevila v medu nějaké bakterie a jejich blahodárný účinek na imunitu a zdravý včel. Jestli jde o stejné bakterie to ted nevím, víc jsem se zatím o to nezajímal.

Kvalitu medu/nejen vůni/ ovlivňujeme obnovou díla.
Tak se náklady na včelaření značně zvyšují.
Takový med na novém díle /videu/ má cenu 500Kč/kg.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE&list=UU07kheoH_BHMsNdwtnO1TbA&index=9&feature=plcp

B.V.