78255

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


P.S. (217.117.209.5) --- 16. 10. 2013
Re: Léčení

Příteli děkuji!
Konečně fundovaný a věcně podložený příspěvek. Ale mičurinci stejně budou vykádat to své "co píšou je blbost já to udělám podle svého, příbalový leták je k ničemu, Ing Veselý ničemu nerozuměl atd.". Tak ještě jednou dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 16. 10. 2013
Re: Léčení

Radim se nam trochu rozepsal,

ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2013
Re: Léčení

"ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci."

Já neznám přesné hodnoty rozpustnosti. Uvedený proces ale může v pohodě fungovat, pokud rozpustnost Amitrazu ve včelím vosku bude třeba 10 - 20 gramů Amitrazu ve 100 gramech vosku a rozpustnost ve vodě bude třeba o dva řády menší, 0,1 - 0,2 gramů ve 100 gramech vody.
Rozpustnosti bych jinak odhadl, podle toho, co si pamatuji o vzorci Amitrazu ( nechce se mi ho hledat) na cca 1 gram ve 100 gramech vody a na jednotky až desítky gramů ve 100 gramech vosku nebo odpovídajícího organického rozpouštědla.
U pyrethroidů to bude tak asi tisícina gramu ve 100 gramech vody a v podstatě neomezená mísitelnost v tucích a odpovídajících rozpouštědlech.

Co se týká rezistence, podle mně vliv rezidují ve vosku je až sekundární. Pokud se mluví o rezistenci vzniklé jinde než u nás, je třeba se ptát za prvé, jestli tam bylo to léčivo volně dostupné nebo ne a za druhé jestli bylo někým jako u nás veterinou strikně předespána doba a počet léčení jako u nás a regulovány nějakým podobným dozorem jakým jsou u nás ZO včelařů anebo ne. A to v posledních 5 - 15 letech před vznikem rezistence roztoče.

Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno. Populace včelstev v určité oblasti je totiž propojená i rezistencí roztočů. Pokud tito masaři budou léčit vždy o trošku víc než ostatní včelaři, budou mít vždycky zdravější včelstva, ze kterých bude víc medu a na jejich ošetřování spotřebují zároveń méně času. Zatímco jejich sousedi, kteří budou léčit méně neboli podle předpisů veteriny, budou mít potíže a vyšší pracnost, protože tu postupující rezistenci za masaře odnesou právě oni. Včelstva náchylnější k varaóze jim zeslábnou a nepřinesou nic nebo přímo vyhyne část jejich chovu nebo i celý chov. Přitom pokud budou to nadužívání dělat v rozumné míře, nejspíš to nepůjde ani ničím prokázat.
Jinak snaha získat z chovu co nejvíc a za co nejmenší spotřeby času a prostředků je logická , u profesionálů dokonce je potřebou jejich ekonomického přežití, ale pokud se to děje nadužíváním léčiv, je to prostě chyba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(194.12.35.199) --- 17. 10. 2013
Re: Léčení

RP:
Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno.
-----

Nevím kdo tady propagoval 6 ošetření zazimu plis dobrovolný nátěr plodu.

Jen tak mimochodem, nyní v MVO není nelogičnost, že si včelař může na jaře natírat plod když bude jen chtít a nebude to podloženo nálezem.

A povídá se, že to byly poslední Mimořádné Veterinární Opatření - protože na varoáze není nic mimořádného, nákazu se nepodařilo zdolat a je všude a bude pořád, takže to bude jako každé jiné parazitální onemocnění. Jako třeba kokcidioza atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 17. 10. 2013
Re: Léčení

PZ: rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit. Rychlé a jednoduché na aplikaci. Ale stejně jako
u gabonu to předpokládá také odstranění v době, kdy množství účinné látky
klesne pod určitou úroveň (a zároveň také logicky trochu stoupne odolnost
roztočů). Pokud včelař řekne, působí to už málo, ale je lepší něco než nic a
kontaktní nosič neodstraní, je zaděláno na problém.

A ke gabonu napíšu to, co jsem slyšel z neověřitelných zdrojů. Problém
účinnosti prý způsobuje proces nadměrného vyschnutí v době skladování (nízká
vlhkost a vysoká teplota ve skladovacím prostoru). Zda se může jednat o
nějakou degradaci chemikálie, nebo kaučukového nosiče já posoudit neumím.
Píšu to sem proto, že jsou tu i profesionální chemici, kteří to mohou
vyvrátit, nebo uznat za možné.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(194.12.35.199) --- 17. 10. 2013
Re: Léčení

P.V.:

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit.


------

Smutný osud všech přípravků na trávení roztoče je posán a přeložil to Fascinovaný včelař - je to možné si to tam dogooglit.

Pokud si vzpomínám - je to asi 5let starý text - tak jakmile se začla látka používat v dlouhodobém nosiči tak vznikla rezsitence.

Tady u nás Dr.Kašpar tvrdí že i když je tauFluv. v Gabnu neúčinný tak při fumigaci zabírá - tak nějak jsem to někde četl.

Takže pokud jsou zde oblasti kde Gabon již nefunguje a včelaři jsou nuceni to pře léto řešit, tak je to jen otázka času, kdy budeme odkázáni všichni v létě jen na kyseliny, pokud budemem muset přes léto tlumit nákazu.


A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se to pak nějak samo zreguluje.

Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě později a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu