Včelařská konference

Ještě bych hledačům pokladů doporučil přečíst si články o medné komoře od
Leoše Dvorského a nevytočit do mrtě včely po řepce. To co kraňka nesnáší je
hlad a protože já jsem taky přes tu lednici, tak se kraňce vůbec nedivím.
Záleží mně i na tom co jím.... Až to uděláte, zjistíte, že 30-40kg se dá
každý rok bez akátu a medovice vytočit a přitom udělat 150% oddělků.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a

pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým

včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční

včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač

o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit."

>Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.<
-----------------------------------------------------------
Toť otázka. Co si pod tímto "červem" představiti? Našim předkům je ten červ jasný. Není někde v textu vysvětlení?
JK

podla mňa ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu..tento sposob aj dnes používajú viacerí včelári,južne od nás,až po balkán,ja pri mojej technológii na agátovej znáške nemám žiaden otvorený plod,ale nezbadal som nejaký výrazný nárast prínosu do úľa..možno v minulosti,keď aa chovali slabšie včelstvá to bolo cítiť,moja skúsenosť dnes je iná..

" ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu"
Tehdy se používaly maloprostorové úly typu zadovák, plodování bylo ve vlnách a ovlivněné rytmem přidávání prázdných plástů a mezisten k vystavění do plodiště. Plně využít snůšku znamenalo načasovat tu vlnu a mít na začátku snůšky v úlech v první řadě plásty se zavíčkovaným plodem a jen málo otevřeného plodu a vajíček. Potom jak se líhl plod, byly uvolněné buňky zanášeny medem a jen málo uvolněných buněk v centru plodového hnízda matka stihla zaklást. Takže ke konci vydatné snůšky byly všechny plásty v medníku zanešeny medem a v plodišti mohla být až tak třetina plástů taky zanešených medem a bez plodu, další třetina plásty zanešené medem s trochou plodu.

Zdar,
teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme uvidíme....

Červem je myšlen plod, tenkrát buď odchycením matky nebo jejim uzavřením, mateří mřížka to bylo VIP vybavení a dnes to známe i jedním NN jako mednou komorou a co je nad je bez plodu.

Ing Dvorský se zmíl že zkouší apiguard (prostředek tymol proti varroa roztoči)jako prostředek proti zavíječi. Koupil jsm si u Loffelmanna apiguard a chtěl bych jej vyzkoušel.
Nemá někdo již zkušenosti, nezkoušel jste to někdo nebo nemáte kontakt na Ing Dvorského abych se zeptal.
J.B.

Uzavření matky do klícky během snůšky jsem kdysi zkoušel a ukázalo se z hlediska medných výnosů jako kontraproduktivní.
Jednak včely, když neměly plod, přinesly znatelně méně, jednak se z snůškové přestávky včelstvo vzpamatovávalo ještě téměř další měsíc.
Hodilo by se to jen ve zvláštních případech, kdy by se ty jevy kolem uzavření matky využily vedle medného výnosu i k něčemu jinému.