78272

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

(e-mailem) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

""Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně
používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře
zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty
více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a
poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla
mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té
doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to
nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12
plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry,
možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14
plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu
tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve
dvou prostorech a vždy bez problémů."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

To byl zřejmě logistickyčasový problém, protože úkony jako vkládání mřížek při květu jabloně byl běžný úkon trvající dodnes u mřížkařů. Nějaké prostavování je stálý problém a jen jde vidět, že pepane mřížku nepoužíváš. Takže nic tak zvláštního rozdílného u tohoto úkonu jestli se koná u nástavkovýho úlu nebo MUniverzálu nevidím. V Budečáku zimovat ve dvou prostorech šlo, ale ten úl byl zkonstruován a v technologii ošetřování popsán jen pro zimování v jednom prostoru pro jedno včelstvo. Zdokonalením se došlo k úlu zásuvkovém, což obdobně na lištách u Budečáku šlo také, ale musí se ty výsuvné lišty mazat lanolinem aby to včely nezalepily. Prostě včelařit v Budečáku není až takový problém do 20 včelstev. Spíš naopak, lze snadněji získávát jednodruhový med a úly jsou takové skladné a těžké._gp_
.............

(e-mailem) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

"Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům."

Pravda, my jsme měli po 14 rámcích a mně z hlediska manipulace kleštěmi s plásty vycházelo, že by ty zadováky klidně mohly být i po 16 rámcích.
Jinak zase netrefil.
Reálný včelař v té době v sezóně čistil průběžně škrabkou drážky v úle od propolisu, případně i oškraboval z oušek plástů nadměrné množství propolisu.
Přes zimu, kdy včelstvo bylo slabší, potom byl čas vyházet plásty i se včelami z úlu a vnitřek úlu oškrábat od propolisu kompletně. Kdo chtěl propolis bez léčiva, dělal to v září nebo říjnu před první fumigací, jinak se to mohlo klidně udělat v teplých dnech pozdního podzimu v listopadu nebo i prosince. Z hlediska včelstev a ochranné desinfekční funkce propolisu byla optimální doba v pozdnějším předjaří. Ale klidně se to dalo dělat před zimou, v rámci čištění úlu pro bezproblémové vložení podložky.
Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu