Včelařská konference

Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit  a
kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem  si netroufal.Jako
věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 26. 1. 2013
Předmět: Re: Stanovitě bez včel

"Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je
nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři
ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí.
Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže,
že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1
- 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost
roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných
roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a
jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude
intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny
roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou
hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 %
nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a
viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové
metody, které tu odolnost ještě posílí."

Dne Saturday 26 of January 2013 17:27:27 Ivo Dragoun MUDr napsal(a):
> Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
> problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
> Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
> husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
> mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně


jestli to neni mys, nebo mysice, pockal bych do proletu.
Rejsek (aspon co jsem videl) si vcel nevsima a konzumuje jen ty mrtvolky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

rejsek vleze všude, ale v nástavkových kde je homáč výš podle mě neškodí.

Spojování, já od úhynů 2007/8 udělal pár pokusů a od té doby vím, že slaboch dokáže dostat silné včelstvo do záhuby. Proč, nevím.

Na druhou stranu vím, že když slabocha zůžím a je zdravý - tedy obkládám styrodurem na třeba extrémně 2, 3 rámky, případně dám nad mezidno, tak u nás v pozdní snůšce dá taky něco, pokud má z čeho nosit.


Myslím, že příští včelaření bude hlavně o selekci odoných - ne na VD ale to co jde s ním.

Martin kdysi psal (je to v tom textu), že včelstvo bez ošetřování hyne 3. 4. rok. Nám nyní mnohdy nevydrží s ošetřováním 3x do roka.

Něco je jinak.
A jak tak jsem si četl a koukal na procenta ztrát v okolních zemích, asi se budeme jezdit učit i do světa. :-)



Karel

Letos jsem na stanovišti kde byla 3 včelstva udělal s jedním podobnou zkušenost. Moc nebralo a ani snad neudrželo zásoby.
Zmizelo, rozškrábání zbylého plodu - moc VD tam nebylo.

V 2011 - se ta ztráta životaschopnosti projevila pútoky vos.

Karel

Ono špatné odebírání krmení je připisováno N. ceranae. Já zimuji druhý rok na medu bez přikrmování cukrem a do včel prakticky od vytočení lip nelezu, kromě ošetření VD a to dělám jen po odejmutí strůpkové folie.Tak snad pro pohodu včel dělám co jde, aby nepodléhaly tolik nemocem. Ale přesto o tom nechat si udělat rozbor na nosemu c. uvažuji už nějakou dobu a možná ten správný čas už přišel.

Připojování slabého včelstva k hodně silnému smysl nemá. Procentuálně se silnější včelstvo moc neposílí, případně může posílením být překročena určitá hranice a včelstvo pak v zimě za chladného počasí může příliš brzo rozběhnout plodování a naopak potom ještě kvůli tomu plodování zeslábnout. Smysl má hlavně připojení slabocha k nějakému včelstvo pod průměrem, kdy se čeká, že se to včelstvo tím o něco posílí. Přirozeně možnost virové nákazy k tomu přidává další rozměr.

Tady jsem doporučoval spojení včelstev hlavně kvůli snížení nebezpečí uhynutí těch slabých včelstev ještě do jara. Čím je včelstvo slabší, tím větší nároky jsou kladeny na jednolivé včely z hlediska spotřeby zásob , výroby tepla atd a na jaře potom kvůli rozhěhnutí plodování. Pokud jsou včely nemocné virovou nákazou a přežily až doteď, budou ti slaboši dále zeslabovat postupným nadměrným hynutím včel až nakonec zeslábnou tolik, že ani zdravé včelstvo by už na jaře nedokázalo rozjet to plodování a tím přežít. Spojení dvou slabých včelstev by právě mělo dodat čas, spojené včelstvo by se tak mohlo v dostatečné síle dožít předjaří, přínosem jarního pylu a sladiny ozdravit a prostě přežít. A jakožto odolnější než uhynulá včelstva by se potom ty přežitá mohla použít pro další rozchov.

Síla včelstva se jinak sleduje na podložce. Podle kupiček měli se dost přesně pozná, v jaké síle ty včely jsou a kolik zásob spotřebovaly a kolik ješt mají před sebou. Zvláště za mrazu, kdy kupičky měli nejsou ničím porušovány. Za oblevy je to horší, jednak se přesnost zhorší rozvolněním zimního chumáče, jednak pokud včely mají výlet spodním česnem přes podložku, měl rozfoukají nebo přímo vynesou. Konstrukce úlu taky nesmí být taková, že každý vítr tu měl rozfouká. Já takhle sleduji včely od začátků mrazů či od aerosolování na začátku prosince po první pravidelné lety včel v předjaří. Podle toho, co na podložky spadne se jinak dá poznat ještě spousta dalších věcí. nejvíc se o tom asi dočte ve staré včelské literatuře, protože sledování spadu na podložce jako běžný způsob zimní kontroly včelstev tad byl dávno před odebíráním vzorků měli na varaózu. Novější literature preferuje před sledováním včelstva "vzduch pro včelstvo"
Včely jinak když chci, můžu vidět "osobně", když ze strůpku vyberu uteplivky a kouknu na chumáč přes silonovou síťovinu, kterou mám jako první vrstvu strůpku. To dělám obvykle jen po prvním proletu.

"Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.

Taky zdravím,

osobně si myslím, že v zimě by se mělo zachraňovat včelstvo spojenim s jiným pouze v případě, ze mu dosly zasoby a nebo uhynula matka (tj. nasel jsem matku na podlozce...).

Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne....

Pokud bych mel podezreni, že z osmi vcelstev se jara polovina nedožije, i kdyz vim, že zásoby maji, nechal bych to být, případné slabochy bych spojil až najaře, až bude možné včelstva prohlédnou a posoudit co s nimi asi je.
Zásahem v zime muzete ohrozit zbyvajici zdrava vcelstva....

Nekolika prazdnych ulu na jare bych se nebal, budou se hodit v kvetu cervnu na oddelky....

Nema cenu si blokovat najare uly slabymi vcelstvy, je daleko lepsi je spojit-nebo uplně zrusit a z ostatnich silnych vcelstev si pak udelat pekne oddelky, nejlepe s matkou od chovatele, omezim tim nebezpeci rojovky a s matkou od chovatele treba budu spokojenejsi, nez s temi svymi stavajicimi.....

Nad uhyny je pak treba premyslet tak, za je treba se z nich poucit, najit chybu a na prazdných ulech provest pripadne nutnou udrzbu - vycisteni, natreni.......


petr j.



Dne 26.1.2013 17:27, Ivo Dragoun MUDr napsal(a):
> Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
> problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
> Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
> husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
> mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
> všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
> měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
> hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
> bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
> kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
> věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
> a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
> se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
> účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
> uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
> průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
> z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
> jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
> slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
> silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
> přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 26. 1. 2013
> Předmět: Re: Stanovitě bez včel
>
> "Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je
> nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
> Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři
> ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí.
> Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže,
> že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1
> - 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost
> roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných
> roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a
> jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
> Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude
> intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny
> roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou
> hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 %
> nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a
> viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové
> metody, které tu odolnost ještě posílí."

"Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne...."

RP:

Vyjímečně souhlasí, budoucnost asi bude v rozchovu toho co přežije.

Bohužel je to směr, který je monetálně potlačován - dotace jsou na nové "značkové" oddělky tvořené z "masných" plemen a import matek do oblastí kde byly úhyny - tedy nikoli rozchov toho co přežilo.

A monentální opětná "radikalizace" spálí i včelstva s vyšší odolností k Moru.


Budoucnost patří chovu včelstev co dokáží koexistovat s VD. Ale to člověk musí mít včely trochu stranou.

Karel

Jo zapoměl jsme vložit, s čímže to souhlasím:

RP: Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu první.

---------------------