Včelařská konference

Čmeláčí samička prý neumí hnízdo založit znova. U vos vím z vlastní zkušenosti, že jak se jim sebere a zničí vyrůstající "báńa" s mladým vosím plodem, že tam brzo začne vyrůstat další. Se sršni nevím.
Sršni jsou jinak klidný hmyz a dokáží žít a nevšímat si lidí , i pokud chodí v jejich blízkosti. Nám vyrostlo sršní hnízdo na zemi asi metr a půl od vchodu do baráku. Sršni byli úplně v klidu, dokud , když už jejich "baňa" měla tak 10 centimetrů v průměru, na ně asi dvakrát neúmyslně spadlo nějaké nářadí a to hnízdo jim poškodilo. Potom museli pryč.
Jinak to je užitečný hmyz, který ve dne i v noci uloví hodně škodlivého hmyzu.
Doporučuji ta místa, kde vzniklo hnízdo, někdy v létě nebo na podzim natřít, aby se nějak změnily charakteristiky a místo přestalo být pro sršní samičky lákavé.
Třeba barvou nebo průhledným lakem nebo beton a cihly třeba akrylátovou disperzí nebo vodním sklem.

Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou. Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je lepší nápad. Díky.

Dne Monday 20 of May 2013 09:12:58 Alena napsal(a):
> Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném
> zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška
> cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně
> pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický
> strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a
> bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před
> příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou.
> Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že
> chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je
> lepší nápad. Díky.

Placacka ?



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Chováte čmeláky? Mohla by jste Aleno něco napsat o usazování čmeláků do úlku? I když je mi jasné, že letos z nějakého chovu na zahradě nic nebude, zatím mi stačí to jedno hnízdo přirozené. Ale na příští rok, bych chtěl nějaký úlek obsadit, mám vyrobené dva s vnitřním strůpkem ze skla na pozorování.

My jsme si hnízdo zakoupili už usazené, ale bohužel je to poněkud drahá legrace. Někteří chovatelé si čmeláky do hnízd usazují po odchytu čmeláčí královny před tím, než si založí na jaře hnízdo jinde. Poznáte ji podle pátravého klikatého letu. Pokud vidíte královni lítat cíleně, navštěvovat květy a "makat", už hnízdo má a neměla by se vyrušovat, nové hnízdo si už nezaloží. Lapená královna se má umístit na dva nebo tři dny do nabízeného hnízda s cukerným roztokem aby měla potravu. Pokud po otevření hnízda uletí, nelíbilo se jí tam a nemá cenu ji chytat znovu. Můžete to zkusit s jinou královnou nebo zkusit nějak hnízdo upravit. Musím vás ale upozornit že čmelák je chráněný živočich a správně by se z přírody odchytávat neměl. Je ale šance, že potomci čmeláků z vašeho hnízda (pokud už ho máte) se druhý rok vrátí na stejné místo, kde se loni vylíhli, takže se čmeláčín zabydlí sám.
Zkuste se také podívat na stránky cmeláci.cz nebo ceskycmelak.cz, je tam dost informací.

"My jsme si hnízdo zakoupili už usazené, ale bohužel je to poněkud drahá legrace. Někteří chovatelé si čmeláky do hnízd usazují po odchytu čmeláčí královny před tím, než si založí na jaře hnízdo jinde."

Kupovat hnízdo i s čmeláky není vzhledem k přírodě moc košer. Může jít o cizokrajný druh určený primárně k opylování v uzavřených sklenících, který se tak zbyčeně bezdůvodně zanese do přírody. Ale i pokud jde o místní druh, jak se chlubí jedni čeští producenti čmeláčích hnízd, nejeví se mně to jako moc dobré. I původní čmeláčí druh rozšířený v ČR bude mít na každém místě svou vlastní variantu dlouhodobým vývojem nejvíc přizpůsobenou právě tomu místu. Pokřížením se čmeláky dovezenými odkudsi zdaleka začne proces genetického sjednocování a snižování genetické diverzifikace druhu, který se tím stane citlivější na nepříznivé vlivy.