78554
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
- Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 3. 6. 2013
vcely agresoĹ?i
Přátelé,mám další problém,včely,kterým jsem zatím nevěnoval nějakou pozornost (ikdyž vždy byly útočnější) na mne při prohlídce vystartovaly jako splašený hučící a bodající černý mrak. A to ve chvíli kdy jsem pod první loučku zasunul rozpěrák.Naštěstí jsem měl kuklu ale na rukou jsem měl černo a žihadel neúrekom.Po dvaceti letech tak opět natáhnu rukavice.Pochopitelně takové včely nechci držet.Podle váhy nástavků medu podprůměrně, plodu zřejmě dost.Takže se táži jak a kdy je co nejefektivněji rozpustit, rozdělit, zkrátka využít ale tak abych jejich vlastnosti nepředal dále.Mohl bych případně alespoň plodové plásty použít na oddělky? Díky za rady
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61485
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 3. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
Již jsem to tady několikrát popisoval Rozdělíme je na jednotlivé nástavky nejméně 5m od původního stanoviště. Na původní místo postavíme prázdný nebo ten o terém spolehlivě víme, že v něm není matka. Všechny létavky které útočí se vrátí na původní místo a v klidu můžeme vyhledat matku použít na ni palec.Jelikož byly vždy útočnější přdáme novou ale jen v rozkladeném oddělku obvykle ji takové včelstvo zničí, a novvou sivychová z otevřeného plodu. Dáme si také pozor abycho při opětovném složení tam nedli nouzové matečníky od původní matky. Kdyby to nebyly vždy útočnější včely stačilo by to zrušení matky viz; http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&ID_from= 65927840&dir=1&auth= ze 15/5/2013
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz> Datum: 3. 6. 2013 Předmět: vcely agresoři
"Přátelé,mám další problém,včely,kterým jsem zatím nevěnoval nějakou pozornost (ikdyž vždy byly útočnější) na mne při prohlídce vystartovaly jako splašený hučící a bodající černý mrak. A to ve chvíli kdy jsem pod první loučku zasunul rozpěrák.Naštěstí jsem měl kuklu ale na rukou jsem měl černo a žihadel neúrekom.Po dvaceti letech tak opět natáhnu rukavice.Pochopitelně takové včely nechci držet.Podle váhy nástavků medu podprůměrně, plodu zřejmě dost.Takže se táži jak a kdy je co nejefektivněji rozpustit, rozdělit, zkrátka využít ale tak abych jejich vlastnosti nepředal dále.Mohl bych případně alespoň plodové plásty použít na oddělky? Díky za rady"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61487
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 3. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
hlavně až bude počasí bych je posunul stranou celé bez rozebírání, na původní místo oddělek a na oddělky bych ho rozebral za 2-4 dny, kdy se létavky vžebrají do oddělku na původním místě, ušetříš mnoho žihadel. Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 6. 2013
Předmět: vcely agresoři
"Přátelé,mám další problém,včely,kterým jsem zatím nevěnoval nějakou
pozornost (ikdyž vždy byly útočnější) na mne při prohlídce vystartovaly jako
splašený hučící a bodající černý mrak. A to ve chvíli kdy jsem pod první
loučku zasunul rozpěrák.Naštěstí jsem měl kuklu ale na rukou jsem měl černo
a žihadel neúrekom.Po dvaceti letech tak opět natáhnu rukavice.Pochopitelně
takové včely nechci držet.Podle váhy nástavků medu podprůměrně, plodu zřejmě
dost.Takže se táži jak a kdy je co nejefektivněji rozpustit, rozdělit,
zkrátka využít ale tak abych jejich vlastnosti nepředal dále.Mohl bych
případně alespoň plodové plásty použít na oddělky? Díky za rady"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
vyměn matku. nic víc.
---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 6. 2013
Předmět: vcely agresoři
"Přátelé,mám další problém,včely,kterým jsem zatím nevěnoval nějakou
pozornost (ikdyž vždy byly útočnější) na mne při prohlídce vystartovaly jako
splašený hučící a bodající černý mrak. A to ve chvíli kdy jsem pod první
loučku zasunul rozpěrák.Naštěstí jsem měl kuklu ale na rukou jsem měl černo
a žihadel neúrekom.Po dvaceti letech tak opět natáhnu rukavice.Pochopitelně
takové včely nechci držet.Podle váhy nástavků medu podprůměrně, plodu zřejmě
dost.Takže se táži jak a kdy je co nejefektivněji rozpustit, rozdělit,
zkrátka využít ale tak abych jejich vlastnosti nepředal dále.Mohl bych
případně alespoň plodové plásty použít na oddělky? Díky za rady"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61492
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 3. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
Okamžitá likvidace staré matky je v tento čas neefektivní a dělat oddělky v tuto dobu stojí dost úsilí nebo spíš cukru a včel. Protože než se matka vylíhne a oplodní uplyne měsíc a než se začnou líhnout první včely to jsou další tři týdny a máme podletí a čas kdy včely musí být dost silné na výchovu zimní generace. Takže udělat oddělek jedině s plným nástavkem plodu, včel a zásob.
V podstatě bych se přiklonil k názoru Standy, jen vyměnit matku. A to buď od někoho sehnat matku novou a nebo do medníku nad mřížku pověsit plást s otevřeným plodem, na horní loučce poznačit pro lepší hledání, do něj napasovat umělé mateří misky a na druhý den nalarvyt. Nechat otevřené očko v nástavku medníku a nebo mít udělané mezidno a v den líhnutí vložit mezi plodiště a medník a po úspěšném oplození(pokud bude úspěšné) starou matku odstranit. A pokud se to povede tak odpadá starost s přidáváním nové matky a ve včelstvu nedojde k plodové přestávce.
Naprosto běžně jsem nechával odchovat a oplodnit matky v nástavcích nad sebou oddělené mřížkou a nebo v jednom nástavku oddělené přepážkou, takže určitě to funguje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
Včely byly trochu divočejší už dříve. Eskalaci divokosti nezpůsobilo náhlé zdivočení včel, ale podle mně spíš dlouhodobě nevhodné počasí, úplně odlišné od tohoto průměrného květnového. Či snad stres tohoto včelstva z takového počasí.
Kdyby se včelstvo nechalo v klidu, případně snad i trochu pokrmilo, aby zmizel aspoň stres z případného nedostatku zásob, včely by se po cca měsíci, dvou, samy vrátily k původní, jen mírně nadprůměrné divokosti. Která podle všeho není problém.
Problém podle mně je vedle útočnosti včel způsoben i přístupem včelaře. Včelař k takovému včelstvu přistupuje dlouhodobě jinak než ke klidným včelstvům, snaží se tu práci v nich udělat za co nejkratší dobu. Přitom logicky dělá rychlejší pohyby, víc bouchá a klepe s plásty a věcmi atd. A tím logicky musí ty divoké včely rozrušit ještě víc. a protože si takové zacházení včelky pamatují týdny, pokud včelař překročí při manipulaci se včelami tu "nasírací" hranici včelstva, eskaluje v tom včelstvu postupně divokost. Až i původně poměrně klidné včelstvo, jen mírně živější než ostatní, se stane silně divoké. Útočí na každého, kdo se u úlu zastaví , při každém počasí ana včelaře hned při otevření úlu vyletí hordy útočících včel.
Je tedy třeba si rozmyslet, jak moc je včelstvo zdivočelé svou podstatou a jak moc je zdivočelé pouze stresem z počasí a ze zásahů včelaře.
A jestli stojí za to spíš tu matku vyměnit nebo jestli stojí za to ty dva měsíce v nich pracovat výrazně opatrněji a pomaleji než v těch klidnějších , aby se zklidnily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Holý (90.183.224.249) --- 4. 6. 2013
Re: vcely agresoĹ?i
K dotazu př. Dragouna si dovoluji sdělit vlastní dlouholetou zkušenost, že pokud jsou včely i velmi mírné linie náhle agresivní, velmi poravděpodobně jsou v předrojové nebo už rojové náladě. Sám jsem na to narazil u některých včelstev minulý víkend při odebírání řepky, proto jsem tento víkend všech svých 110 včelstev zkontroloval a cca každé páté mělo již zakladené misky a dvě již i živené matečníky. Není to nic neočekávaného, o riziku rojové nálady v periodě špatného počasí se píše v každé včelařské příručce. Informace se týká každého koho to zajímá a nerozhodne se mne označit za blbce, který ještě v životě neviděl včely, jak je na této konferenci zvykem. Tedy doporučení zkontrolovat si včely na rojovou náladu bez ohledu na počasí, pokud se v průběhu tohoto týdne zlepší, jak nám paní Míková již třetí týden slibuje, bude toho spousta na stromech.
S přátelským pozdravem všem včelařům, kteří jsou ochotni zachovávat zásady slušné komunikace i na internetu
M. Holý
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu