Včelařská konference

Nemám s matečníky příliš zkušeností,momentálně mne ale zajímá,zda včely
dokončí matečník ,tedy zavíčkují jen nad kvalitní a dobře živenou larvičkou
anebo,což je případ jednoho mého matečníku před zavíčkováním,- vystaví a
zavíčkují matečník i nad méně kvalitní larvičkou a zřejmě i méně živenou.
Nemám dost srovnání ani zkušeností s chovem,ale protože momentálně se mi
podařilo odchovat jen tři matečníky a jeden je právě takový (podlé mého
názoru "podvyživený") zda čekat co se z toho posléze vyklube anebo neztrácet
čas.

A další dotaz - tento plemenáč,který mi prozatím odchoval jen tři matečníky
je ale objektivně silný a zdatný,navíc již zaručeně má jen zavíčkovaný nebo
vybíhající plod - pokud bych tedy přidal další nalarvenou serii měl bych
ještě setřepat nějaké mladušky nebo stačí ty co se nalíhly a ještě budou? Na
začátku byla dva plásty oboustarně plné z větší části již zavíčkovaného
plodu. Dík za kažou odpověď.


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 26. 5. 2013

Předmět: Re: nalarvovanie misky


"Předevčírem jsem poprvé larvil a použil ovoněné nové misky cizího výrobce.

Mají eliptický čudlík a větší límec. K tomu se prodává ještě chránítko

matečníku s napichovátkem. Miska má dole takovou nepatrnou plošinku a

shazování larviček jde prakticky díky ní samo. Sám jsem se divil jak mě to

po zimě jde! Bylo ale hnusně, lišty jsem převážel vzhůru nohama autem a tak

jsem sám zvědav, kolik kousků se ujme. Zdraví R. S.

----



Já je letos použil taky do loňského oddělku který se zdál bezmatečný. Byly

tam jen zbytky zavíčkovaného.



Tak jsem přelarvil - dobře se do nich vidí a dal je tam.



Pak jseme se nestačil divit. Včely přijaly asi dvacku.



Ale koukám a v jedné nepřijaté je několik bajíček. Je do nich opradu pěkně

vidět, tak jsem vyndal lištu a koukám, že i v několika dalších je už pěkně

jen po jednom vajíčku.

Byl večer, do buněk na plástu nebylo tolik vidět, tak jsme došel pro

baterku a viděl tam vajíčka. Na dně, sice ne uprostřed, takže to vypadalo

že začala klást nová matka.



Předevčírme jsem to kontroloval, matečníky z mé série zavíčkovány přestože

vedle už byl koláč plodu. Zajímavé, že odchovaly i z těch vajíček jednu

larvičku co pokrývala celé dno buňky, ale pak ji přestaly krmit - byla na

suchu.



Včely člověka překvapí kdykoli.



Tak jsem matečníky naházel do těch ochran, kdyby si to holky rozmyslely,

aby je nezrušily a zítra je jdu zužitkovat - jsem zvědav jak dopadl jeden

cojsem nechal bez ochrany protože byl těsně před zavíčkováním.



A ty misky z www.nastavky.cz se prý dají vyvařovatcož by mohlo být super a

nemusí dávat navonět, ale slušných výsledků jsem s nenavoněnými dosahoval i

u ještědských.

ALnagstrotisti ocení, že elipsový kolíček se právě vejde do drážky pro

mezistěnu a upevní pootočením. Cožje fajn,když se vyndavají. Límec okolo je

prý právě tak velký, aby nepropadl připřidávání mezi loučkami.



Prý je přidávají včelám jen tak naostro, aby si vybraly matku samy. Bylo to

i na přednášce z farmy na Novém Zélendu - prostě udělají matečníky a

strkají je jen do úlů. Na konci sezony.



Karel"

Nejméně jednou to otočit jde. Dokonce pak mám lepší výsledky a pokud si s ním člověk chce hrát dál, tak asi nejlepší je připravit si plást na doplnění v jiném včelstvu - dát bez včel plod nad mřížku, nepřenese se tam matka, nechat těch devět a víc dní a pak se dá dát do toho oddělku. Samozřejmě se okoukne zda na něm není matečník. A pokud je na něm ještě plod:-). Výhoda je to, že se nemusí pak po přidání prohlížet zda tam někde nejsou naražené matečníky.

Karel

Ještě jednou jde dát sérii, ale víc bych neriskoval, protože bez matky je riziko vzniku trubčic a s tím podvyživeným matečníkem bych si hlavu nelámal, když bude tak špatný, tak jej včely vyklidí.

AM:
protože bez matky je riziko vzniku trubčic

---
Pokud nepřijmou matečníky tak snad ano, ale myslím, že do 14 dnů to nehrozí. Trubčice vznikají snad z přebytku krmné kašičky, takže při péči o otevřené matečníky by to nemělo hrozit. Takže hlavně larvit,ůarvit, larvit.

Lidi jak mě to počasí se.., jen co přijdu z práce tak leje. :-)

Karel

Já si myslím, že na vznik trubčic bude toho působit víc od nadbytku mat. kašičky, nedostatek feromonu až po fakt, že včely poznají, že nemají matku. Částečně by to riziko snad šlo zmírnit vložením nezavíčkovaného plodu, ale zase to je starost, aby si včely nenarazily nouzový matečník, který se vylíhne dřív a mladá matka zlikviduje serii.

Jednou jsem vyzimoval slabé včelstvo se samým hrboplodem, chtěl jsem ho nechat s tím, že mu dám matečník a do podzimu ať se zotaví. Byly v tom včelstvu vajíčka zakladená po jednom v buňce tak jsem si myslel, že jde o trubcokladnou matku, trubčice přece kladou i víc vajíček do jedné, aspoň to tak všude píšou. Jenže matku jsem nenašel, ani když jsem přesypal včely přes mateří mřížku. Tak asi trubčice a tak jak píšou v těch včelařských knihách jsem celé včelstvíčku vymetl o cca 10m dál, na místo jsem vrátil zůžený nástavek se zásobami co měly a jedním rámkem s kolečkem otevřeného plodu z jiného včelstva. Za týden na kontrole, žádný naražený matečník jen bylo kolem plodu zakladeno vajíčky. Matku jsem samozřejmě neviděl a jestli tam byly trubčice, tak umí lítat a ty moudra o tom že to nedovedou nefungují.

Popíšu svoji zkušenost s hrboplodem. Mám ve včelíně za středním trámem
místo, kam lze umístit plemenáč na 3 rámky 39x24. Proto se jej snažím mít
osazený náhradní matkou. Jeden rok jsem nalezl hrboplod. Pokud si dobře
pamatuji, matečník se zdál být normálně vyběhnutý. Prohlídka, plodová
zkouška. Ani matka, ani nouzový matečník. Bylo po sezoně, tak jsem si řekl,
že to vezmu jako něco pro svoje poučení. Na síru je čas do listopadu. Podle
zásady, že je lepší náhradní matka z nouzového matečníku, než žádná, jsem
jim plodovou zkoušku opakoval několikrát po týdnu. Ve vedlejším úlu byl
pěkný mírný oddělek, tak jsem po týdnu vždy střední rámek z plemenáče měnil
za nějaký z úlu. Mnoho včel jsem do plemenáče nepřidával, mnoho se jich tam
za týden ani nevylíhlo. Takže nelze říci, že bych přidáním velkého množství
včel hrboplodé včelstvo napravil. Vždy jsem důkladně všechny tři rámky
prohlédl. Hledal jsem i na česně, zda neoplozená matka nesedí venku a
nečeká, až prohlídka skončí. Až asi po třetím týdnu upoutalo moji pozornost
něco, co v úlu běžně není. Vůbec mě v první chvíli nenapadlo, že by to mohl
být můj problém, říkám si, to tady běhá nějaká včela zednice či čalounice?
Nebo miniaturní matka? Černá, o trochu kratší než včela, průměr asi
poloviční než normální matka, maximálně 4 mm. Jak jsem byl zabraný do
hledání matky, tak po ní sáhnu a zamáčknu. Pak mě blesklo hlavou, měl jsi ji
dát do klícky. Už nebyla. Po týdnu dva matečníky a normální stav. Hrpoplod
zmizel. Proplodovaly asi 3,5 kg. Zimu přečkaly s 5 kg zásob. Na jaře dostaly
úl a i trochu medu přinesly. Včely by měly údajně vyměnit nekvalitní matku.
Tady neměnily ani zcela defektní. Poučení pro mne? Přesypání přes mřížku
nemusí pomoci ve 100 procentech případů. Pokud bych někdy v budoucnu narazil
na stejný problém, pokusil bych se o spojení s jiným oddělkem, abych si
ověřil, zda by normální matka ovládla spojené včelstvo. To bych risknul i za
cenu nebezpečí ztráty dobré matky. Už někdo z Vás viděl něco podobného?
Přísahám, že to není včelařská latina.
Vašek.

Takovou malou matku jsem viděl také a jak píšete bylo to u včelstva s hrboplodem. Po jejím odstranění jsem dal včelstvu matečník který bez problému přijaly. Vznik takové matky si vysvětluji, že by to mohla být matka z nouzového matečníku vychovaná ze starší larvičky.

já jsem jednou takhle z určitého důvodu podporoval plodem trubcokladnou matku. Včely se snažily za každou cenu odchovat novou matku z plodu své matky, nikdy ne z přidaného plodu.
Vždycky založily matečníky, donutily matku tam položit vajíčko a dotáhly to do fáze někdy těsně před víčkováním, kdy larvička z matečníku zmizela. Zamáčknutím matky okamžitě narazily matečník na přidasném plodu a matku zdárně odchovaly.

> Včely se snažily za každou cenu odchovat novou matku z plodu své matky,
> nikdy ne z přidaného plodu.

Děkuji za reakci. Pokud si pamatuji, tak misky nestavěly. I tak je to věc,
na kterou bychom se měli v obdobném případě také zaměřit. Ona ta zakladená
miska, jak píšete, se dá při nepozornosti zaměnit s matečníkem na přidaném
plodu plodové zkoušky. Značka nebo napínáček na přidaném rámku asi pomůže.
Jde vždy o pečlivost, záznamy a pochopení souvislostí, nebo alespoň těch
důležitých. Jak tu napsal trefně někdo v minulosti: Nejsou to matky a
šroubky.
Vašek.

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP

Mne potkalo něco podobného. Ještě štěstí, že jsem neměl nikdy více než dvanáct včelstev. Vyměnil jsem několik kg vosku za cca tři balíky mezistěn. Včelky na nich stavěly všechno možné, jen ne pořádné dílo. Plodu poskrovnu, větší část trubčina. Navíc se to strašně bortilo. Když jsem to tady předhodil, tak jsem byl požádán o foto, provedl jsem, neporadil nikdo a nejvíc posměchu jsem sklidil od „toho s tím středověkým jménem“. Bylo i ve výzkumáku a údajně byl materiál mezistěn v pořádku. Takže jsem si dva roky hrál s drátkováním, zatavováním a tavením v tavidle. Takže, když to bylo podle Dolu v pořádku, šlo to zpátky do výroby. Možná jsi narazil na stejné svině mezistěny jako já. Hlavně že všichni okolo, i ti co teprve začal včelařit (cca tři čtyři roky) mi říkali, že to neumím a že se musím ještě hodně učit. Jestli máš skladem takovéto mezistěny, je opravdu nejlepší je dát do šmelcu a pořídit si nové.
J.P.

Václave jsi asi odborník na hrboplod, už tu jsem náhodou objevil před dvěma lety tvoji pěknou esej o hrboplodu:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61420&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já bych řekl, že jde o normální rojovku kdy někdy kasta stavitelek staví a když může, i přestavují dělničí základ mezistěn v trubčí. Co ostatní včelstva v jiných úlech dělají s mezistěnama z toho balíku? Staví normálně? Pokud budou stavět také květ, je to jasně kvalitou mezistěn.

_gp_

........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 19. 5. 2015
Re: hrboplod (61402) (61410) (61416) (61417) (61418) (61420) (61421) (61424)

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP