78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Alena (147.251.131.15) --- 20. 5. 2013
Re: Roj srňů
Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou. Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je lepší nápad. Díky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 5. 2013
Re: Roj srňů
Dne Monday 20 of May 2013 09:12:58 Alena napsal(a): > Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném > zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška > cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně > pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický > strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a > bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před > příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou. > Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že > chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je > lepší nápad. Díky.
Placacka ?
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Alena (147.251.131.15) --- 25. 6. 2013
Re: Roj srňů
My jsme si hnízdo zakoupili už usazené, ale bohužel je to poněkud drahá legrace. Někteří chovatelé si čmeláky do hnízd usazují po odchytu čmeláčí královny před tím, než si založí na jaře hnízdo jinde. Poznáte ji podle pátravého klikatého letu. Pokud vidíte královni lítat cíleně, navštěvovat květy a "makat", už hnízdo má a neměla by se vyrušovat, nové hnízdo si už nezaloží. Lapená královna se má umístit na dva nebo tři dny do nabízeného hnízda s cukerným roztokem aby měla potravu. Pokud po otevření hnízda uletí, nelíbilo se jí tam a nemá cenu ji chytat znovu. Můžete to zkusit s jinou královnou nebo zkusit nějak hnízdo upravit. Musím vás ale upozornit že čmelák je chráněný živočich a správně by se z přírody odchytávat neměl. Je ale šance, že potomci čmeláků z vašeho hnízda (pokud už ho máte) se druhý rok vrátí na stejné místo, kde se loni vylíhli, takže se čmeláčín zabydlí sám.
Zkuste se také podívat na stránky cmeláci.cz nebo ceskycmelak.cz, je tam dost informací.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61765
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 6. 2013
Re: Roj srňů
"My jsme si hnízdo zakoupili už usazené, ale bohužel je to poněkud drahá legrace. Někteří chovatelé si čmeláky do hnízd usazují po odchytu čmeláčí královny před tím, než si založí na jaře hnízdo jinde."
Kupovat hnízdo i s čmeláky není vzhledem k přírodě moc košer. Může jít o cizokrajný druh určený primárně k opylování v uzavřených sklenících, který se tak zbyčeně bezdůvodně zanese do přírody. Ale i pokud jde o místní druh, jak se chlubí jedni čeští producenti čmeláčích hnízd, nejeví se mně to jako moc dobré. I původní čmeláčí druh rozšířený v ČR bude mít na každém místě svou vlastní variantu dlouhodobým vývojem nejvíc přizpůsobenou právě tomu místu. Pokřížením se čmeláky dovezenými odkudsi zdaleka začne proces genetického sjednocování a snižování genetické diverzifikace druhu, který se tím stane citlivější na nepříznivé vlivy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61769
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu